Murlock77
přečtené 36
Cujo
2009,
Stephen King
Mám Kinga rád, fakt že jo. Jenže tohle mi tak úplně nesedlo. Chápu asi dobře myšlenku o tom, kam to může vést, když spousta lidí ztratí zájem o druhé. Jenže tady těch náhod bylo až moc. Nezodpovědný alkoholik zapomene řešit psa, ale nezapomene odhlásit poštu? Dva pohřešovaní a nikoho nezajímá, že se nehlásí policista prověřující důležitou stopu? Zrovna, když je někdo ochoten se na místo zajet podívat, pokazí se klimatizace? Ano, všechny dějové linky mají své opodstatnění, a ač se mohou zdát v průběhu nepodstatné, důkladně připravují půdu pro finální údery osudu. Jenže já tomu nevěřil, v knize nefiguruje nadpřirozeno, takže člověk očekává, že se veškeré zápletky budou odehrávat uvěřitelně a alespoň trochu logicky. A já jsem prostě nevěřil, že během dvou dnů potká hlavní hrdiny tolik náhod, jež jim nakonec zpečetí osudy. 65 %... celý text
Spolčení ničemů
2021,
Maxime Chattam (p)
Na Spolčení ničemů je potřeba nahlížet jako na román béčkové kategorie. Není to žádná bůhví jak propracovaná detektivka, nenajdeme pasáže vystavěné tak, aby čtenáři naháněly strach a samotné rozuzlení je nám, díky geniálnímu kriminilogovi, známé už dávno před koncem. A pokud na to nahlížíme touhle optikou, chceme od toho příběh, který se bude číst sám, který bude dostatečně šílený na to, aby čtenáře udržel, ačkoliv není mistrovským literárním dílem, dostaneme román, který ve své kategorii patří k těm nejlepším. Oceňuji, že autor nemá problém zabít všechno, co se hýbe, ostatně nepamatuju si detektivku, kde by počet mrtvol dalece převyšoval stovku... Autor totiž nemá ani problém zabít někoho, ke komu jste si mohli za dobu čtení vybudovat nějaký vztah. Tím vším mě kniha opravdu nadchla, ačkoliv, a budu se opakovat, není z hlediska literatury počinem roku a události nejsou uvěřitelné ani za mák. Jenže se to skvěle četlo, zápletka i finále jsou plny tak zvrhlých fantazmat, že bych Chattamovi doporučil návštěvu psychiatrie, a já se prostě těším na další díl. 85 %... celý text
Žhářka
2008,
Stephen King
Nejdřív jsem myslel, že dám románu tři hvězdičky, protože mě nějak nedokázal vtáhnout. Nicméně jsem se nakonec začetl a musím říct, že finále celého příběhu je pro Kingovy fanoušky skvost. I pasáže, ve kterých se na první pohled nic moc neděje, jsou ve skutečnosti plné napětí, které je postupně budováno, aby si čtenář užil řádný závěrečný Armagedon. 80 %... celý text
Ostrov panenek
2023,
Jeremy Bates
Slabé tři hvězdy. Nebyl to vyloženě průšvih, jen zhruba od půlku tušíte, co se na ostrově stalo, respektive kdo stál za první vraždou. Pachatele druhé vraždy možná netušíte, ale zas je to tak přitažené za vlasy, že možná ani Bates si nebyl do poslední chvíle jistý, kdo a proč ho vlastně zabil. No, a pokud jste četli nějaký předchozí kousek, u mě to byl román z lesa sebevrahů, nezbavíte se pocitu, že postavy jsou jaksi stejné, jejich vzorce chování se nápadně podobají. Nečetlo se to špatně, to rozhodně ne, za necelé čtyři hodinky jsem měl hotovo, ale postrádal jsem napětí, možná nějaký wow efekt na konci. Měl tam být, jen si pod wow efektem nepředstavuji mexickou verzi Velmi křehkých vztahů.... celý text
Lovec králíků
2017,
Lars Kepler
Když už Keplerovci napíší trošku uvěřitelný příběh s trošku uvěřitelnými zápletkami, pokazí to zbytečně prodlužovaným závěrem, kdy se musíme prodrat citovými výlevy otce a jeho syna, kteří si k sobě po letech hledají cestu. Do toho kniha obsahuje nadměrné množství sexuálních scén, což se tedy děje i v předchozích dílech, nicméně tady až bije do očí, jak je to zbytečné, pro příběh nedůležité a je to tam jen proto, aby to tam prostě bylo. Odhalení vraha nepřinese kýžený "wow efekt", kvůli kterému detektivní příběhy čtu, a samozřejmě nechybí už keplerovské klišé o tom, jak Joona z různých důvodů nemůže vyšetřovat. Asi proto, že jsem měl mezi touto a poslední přečtenou knihou Keplera patřičný rozestup, nehodnotím vyloženě špatně, kniha je pořád napsaná velice čtivě. Nicméně před dalším dílem je v plánu další delší přestávka, protože se jednak obávám, že Kepler od struktury svých románů neupustí, a jednak se bojím toho, že další kniha dějem -vzhledem ke konci Lovce králíků - nebude až tolik zajímavá. 3,5/5... celý text
Dlouhý pochod
2012,
Stephen King
Někdy přemýšlím, co se Kingovi honí hlavou. Jak přichází na své náměty, jak si představuje postavy, kterým na stránkách svých knih dává život, aby jim ho za několik okamžiků opět vzal. V Dlouhém pochodu King uchopil téma, které by se mohlo zdát jako neuchopitelné, pokud byste takto dystopickému světu nedali revoltu jako zápletku, abyste pak mohli děj posouvat zejména prostřednictvím akce (zdravím Hunger games). Jenže v této knize žádná akce není, i tak ve mě vyvolávala nepříjemné pocity úzkosti z toho, co postavy prožívaly. Psychologická stránka věci hraje prim, ačkoli se dočkáme i poměrně slušné dávky brutality. Sečteno podtrženo, bylo to příjemné čtení vyvolávající nepříjemné pocity, a proto Kinga čtu.... celý text
Mrtvá zóna
1999,
Stephen King
"Kdybyste se mohli vrátit do roku 1932 a zabít Hitlera, udělali byste to?" Nějak si nedokážu bezprostředně po přečtení dát dohromady pocity, které ve mě tento román vyvolal. Už vím, že Kingovo vyprávění mě dokáže vtáhnout natolik, že s jeho postavami prožívám každý jejich krok, každou jejich emoci. Tahle psychologická cesta do nitra Johnnyho Smithe přeci jen byla v něčem odlišná. Jako bych věřil, že pro něj všechno dopadne dobře, ačkoliv celou dobu podvědomě tušíte, že jeho osud nemá šťastný konec. Nebo má?... celý text
Noční směna (20 povídek)
2023,
Stephen King
Zajímavá všehochuť z pera Stephena Kinga. Najdou se povídky skvělé, najdou se povídky, které jsou pro spisovatele jeho formátu průměrné, najdou se povídky, které jsou totální blbost. Četbou téhle sbírky povídek jsem prokládal čtení dalších románových knih. Jsou to takové jednohubky, když člověk nemá moc času a chce příběh, jehož rozuzlení se dočká do dvaceti minut. Schválně jsem si po každé přečtené povídce udělal poznámku o tom, jak se mi líbila, abych se s vámi mohl podělit: Prokletí Jeruzalému 4/5 Noční směna 2,5/5 Noční příboj 2/5 Jsem brána 3,5/5 Šroťák 3/5 Kostlivec 3,5/5 Šedá hmota 3/5 Bojiště 2/5 Náklaďáky 3/5 Mrtví se někdy vracejí 4,5/5 Jahodové jaro 3,5/5 Římsa 4/5 Trávníkář 2/5 Nekuřáci a.s. 3,5/5 Já vím, co potřebuješ 3/5 Děti kukuřice 3,5/5 Poslední příčka žebříku 3,5/5 Muž, který miloval květiny 3/5 Na dobrou noc 4/5 Žena v pokoji 3/5... celý text
Temnota
1992,
Lynn Beach (p)
Taková blbost, kterou zabijete hodinu času, nicméně si neodnesete vůbec nic. Nostalgické vracení se k sérii Stopy hrůzy zjevně nebyl ten nejlepší nápad.
Osvícení
1993,
Stephen King
Tohle byla ovšem výborná záležitost. Jak se může veskrze obyčejná duchařina pod Kingovýma rukama proměnit v psychologický horor, který vás donutí přemýšlet i nad jinými věcmi, než že v hotelu straší. Ano, kniha je z počátku Kingovy tvorby a určité obrazy působí možná trošku nahodile, až komicky. Věřím totiž, že obživnutá zvířata z křoví by v pozdější tvorbě vynechal. Asi to bylo jediné mínus jinak skvěle vystavěného příběhu, King mě dokáže vtáhnout do děje, takže ani omáčka kolem mě nikterak neruší, a já při čtení hltám každé slovo na stránkách.... celý text
Oběť bez tváře
2017,
Stefan Ahnhem
Čte se to dobře, to nepochybně ano. Člověk se ale během čtení nemůže zbavit pocitu, že některé situace jsou dílem neskutečné náhody a štěstí postav. Finále zas dílem nepřiměřené idiocie hlavní vyšetřovatelky a jejího týmu. Spoustu logických nedostatků nevyváží ani přehršel mrtvol, přičemž jedna smrt je vždy o něco pikantnější než druhá. Navíc rozuzlení případu je nám známo už někdy v první třetině knihy, a celou dobu jen čekáme na jméno, po jehož odhalení se nedozvíme nic, co bychom už dávno buď přímo nevěděli, nebo alespoň netušili. Sečteno podtrženo, dám Ahnhemovi ještě šanci, ale že by mi kniha vzala dech, to říct nemohu.... celý text
Stalker
2015,
Lars Kepler
U téhle autorské dvojice pod pseudonymem Lars Kepler už jsem si zvykl, že je vše tak trošku přitažené za vlasy. A klasicky je to zejména konec a rozuzlení celé zápletky, které se zdá býti jaksi nereálné. Člověku přijde, že v řadách švédské policie dělají samí idioti. Joona dokáže dostat vězně z vazební věznice, dva policisté se nechají zavraždit v domě, kde je podezření na domácí násilí, a hlavní vyšetřovatelka celou dobu probírá případ s člověkem, který není zaměstnancem policie a spolupracuje s podezřelým ze čtyř vražd. Joona je ovšem superhrdinou, takže to vlastně všechno nakonec zvládne sám, ačkoli o pár stran dřív byl vlastně skoro mrtvej. I přes to všechno se mi Kepler čte dobře, baví mě a tyhle výtky si uvědomuju až dva dny po přečtení, protože celou dobu je to vlastně dost dobrá a napínavá detektivka. Další díl čeká...... celý text
Písečný muž
2013,
Lars Kepler
Nebýt toho konce, asi bych hodnotil plným počtem. Knihu jsem zhltnul za dvě odpoledne, celé to bylo svižné a napínavé. Ale ten konec plný nelogického chování postav mi trošku pokazil nadšení. Každopádně budu pokračovat v Keplerovi dál.... celý text
