Medunkavera
přečtené 297
Karel Kryl
1990,
Karel Kryl
Děkuji Vám. Děkuji za Bratříčka a za všechny Vaše skladby. Jednou jsem na Vás byla i s celou rodinou. Tady, v Plzni. Bylo to - myslím - v roce 1993 - v listopadu. Kdybyste napřijel, tak bych to chápala. Ten den totiž bylo tak hnusně.. Sice nemrzlo. Jen bylo studeno, strašná zima, mokro.. lezlo to do kostí.. Ale Vy jste tu byl. A krásně hrál a zpíval.. Mám podepsanou LP desku od Vás a nakreslil jste mi tam i takovou hezkou malůvku.. A pak.. Pak jsem byla na Vašem pohřbu..... celý text
Pravděpodobné vzdálenosti
1994,
Miloš Čermák
17.8.1996 jsme byli na Jaroslavu Hutkovi v Merklíně, dvanáct kilometrů za Přešticema. Vydařilo se počasí, tak se to konalo venku. Tráva, stromy, hezké místo. V místě je Úřad. Je tam takový betonový plac, kde hraje kapela, když je tam zábava. Bylo to hezké.... celý text
My děti ze stanice ZOO
1987,
Christiane Vera Felscherinow
Přečetla jsem hned, když kniha vyšla a byla jsem překvapená, doslova vyděšená. (Já jsem se tehdy o nic nestarala, neměla jsem přehled, co se děje. Moje starost byla jediná: děti, manžel, domácnost, zaměstnání.) A jediné, co k tomu dnes mohu napsat, že je mi strašně líto toho, kdo do toho spadne. Protože zbavit se nějaké závislosti na něčem, je velice, převelice těžké. Ten člověk musí.. za prvé...dospět k tomu, že se toho chce zbavit a dále potřebuje VELKOU podporu svých bližních a svého okolí vůbec. (To mě teď tak napadlo)... celý text
Velký snář
1999,
Marek Skierkowski
Když ráno začnu vnímat a otevřu oči, sen je fuč. Ale když ve mě ještě doznívá, otevřu Snář. Tam si přečtu, co mě čeká. A co mi sen naznačuje. Když je to příjemné, tak mám dobrou náladu a říkám si: hmm, tak dnes budu mít hezký den.. Což se samozřejmě nesplní, že? Člověk nemůže jen tak sedět a čekat, že se mu splní to, co se mu zdálo. Když si ve snáři přečtu něco ošklivého, fuj, zaklapnu ho a udělám si hezký den sama.... celý text
Malá kniha etikety pro každý den
2010,
Ladislav Špaček
Ano, přesně tak: Jak vystrčíme nos ze dveří, musíme se chovat slušně. Ale.. Doma přece také, ne? Nemohu se doma chovat jako hrubián a jak vyjdu ven, je ze mně slušný člověk.. (To mi něco připomíná..) Velice pomalu a důsledně jsem si přečetla tuto knihu - ale nejen tuhle - a zjistila jsem, že nemám s ničím problém. Navíc je psána s takovým lehkým humorem, který mám ráda. Problém mám s představováním: Jakmile mi druhá strana řekne svoje jméno, okamžitě ho zapomenu. Ale s tím mi asi nikdo nepomůže.. A ještě.. co mě úžasně pobavilo, to bylo to, že když si sedneme za stůl, kde sedí hodně lidí - opravdu hodně lidí - a teď je otázka: Který ten rohlík je můj? Ten napravo, nebo ten nalevo? A teď nevíme, že? A sníst rohlík, který patřil mému sousedovi u stolu.. Hrůza.. Úplně mně polilo horko.. Ještě, že jsem obyčejná holka a takových obědů a večeří se nezúčastňuji.. Určitě bych to popletla..... celý text
Krajové speciality: Krkonošská kuchyně
2012,
Jaroslav Vašák
Tuto knihu mi věnovala jedna moje známá. Občas z této knihy něco udělám, ale spíše v zimě. Ty recepty jsou velice dobré, ale spíše takové zahřívací. Brambory, slanina, uzené, česnek, majoránka...... celý text
Díra v duši
2003,
Tiffanie DeBartolo
I když jsem celou dobu cítila, že to tak dopadne . . prostě . . celou dobu jsem měla takový divný pocit, že to . . fakt tak dopadne a ono to tak dopadlo. A to jsem se bránila, zaháněla to . . bylo to tak. Pak jsem z toho byla dva dny špatná. Tak moc mě ten příběh zasáhl. Líbilo se mi, jak spolu komunikovali a dokázali si o sobě všechno povědět. .... celý text
Alchymista
2005,
Paulo Coelho
Příběh jsem poslouchala, asi před dvěma roky a moc se mi líbil. Zajímavé úvahy a moudra. Něco jsem si z toho vzala, něco ne. Líbily se mi ty měsíční kameny. Jeden bílý, druhý černý. Urim a Thummim. Miluji kameny a tak si je pořídím. A příběh si poslechnu ještě jednou.... celý text
Pitná kúra
2004,
John Irving
Já jsem se u knihy perfektně bavila. Řekla bych, že ze všech knih, které Irving napsal, je tahle nejvtipnější. Do práce jsem se dopravovala trolejbusem a tramvají. Z práce také. Celkem jsem strávila na cestě sto minut a tak jsem si ji brala sebou a četla. Pokud jsem si teda sedla. Když už jsem měla vystupovat, knihu jsem zaklapla a poslepu ji strčila do tašky. Doma jsem zjistila, že knihu nemám. Zřejmě jsem minula přihrádku tašky a kniha spadla na zem. Nevím. Tak jsem druhý den šla koupit novou. Kniha má zvláštní obálku.... celý text
Domácí úkoly z pilnosti
1982,
Bohumil Hrabal
Tato kniha je ta nejlepší, co jsem od pana Bohumila Hrabala četla. Vše, co v ní psal, se mi líbilo a já poznala, že já a pan Hrabal jedno jsme.
