monickachlpkv
přečtené 17
Návrat z temnoty
2013,
Liz Coley
Chaloupková 9.B Když jsem knížku dostala k vánocům a poprvé do ní nahlédla byla jsem k ní dosti skeptická protože když už thriller tak nějaký pořádný plný zvratů a naplněného drsného příběhu. I přes to jsem ale v knížce pokračovala přičemž jsem poznala že příběh celkově je dosti nedostačující. Nebylo to vyloženě nudné ale spíše tomu něco scházelo a na můj vkus to bylo až moc zabalené a nezáživné. Knížku nehodnotím ani kladně ani záporně ale spíše neutrálně. Nebyla to nejhorší knížka pod sluncem ale ani nejlepší. Rychle utíkala a styl psaní byl čitelný i pro někoho kdo očekával od knihy něco víc než ve skutěčnosti kniha nabízí.... celý text
Magonie
2017,
Maria Dahvana Headley
Chaloupková Kniha mě zaujala svojí krásnou obálkou a celkově i nápadem na příběh protože téma země v oblacích je poměrně originální a není to pouze další napodobenina Tolkienových děl. Líbilo se mi téma létajících lodí a velryb, mluvících ptáků a autorčino vysvětlení původu kruhů v obilí. Musim pochválit autorčinu myšlenku, narazit na originální fantasy v dnešní době neni tak jednoduchý a ke všemu když čerpá z ne milionkrát zpodobněné mytologie. Zde ale mé nadšení z knihy končí. Hlavní postava Aza je ze začátku velice chytrá a sarkastická ale po příchodu na loď a objevení Magonie se začne chovat naivně až hloupě. To jí opravdu tak dlouho nedocházelo co se v Magonii děje? A když dorazila na loď, proč se vlastně ani moc nezajímala proč a jak se do Magonie dostala a prostě se stím smířila? A jak pro boha může člověka během ani ne měsíce zapomenout na svůj pozemský život,rodinu a nejlepšího přítele? Knížku opravdu nedoporučuji. Pouze vás naláká na krásnou anotaci a obálku a pak vás sklame jako snad ještě žádná knížka na světě. Ráda bych zde citovala úryvek jednoho z předešlých komentářů který popisuje skvěle situaci po příchodu do Magonie: ,,Naše hrdinka (vyvolená spasitelka, jak jinak) se chvíli vzteká a chce zpátky za svým skoro klukem, kterého přirozeně miluje ve svých šestnácti až za hrob, ale jak zjistí, že si umí vyzpívat ze vzduchu šutry a podobné čáry máry, už se jí najednou po domově tolik nestýská" a tady je kámen úrazu. Její chování a změny názorů jsou naprosto dětinské a neréálné pro danou situaci. Často knihy nekritizuji, ale z této knihy jsem byla poměrně hodně zklamaná, asi jsem od toho čekala trošku něco jiného. Do dalšího dílu se určitě pouštět nebudu.... celý text