milary přečtené 732

Osamělý mrtvý muž 1975, Václav Erben

Václava Erbena čtu (poslouchám) obecně moc ráda. I tentokrát. Detektivka Osamělý mrtvý muž obsahuje všechno potřebné; vraždu, provedenou netuctovým způsobem, vyšetřování, mmj. v atraktivním prostředí ZOO, početné postavy, které - jak je u pana Erbena zvykem - větví případ svými pozoruhodnými osobními příběhy. A dialogy: jako vždycky živé a přirozené, často hodně vtipné, zejména mezi Exnerem a jeho podřízenými. Jenže, "můj kapitán" byl tentokrát až trochu příliš okázale neomalený, takže úplně nešlo nyvě propadat jeho obvyklému šarmu. A konec detektivky byl sice z psychologického hlediska dost dobře vymyšlený, mně ale zčistajasna se zjevivší sehraní strůjci v pozadí přišli jako improvizace; tak trochu nakvap. Mám raději jiné erbenovky, ode mě tentokrát spokojených 70%. Audioknihu mi četl Jiří Stránský. A tomu se nedá vytknout vůbec nic. :)... celý text

Sestry 2021, Kamila Hladká

Taky moje "čekatelka", tahle knížka. Už nečeká, už je přečtená. A já jsem nadšená, kolik věcí jsem se dozvěděla a kolik si jich ujasnila. Na kolik otázek, které bych stěží dokázala formulovat, se mi dostalo jasných a zřetelných odpovědí, se kterými můžu nějak pracovat. Kolik témat (která mají mnozí, zdá se, dávno "vyřešená", neb jsou křesťané odjakživa a vědí, jak se věci mají), já teprve - uznávám, mnohdy nevhodně až trucovitě, - předkládám dokola pánubohu. A hle - ono prý to nevadí! Hlavní prý je se ptát, přemýšlet a hledat. A nebát se nemít nikdy "hotovo". Nejde vybrat rozhovor, který mě zaujal nejvíc. Všechny mi toho přinesly spoustu. Čtyři generace řeholních sester předkládají vlastní osudy, náhledy, zkušenosti, výpovědi o době, změnách, zápasech. A vedle líčení toho, co obnáší být sestrou, je respektuhodný obraz služby, kterou, navzdory nejrůznějším překážkám, sestry vykonávají a vždycky vykonávaly. Knížka je nejen skvěle napsaná, ale taky sestavená. A fotky jsou nádherné.... celý text

Dámsky gambit 2021, Walter Tevis

Tohle mi prostě nějak nesedlo. Neprokousala jsem se skvěle hodnoceným seriálem a tak jsem se zkusmo uchýlila k audioknize. Že uvidím. Nejvíc mě bavily části o šachu; o soupeřích, taktikách, prostředí a pravidlech, studiu partií, vlastně všechno, co se odehrávalo nad šachovnicí. Bylo to tak skvěle popsané, neuvěřitelně zajímavé a napínavé, - nešlo mi to vůbec dohromady s tím, že sama šachy nehraju a vím o téhle krásné hře hodně málo. A Jana Plodková to všechno nádherně četla, jako by nenabízela cosi v neznámé terminologii a málo srozumitelného, ale naopak. Člověk seděl, díval se a tajil dech. SPOILER: Beth mi ale neučarovala. Její příběh mi připadl sudený, odtažitý a často málo srozumitelný. Jako ve chvíli, kdy se zčistajasna rozhodla, že její vztah s alkoholem má dojít naplnění. A bum, obklopila se chlastem a plánovitě ho do sebe den po dni lámala do bezvědomí. Až ze sebe vytvořila alkoholičku. A pak tam je věta: Možná jsem alkoholička, ale nejsem blbá... Tak nevím. Alkoholikem se člověk většinou stane, aniž by si to naplánoval, myslím. A když se potká Beth s kamarádkou (která vzala ze stejné "startovní čáry" svůj život do rukou úplně jinak), poté, co si zjevně odrovnala část "malých šedých", zapřemýšlí, že by s tím pitím měla asi přestat; protože pak by nemohla hrát - a co by dělala jiného? Jde párkrát do posilky, přestane, a všechno je jako předtím. Aspoň v knížce. Závislost na zelených pilulkách v ní vypěstoval daremný ústav, beru. Tahle ctižádostivá dívčina se bez nich sice dokázala obejít, ale proč by to dělala? Když je to tak příjemný doping... Dál: paní, co ji adoptovala, byla skvělá matka. Nevím proč. Něco jsem asi prošvihla. Soupeři, se kterými se dostala do úzkých, v ní vzbuzovali spalující nenávist. No jasně, prohra je k vzteku, ale..? A vztah(y)? ... Body za aspoň trochu lidský závěr a za to, jak Beth odmítla příspěvek od "nezištných" dárců na turnaj v Rusku. Znáte to, jak někdy hodně chcete, aby se vám cosi líbilo, stejně jako ostatním, a ono ne? Tak přesně to se mi s Dámským gambitem stalo. :)... celý text

Smrt přichází na prohlídku 2022, Anders de la Motte

Neměla jsem dojem, že by první detektivka z řady Vražd v Österlenu byla ve stylu Agathy Christie, nač to srovnávání? Klasická krimi? To ano. A ty já mám ráda, většinou. Autor mě ostatními svými knihami doposud nezlákal. Tuhle svižnou a čtivou věc jsem si ale přečetla s chutí; zaujala mě zápletka, prostředí, zajímavé postavy i nový muž zákona, "Stockholmák" Peter Vinston, t.č. na zdravotní dovolené. Rádoby. Relaxaci totiž moc nedá. Volky nevolky sekunduje - přizván jejím šéfem - místní policistce Tove Espingové ve vyšetřování okolností smrti jedné populární dámy. A sotva Tove překoná svou napruženost, pramenící z toho, že se jí někdo plete do šetření jejího prvního opravdového případu, tentýž šéf se ze všech sil snaží Vinstonovu pomoc ukončit. Proč? Já se to už dozvěděla a moc se těším na další díl(y).... celý text

Zvony smrti 1972, Ernst Hall

Moc prima retro. Jako knížka i jako rozhlasová hra, bohatší o skvělý zvukový doprovod. Má to atmosféru. A ano, člověk nesmí zapomínat, že už je to pěkných pár pátků, co se vyšetřující inspektor McFaverham, poněkud příliš sebevědomý ;), pouští na nejistou půdu (místy doslova) případu, zavánějícího zásvětím. Případu ponurého po všech stránkách. Jupí, je to nádhera! A tak člověk rád odpouští, co odpustit musí, pokud si nechce hloupě pokazit jedinečný požitek ze čtení téhle maličko zaprášené krimi. A to včetně - abrakadabra! - "odhalení" pachatele. :))... celý text

Kočka mezi holuby 2007, Agatha Christie

Já "špiónky" od své milované Christie nemusím. Takže do svého dlouhatánského TOP žebříčku si "holubů lačnou kočku" nezařadím. Ale... Líbilo se mi po celou dobu v prestižní dívčí škole, líbily se mi veškeré popisy jejího fungování, charakteristiky ředitelky, učitelek, studentek, personálu, rodičů, - všech, kteří se třeba jen mihli na scéně. Jako vždycky: Agatha neokolkuje, máchne perem jako štětcem, připíše pár dialogů a jste tam. Chcete, nechcete. Zápletka je jako obvykle originální, děj se hbitě přesouvá z místa na místo, motivace pro zločinné jednání je víc než dostatečná a tradááá! Dochází k vraždě. Na posvátné půdě školy. Vlastně, nakonec mi ani nevadily rafinované metody tajných služeb, politické změny v exotických končinách, tajemné osoby v pozadí i popředí.., ne. Nakonec mi vadil konec. Ten mi tentokrát připadal, řekněme, neagathovsky přitažený za vlasy.... celý text

Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny 2022, Alice Horáčková

Myslím, že je to nejlepší knížka na téma Sudet, kterou jsem četla. Promítá se do ní celá první půlka 20. století, všechny převratné události a změny, které s ní souvisely. Podává úžasně zajímavý a živý obraz tehdejšího života v jedné česko-německé vesnici, tamních obyvatel, opírá se o historii jednoho rozvětveného rodu. Nápadité členění do kratičkých kapitolek napomáhá orientaci, stupňuje dramatičnost dění a zároveň trochu napomáhá odstupu od vypjatých scén, aby se v nich člověk neutopil a neztratil kontinuitu s celkem. Obdivuju Alici Horáčkovou za zevrubnost, se kterou vklínila kontroverzní historii, archivní záznamy i vzpomínky do románové kroniky. Děkuju za nestrannost. (A zajímaly by mě osudy protagonistů po válce). O fotky jsem přišla. Audiokniha byla nádherná.... celý text

Leo Berlin 2023, Susanne Goga

1. díl série s inspektorem Leo Wechslerem vyšel autorce v němčině r. 2005, tedy o dva roky dřív, než Kutscherovi jeho první komisař Rath. Goga jej situuje do Berlína ve dvaadvacátém, s Rathem se prvně setkáváme r. 1929. Politicky rozvrácené a inflací decimované Německo tvoří pozadí obou sérií a nadřízeným obou vyšetřovatelů je proslulý šéf berlínské kriminálky Ernst Gennat. Tím ale podobnost končí. Také Suzanne Goga umí dobře vyprávět a vylíčit postavy i prostředí, ale zajímavý případ připomíná zpracováním spíš detektivku na způsob Hříšných lidí a "galerku" staré Prahy. (Nějak se mi tam vytratily počáteční okolnosti kolem jednoho podstatného usvědčujícího důkazu, ale třeba to byla jen moje nepozornost; je to asi to jediné, co bych momentálně vytkla). Bavilo mě to a těším se na další díl. Uvidíme, kolik nám jich MOBA dopřeje. :)... celý text

Zrádné loviště 2023, Dana Stabenow

Povolenku mám a vyplouvám pokaždé celá nažhavená; někdy nevím, kde zaseknout dřív, jindy se o úlovku nedá mluvit. Příhodný název.., i pro knihovnu. :) Stabenow si proplout mezi prsty nenechávám. Dávno jsem si zvykla na hustou síť informací o Aljašce, nezbytně vetkaných do každé z detektivek. Některá z témat mě zajímají víc, - a také přirozeněji zapadají do linie jednotlivých případů, některá méně; ale kromě jediného dílu mě zatím bavily všechny části série. Taky tentokrát napřed řádně přičichneme k problematice rybolovu i s celým nezbytným pozadím, než se děj neuspěchaně sveze ke zločinu. Jenže to nevadí. Člověk profituje ze setkání se starými známými (a že autorka figury vážně umí!), těší se z dialogů, vtipu, živosti, kontinuity. Stabenow očividně tak trochu kašle na to, aby za každou cenu šokovala, což neznamená, že schází napětí. Jen ho servíruje s nadhledem a neválcuje s ním všechno ostatní.... celý text

Nalezení 2022, Jiří Březina

Ze série s Tomášem Volfem jsem nečetla pouze Polednici; ostatní díly se ke mně dostaly netradičně napřeskáčku - a nevadilo to. Každý díl jsem zkusila nějak podrobněji komentovat; na rozloučenou to bude bez mých "odborných" analýz :), líbilo se mi to samé, jako u předchozích tří dílů. Dobrá a zajímavě podaná zápletka, atmosférické prostředí, metoda šetření, aktéři. A přitažlivě civilní způsob vyprávění Jiřího Březiny. Četlo se mi to samo a bavilo mě to. Pět hvězd, podobně jako JezinkaJ.... celý text

U severní zdi 2023, Petra Klabouchová

Od Petry Klabouchové jsem zatím četla jen jednu knížku, Podvod zlatého faraona. Sedl mi autorčin styl, téma i to, jak dovedně propojila fikci s reáliemi. Tentokrát jsem přesto váhala. Vlastně dost. Já už podobné moc nečtu... I když chápu, proč U severní zdi P. K. napsala právě takto. Padesátky. Dětské oběti. Nepředstavitelné utrpení. Nepředstavitelné utrpení je pro mě utrpení, které si prostě bezkontaktně, přes množství sebedetailnějších popisů, představit nelze; a já si u čtení kolikrát připadala jako šmírák. Myslím tím, že jako každý jedinec, kterého knížky s podobnou tématikou nemohly minout (zvlášť ty s osobními výpověďmi, jako je třeba Byly jsme tam taky od Dagmar Šimkové, jejíž příběh byl autorce inspirací i v této knize), mám už, řekněme, jakési dostupné povědomí. Dostatečné na to, aby ve mně podrželo soucit, úctu, i nepohodlné rozpomenutí se, že taky já mám možnost k něčemu mlčet či nemlčet. Nápad, jak to celé podat, je úžasný. A asi ano, dá se to sebezáchovně číst trochu jako detektivka. (Mezi audioknihami je ovšem titul zařazen mezi thrillery, tak to už je, myslím, dost za čárou). Vyústění je nečernobílé; zlo, dobro, správné, nesprávné, právo na pomstu, spravedlnost, všechno, co už tu bylo; bez konce v lidských rukách deformované jako v zrcadlovém bludišti. Snad nejpůsobivější a nejdepresivnější pro mě byly poslední stránky. Děkuju za odvahu podstoupit všechno, co bylo k napsání knihy třeba. A taky za doslov.... celý text

Hořím 2021, Simona Bagarová

Je to úžasně informativní kniha; balík inspirace pro instituce, zdravotníky, pečovatele, NÁS. A náruč podnětů, podpory, zkušeností a reálného pohledu na náročnost domácí péče. Hltala jsem všechny rozhovory, hodně jsem ale ocenila právě ten s Janou, která pečovala doma. Jak to začalo, probíhalo, co zažila, jak to vnímala, nesla... A kam ji to posunulo. Totiž to, co od sebe odstrkujeme a nechcem na to ani pomyslet, může potkat každého z nás. V obou rolích. Popírání nepomůže. A tak tahle knížka svítí, naléhá, burcuje a vnáší naději do temnoty témat, o kterých ze strachu ani nemluvíme. O tvářích smrti, (od)loučení, zmatenosti. Vytrácení se. Obav nás nezbaví. Ale hlasem těch několika úžasných jedinců nám s láskyplnou herdou očkuje myšlenku, že panika pro nás není jediné řešení. A že slovo "nejde" můžeme mít až úplně na konci abecedy možností. Moc se mi líbí komentář od Jana283. Jak stručně se dá vystihnout podstata, pokud to člověk umí... :) Krásně se poslouchá audiokniha, jejíž koupí lze přispět dobré věci.... celý text

Kapsa plná žita 2009, Agatha Christie

Kapsa plná žita je jedna z nejprokombinovanějších Agathiných detektivek. Úplná síť indicií, které do sebe ovšem - žel - jaksi nezapadají. Inspektor Neel má pro svou představivost opravdový převis podezřelých, - ehmm, z kdečeho, - ale s důkazním materiálem je to horší. Co víc! Nedaří se mu ani jednotlivé potenciální pachatele přiřadit k příslušným (zlo)činům. Pak se objeví slečna Marplová, se svými poněkud bizarními hypotézami. Neelovy naděje tají jako sníh. Navíc všechno komplikuje jakási dávná příhoda s kosy, kteří se, v protivné dětské říkance, nápadně vtírají do "naprostoracionálníhozločinupřece"! Herdekfix!! Je to skvělý příběh. A navíc vtipný, hrozně moc, takovým tím poťouchlým, chytrým christieovským způsobem. Kdo budete poslouchat audioknihu, užijete si osvědčenou dvojici Růžena Merunková a Otakar Brousek. A zejména díky panu Brouskovi vám určitě nic z výše zmíněného neunikne.... celý text

Pokojská 2022, Nita Prose

Sága Norenová policie Malmö, zaznělo mi v uších nedlouho po začátku audioknihy, a byla jsem doma. Pokojskou s aspergerem interpretovala geniálně Marie Štípková. Hlas znamenal tentokrát hodně; jitřil emoce (zdaleka ne vždycky sympatické), neposkytoval prostor variabilním reakcím, důsledně útočil na trpělivost a mařil jakékoliv naděje na "normální" komunikaci. Námět je skvělý. Nechybí napětí, ani dojetí. A líbí se mi obálka. Co se mi nelíbilo? Jak to shrnout? Absolutní dořečenost. Nadúroda ušlechtilosti. To, že křehké okamžiky, které jsou nejpůsobivější tehdy, když se jen tak mihnou, byly nemilosrdně rozpitvávány a recyklovány. Mužské hlasy, které - s výjimkou největšího prevíta - působily jeden jako druhý nesnesitelně svatouškovsky. SPOILER: A nelíbilo se mi, že někdo, kdo si tolik považoval odkazu babičky, že nejlepší je říkat pravdu, vzal samozvanně do svých rukou spravedlnost a bez stínu na duši tu pravdu blaženě pominul. Takže co? Vůbec nelituju, že jsem si titul koupila. Ale za víc než tři hvězdičky to tentokrát nebude.... celý text

Cyankáli v šampaňském 1980, Agatha Christie

A znovu. To, co Agatha Christie tak skvěle umí. Jednoduchý zločin, čím dál složitější pozadí, psychologická studie zákrut lidské mysli. Napínavé od začátku do konce. Proč? Moc hezky to popisuje konicekbily. Protože to, co "snímají" oči, neposkytuje mozku vždycky zaručené informace... Verzi s Poirotem neznám. Ale plukovníka mám ráda. A mám ráda, když při různých případech potkávám staré známé, kteří se setkali jindy a jinde. Skvělý interpret Jan Šťastný.... celý text

Maigret a přítel z dětství / Maigret a zločin na vsi 2005, Georges Simenon

Poslouchala jsem příběh "Maigret a zločin na vsi" samostatně, jako obvykle v podání Jana Vlasáka a s neměnnou doprovodnou hudbou. Asi bych to už jinak nechtěla. Znovu ta příznačná pomalost, zdánlivě ospalý tok komisařových myšlenek, zhmotnělé prostředí, stojatá atmosféra. Magret je tu z náhlého popudu, kvůli jednomu muži obviněnému z vraždy, jenž se k němu uchýlil o pomoc. Nějak se to seběhlo a komisař pojednou neví, jestli tu být vůbec chce, proč se do něčeho, co vlastně vůbec není jeho věc, pouštět, - a navíc nejsou k mání ani ústřice, na které se tolik těšil. A bílé víno? Škoda mluvit... Komunita. Drby, pošklebky, závist i nenávist. Lži. Bezvýhradná semknutost v jednom; i ten nejzparchantělejší starousedlík je tolerovanější, než "náplava". Je přece NÁŠ. Cizáky tu taky neradi. Co můžou vědět... (A bůhví, co by našli). Ať si táhnou. Maigret ale není kdekdo. Nesoupeří. Dívá se. Ukládá si zdánlivě nepodstatné. Doptává se mimoděk. Pije špatné víno a nepospíchá. Ten nevzrušený klid, zdánlivé tápání a domnělá bezradnost okolí ukolébává. Až jednoho dne střípky zapadnou na svá místa...... celý text

Noční brána 2022, Peter May

Líbilo se mi to. Enzo stárne v kruhu svých milovaných a vypadá to na běžný "odchod na odpočinek". No ano, zestárnul, ale ne tak, aby mu to přestalo myslet a ztratil zájem o nevyřešené případy, ani svůj pověstný instinkt. Když je jako forenzní odborník přizván k ohledání náhodně objevené mrtvoly oficíra, zastřeleného někdy v době válečné okupace Francie, rád přijímá. Jenže místní policejní stanice má zničehonic na krku další vraždu, tentokrát současnou, se kterou si nedovede poradit o nic líp. Nakonec, rád nerad, přijímá Enzo roli "poradce" i u tohoto případu. Netuší ovšem, že se z obou kauz vyklubou "siamská dvojčata" a zabrat nedostanou zdaleka jen malé šedé buňky... Téma nacistického rabování uměleckých děl napříč Evropou mě zaujme vždycky. K tomu skvěle vymyšlené propojení současnosti a minulosti.., - Noční brána mi zkrátka znovu připomněla Maye, jak ho mám ráda.... celý text

Transatlantik 2023, Volker Kutscher

Četlo se to zase dobře, od Kutschera nelze nic jiného čekat. (A taky prozatím nešlo jen tak pominout další díl série, která se mi průběžně hodně líbila). U jednoho z dřívějších dílů jsem připojila přání, ať pan Kutscher neumdlí, ale ať ví, kdy přestat. U Transatlantiku jsem pochopila, že umdlím já, protože on přestat patrně ještě dlouho neplánuje. To, že se knížka dobře čte, nestačí. Vůbec by mi nevadil další díl, aťsi by měl otravně předimenzovaných 600 a víc stránek. Prominula bych i nepřeložené cizojazyčné špalky, jakkoliv mi to připadá nemístné a vůči mnoha čtenářům bez jazykové výbavy nesympaticky přezíravé. Kdyby... Poslední knížka už postrádala informativnost, sevřenost i atmosféru většiny předchozích dílů. Rozmělňovaná podrobným itinerářem jednotlivců je linka samotného Ratha jen v pozadí a nezajímavá (přestože udržet jej v ději stálo autora dost krkolomné úsilí). Vůbec ta úporná snaha šetřit si pro další díl(y) všechny kdy zmíněné postavy (s jedinou výjimkou), dohromady nic neukončit, nevygradovat, mi přišla na tolik stran zkrátka trochu moc jako prostý kalkul. Škoda.... celý text

Knihonoš 2022, Carsten Henn

Přečetla jsem si o Carstenu Hennovi. Přečetla jsem si (výjimečně) pár komentářů. Pak už jaksi nešlo nepustit se do knížky. Začínala jsem opatrně. Nerada se překotně dojímám a nemiluju knížky, které se citů příliš nezakrytě domáhají. Tahle taková nakonec vůbec nebyla. Obsahovala hezky vymyšlený příběh, spoustu neopotřebovaných vět a půvabných nápadů, nabízela laskavost, brzdila sentiment vtipem, neodříkala se pohádkovosti. Byla "jen" něžná, neutápěla se v bezbranné křehkosti. Líbila se mi.... celý text

Smrt v oblacích 1936, Agatha Christie

Smrt v oblacích... Jeden z nejdůmyslněji zosnovaných příběhů paní Agathy. A také jeden z nejznámějších. Smrt v letadle. Včela. Střela. A Poirot? Indisponován. A vedle něj se vraždí! Mon Dieu! Samozřejmě, jen co se vzpamatuje ze zažívacích potíží, kterými trpívá na lodi i v letadle, okamžitě aktivuje činnost malých šedých.., no - víte o čem mluvím. A neprodleně začne v tomto francouzsko-anglickém vyšetřování fušovat do řemesla jak Jappovi, tak francouzským kolegům. Klade nástrahy, otázky, spřádá hypotézy, spolčuje se tu s tím, tu s oním. Je to fuška, motá se v kruhu, vaří z vody. Japp jeho mravenčí práci klasicky znevažuje. Jestlipak to velký Poirot i tentokrát rozlouskne? To sou nervy, co? :))... celý text