marieke
přečtené 530
Mlčící fontány
2020,
Ruta Sepetys
Další výborná kniha autorky. Tentokrát z frankistického Španělska, což je možná pro mnoho čtenářů první románové seznámení s tímto obdobím (já si vybavuji akorát film Faunův labyrint). Hlavní dějová linka je vztah mezi chudou pokojskou Anou a americko-španělským fotografem Danielem, který v hotelu bydlí se svými bohatými rodiči. Pod maskou luxusního hotelu, neonových reklam a plných barů v centru rušného Madridu se však skrývá tvrdý diktátorský režim, který dokázal rozdělit celé rodiny, chudinské čtvrti, tajní policisté, podřízené postavení žen i sirotčince, kde se dějí nekalé věci a jejichž tajemství se snaží odhalit Anina sestřenice i její kamarád Fuga, sám sirotek, snící o kariéře toreadora a Američan Daniel jim přijde jako ideální osoba, která díky svým kontaktům v novinách bude moct pomoci. Příběh jako vždy u autorky rychle a čtivě odsýpá formou krátkých kapitol a čte se jedním dechem, tentokrát ale nedávám plné hodnocení za poněkud překombinovaný konec. Celkové hodnocení: 4,5/5.... celý text
Žena mého života
2019,
Tim Weaver
Mé první setkání s autorem, na kterého už nějakou dobu slyším jen chválu jako na novou hvězdu krimithrillerů a musím potvrdit. Sice by asi bylo trošku lepší začít sérii s vyšetřovatelem Rakerem od začátku, ale nějak zásadně to nevadilo. Ten se nyní nevěnuje cizímu případu, ale je prověřován sám kvůli tomu, že na policejní stanici dorazí žena, která o sobě tvrdí, že je jeho 8 let mrtvá manželka...Nechybí napětí, ukradená identita, vyšinutý psychopat, poctivá policejní i soukromá vyšetřovatelská práce, téměř strašidelná nemocnice ani podivná úmrtí, prostě vše, co ke kriminálnímu thrilleru patří a to v kulisách mého oblíbeného Londýna a čte se samo od začátku do konce. Už se těším, až si seženu i další díly.... celý text
Okamžiky štěstí
2016,
Patrik Hartl
Asi jako jedna z mála jsem začala Jáchymem, ale u obou sourozenců jsem poněkud měla problém s jejich morálkou, nejen ve vztazích (pronájmy pokojů, zkoušení šatů) :-) Jinak ale tak přísná v hodnocení jako někteří ostatní čtenáři nebudu, protože jako letní oddechovka je to podle mě ideální a musím přiznat, že se mi to četlo celkem dobře. Žádná hlubokomyslná literární kvalita to není, ale pokud narazím i na další knihy autora tak je ještě zkusím. Celkové hodnocení: 3,5/5.... celý text
Bílá Voda
2022,
Kateřina Tučková
Tak jsme se konečně dočkali dlouho chystaného nového románu spisovatelky. Teď už to dlouhé čekání chápu, je evidentní, že autorka si dala velkou práci s hledáním historických pramenů. O internaci jeptišek a rušení jejich řádů komunisty jsem už něco slyšela, ale ne takto podrobně a je dobře, že se někdo věnuje i těmto událostem. Bývalá novinářka Lena se před svou osobní tragédií ukryje právě v klášteře, kam byly sestry v 50. letech převezeny (ani to ale komunistům nestačilo a neustále jim házeli klacky pod nohy i na tomto odlehlém místě v pohraničí) a dozvídá se o jejich osudech od těch, které ještě žijí, z deníku bývalé matky představené, dopisů a úředních dokumentů. Místy mi to trošku připomnělo Šifru Mistra Leonarda, protože řád, kterému se autorka věnuje především (byť smyšlený) povoloval dělat kněze i ženám, takže neměly proti režimu moc zastání ani ve vlastní církvi. Je to ale mnohem depresivnější čtení, někdy už na mě těch osobních tragédií a bezpráví bylo až moc (vzhledem k té době se to dá pochopit, ale spisovatelka nedopřává klidu ani současným postavám), proto nedávám plný počet a možná by čtenář i ocenil nějaký hlubší dovětek o tom, co je pravda a co fikce (něco málo je na konci), já jsem si to pak sama vyhledávala (např.jak to vlastně bylo s ostatky sv. Ludmily). Každopádně výborně řemeslně zvládnuté dílo, které se ačkoli má víc než 600 stran čte samo (jen ke konci jsem už trochu zrychlila u všech těch úředních dokumentů a článků z tisku) a už teď jsem zvědavá, čemu se bude autorka věnovat příště. Hodnocení: 4,5/5.... celý text
Prostá pravda
2007,
Jodi Picoult
Od této mé oblíbené autorky jsem četla už většinu knížek, ale tato mi nějak unikla. Přitom opět další zajímavé téma, tentokrát z prostředí americké sekty Amišů, kteří jsou známí tím, že se oblékají a žijí jako v 19.stol., nepoužívají elektřinu, auta, telefony ani jiné výdobytky moderní společnosti, po ukončení základní školy většinou dál nestudují a věnují se hlavně zemědělství, ale na rozdíl od mnoha jiných sekt patří mezi mírumilovná společenství, proto vzbudí povyk, když se na jedné z jejich farem najde mrtvý novorozenec, jehož matkou je zřejmě teprve 18letá Amiška Katie. Její obhajoby se ujme vzdálená příbuzná, právnička Ellie z velkoměsta, zvyklá na úplně jiný život, ale nakonec souhlasí, že v jejich komunitě bude kvůli podmínkám kauce nějakou dobu žít.... celý text
Plavba smrti
2014,
Yrsa Sigurðardóttir
Líbila se mi téměř hororová atmosféra a že to nebyl úplně krvák, na to teď nemám náladu. Tóra jako vždy sympatická. Jen překlad mi přišel takový kostrbatý, možná přímo z islandštiny by to bylo lepší, ale chápu, že asi nikoho nesehnali. Celkově hodnotím 3,5/5.... celý text
Baletky
2020,
Miřenka Čechová
Kdybych měla dceru, která by chtěla být baletka tak bych ji v tom nepodpořila. Je to krásné na pohled, ale není to první příběh, který se zmiňuje o těch odvrácených stránkách jako v brzkém věku zničené tělo a mnohdy i psychika. A mám ráda i příběhy z devadesátkové Prahy, vždycky mě mrzí, že jsem v tu dobu nebyla trochu starší a nežila v Praze, ta atmosféra se už nikdy nevrátí.... celý text
Uloupená hvězda
2004,
Ed McBain
Babička má v knihovně většinu příběhů z 87.revíru takže je mám přečtené i já a pokud bude čas, ráda se k nim zase někdy vrátím. Ale starší (autor je psal přes 50 let!) byly rozhodně lepší. Vhled do hudební scény byl sice zajímavý, ale jinak mě zápletka moc nezaujala a Carella se objevil na scéně až někdy v půlce knihy. Je sice fajn, že autor se snažil jít s dobou, což se v knize odráží, ale na jeho už klasiku to prostě nemělo.... celý text
