Matty
přečtené 1330
Narativ jako virtuální realita. Imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích
2015,
Marie-Laure Ryanová
Román o Françoisi Truffautovi
1989,
Jean-Claude Carrière
Vzpomínkám na Truffauta krátce po jeho brzkém skonu předchází poučený úvod Evy Zaoralové, která dokázala na malém prostoru přesně vystihnout, v čem spočívala výjimečnost tohoto francouzského cinefila i jeho tvorby. Vzpomínání přitom nesestává výhradně z poplácávání po zádech. Díky různorodosti zastoupených názorů před námi naopak vyvstává komplexní portrét auteura sice plachého, ale rozhodného, do kinematografie neskutečně zažraného (či lépe „začteného“). Cinefilní hodnota v tomto případě možná převyšuje hodnotu informační, ale že by mi to zrovna v případě Truffauta vadilo? Ani trochu.... celý text
Občan Kane
2010,
Laura Mulvey
Osmdesátistránkový esej Laury Mulveyové nahlíží na „nejlepší film všech dob“ z psychoanalytického/feministického hlediska, což ale neznamená, že by autorka operovala výhradně s pojmy vypůjčenými z její vlivné stati o vizuální slasti nebo z textů od Freuda či Lacana. Film zasazuje do dobového kontextu a vyzdvihuje politické pozadí, zejména co se týče liberálního smýšlení samotného Wellese. Opomenuty nejsou ani okolnosti vzniku, jež sice daly vzniknout několika samostatným knihám (a filmům), ale nahlížené z jiné perspektivy mají (opět) co říct. Třebaže je mi osobně bližší neoformalistický přístup, text Mulveyové jsem s chutí přečetl na jeden zátah. Průkopnice feministické filmové teorie své argumenty nestaví na vodě a i když se v zásadě věnuje jen dílčím oblastem do tak útlé knížečky neshrnutelného díla, v celku nabízí inspirující návod k alternativnímu čtení analyzovaného filmu. Knihu doplňuje Wellesovo lišácké vyjádření k tomu, kterak se (ne)inspiroval životem Williama Hearsta, zejména Mulveyovou blíže představující doslov Petry Hanákové a poměrně bohatá bibliografie knih a článků věnujících se Kaneovi (včetně českých).... celý text
