mi-380
přečtené 1938
Krvavý leden
2018,
Alan Parks
Noir, to jsem věděl. Že bude takhle černý, to jsem nečekal. Četba mi připomínala listování tím nejdrsnějším komiksem, ovšem vycházejícím z reality velkoměstských no-go zón a nepostižitelných úchylů. Překupníci, děvky, žebráci, alkoholici, malí a větší mafiáni. Putyky, drogy, orgie, bolest, chudoba, zločin, ledový vítr. Jen malý rozdíl mezi kriminalistou a kriminálníkem. Porovnání s Marlowem? Jen okrajově. Tady jde o cestu nejhnusnějším bahnem a špinavým sněhem Glasgow začátkem roku 1973 s retrospektivou, vztahující se k ještě temnějším událostem roku 1951. Podsvětí předválečného amerického západního pobřeží je proti tomu pohádková říše. Tohle Skotsko je bez humoru, bez sentimentu, bez perspektivy. 80 % (zatím 32 hodnotících s průměrem 76 %). Vybral jsem nejlaskavější scénu: … Přistoupila k nim slečna s obličejem plným beďarů a obří plackou s Davidem Cassidym na halence. Držela před sebou malý bloček a ohryzávala propisku. „Co si dáte?“ zeptala se. „Čaj,“ řekl Wattie. „A co takhle úsměv?“ „Ani náhodou,“ opáčila a odešla. „Okouzlující.“ Wattie se rozhlédl, červené boxy, promaštěné jídelní lístky...... celý text
Něžná
1999,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Zlomená hrdost, zmařené mládí. Zpověď člověka, při níž vylézá na povrch důvod jeho celoživotní neoblíbenosti jako červ z napadeného plodu. 85 % (298 hodnotících se shodným průměrem 85 %).... celý text
Červený kapitán
2007,
Dominik Dán
1992, další díl porevoluční bratislavské policejní historie. Témata: církev, zbytky sítě ŠtB, oddělení vražd. Šachová partie, kde dva hrají, figurkami ale tahá ten třetí. Ale kdo je kdo? Díl asi nejznámější a nejobsáhlejší, zatím jediný zfilmovaný, nechal jsem si číst a využil při tom dokonalý přednes Jozefa Vajdy. Na Dánových knihách oceňuji jejich uvěřitelnost, tentokrát to ale tak úplně neplatí. Může za to jednak Krauzovo přehnaně nezodpovědné jednání a za druhé mnohokrát už jinými autory použitá středověká záhada. 75 % (aktuálně 500 hodnotících s průměrem 84 %). PS: Chronologicky osmý díl, vydaný jako šestý, děj se prolíná s Bestií, která popisuje pátrání v letech 1990 – 1992. Naše Mesto chronologicky: https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210... celý text
Mořský detektiv
2017,
Mark Douglas-Home
Jeden ze světů Petera Maye z jiného pohledu. Hebridy, staré domy, znepřátelené rodiny. Několik příběhů, několik časových rovin, několik hlavních postav, spousta vedlejších, které až do konce knihy přibývají, takže spousta těch Mc… a Mac… v několika generacích znamená nápor na čtenářovu schopnost systematicky si srovnat rodokmeny. Ústřední postava Cal, ekolog, z kterého by náš bývalý pan prezident ale opravdu neměl radost, působí sympaticky lidsky: roztržitě, přepracovaně, neurvale a hlavně originálně. Docela se těším na další část série (Vešla do moře). 80 % (71 hodnotících, průměr 82 %). … celá se zachvěje. Není na takové davy, na města, na tuhle zemi ani nepřátelské vystupování zdejších lidí zvyklá; ať už se vrtne kamkoliv, všude vidí jen ztrhané rysy v kamenných tvářích. Je osamělá, a teď asi i ztracená...... celý text
Lanďák
2010,
Pavel Landovský
Jak hrál, tak vypráví. Doba před rokem 1989 – mladý, veselý, ukecaný frajer, který se zdánlivě bezstarostně protlouká válkou, reálným socialismem i emigrací a je ho všude plno. Po roce 1989 – už ne tak mladý, smutný, zatrpklý, málomluvný nespokojenec, naštvaný na porevoluční vývoj a možná na celý svět. 80 % (9 let po vydání 7 hodnotících s modrým průměrem 77 %). ... „Proč tyhle lidi (myšleno bývalé udavače a agenty STB) musím pořád potkávat?“... celý text
My proti vám
2018,
Fredrik Backman
Autorův vypravěčský styl je originální, jakýmsi kouzlem dokonale čtivý a krásně empatický. Tentokrát ale zahání všechny sympatické postavy do těch nejtemnějších koutů neporozumění, nedůvěry, nebezpečí, výjimečně až do pekla zatracení. Některé situace se dají přirovnat k té nejtvrdší psychické i fyzické šikaně, jako by zkoušel, co všechno čtenář vydrží. Viník? Třaskavá směs politiky, hokeje a zaslepenosti, záludně probouzející to špatné v nás? Četl jsem dlouho do noci a měl jsem sen, v němž jsem se jako náctiletý probudil ve svém dětském pokoji, kde už dávno nebydlím, vedle postele seděla na zemi laskavá víla Alef, kterou jsem nikdy předtím neviděl, hezky se na mě usmála, držela mě za ruku, a pomalu mi docházelo, že já v tom nefér Medvědíně ani ve Švédsku nežiji a že je naštěstí všechno jak má být. Pak jsem se probudil doopravdy... a bylo. 85 % (aktuálně 182 hodnotících s průměrem 92 %). … Když se tmy bojí kluci, bojí se strašidel a příšer, když se tmy bojí holky, bojí se kluků. … Na své spontánní reakce býváme jen málokdy hrdí. Říká se, že první myšlenka bývá nejupřímnější, ale často to není pravda. Často je to ta nejhloupější. K čemu by nám jinak byla schopnost přemýšlet?... celý text
Jeden za druhým
2015,
Chris Carter
Ještě jeden vynalézavý kriminální případ s dalším z nekonečné galerie geniálních vrahů, který dokáže téměř nemožné - spojit svou vysokou inteligenci se schopnostmi prvotřídního ajťáka a zároveň mechanika, který umí sestrojit jakýkoliv fantastický vražedný stroj. Ano, je to napínavé, je to spotřební zboží, a je to určeno přednostně početnému fanklubu Roberta Huntera, detektiva, který postupně všechny ďábelské padouchy v posledních minutách na posledních stránkách udolá. Je totiž o něco chytřejší a autor i čtenáři, a hlavně štěstí, jsou na jeho straně. Tři a půl hvězdičky, 70 % (současných 752 hodnotících je nadšeno mnohem víc, generuje průměr 95 %).... celý text
Amazonie
2008,
James Rollins (p)
Je stále mnoho míst na Zemi, která čekají na prozkoumání, Amazonie patří mezi ty nejzáhadnější. Z jejích temných stínů mohou ještě vystoupit mnohá překvapení, v dobrém i ve zlém. Klasický, mírně modernizovaný vypravěčský styl absolutně vážně a bez humoru popisuje výpravu vědců a vojáků, která čelí (nejen) nepřátelskému pralesu. Autorovi se podařilo vyvolat ve mně nostalgické vzpomínky na dobrodružné příběhy devatenáctého a dvacátého století: Tarzana, Mauglího, Batličku, Orinoko, Součka, verneovky, Doyleův Ztracený svět… Obliba sci-fi je podmínkou spokojené četby. 75 % (zatím 557 hodnotících s průměrem 87 %).... celý text
Nové nejkrásnější divy světa
2007,
Lucie Bártová
Výzva pro cestovatele, turisty, zvědavce a fotografy. Do této skupiny se počítám. Kniha je podrobný a přitažlivě zpracovaný přehled, bohatě ilustrovaný a má tři základní části: 1. Sedm nových divů světa (Tádž Mahal, Koloseum, Machu Picchu, Socha Krista, Velká čínská zeď, Chichén Itzá, Petra) 2. Kandidáti na sedm nových divů světa (14 dalších úžasných staveb) 3. Sedm divů Česka (Pražský hrad, Karlův most, Ještěd, Č. Krumlov, Dlouhé Stráně, Hluboká a Karlštejn) Polemizovat se dá o výběru, dopadu na turistiku a vůbec významu takového hlasování, nic to ale neubere na originalitě divů a důmyslu a schopnosti tehdejších stavitelů. 95 % (jsem třetí hodnotící, aktuální průměr je 80 %). P.S. České divy jsem prolezl všechny, na zámku Hluboká jsem se ženil, z jedenadvaceti světových jsem navštívil jen šest...... celý text
Six tales of fear
1988,
Edgar Allan Poe
První kniha v (primitivní) angličtině, kterou jsem zdolal. Moc jich od té doby nepřibylo, ale intenzita, s kterou jsem se překladu věnoval, ve mně zanechala dvě hluboké stopy. Jednak vzpomínku na téměř dětskou radost z toho, že jsem to dokázal, a za druhé pak skutečnost, že všechny povídky si výborně pamatuji, což by se mi asi u českého vydání nepovedlo. 80 % (aktuálně 2 hodnotící s průměrem 80 %).... celý text
Mucholapka
2010,
Dominik Dán
Rok 1991, další díl historického seriálu od Dominika Dána. Témata: přípravné akce směřující k rozdělení Československa, následky amnestie, aktivity tajných služeb, cesta Mečiara k moci. Děj probíhá současně s dějem v Bestii. My známe vraha, policisté ho znají, problém je v důkazech a na jejich hledání je založeno napětí. Stejně jako v Bestii, i zde je vše podle skutečných událostí, i jméno vraha je jen lehce pozměněno. Kdy a jak se přilepí? Držíme detektivům palce, čekáme a doufáme, že brzy a navždy. 85 % (doposud 260 hodnotících s průměrem 87 %). ... „Dobre. Kedy ho chytíte? „To nevie nikto. „Chcem počuť termín. „Ja chcem plat ministra a zodpovednosť vrátnika. Jediný Burger si mohol dovoliť takto hovoriť s riaditeľom. PS: Chronologicky sedmý díl, vydaný jako jedenáctý PS2: Pozor spoiler: http://kriminalistika.eu/muzeumzla/slovak/slovak.html... celý text
Striptease Chicago
1992,
Jan Novák
Překvapivě drsný náhled do české komunity v Chicagu osmdesátých let. Sex, chlast, chudoba, slang, cynismus. Autor v několika propojených povídkách popisuje vzdálený americký sen, který ale vypadá spíš jako průlet černošským ghettem let sedmdesátých. Starou vlast připomíná jen čeština a škodolibý humor. 85 % (aktuálně 14 hodnocení s průměrem 77 %). ... „Představte si, jak sou ty Američani blbý. Tři votázky se mě ptali na imigračáku: Kdo že byl první impresario tohodle cirkusu. To byla ta nejtěžší. Kdo prej je prezidentem letos a kolik nakradli států. A já se vůl šprtám ústavu? Na co, prosím vás? Dyk tady se může stát vobčanem každej debil.“... celý text
Anekdoty pana Kohna
1970,
Bedřich Zelenka
Vypátráno v staré rodinné knihovně. Anekdoty jsou krátké i dlouhé (ty jsou většinou vtipnější, lépe vypointované), rozdělené do tří oddílů: Za císaře pána, Mezi válkami, Z našich časů. 70 % (5 hodnocení s průměrem 68 %). ... Lékař: „No, dneska už je to mnohem lepší než před týdnem, pane Bondy. Máte sice ještě trochu oteklé nohy, ale z toho už si nic nedělám.“ Bondy: „To já vám věřím, pane doktore. Kdybyste vy měl oteklé nohy, tak já bych si z toho taky nic nedělal!“... celý text
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
2018,
Aleš Palán
Byla doba, kdy jsem chtěl pracovat někde v kopcích na vysílači nebo meteorologické stanici. Sám, daleko od civilizace. To už mě přešlo, ale pohnutky šumavských samotářů naprosto chápu, fandím jim a jsem rád, že takovíto lidé existují. Osm zajímavých životních příběhů a filozofií s názory, vyprávěním a zkušenostmi, které obohatí i nás – nesamotáře. 95 % (aktuálně hodnoceno 361x s průměrem 92 %). ... „V Rumunsku bylo ve čtyřicátém sedmém strašné sucho. Navíc krátce po válce. Přišli tam lidi od Beneše: Pojeďte na Slovensko, vraťte se zpátky do svojej otčiny. Susedia, ideme na Slovensko? Áno, ideme! Vrátili se po spoustě let. Jejich předkové odešli za Marie Terezie nebo ještě dřív někam k městu Oradea, Dolná zem tomu říkali. Potřebovali to tam tenkrát zalidnit, Turci se jim do toho srali a panovník chtěl utužit křesťanský živel, vytvořit bariéru před muslimy. Kde to sme? divili se Slováci. Nikdo jim nic nevysvětloval. Dovezli je do Sudet, do úplně jiné země, dosídlit slovanským živlem pohraničí po Němcích. Krajina vylidněná, spousta prázdných chalup. Ty půjdeš do skláren, ty do fabriky, ty do zemědělství. Makat uměli, ale byli zvyklí na vinnou révu, na kořalku, na rajčata, na papriky, na teplo. A tady najednou, ty vole, zima a sníh! Máme dopis, kde strýc varuje ty, co v Rumunsku ještě zůstali: Iba něchoďte sem do Čechoch, lebo tu ani paradajky nevyrostú, vino tu neni, iba sniah, sniah, sniah. Varoval je, ale už bylo pozdě. Dneska se to už neví, že rumunští Slováci, co sem přijížděli, byli často glugaři, lidi z hor, neměli žádné velké civilizační návyky.“ (Kdybych byl jeden):... celý text