marukm
přečtené 787
Zachraň nás
2022,
Mona Kasten
Mno, obvykle komentáře nepíšu, ale prostě... Chm. Netuším, jestli jsem se zrovna trefila do hormonálně dobré části měsíce, ale sakra chytlo mě to, ne že ne. Romantika ze stránek doslova kapala a celou sérii jsem vzala jedním dechem. I přes trvající mravenčení v břiše (ježiš taky chci takovou romantiku zažít! :-D) se ale pokusím vypíchnout pár věcí, které mi celkový dojem maličko kazily. 1. Ve druhém díle obzvlášť mě neskutečně iritovalo, jak je Ruby ta dokonalá, mravní ikona. Co celou tu dobu předváděla, to mě přivádělo k šílenství. Když pak vyplynula její aférka s Wrenem, říkala jsem si, že kdyby to bylo naopak, zase bych 150 stran čekala, než vytáhne hlavu ze zadku a pochopí, že člověk dělá chyby, a když mu umře máma, může se stát asi fakt cokoli. Zase ale musím uznat, že Jamesova čím dál tím větší vyspělost/vyzrálost a dospělé chování mi to vynahrazovaly. Byl fakt milováníhodnej. 2. Vykreslení Kordélie ve třetím díle mi vůbec nesedlo. V prvním díle, když dostane James od Mortimera přes ústa, tak mu ještě řekne něco ve smyslu, že tak to dopadá, když se tahá s lůzou. Wtf? Vůbec mi k ní pak zápletka nesedla, jakože ona byla ta hodná máma, co na všechny myslela a všechny podporovala. No v paralelním vesmíru možná. 3. Ad překlad. Aby adolescenti o rodičích mluvili jako o mamince a tatínkovi, obzvlášť u Jamese a obecně mužských postav mi to teda nesedělo vůbec. Ani oslovení táto, které používali ve třetím díle (kde mám pocit, že to překladatelce buď došlo, nebo ji někdo upozornil). Nevím, prostě máma a táta/mami a tati nejsou zase tak špatná slova pro tento kontext, ne? Chvílemi jsem také měla chuť do té knihy vlézt a dát jim na ten neustálý chrapot a vyschlý krk strepsils. :-D Celkově ale 97 %. Užila jsem si to. :-)... celý text
