Medunkavera přečtené 297

Král rybář 1993, Leonore Fleischer

Film znám úúplně nazpamět a teď, když čtu knihu, je to jako bych četla scénář a úúplně přesně se mi vybavuje vše tak, jak to bylo ve filmu. Hodně zvláštní film, hodně zvláštní kniha.. (Ale.. nenabízí mi to hvězdičky..) Následující den: Už je vidím! Aha, aha. Ony se přestěhovaly. Mršky. Já je hledala napravo, kde dříve byly a ony jsou teď nalevo. Dobrý. Tak teď mohu knihu ohodnotit. [SPOILER] Herec, který hraje Jacka je můj nejmilejší herec, Parryho ztvárnil také jeden z mých nejmilejších (bohužel už není mezi námi) a zajímavá postava je Jackova partnerka (mimochodem velice krásná žena) ta se mi tam moc líbila, co řekla Jackovi, když nebyl celou noc doma. Jack totiž prožil děsnou noc. Zoufalý, plný pocitu viny vyrazil do nočního New Yorku. První, na koho narazil, byli dva kluci, kteří ho nejdříve ohrožovali nožem, pak se rozhodli, že ho upálí. Polili ho tedy benzínem a že ho zapálí. Ale zahnal je Parry a Jackovi zachránil život. Pak s Parrym a s bezdomovci seděl pod mostem u ohně a protože byl nasáklý benzínem, začal mu hořet rukáv a popálilo mu to i ruku. Prožil toho tu noc daleko víc. Všechno nechci psát. No.. prostě to byla noc, kterou bychom nikdo z nás nechtěl zažít. Druhý den, když se vrátil domů, Jackova partnerka byla nejdřív naštvaná, že se jí celou noc neozval, co s ním je, nebo kde je. Pak ho začala podezřívat, že byl u jiné ženy. Jack se hájil, že ne. Že jinou ženu nemá. A jí ta podezřívavost najednou opustila, podívala se na zuboženého a páchnoucího Jacka a velice láskyplně, něžně a soucitně mu řekla: "Jacku, jestli se chceš rozejít, nemusíš se polívat benzínem a zapalovat.." Mohu Vám říct´ - když jsem to četla - že na jednu stranu jsem se smála, ale přitom mi tekly slzy, jak mi toho Jacka bylo líto.. Knihu hladím a ukládám ji do knihovny mezi své skvosty.... celý text

Našeptavač 1989, Jaroslav Velinský

Moje první finkovka. Na obalu - až na konci - má vyznačenou cenu: 17,- Kčs. Moc se mi do toho nechtělo. Říkala jsem si: to bude nějaká obyčejná detektivka. Ale není. Je to takový zvláštní příběh, psaný zvláštním stylem. A trvalo mi tři stránky, než jsem si na ten styl zvykla. No.. některým náhodám - které jsou v knize popisovány - se mi nechtělo moc věřit, ale budiž. Přivřela jsem oko a četla dál. Líbil se mi ten humor, kterým je to psané. Příjemně jsem se pobavila a chvílema jsem byla napnutá jako kšandy. A tak se těším na další finkovku. ... "to jo, to jo," kejv Mrákota a honem se sypal z kanceláře. ..."Třeba ti řeknou, že ti nic neřeknou." ... Nikdo se neozval, tak jsem se pozval dál. ...Přes Oujezd vláčel dvoumetrovej jezevčík paní v baloňáku. To je jen malinký výběr výroků, které v knize jsou. Jinak je jich tam spousta.... celý text

Břicháč Tom 2015, Tomáš Kosačík

Knížku jsem dostala od dcery. Mám ji v kuchyni, často do ní nahlédnu a nějaké jídlo si z ní udělám. Líbí se mi, že jídla jsou lehká a nenáročná na přípravu.

Jmenuju se Tomáš 2017, Ota Kars

Je mi úúplně fuk, co se píše v knize. Tenhle kluk mi přinesl do života něco tak krásného.. Něco, co už neexistuje. Úžasnou upřímnost. Čistou duši. Nitro.

Detektiv 2013, Arthur Hailey

Arthur Hailey. Opět precizní a perfektní. Tak, jako když mi ukazoval hotelové pokoje a všechna zákoutí hotelu. Nebo.. když mě provázel výrobní halou, kde se montovala auta a nebo, když mi ukazoval, jak to na takovém letišti chodí..... celý text

Severočeské pověsti 1923, Jaroslav František Urban

Tohle je moc hezká knížka. Jako malá jsem si v ní ráda četla. Dýchalo z ní na mě cosi zvláštního, tajemného..

Nežádoucí 1979, Christiaan Barnard

Ve své době taky hodně čtená kniha. Moc se nám to líbilo. To už je taky let, co sme to četli..

Alternativní medicína aneb Léčení pro každého 1993, Lubomír Klouda

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Když mi není dobře, zalistuju v ní a použiju nějaký recept. A funguje to.

Všechny řitě světa i ta má 1991, Charles Bukowski

Hodně syrový a drsný. A také vulgární. Je tu zmínka o tom, že Hemingway boxoval. Je to na stránce 63.

Zlatí úhoři 1988, Ota Pavel

Krásný a také smutný příěh lidí z malé vesničky. O malém chlapci, kterému říkali Prdelko, o jeho tatínkovi a mamince, o jeho bratřích, o strejdovi Hoškovi a jeho krásném vlčákovi jménem Holan, o začínající válce, o milované řece, rybách a úhořích. Tak, jak to umí jen Ota Pavel.... celý text

Rok vdovou 2007, John Irving

Je to divný. Je to divný, že to nejlepší nedokážu vyndat ze sebe. Jako..jako bych to ani nechtěla ze sebe vyndat. Nevím. Ale tohle je prostě úúžasný příběh. Ten nastartoval to, že jsem Irvinga začala číst a mám od něj všechno. Přečetla jsem si Rok vdovou a začala číst vše, co napsal. Viděla jsem i film. Ten nemá stejný název, jako kniha. Jmenuje se Dveře v podlaze. Nádhera. V něm se sešli moji nejoblíbenější herci: Kim Basinger a Jeff Bridges. Zaujal mě jejich mlčenlivý vztah. To, že měli stále úctu a cit jeden ke druhému. To, co v sobě nosili. Co je trápilo. (Mám jednu známou a ta říká: On (nebo ona) tam jen tak stojí a kouká, to mě nebaví. Jenomže ta paní si neumí domyslet, na co ten člověk myslí, nebo co se mu honí hlavou. Já jo. A to mě baví.) Zaujalo mě, čím on svoje knihy psal. On je psal inkoustem, který produkuje jeden druh chobotnic. Je toho strašně moc, co by se mohlo o této knize napsat. P.S. Už několik let si říkám, že si k posteli dám sešit a do něj si budu psát, co se mi zdálo, protože jen ve chvíli, kdy se probudíte jste schopni napsat, co se vám zdálo, nebo..co vás ve snu napadlo.. Pak už je to fuč..... celý text

Karlínská číslo 5 1970, Helena Šmahelová

Tuhle knihu jsem otevřela po tom všem, co jsem dosud četla. Ne, že by to - co jsem četla - bylo špatné, ale tak nějak jsem si chtěla odpočinout. Koupila jsem ji tady na DK ještě s několika staršíma knihama. Když se na knihu podívám, tak je mi jí trošičku líto: Je na ní vidět, že toho má za sebou dost. Je na ní vidět, že prošla hodně rukama.. Prostě.. je hodně čtená. Ale razítka z knihovny nemá! Na druhou stranu mně těší, že majitelka - nebo majitel - ji často a rádi otevírali a četli si v ní. A asi ji často půjčovali, protože sem-tam jsou fleky od jídla, nebo pití. Kdo ví, jakou cestu urazila. Každopádně je to hezký a milý příběh dětí - spolužáků ze základní školy, jak pomáhají svému kamarádovi. Kdoví, jestli autorka psala příběh z vlastní zkušenosti, nebo z vyprávění někoho jiného, nebo si příběh vymyslela. Každopádně věřím tomu, že se to mohlo stát. Já jsem totiž v té době, kdy se příběh stal (nebo nestal) žila. Vím, jak se tehdy děti chovaly. A teď tady sedím a přemýšlím, dumám, zda by se to mohlo stát i dnes..... celý text

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)

Přesně tak. Tohle není sci-fi, jak pode mnou napsala nefernefer. A ostatní. My té přírodě tak ubližujeme.. To je hrůza hrůzoucí. Vůbec si neuvědomujeme, co nám dává, co nám nabízí.. Ničeho si nevážíme! A prostě.. jen ji ničíme. Achjo. Měli bychom se nad tím opravdu zamyslet. Protože ona nám to může takhle jednou vrátit. Co jednou.. Ona se na nás zlobí už teď. A ten otevřený konec se mi náhodou líbil. Čišela z něj jakási hrozba. Něco jako: Vidíte? Takhle to může jednou dopadnout..... celý text

Sedm let v Tibetu 1998, Heinrich Harrer

Mám doma takovou malou prosklenou knihovnu a tam mám všechny skvosty, které jsou mi nejmilejší. A mezi nimi je i tato kniha. Prostě skvost, co na to říci. Už jen to, co Heinrich Harrer - jako horolezec - překonal a pak.. je blízkým přítelem Dalajlamy.. Tohle je vlastně poprvé, kdy jsem si po shlédnutí filmu řekla: Ano, tuhle knihu chci mít. A také jsem hned šla a knihu si koupila.... celý text

Hatto 1995, Egon Bondy (p)

Od Egona Bondy mám jen tuto útlou knížečku. Hatto. Malá, útlá, ale pro mě moc těžká..

Encyklopedie psů 2005, Bruce Fogle

Tohle je strašně moc hezká kniha. Objevila jsem ji, když jsem dělala brigádu v Levných knihách. Bylo to v létě a hledali tam někoho na zástup a tak jsem tam šla. Jako zástup za někoho, kdo měl dovolenou. Pak si mě tam nechali celé prázdniny, než se všichni vrátili z dovolené. Tuhle knihu ráda a často otevírám a čtu si tam o pejscích, odkud pochází, jak vypadají, jakou mají povahu, jakou mají srst..prostě všechno.... celý text

Sám sobě doktorem 2002, Jiří Cingroš

Z deníku kocoura Modroočka 1976, Josef Kolář

Tahle kniha je úplně úžasná. Milovala ji má dcera. Pak - když vyšla na LP desce, tak neustále chtěla, abych jí desku pouštěla. To si sedla a poslouchala příběhy kocoura Modroočka s takovým zájmem.. Kdybyste se na ní podívali, viděli byste, že každé - každičké slovo - tak vnímá..... celý text

Listopadový uragán 1990, Bohumil Hrabal

Tento zelený sešit mi dal ve své době strašně moc. V tom roce 1990 jsem dosova hltala to, co si pan Hrabal s Dubenkou psal. Nádhera.

JJV z Hollywoodu 1995, Jethro Spencer McIntosh (p)

Docela příjemná, svižná jednohubka. Nenudila jsem se.