milamarus milamarus přečtené 1799

Z deníku pěvce - Vilém Přibyl

Z deníku pěvce - Vilém Přibyl 1994, Václav Drábek
5 z 5

Jedinečný vhled do uměleckého světa, do života nabitého prací, potleskem a cestami napříč zeměkoulí. Je tu Bulharsko, Itálie, Francie, Německo, Anglie nebo španělská metropole Barcelona. Je tu vzdálené Turecko, Kyrgyzstán, Japonsko a také Kanada a sousední Spojené státy se svým "Los Kraváles". ...Startovní stanicí je však vždy Brno nebo Praha. Domov. A snad proto, že je to psané postupně, ještě pod vlivem okamžiku, pod vlivem toho či onoho místa, řekla bych chlapsky psané, navzdory těžkostem optimisticky a stále pokorně, je to vyprávění čtivé, zábavné a moudré. // Role editora zápisků - muzikologa a pedagoga Václava Drábka (1943-2008), není v knize blíže specifikována. V úvodním slovu pouze uvedl, že se jedná o fragment zápisků, o nedokončené dílo. // Doplněno černobílými fotografiemi, soupisem operních rolí a supraphonskou diskografií Viléma Přibyla. // Hodnotím maximálním počtem hvězdiček a jsem ráda, že jsem přečetla. Některé osoby, které se v knížce objevují: - Lies Askonas (1913-1996) - Naděžda Kniplová (1932-2020) - Václav Kašlík (1917-1989) - Charles Mackerras (1925-2010) - Ludmila Dvořáková (1923-2015) - Zubin Mehta (*1936) -------------------------------------------- TŘI CITÁTY: ,,Když tu operu člověk vidí a slyší v celku, je to přece jen o něco lepší, nežli to zpívat." ,,Není umění zazpívat někde jednou - to je věcí impresária, ale vrátit se tam znovu, být znovu pozván - to už je úspěch." ,,Byl jsem spokojen, protože za daných okolností jsem víc ani dělat nemohl."... celý text


Lomnicko v obrazech

Lomnicko v obrazech 2010, Jan Nouza
5 z 5

Jak praví anotace shora - z jedné poloviny je to obrazárna, z té druhé pak krátké počtení. Dohromady sedmdesát stránek. Řeklo by se jednohubka..., ale těší mě, že není. Je to náležitě-pomalu-plynoucí, zklidňující a - nebála bych se toho přídavného jména - terapeutická knížka. Knížka s trochou nostalgie, trochou pravdy, slz a spoustu krásného. Kniha o malých velkých cosi..... // To jsem potřebovala. To jsem hledala. Jsem zaujata! // Dávám maximální počet hvězdiček, chválím za česko-německé zpracování a přimlouvám se, aby kniha nebyla dána hned zpátky do skladu. // Vhodné pro čtvrtou nebo pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. ------------------------------------- ÚRYVEK: Před každým mostem může chybět odvaha vykročit vstříc někomu jako první. Stačí ale uvědomit si, že ten na protější straně vnímá možná stejnou nejistotu.... celý text


Kdo svůj národ miluje, nešetří ho

Kdo svůj národ miluje, nešetří ho 1999, Zdeněk Mahler
5 z 5

Esej, která vznikla jen pro osobní autorovu potřebu. Přesto byla později vydaná a i dnes, více jak padesát let od napsání, může čtenářem otřást a jaksi stvrdit v ní konstatované. Tedy nadčasová esej. // Přečetla jsem jí dvakrát... a jestli na mě při prvním čtení působila jako argumentační smršť (myšlenka za myšlenkou, fakt za faktem), napodruhé z ní bylo už jen "sebevědomě běžící" vyprávění, v němž spád podporuje i rozložení textu, kdy jeden odstavec=celá strana, i víc... A výběr slov? Pro mě nezvyklý. Chválím! Vypsala jsem si několik jmen: - Alexander Bach (1813-1893) - František Palacký (1798-1876) - Johann Kempen (1793-1863) - Leopold von Sacher-Masoch (1836-1895) - Josef Hamerník (1810-1887) - Josef Podlipský (1816-1867) A zcela zvlášť si poznamenávám - prof. Karel Kazbunda (1888-1982) // Nadprůměrná, provokativní, místy cynická, rozhodně ne románová skladovka, v knihovní síti dostupná pouze v počtu dvou exemplářů. // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. // Stojí za pozornost. -------------------------- ÚRYVEK (...) Když epilog, tak ať stojí za to! rozhodne se ten paličák a ruče si pronajme tiskárnu v Kutné Hoře a spustí takovou kanonádu, že nemá v dějinách žurnalistiky dodneška obdobu: měsíc co měsíc 412 stran Slovana - píše to všecko sám! A přitom vymýšlí nejrůznější manévry, jak vyzrát na cenzory, exekutory, žandarmy a soudní poslíčky, kteří si u Havlíčků podávají dveře - tento buřič dokáže zaměstnat veškerou okresní administrativu - sám si spočítá, že měl-li by být státní žalobce důsledný, musel by mu za obsah jediného čísla naměřit 26 let, 6 měsíců a 5100 zlatých pokuty - jenomže čert, aby nešťastným úřadům radil: směrnice shora jsou jaksi zmatené - pan místodržitel z Prahy nařizuje nevšímat si toho kverulanta a odrovnat ho tichem jako naprostou lapálii - policejní šéf velí naopak všímat si ho maximálně, sledovat ho ve dne v noci na každém kroku (,,byl pozván do sousedních Libenic k sedláku Mojžíšovi - s největší pravděpodobností dojednávají pod rouškou zabíjačky spiknutí!") - předvolat kohokoli, kdo s Havlíčkem přijde do styku, zavést vyšetřování s každým, kdo je přihlášen k odběru Slovana (...)... celý text


Střekov

Střekov 2019, Lukáš Martinka
5 z 5

Takové cestování si nechám líbit! :-) // Neokázalé, přesto efektní provedení, které - zaměřím-li se na popisky - sází na jednu, dvě informace, které si můžete během chvíle ověřit, se kterými můžete dál pracovat, a šup k dalšímu místu, k další kresbě... // Vhodné pro prvotní seznámení. Vhodné pro opakované čtení. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.... celý text


Muzeum Aloise Jiráska

Muzeum Aloise Jiráska 1962, kolektiv autorů
5 z 5

S odstupem deseti let se k upevnění znalostí o Jiráskovi rozhodlo přikročit také Sportovní a turistické nakladatelství. Zvolilo kratší název, velkorysejší stránkový rozsah, a zdá se mi, že celkově plynulejší, povedenější styl.... Nadšená jsem zejména z toho, že obrazová příloha je součástí výkladu, ne zvlášť, jak tomu bylo v průvodci vydaným SPN. // Určitou výzvou pro mne bylo i porovnání plánků - je patrno, že v prvním poschodí došlo během dekády k přečíslování muzejních úseků a z předsíně Zdeňka Nejedlého (1878-1962) se stalo oddělení příležitostných výstavek. Paradox? // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. Některé osoby, které se v knížce objevují: - Adolf Kašpar (1877-1934) - Václav Boukal (1922-2007) - Vlastimil Rada (1895-1962) - Karel Hladík (1912-1967) - Rudolf Šváb (1909-1989) --------------------------------- CITÁT CITÁTU: Jiráskovo umění je založeno na posile slabých proti mocným. Kdo by si troufal říci, že není dnes a nebude zítra této posily již potřebí? Ale pak ovšem i umění, jež jest na něm založeno, se stává stále víc a více aktuálním. A proto nepochybuji, že zítřek Aloise Jiráska nebude menší dneška.... celý text


Museum Aloise Jiráska na Bílé hoře

Museum Aloise Jiráska na Bílé hoře 1952, kolektiv autorů
4 z 5

Propagační publikace vydaná jen pár měsíců po otevření, dost možná však platná ještě další čtyři desítky let. A dozajista nápomocná. // Odhaluje, jak byla expozice rozvržena, co bylo v jakém patře, v jaké síni a vitríně, přičemž čerpáno je opět z děl Zdeňka Nejedlého (1878-1962). Pro lepší orientaci je tu i plánek budovy.... Uspořádání to není špatné - nejdříve "Staré pověsti české", pak trilogie "Mezi proudy" či ještě obsáhlejší román "F. L. Věk",.... a dále Jiráskova dramatická tvorba a jeho život. // Obrazová příloha je zvlášť a tvoří jí celostránkové černobílé fotografie exponátů. // Čtyři. Některé osoby, které se v knížce objevují: - Mikoláš Aleš (1852-1913) - Adolf Kašpar (1877-1934) - Eduard Vojan (1853-1920) - Bohdan Jelínek (1851-1874) -------------------------- ÚRYVEK: Všichni si práci v pravém slova smyslu zamilovali. Zdeněk Nejedlý dbal o to, aby každý pracovník byl zainteresován na celém velikém díle, aby si všichni zúčastnění uvědomili jeho význam. Zajel na příklad osobně do továrny v Prostějově, aby dělníkům pracujícím na vitrínách a rámech vyložil smysl jiráskovské akce a vyjednal s nimi včasné a dobré provedení objednávky.... celý text


Alois Jirásek v obrazech

Alois Jirásek v obrazech 1952, neznámý - neuveden
4 z 5

Další díl edice Obrazové soubory. // Vezme vás do Hronova, Litomyšle či pražské Resslovy ulice a ukáže Jiráska coby studenta, tatínka a dědečka, zkrátka v té osobnější rovině. To se mi líbilo. Nejsilnější dojem mám ze snímku foceného kdesi pod stromem aneb ze společného portrétu, na němž je Jirásek se svou ženou Marií. Sedí a dívají se na sebe.... // V rovině pracovní odkazuji především na textovou část, jejímž autorem je Zdeněk Nejedlý (1878-1962). Je sice kostrbatá a náležitě zpolitizovaná, ale i tak jsem ráda, že tam je. Připomene toho hodně, včetně nápadu na zbudování Jiráskova muzea v letohrádku Hvězda. // Čtyři. ---------------------------- CITÁT: Mnohokráte byla práce českému lidu utrpením a zlem, dnes se mu stává ,,věcí cti a slávy" a pramenem radosti, jako kdysi za dob husitské revoluce na Táboře.... celý text


Zápisník motivů

Zápisník motivů 1942, Mirko Očadlík
5 z 5

Objeveno pod štítkem faksimile. // Kniha má dvě části. Zaprvé jde o exponát složený ze 156 notových záznamů zapsaných Bedřichem Smetanou v průběhu dvaadvaceti let, konkrétně v období od 14. března 1858 do 15. listopadu 1880. Zadruhé jde o výklad k zápisům, o jejich podrobný několika-vrstevnatý rozbor, kterého byste se při návštěvě muzea asi sotva dočkali. Vytvořil ho muzikolog Mirko Očadlík. // Dohromady = jednoduše fascinující dílo, které rozkrývá, jak objevitelské může rozhodnutí ponořit se do života hudebního skladatele být. Dávám maximální počet hvězdiček. Vhodné pro první, patnáctou nebo sedmnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Kdo chce, nechť se ponoří. --------------------------- CITÁT: Obtíž reprodukční spočívala v tom, že originál má vesměs zápisy tužkové, takže retušování muselo být provedeno s krajní opatrností a pečlivostí.... celý text


Můj život a hudba

Můj život a hudba 2005, Jakub Jan Ryba
5 z 5

Objeveno pod štítkem faksimile. // Vše podstatné je uvedeno v anotaci shora. Já dodám jen, že kniha obsahuje rovněž poznámkový aparát, který Rybovo vyprávění zpřesní, a hodnotím všemi hvězdičkami. // Cenná kniha! -------------------- CITÁT: Přitom jsem se řídil zásadou, že to, co jsem chápal, jsem nechal být. Když se objevilo něco nejasného, opsal jsem to a zaobíral jsem se tím, dokud se mi nerozsvítilo.... celý text


Český film v obrazech 1898-1945

Český film v obrazech 1898-1945 2002, Milan Wolf
3 z 5

Rozumím, že ani při více-jak-dvousetstránkovém rozsahu nelze obsáhnout všechny, kteří v českém filmu v tomto období hráli, kteří ho vyráběli, že vždycky zůstane někdo opomenut. Toto však lze podstatně eliminovat pečlivým výběrem fotografií a ještě pečlivěji formulovanými popisky, aby každý, kdo na tom či onom vybraném snímku je (a je na něm rozpoznatelný), nezůstal bezejmenný. Jenže, tady kdepak. Mezi režiséry vede Martin Frič, mezi herci Vlasta Burian, a ostatní, například Jaroslav Marvan - toho najdete v knize jen jednou a sice až na straně 153, což je při jejich filmovém partnerství (Revizor, Katakomby, Přednosta stanice, Zlaté dno, U pokladny stál,..) dost tristní. // Stejně špatně z toho vyšli moji oblíbení milovníci - Hugo Haas (str. 111) a Gustav Nezval (str. 215), přičemž Ladislava Boháče jsem nenašla vůbec. Ach jo. Ten jeho šibalský úsměv mi zde velmi schází. Jde-li o existující popisky pod fotografiemi - první výhrada, vlastně přání zní: ráda bych znala celá křestní jména těch, na které se dívám. První písmeno mi nestačí. Druhá, jak už jsem naznačila shora, u naučné knihy bych očekávala, že budou autorem identifikováni všichni, na které se dívám, případně, že v textu bude uvedeno "neznámý", "neztotožněný" apod., aby čtenář netápal, aby se něco naučil. Vždyť zvolený formát knihy (34 cm x 24 cm) poskytuje dostatek prostoru k rozepsání. Třetí - očekávala bych, že text bude před tiskem kontrolován. Hned vysvětlím, domnívám se, že koupajícím se děvčetem na čtyřicáté straně je Zorka Janů (1921-1946), protože Ohnivé léto.... Závěr: dávám tři slabé hvězdičky, přidávám štítky a za všechny neúplné popisky doplňuji - na str. 65 vidíte vedle Jiřího Voskovce herečku Milku Balek-Brodskou (1888-1961); na str. 146 spolu krom Josefa Kemra a Rudolfa Hrušínského debatují také František Kreuzmann (1895-1960), Karel Černý (1892-1945) a František Hlavatý (1873-1952).... celý text


Přibyl

Přibyl 1984, Jitka Fukačová
5 z 5

Podařená monografie muzikoložky a dlouholeté pracovnice Československého rozhlasu v Brně, která - a píšu to schválně hned do první věty tohoto komentáře - souvisí s knihou "Takový podraz od Pána Boha jsem nečekal". Jejím paradoxem totiž je, že byla vydána právě v roce, kdy Vilém Přibyl utrpěl mozkovou mrtvici a zpívat přestal. // O to víc si vážím toho, že se tu po jednotlivých operních rolích sám ohlíží, a že tyto jeho vzpomínky neváhala paní Fukačová do knihy zapracovat. // Krom toho je vyprávění načechráno úryvky z tisku - dozvíte se, jak ho viděli a oslavovali tehdejší kritici; jak nabitý diář měl, kde všude vystupoval, přičemž své zařídí i černobílé fotografie (v této edici standardní příloha). Je to kniha o krásném životě naplněného hudbou; kniha končící ujištěním, že ,,má svých posluchačům stále co dát", tedy stále nekončící; kniha plná energie a bez slovíčka náznaku budoucího děje. // Vhodná pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy - mapu najdete hned vedle gramofonové desky a uvidíte na ní kus světa od Glasgow až po Ankaru. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček. -------------------------------------- CITÁT: Zpíval, protože mu to přinášelo radost.... celý text


Maria Callas

Maria Callas 1975, Marián Jurik
5 z 5

Jiné než předchozí díly, jiné než jsem očekávala - totiž víc než o zpívání, o práci operní zpěvačky či operách samotných, je řeč o intrikách, požadavcích a skandálech. Tu v Miláně, tu v New Yorku, nebo Římě. Skoro jsem měla chuť knížku zavřít. Deziluze. ....až přišla str. 50 a s ní kapitoly "Odvrácená tvář Marie Callasové", "Operní hrdinky Marie Callasové" a následující. Těmi jakoby se vše vyrovnalo, vysvětlilo, ospravedlnilo.... // Pracovitost, přesto strach ze selhání. Disciplinovanost, přesto strach z vypískání. Odevzdanost roli, přesto šílení fanoušci využívající její krátkozrakosti. // Vyprávění je proloženo několika černobílými fotografiemi. Gramofonová deska však v tomto exempláři, jak poznamenala paní knihovnice, ode dne 17.10.2001 chybí. // Dávám maximální počet hvězdiček. Některé osoby, které se v knížce objevují: - Elvira de Hidalgo (1892-1980) - Rudolf Bing (1902-1997) - Renata Tebaldi (1922-2004) - Kurt Honolka (1913-1988) - Aristoteles Onassis (1906-1975) ------------------------------------- CITÁT CITÁTU: Kdo jej jednou slyšel, poznal by jej kdekoliv.... celý text


Arturo Toscanini

Arturo Toscanini 1967, Karel Vladimír Burian
5 z 5

Jeho jméno na mě vykouklo v hudebním oddělení několikrát. Poprvé snad v souvislosti s Emou Destinnovou (1878-1930), pak v korespondenci putující světem mezi Otakarem Ostrčilem a Vilémem Zítkem,... a minulý měsíc u jiného dílu této edice věnující se dirigentu Karlu Ančerlovi. // I zde chci pochválit lehkost a spád vyprávění, jeho obyčejný tón, který však autorovi nebrání v projevech uznání, ve vyzdvihnutí Toscaniniho pracovní výkonnosti. Nejvýrazněji asi ve dvanácté kapitole: "Pohled do orchestru - pohled z orchestru". // Vyprávění je proloženo černobílými fotografiemi. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo. Přidávám štítky, abyste knihu lépe našli, a zvlášť upozorňuji na přílohu, kterou není nic křehčího než gramofonová deska. Některé osoby, které se v knížce objevují: - Giuseppe Verdi (1813-1901) - Enrico Caruso (1873-1921) - Giulio Gatti-Casazza (1869-1940) - Bedřich Smetana (1824-1884) - Karel Burian (1870-1924) -------------------------------------------------------- ÚRYVEK: A v tom okamžiku přeskočila ona osudová, neviditelná jiskra, která rozžehla zář životní hvězdy Artura Toscaniniho. Vstal od svého cellového pultu a postavil se na místo dirigenta. První pohyb, který učinil, je pro něho dokonale charakteristický: zavřel partituru. Obecenstvo ztichlo v napjatém očekávání. Snad bylo ohromeno smělostí neznámého hudebníka, snad jeho mládím. Toscanini řídil Aidu zpaměti a suverénně, jako by nikdy nedělal nic jiného. Po prvním dějství bylo o úspěchu představení rozhodnuto. Vlastně slovo úspěch je v této souvislosti výraz opravdu nedostačující. Byl to triumf!... celý text


Vltava

Vltava 2006, Ferdinand Bučina
5 z 5

Krásná, překrásná kniha! Prohlížím pomalu a uváženě... // Jsou tu slova Karla Čapka, Jana Nerudy, Jaroslava Seiferta, Aloise Jiráska, Karla Hynka Máchy, Adalberta Stiftera a mnoha dalších. Je tu šumavská Kvilda, Český Krumlov, České Budějovice, zámek Hluboká,... a Praha. :-) // Těžko vybrat jeden snímek. Nutno však napsat, že formát fotografií je proměnlivý a legenda k nim, včetně popisků, je až v závěru. Potvrzuji, že součástí publikace je příloha, ke které budete potřebovat přehrávač a reprobedny, přičemž české filharmoniky diriguje Libor Pešek (1933-2022). Bravo!!!... celý text


Kresby Bedřicha Smetany

Kresby Bedřicha Smetany 1925, Zdeněk Nejedlý
5 z 5

První příčka letošní čtenářské výzvy obsazena. Nemám, co bych vytkla. Musím jen pochválit a zkrotit vlastní překvapení. Smetana kreslí? - Ano, je to tak! // Je to skladovka, která vám ukáže švédský ostrov Särö i český Lamberk; která vás přenese doprostřed lesa plného zajíců, bažantů a koroptví; a také ta, která skrývá vymyšlené, neskutečně obrovské a z ptačí perspektivy na papír zachycené bezejmenné město na moři. // Maximální počet hvězdiček. Líbilo.... celý text


Faksimile žádosti Bedřicha Smetany o místo ředitele konservatoře hudby v Praze

Faksimile žádosti Bedřicha Smetany o místo ředitele konservatoře hudby v Praze 1911, Bedřich Smetana
5 z 5

Neděle patří Smetanovi. // A vezmu to rovnou od té rozměrově největší skladovky, kterou jsem si včera z ústřední knihovny přinesla. Skoro nemůžu věřit, že mi to bylo umožněno, protože jde o publikaci vydanou před více jak sto lety, čímž pádem dosti křehkou. // Žádost začíná slovy: "Slavnému ředitelství Jednoty ku povznesení hudby!" a je německy psaná. Smetana v ní rekapituluje svůj dosavadní umělecký život - úspěchy, kterých dosáhl co učitel, dirigent, skladatel a virtuos. Připomíná i svou spisovatelskou činnost. // Součástí žádosti byly přílohy, tyto však v knize otištěny nejsou. Nutno však pochválit za souběžný český překlad vyhotovený muzikologem Dobroslavem Orlem (1870-1942). Kdo by o něm chtěl vědět něco víc, nechť nahlédne do Českého hudebního slovníku. Odkaz vkládám jako zajímavost. // Dávám maximální počet hvězdiček.... celý text


Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze 2018, Josef Pejřimovský
4 z 5

Skladovka o okolnostech vzniku Mariánského sloupu, jeho stržení a také o snaze po jeho obnově. Jsou zde podrobně rozebrány tři hlavní námitky (nevhodnost sousedství; symbol rekatolizace; potupa národa), tj. proč sloup neobnovit; je zde zodpovězeno proč ano. To se mi líbilo. // Knížku doporučuji. // Škoda jen těch nahromaděných chyb v první kapitole popisující bitvu o Prahu, kde v jedné větě vidím Malá Strana a v další Malá strana; se Starým Městem totéž; kde je co obránce Karlova mostu vyzdvihnut jezuitský kněz P. Jiří Plachý (1606-1664) a o dvě strany dál Jan Plachý. Některé další osoby, které se v knížce objevují: - generál Conti (1610-1661) - Franta Sauer (1882-1947) - Jan Hus (cca 1370-1415) - Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) ------------------------------ CITÁT: Byl současně i připomínkou statečnosti obránců města, kteří se vzepřeli nepřátelskému vpádu a statečně hájili své město, životy i majetky své a svých bližních.... celý text