mi-380
přečtené 1936
Skorzeny. Život na hraně
2016,
Roman Cílek
Četba mi trochu připomínala sledování TV dokumentu, kde s pomocí poloamatérských herců v několika nepodařených scénách tvůrci „umělecky“ doplnili „suchá“ fakta. Kdo ale o tomto nacistickém dobrodruhovi nic neví, bude snad spokojen. Zajímavé pro mě bylo hned v úvodu knihy svědectví českých vyšetřovatelů, kteří v roce 1946 spolupracovali s Američany při dokazování viny. Proč? Typický poválečný paradox: Skorzeny v roce 1948 utekl z vězení a vcelku spokojeně si žil v Irsku, zatímco české vyšetřovatele (Ludmila Uhlířová a major Staněk) náš tehdejší režim o něco později odsoudil k dlouhým letům těžkého žaláře. 60 % (zatím 8 hodnotících s průměrem 63 %).... celý text
List zo záhrobia
2018,
Dominik Dán
Začátek roku 1990. Další lekce z historie od Dominika Dána. Téma: Rekonstrukce československých policejních sil. Otázka: Vyházet všechny komunisty a nahradit je novými lidmi, kteří nebyli spojeni se starým režimem? Autor na několika propojených kriminálních případech nachází odpověď. Díky amnestii prezidenta Havla došlo k tak prudkému nárůstu násilné kriminality, že každý zkušený policajt byl dobrý. Dříve nebo později odevzdali stranické knížky, súdruhovia sa premenili na pánov, a práce bylo, že nestačily přesčasy. 90 % (zatím 92 hodnocení, průměr 91 %). PS: Chronologicky zatím čtvrtý díl. PS2: Na časové skoky jsme u Dána zvyklí, tady jsem ale musel být velmi obezřetný, abych se neztratil.... celý text
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Téma uprchlíků před hrůzami války a strachu z krutých dobyvatelů je nekonečné, nevyčerpatelné. Autorka během střídavého vyprávění čtyř nesourodých hlavních postav spojila několik podstatných válečných událostí: Východopruskou operaci, atentát na Hitlera, tajemství Jantarové komnaty, operaci Hannibal a tragédii lodi Wilhelm Gustloff. Joana, Emilia, Florian a Alfred vzpomínají na dobu před válkou i během ní, popisují vzájemné vztahy, opatrně odkrývají tajemství. Ve vší té bídě dalšího z mnoha pochodů smrti cítíme, že vším prostupuje vlásek naděje. Naděje, že když je opravdu třeba, to dobré v nás dokáže vítězit. Alespoň u většiny z nás, i když každý mluvíme jinou řečí. 100 % (zatím 1175 hodnotících s průměrem 93 %). PS: Najdeme tu propojení s knihou V šedých tónech: Joana a Lina jsou sestřenice.... celý text
Moucha
2012,
Dominik Dán
Zvládnout knihu ve slovenštině za jeden den, to se mi povedlo poprvé, pravda, byla to kombinace rychločetba/rychlopočúvanie. Dán umí pěkně promíchat svou policejní praxi s napínavým příběhem a ten vždy přesně orámuje datováním, včetně dnes už historických událostí a politických souvislostí. Svými knihami skáče v čase, takže mé systematické druhé já muselo vytvořit v DK další sérii s názvem „Naše Město – chronologicky“, a v ní je tento díl sice desátý vydaný, ale chronologicky pátý. Rok 1990, opět se rozbíhají současně dva případy, opět tu máme jako obvykle nějak moc vodky, cigaret, pekných bab a chlapských žertů, nejvíc mě tentokrát ale zaujaly naturalistické metody při paralelním výslechu tří podezřelých. Předposlední věta knihy mě trochu rozladila, sériový vrah už se u Dána vyskytl před revolucí. 85 % (317 hodnotících, 87 %).... celý text
Opožděné reportáže
1964,
Ladislav Mňačko
Nemilosrdné reportáže o tom, jak se poctivci Mňačkovi, skrze poznání, že i ta naše revoluce začíná požírat své děti, otevíraly oči. A to ještě nevěděl, že až je za pár let otevře úplně, stane se z komunistického partyzána a novináře emigrantem, který své úsilí otočí proti kdysi s budovatelskou nadějí a nadšením opěvovanému režimu. 95 % (69 hodnotících s průměrem 84 %).... celý text
Láska je kytarové sólo
1989,
Jaromír Pelc
Příjemné písničky s chytrými texty pro ty, kterým mainstream nic moc neříká… a ejhle, na papíře je z toho skvělá poezie. Songy, které spoluvytvářely myšlení generací a které jsou stále slyšet v nových a nových coververzích. Při vší kvalitě a užitečnosti českých překladů/přebásnění postrádám alespoň základní informace o originálních skladbách a autorech: 90 % (32 hodnotících s průměrem 91 %). ... Chrání mě mé knížky, moje básně, To je má záštita, můj křišťálový štít Zavřu se v pokoji jak v nedobytném sejfu Tady jsem v bezpečí, zárodek v placentě Nedotýkám se nikoho, nikdo se nedotýká mě Jsem kámen, jsem ostrov A kámen nic nebolí A ostrov nikdy nepláče (Paul Simon: I Am a Rock, 1965, https://www.youtube.com/watch?v=JKlSVNxLB-A)... celý text
Nežná fatamorgána
2016,
Dominik Dán
Listopad 1989. Opory režimu, členové státní i veřejné bezpečnosti, se začínají bát. Hlavně ti první. Kromě, jako obvykle realisticky podaného, kriminálního případu, sledujeme jejich nejistotu, téměř paralýzu, mozky horečně pracující na sebezáchraně, přípravu na velké převlékání kůží. Perfektně popsaná atmosféra dočasného bezvládí, kdy každý chybný krok silových složek mohl přerůst v masakr a kdy vyšetřování vraždy bylo pro tehdejší náčelníky a politruky naprosto nepodstatné. 90 % (zatím 209 hodnotících s průměrem 83 %).... celý text
Hovory lidí
1984,
Bohumil Hrabal
Roztahané a upovídané mírně nad míru. Ale se spoustou perliček na dně jako obvykle. 75 % (17 hodnotících, průměr 85 %). ... „Ale kdepák!“ rozčiloval se pomocník, „když jsem vojákoval v Jeseníkách, tak se v těch zasněženejch horách ztratila baba na lyžích. Tak jsme ji šli hledat se dvěma bernardýnama. A pod Pradědem se nám ztratil praporčík a na ty bernardýny se nalípal tak sníh, že jsme je museli nýst v dekách. A každý to hovado vážilo metrák a dvacet kil rampouchů navíc. Snášeli jsme je jak piana tím sněhem. A v kasárnách doktoři museli dávat těm psům obklady, jak dostali horečku. Ale praporčíka jsme už nenašli nikdy. A ta baba, co se ztratila, ta se vrátila ráno, táhla za sebou lyže a bylo jí hodně přes šedesát… prej si jen tak vyšla na procházku na Praděd…“... celý text
Básnik
2013,
Dominik Dán
Autor zamíchal do předrevoluční reality trochu víc fantazie ve stylu světoznámých detektivních autorů, včetně pouček, že „bez náhody by to tedy nešlo“ a „bez hororového konce už vůbec ne“. Přesto tento zatím chronologicky druhý díl (po úvodním Uzlu) považuji za vysoce nadprůměrnou detektivku s přesně vystiženými postavami i atmosférou předrevoluční Bratislavy. 85 % (307 hodnotících s průměrem 87 %).... celý text
Nejužívanější anglická přísloví
2006,
Eva Lacinová
Příjemné oživování vyhasínajících mozkových spojů. Přísloví staré dobré Anglie, z nichž mnohá (hlavně o dětech) už dnes postupně přestávají platit. Řazeno tematicky do kapitol: Člověk, Lidské vlastnosti, Svět kolem, Duševno a Příroda, vše doplněno fonetickými znaky. 90 % (8 hodnotících, zatím průměr 73 %). Příklady: ... Spare the rod and spoil the child (Šetři metlu a zkazíš dítě) … Children should be seen and not heard (Děti mají být viděny, ne slyšeny) … Men make houses, women make homes (Muži tvoří domy, ženy domovy) … He that knows nothing, doubts nothing (Kdo nic neví, o ničem nepochybuje) … Men, not walls make a city safe (Muži, nikoli zdi, dělají město bezpečné)... celý text
Biomanželka
2010,
Michal Viewegh
Téma velice aktuální, je třeba uznat autorovu věšteckou předvídavost (rok vydání 2010). Emancipace se všemi doprovodnými aktivitami nabírá tempo a nikdo neví, zda to bude jen procházka labyrintem, nebo jestli vše neuvízne v nebezpečném a nepřátelském bludišti jiných civilizačních zvyků. Jenže. Nedokázal jsem se ztotožnit s žádnou ze tří hlavních postav (naprosto přesně to vystihl marlowe) a dočetl jsem jen proto, že šlo o pouhých 168 stran. 55 % (je nás 729 hodnotících a jsme na průměru 58 %, 35. nejhůře hodnocená kniha, to si snad Viewegh ani nezaslouží).... celý text
Uzol
2012,
Dominik Dán
Tohle ani není detektivka, to je drama. Tíživé drama o československé realitě druhé poloviny osmdesátých let s detailním popisem estébáckých postupů. 100 % (aktuálně 311 hodnotících s průměrem 87 %). PS: chronologicky první díl, vydaný jako šestnáctý.... celý text
Život zvířat
1974,
Jaromír Tomeček
Příjemné vyprávění ve stylu myslivecké latiny, vhodné na setkání u krbu v kruhu rodinném. 95 % (je nás 5 s průměrem 88 %). ... Poslední podčeleď myšovitých tvoří křečci. Jsou to vlastně myši s nemotorným, zavalitým tělem, … asi třicet centimetrů dlouhým… Mezi hlodavci je křeček pověstný svou vzteklou povahou a neohrožeností. Při setkání s jiným tvorem se ihned staví na obranu, mručí a zlostně skřípá a klapá zuby… Nezkušené psy často přemůže a v potyčkách zahání na útěk; pak je ještě pronásleduje skoky. Často se stává, že se vrhá i na člověka, zakusuje se též do koní a ptákům, kteří ho uchvátili, vzdoruje ještě ve vzduchu… A nastalo kouzlo, děti poslouchaly se zatajeným dechem. Ale je tu ještě jeden trumf: ... Křeček má výbornou lehkou a trvanlivou kožešinu, která se zpracovává na kožichy a různé doplňky, jeho maso požívají jen v některých krajích...... celý text
