mgeisselreiter přečtené 758
Vystěhovalci I.
1976,
Vilhelm Moberg
První díl Vystěhovalci předkládá čtenáři podrobné informace, jaký tvrdý život měli sedláci na švédském venkově v polovině 19. století, jak se doslova prali o přežití s přírodou. Zároveň ukazuje, že v té době neměli tito lidé téměř vůbec žádné informace o Americe, přesto se ti nejodvážnější odhodlali k cestě přes oceán, který v životě neviděli. Následuje podrobné líčení velmi náročné cesty přes oceán do Nového světa. Druhý díl Přistěhovalci plynně navazuje na první díl, ale lze ho číst i s odstupem. Autor totiž připomíná, co naši hrdinové již zažili a dále zajímavě a podrobně popisuje jejich další zdlouhavé putování v Americe, než se konečně dostali ke svému cíli. Hrdinové se v tomto druhém díle stačí ještě zabydlet a přečkat zimu a o dalších osudech už se čtenář dozví až v dalších dvou pokračováních. Moberg dokázal velmi obsáhlý román napsat srozumitelně a čtivě. 90% a 5*.... celý text
Miloslav Stingl - biografie cestovatelské legendy
2016,
Adam Chroust
Mimořádná kniha, ztotožňuji se s komentářem Marcela52 s jedním rozdílem: kniha se nemusí číst pomalu, protože se čte krásně, je poutavá, zajímavá a těžko se od ní odtrhnete, takže jsem ji zvládl za pár dní včetně shlédnutí DVD a poslechu CD. Snad ještě dodám, že Chroust píše hodně věcně a suše, ale naštěstí začleňování Stinglových vtipných a zajímavých pasáží rozbíjí a oživuje monotónnost. 100%, 30.9.2017.... celý text
Případ světélkujících prstů
1980,
Erle Stanley Gardner
Klasická detektivka (i když hlavní hrdina není detektiv, ale právník), dobře se čte, má spád, jednoduchý děj, nic náročného, prostě oddechovka. 70% a 4*, 22.9.2017.
V kanadské divočině
2011,
Leoš Šimánek
Šimánek i v této knize dokazuje, že umí psát, umí psát poutavě a zajímavě, a nemusí jít ani o nějaká extra dobrodružství. Ony i tyto "obyčejné" zážitky z kanadské divočiny jsou pro většinu českých čtenářů když ne fascinující, tak alespoň velmi nevšední. Vůbec nevadí, že jde vlastně o popis rodinné dovolené manželů s malými dětmi, protože dobrodruh se nezapře ani zde. Autor nikde neuvádí ani datum vydání knihy, ani rok letního příběhu zde popisovaného, ale dedukcí to vypadá na rok 1993 plus minus 1 rok. Kniha je tradičně výborně provedená - vázaná, na křídovém papíru vysoké gramáže a doplněná spoustou pěkných fotografií. 95%, 17.9.17.... celý text
Malý velký muž
1977,
Thomas Berger
Kdysi jsem viděl film, moc se mi líbil a bral ho tenkrát zcela vážně. Pak jsem film viděl po letech znovu a najednou mi přišel jiný - viděl jsem mnohem víc humoru a nadsázky. Uběhlo zase pár let a dostal jsem se ke knize. Ta na mě působila asi jako první shlédnutí filmu. Skvělá je hned úvodní kapitola, kde fiktivní spisovatel dává s krásným humorem na srozuměnou, že nás čeká vyprávění, které nelze brát zcela vážně. Pak následuje fascinující vyprávění, přinášející čtenáři velmi podrobný pohled na dějiny dobývání divokého Západu, je ale z velké části o životě indiánů. V příběhu je cítit humor i mírná nadsázka, ale ve skutečnosti jde o krutou realitu, velmi šikovně předloženou čtenáři. Závěrečné spisovatelovo uzavření nás utvrdí v tom, že šlo o smyšlený, přesto vlastně pravdivý příběh z let cca 1850-1880. Moc dobré počtení, podané čtivou a stravitelnou formou. 85%, 16.9.2017.... celý text
Tao meditace
2011,
Bruce Frantzis
Tao úspěchu od Dereka Lina byla má první kniha o Tau a díky ní jsem vyhledal i tuto knihu. Platí pro ni podobné hodnocení: rozhodně stojí za přečtení, je zajímavá jako taoistická filozofie samotná. Není to ale pro každého. První část (zhruba polovina) se mi zdá lepší, přináší čtenáři spoustu nových, často fascinujících informací. Druhá část už je víc o praktických cvičeních, což mi přijde hodně náročné, praktikovat jen dle knihy. Řekl bych, že je to užitečný doplněk pro někoho, kdo má svého učitele a začíná s tao meditací. Na druhou stranu kniha může mnohé k taoismu přivést, přitáhnout. 80%, 3.9.2017.... celý text
Irský deník
1965,
Heinrich Böll
Vzdáleně to připomíná Čapkovy Cestopisy. Böll totiž podobně jako Čapek dokáže umělecky, ale srozumitelně, podat čtenářům cestopisný obrázek. Vzniká tak dílko, které je zároveň cestopisem a zároveň uměním. Mimo to je zajímavé se něco dozvědět o Irsku, co bylo aktuální před 60. lety a srovnat to se současností. 80%, 3.9.2017.... celý text
Kronika špicla
1966,
Martin Beheim-Schwarzbach
Příjemně mě překvapil styl psaní autora. Kniha se čte nádherně, dlouho se mi tak pěkně nečetlo. Děj není nijak extra zvláštní, spíš jednoduchý. Čtenáři je s lehkostí zobrazeno Německo v období nástupu Hitlera k moci a řekl bych, že jsem se dozvěděl z této nijak rozsáhlé prózy mnohem víc, než do této doby ze všech jiných knih či filmů. 75%, 31.8.2017.... celý text
Ten, kdo šeptá
2017,
John Dickson Carr
Krátký román, který se čte velmi dobře, ale někoho (jako např. mě) bude štvát, jak se vše natahuje a hlavně jak autor pořád oddaluje cokoliv vyslovit, je to pořád samá záhada, až to člověka nudí. Ctitelům a milovníkům této klasiky to jistě nevadí, já jsem si to prostě neužíval. Dovolím si ale citovat z pěkného doslovu překladatele, což mluví samo za sebe: "Detektivky ze zlaté éry jsou vlastně pohádky... A pamatujte na to, že pořád jde o pohádku pro dospělé, v níž je omluvitelná občasná nepřesnost, ve které je někdy potřeba i jistá tolerance čtenáře nad příliš přepjatým nebo nepravděpodobným vysvětlením záhady a kde nakonec vítězí dobro nad zlem." Já mám mnohem raději např. detektivky od F. W. Croftse (3x inspektor French 1975), který je také ze zlaté éry, ale prosazuje jinou školu psaní detektivek, která se snaží být ke čtenáři mnohem víc poctivá. Nakladatelství Volvox Globator jsem měl v oblibě, ale po přečtení této knihy už to neplatí. Je v ní totiž neuvěřitelné množství chyb - překlepy, vynechaná slova, dokonce záměna jména. Chyba je tak na každé páté až desáté straně a začíná to už na straně 7 (ve skutečnosti třetí strana románu), kde jsou v jedné větě hned 2 chyby. Obálka knihy by se také hodila více klasická, ale budiž. 60%, 24.8.17.... celý text
Hrůzy lásky
1966,
Jean Dutourd
Precizně a detailně zpracovaný příběh francouzského poslance, který v padesáti prožívá milostný vztah s pětadvacetiletou dívkou. Kniha je psána jako rozhovor spisovatele a vypravěče, kdy celý rozhovor je vlastně tento román. Autor nezapře, že má doktorát z filozofie. Často totiž odbočuje od hlavního tématu a filozofuje na různá témata. Z tohoto důvodu je četba náročnější, po pravdě jsem se asi 400 stranami celkem těžko prokousával (četba vyžaduje soustředění a pozornost). Ve zbývající části už má hlavní slovo vypravěč, spisovatel zasahuje svými otázkami jen občas, děj se stává poutavějším a mnohem čtivějším. Myslím, že autor velmi dobře vystihuje lidskou psychologii. Přestože úvod bych hodnotil tak na 65%, závěr jde až k 90% a celkově to vidím asi tak na 80%. 20.8.2017.... celý text
Vúdú, zombie, karnevaly
2014,
Miloslav Stingl
Zajímavé čtení, pro mě především první část o historii. Část o zvycích (božstva, tance, kultura) už mě tolik nebavila (ale např. část o vúdú s osobní zkušeností autora je naopak velmi poutavá). Doslov Kateřiny Mildnerové je také velmi zajímavý (ovšem rozhodně bych Mildnerovou neuváděl jako autora knihy, napsala jen doslov). Přestože autor shromažďoval podklady pro knihu hlavně v 60. letech 20. století, obsah je stále aktuální. Výborně zpracovaná kniha (vazba, papír, grafická úprava, fotografie...). Celkově 70% a 4*, 30.7.2017.... celý text
Stíny nad Notre Dame
1977,
Herbert Schauer
Trochu rozporuplná kniha, aspoň pro mě. Poměrně dobře se čte, ale jsou sem tam trochu nudné pasáže. Nelíbí se mi trochu amatérský způsob uvádění kapitol přítomným časem, který má vzbuzovat víc akční styl. Nelíbí se mi hodně levicové, místy až komunistické zaměření. Ale na druhou stranu, je to zajímavý pohled do minulosti, odrážející realitu. Bohužel občas působí naivně. Dám 4* při 70%, jelikož i přes negativní výtky poziviva převládly a dobře se četlo. 27.7.2017.... celý text
Babbitt
1984,
Sinclair Lewis
Hodně už zde v komentářích zaznělo a s mnohým se ztotožňuji. Přidám tedy mé hlavní postřehy. Z 350 stran jsem se k četbě až do cca strany 250 musel celkem nutit. I když autor umí dobře psát, nudné pasáže (a bylo jich dost) se prostě čtou špatně. Pak ale přichází zásadní obrat, který ukazuje především dvě důležité věci. První je ta, že Babbitt ve svých 47 letech prožívá krizi, která je blízká jistě mnoha současníkům a je výborně popsaná. Druhá, ještě mnohem zajímavější, je ukázka toho, že když vybočíme ze "společenských standardů", staneme se rázem černou ovcí a může to mít i fatální následky. Co je ještě na knize zajímavé je její nadčasovost. Přestože byla napsána skoro před 100 lety, až na výjimky čtenář ani nepostřehne, že nejde o román ze současnosti. Celkově dám 4* při 70% díky závěrečné třetině (80%; první část tak 55%). 23.7.2017.... celý text
Ta Bílá Růže z Veymontu
1961,
Alain Prévost
Prvotina Alaina Prévosta mě nezaujala tolik, jako jeho další román Šťastný návrat. Autor se nejspíš ještě hledal. Tím nechci říct, že je román špatný, ale není prostě tak poutavý. Na druhou stranu se čtenář dozví něco z francouzských dějin, kniha se celkem dobře čte a má jasný, přímočarý děj. 65%, 9.7.2017.... celý text
Appassionata
1972,
Alfred Amenda (p)
Na rozdíl od druhé Amendovy knihy Nobel je tato příliš dlouhá, nezáživná, svým způsobem nezajímavá. Tak první třetina se čte krásně, ale později skoro pořád sledujeme Beethovena, jak něco skládá. Samotný život skladatele a jeho osudy jistě zajímavé jsou, ale vše se ztrácí v mnoha nudných stranách románu. 60%, 2.7.2017.... celý text
23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu
2013,
Ha-Joon Chang
Chang dle mě patří k levicovým ekonomům, na tržní kapitalismus se dívá jako na špatnou cestu. Kniha přináší informace k zamyšlení, rozhodně stojí za přečtení. Čtenář si ovšem musí udělat svůj vlastní názor. Mám totiž pocit, že autor přichází se "zajímavými" názory, na jejichž obhajobu však přináší rozporuplné "důkazy", resp. mě nejen že málo kdy přesvědčil, ale mnohdy se mi naopak zdálo, že argumenty jsou falešné nebo prostě vytržené. Názory a argumenty jsou jednostranné. Kniha je kvalitně připravená, ale na svůj rozsah a na to, že vyšla ve spolupráci dvou nakladatelství, má poměrně dost textových chyb. 70% a přikloním se ke 3*, 7.6.2017.... celý text
Slušně napsané (i když první část je trochu nezáživná), dobře se četlo. Je to bohužel smutný příběh, rozhodně neobvyklý a zajímavý. 75%, 4.6.2017.
Marie Stuartovna
1966,
Stefan Zweig
Byl jsem mile překvapen, jak výborně, čtivě a zajímavě lze napsat životopis. Dovolím si ocitovat část z přebalu knihy, která vyjadřuje i mé mínění: "Zweig ve své biografii líčí skutečnosti všeobecně známé a v minulosti zpracované, líčí je však s neobyčejným rozhledem, s důkladnými znalostmi faktografickými a s výjimečnou kulturou jazyka a stylu." Samozřejmě autor musel někdy fabulovat, ale to rozhodně dílu neubírá na hodnotě. Bohužel poměrně odborně podaný doslov historika Josefa Polišenského moc čtivý není a čtenáři žádné "objektivní" objasnění nepřináší. 85%, 23.5.2017.... celý text
Cestopisy II.
1980,
Karel Čapek
Čapek dokázal skloubit svůj literární talent s nevšedním popisem cizích zemí. Dokázal na malém prostoru vystihnout a vypíchnout to nejzajímavější a podat to krásnou, čtivou češtinou. Kniha je doplněna množstvím Čapkových ilustrací a několika básněmi jeho ženy. Za pozornost stojí i ediční poznámka - čtenář vidí, že vydání takovéto knížky je poctivá a náročná práce, a obsáhlý, velmi zajímavý doslov Miloše Pohorského, který se věnuje nejen cestopisům z tohoto spisu, ale též spisu Cestopisy I (z Anglie, Itálie, Španělska), objasňující mnohé souvislosti i pozadí vzniku cestopisů. 80%, 13.5.2017.... celý text
Pět jugoslávských novel
1985,
Abdulah Sidran
Výběh "současné" jugoslávské prózy (současné více méně k datu vydání knihy) ve mně nezanechal nijak zvláštní literární zážitek. Pravda je, že snad kromě Dubravky Ugrešić mám pocit, že styl psaní je velmi dobrý, obsahově mě ale nezaujalo a výsledek je tedy průměrný - 60%, 8.5.2017.... celý text