marrie5227
přečtené 187
Návod na vraždu pro hodné holky
2020,
Holly Jackson
Když jsem se rozhodla od začátku tohoto roku založit BookClub, dlouho jsem přemýšlela, kterou knihu vybrat jako tu první. Probírala jsem seznam svých nepřečtených knih, až jsem se nakonec rozhodla pro knihu, kterou mi má kamarádka doporučuje už snad sto let a nikdy by mi nebylo odpuštěno, kdybych si ji nepřečetla. “Zmizela oblíbená středoškolačka, Andie Bellová. Tělo se sice nenašlo, ale policie ví, kdo je vrah. Jenže to se stalo před pěti lety a teď se do případu pouští Pipa Fitz-Amobiová, která někde uvnitř tuší, že všechno bylo úplně jinak. Policie a celé město odsoudili Sala Singha, tehdejšího Andienina přítele, který těsně po jejím zmizení spáchal sebevraždu a nechal u sebe důkazy doznání. Nebylo by to ale příliš jednoduché? Pipa celý případ díky svého školního projektu otvírá znovu a začíná zabředávat do opravdu hlubokých vod plných tajemstvích i mezi těmi nejbližšími. Co všechno je pro takový projekt a očištění Salova jména obětovat? První polovina knihy se mi nečetla moc dobře. Asi jsem rozmazlená všemi thrillery, které jsem četla, protože mi chyběl nějaký spád. Některé scény se mi zdály zdlouhavé a poměrně zbytečné. Také mě trápilo neustálé opakování “OK v přímé řeči. Na druhou stranu 2. polovina knihy se četla sama a když celá situace nabrala na obratu, tak jsem hltala stránku za stránkou. Pipa i Ravi mi byli moc sympatičtí, smála jsem se, plakala i nadávala, protože některé scény si o to říkaly! Těším se na pokračování a snad si někdy pustím i seriál z produkce Netflixu, na první knihu BookClubu to určitě nebylo sáhnutí vedle!... celý text
Gannibal 2
2024,
Masaaki Ninomija
Druhý díl mě navnadil číst dál. Návrat do Daigovy minulosti a objasnění záhadného mlčení jeho dcery mě moc bavilo. Je vidět, že jsem v žánru nová, protože mě zaskočily i scény pro dospělé!... celý text
Gannibal 1
2023,
Masaaki Ninomija
Po prvním díle jsem byla trochu nevrlá. Když jsem pročítala komentáře na jiných webech, s některými čtenáři jsem se shodla - kresby jsou zmatečné. Autor se snažil napěchovat co nejvíc akce na co nejméně místa a některé obrázky v černobílém provedení nerozezná ani Robert Langdon. Moc tomu nenapomáhá ani to, že naše Ostravské knihovnice mangy ‘zpevňují’ sponkami ve vazbě a některé bubliny jsou absolutně nečitelné.... celý text
Velmi osobní zpověď
2024,
Tereza Hlůšková
Kolikrát se vám v životě stalo, že v den, kdy jste knihu začali, tak jste ji také dočetli? Upřímně, mně se to nestalo už několik let a myslím si, že to o příběhu také mnohé vypovídá. "Česká pašeračka zadržena v Láhauru." Takový titulek zaregistroval určitě každý, v novinách, v televizi, na internetu. Já se tehdy nějakým kriminálním případům nevěnovala a tak jsem jej rychle zase vytěsnila. Když jsem ale díky @mon_coucou_autor poprvé zahlédla obálku připravované knihy, nedalo mi to a Terezu jsem si vyhledala. Vše jsem si díky toho osvěžila a bylo jasno - až bude venku, musím si ji přečíst. A nestačila jsem zírat. Ví se o mně, že jsem stará plačka a několikrát jsem se dojímala i tady. Nesouhlasím s komentáři typu, že Tereza kvůli toho působí jako naivní chudinka. Ano, chyby se dějí a upřímně, kdo z nás by za shodou takových událostí hledal takový důvod? Kniha je opravdu moc čtivá, víc bych si ji dovedla představit někde na blogu nebo poslechnout jako podcast. Ke konci jsem se trochu ztrácela ve všech ženách, které popisovala a mátlo mě to. Na druhou stranu se mi moc líbilo, že kniha není jen jednolitým vyprávěním o Terezině minulosti a poté i pobytu ve vězení, ale vše protkává humornými i hlubokými historkami a k mému překvapení i spoustou popisů jídla (které zní opravdu skvěle). Je napsána svérázně, tak jak to bylo. Nečekejte žádný omáčkou obalený rádoby thriller, jde o vyprávění skutečného příběhu plného uvědomění a respektu k situaci. Mrzí mě, že kniha nepojala celý příběh, ale moc se těším na 2. část, protože to bylo opravdu skvělé čtení!... celý text
Polibek v Londýně
2019,
Catherine Rider
Mezi všemi thrillery a mangou jsem chtěla něco rychlého, sladkého, vánočního a přesně to jsem dostala. Je veřejně známo, že co je britské, to mám ráda a proto jsem se po Římu a Paříži rozhodla vydat pro romantickou zápletku do zasněženého Londýna. Američan Jason přijíždí do Londýna kvůli svého snu stát se hercem, ale když pohoří na přijímacím pohovoru, má pocit, že už nic z toho nemá smysl. V ten moment potkává Cassie, která má naopak herců a divadla plné zuby a žije rebelii proti rodičům, která jí však úplně nevychází. Jak se oba snaží vyhnout rozhovoru se svou rodinou o svých nezdarech, a ještě takto před svátky, rozhodnou se společně vyrazit na turné po divadelních scénách, ať už těch naprosto nejznámějších, ale také alternativních. Brzo zjistí, že je pojí nejen zájem o dění za oponou, ale také zájem o toho druhého. Cassie i Jason mi byli sympatičtí, jak jsem psala dřív, Londýn já můžu ve všech podobách a tenhle příběh mě příjemně naladil na atmosféru mrazivé anglické metropole, ale také poměrně nalomil, takže nějaké Londýnské představení si přidávám na svůj životní wish list!... celý text
Pán a kocour 1
2024,
Umi Sakurai
Máme tady povánoční první pracovní den a já doufám, že jste si svátky náležitě užili! Teď nás čeká ještě pár dní do Nového roku, tak snad budou i u vás plné stránek a krásných příběhů! Já se dnes vracím s další mangou, kterou jsem přečetla na začátku prosince a byla opravdu milým pohlazením. Zverimex nabízí malá krásná koťátka, ale mezi nimi chřadne dospělý kocour, kterého nikdo nechce ani přes jeho nízkou cenu. Jenže jednoho dne kocoura i prodavače zaskočí muž, který pyšně prohlásí: “Tohohle kocoura si vezmu. A tak začíná dobrodružství pána a kocoura, kteří se navzájem potřebují a doplňují. V prvním díle sbírky těchto krátkých komiksů pozorujeme jak myšlenky pána, tak i samotného kocoura. Pojďme si říct, že kresba kocoura je naprosto perfektní. Dojímala jsem se už u třetí strany a šlo o opravdu roztomilou rychlovku. I když s mangou nebo komiksy nemám žádné velké zkušenosti, troufám si říct, že pokud se chystáte s mangou začít, s touto rozhodně nesáhnete vedle. Nejen že má vazbu jako klasická kniha, ale také jednotlivými situacemi proplouváte mrknutím oka a krásně si vše vyzkoušíte. Žádnou velkou filozofii nečekejte, ale moc se těším, až se v knihovně objeví další díly.... celý text
Tmavé stěny Willardu
2016,
Ellen Marie Wiseman
Co jsme schopni udělat pro ty, které milujeme? Nebo z nás ti nejbližší udělají blázny? Mé druhé setkání s autorkou tento rok a opět lazeno v podobném duchu, jako Ztracené dívky z Willowbrooku. V tomto případě mi čtení ani zdaleko nešlo tak rychle jako u předchozího románu, ale není to ani v nejmenším chyba knihy. Autorka nás provází dvěma příběhy - v současnosti se setkáváme s Izzy, sedmnáctiletou dívkou žijící u již několikátých pěstounů po tom, co její matka zabila jejího otce a sama si teď odpykává trest ve vězení. Izzy s ní přetrhala kontakt a snaží se ve svém náročném životě najít rovnováhu. Dívčina pěstounka provozuje muzeum věnující se nefunkčnímu zařízení pro chorobomyslné, Willard. Jednoho dne objevují kufry a osobní věci nespočtu pacientů, ale jeden z nich Izzy upoutá úplně nejvíc. Píše se rok 1929 a osmnáctiletá Clara se zamilovala do italského přistěhovalce. Když se odmítne provdat za muže, kterého jí zvolili sami rodiče, je odvezena do Willardu a své pocity svěřuje deníku. Co všechno se může stát, když se deník dostane do rukou Izzy a ona se rozhodne o Claře zjistit víc? Jak jsem psala výše, čtení mi tentokrát nešlo tak rychle a dobře jako minule, ale kdykoliv jsem knihu vzala do ruky, nedokázala jsem ji odložit. Nedokážu se rozhodnout, která dějová linka mě bavila víc, protože obě byly plné napětí a emocí, které umí Ellen skvěle popsat. Tento příběh pro mě nebyl tak předvídatelný jako u Willowbrooku, možná proto mě to stále nutilo číst dál. Moc se těším, až si přečtu autorčina další díla a tento příběh rozhodně doporučuju.... celý text
