Narissa
přečtené 386
Lovec věna
2017,
Kateřina Loučková
V rámci žánru naprostá špička. Jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala. A rozhodně si od autorky hodlám přečíst další.
Smrt podle hvězd
2018,
Jan Bauer
Historických detektivek není nikdy dost. Osobně jsem velkou fanynkou Vlastimila Vondrušky a jeho Letopisů královské komory, a právě proto se ráda podívám i na knihy jiných autorů. Bohužel se stylem Jana Bauera se neumím sžít. Jistě, neuvěřitelně se mi líbí historické prostředí, líčení tehdejších poměrů, milá romantická linka, sympatické postavy, stará Praha i zmínění nějakých těch slavných jmen, které zná každý z hodin dějepisu, ale jaksi mi to nestačí. Můj první problém s touto knihou byla nadměrná vulgarita. Já chápu, že se nám autor snaží přiblížit dobu, kdy si lidé nejspíše servítky nebrali, obzvláště prostý lid mluvil, jak mu zobák narostl, ale každý čtenář by tohle pochopil jen z pouhé půlky všech těch výrazů, které pan Bauer používá, ne-li z menšího množství. Za druhé jsem byla zklamána detektivní zápletkou. Vraždění podle hvězd je skvělý nápad, nota bene, když jsou horoskopy nalezené u mrtvol chybné, šité horkou jehlou a ještě vůbec neodpovídají narození zavražděných, jenže jakožto čtenář detektivek jsem zvyklá snažit se odhalovat stopy a snažit se přijít na to, kdo je vrahem. A tady se právě dostávám ke třetímu a to nejdůležitějšímu zklamání, a to faktu, že jsem prakticky od začátku věděla, kdo je vrahem. Ne proto, že bych snad byla tak bystrá, ale proto, že tu byl zoufalý nedostatek postav a pokud neměl být zabijácký astrolog někdo, kdo se objeví jen tak v závěru knihy, pak mi jednoduchou dedukcí vyšla jediná postava, která může být tím padouchem. A to je u detektivky vskutku škoda. Nechápejte mě špatně, když je v kriminálce postav jak na orloji a čtenář se nezvládá zorientovat, tak to také není nejlepší. Důležité je najít rovnováhu. Peníze někdy dokážou pravé zázraky, před nimiž bledne i Kristovo kříšení mrtvých a chůze po vodní hladině. Stejně tak mi tu chybělo jisté rozuzlení. Už od dob Agathy Christie, ne-li dříve, je dobrým zvykem, že detektiv svolá všechny podezřelé a odhalí před nimi vraha a hlavně postup, jak k jeho odhalení došel. Tím totiž čtenáři zodpoví všechny otázky, které snad měl a poukáže na důkazy, kterých si mohli čtenáři v průběhu čtení povšimnout. Tady se ale nic takového nestane. Kromě toho, že vraha vlastně neodhalí vyšetřovatel Lukáš, což bych autorovi za zlé neměla, někdy se to prostě stane, ale jeden z jeho přátel, tak se vše vyřeší téměř náhodou a jen shodou okolností se k závěru případu přichomýtnou ti správní lidé, pak je zlo potrestáno a dobro vítězí. Hlavně se ale nedozvídáme vlastně nic o samotném průběhu vražd. Proč nám autor na začátku knihy předhodí fakt, že se první tělo našlo na zamčeném Kamenném mostě, kam se nikdo nemohl dostat a pak nám nevysvětlí, jak se to tedy seběhlo? A podobných "maličkostí" je v knize plno. Za sebe tedy mohu říci, že mám z knihy rozporuplný pocit. Co se detektivní zápletky a jejího řešení týče, byla jsem zklamaná, ale styl je velice čtivý, kniha je poklidná a vlastně i milá a hezky se u ní odpočívá. Řekla bych, že méně náročným čtenářům určitě přijde vhod. (Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA)... celý text
Dvůr mrazu a hvězd
2018,
Sarah J. Maas
Jednoduše řečeno - pohlazení po duši pro milovníky série Dvorů (ACOTAR). Nečekejte zázraky. Za to si ale buďte jistí, že v dalších dílech nás čekají :)
Setkání stínů
2017,
Victoria Schwab
Abyste rozuměli, mě se ta kniha líbila. A moc. Ale až na druhý pokus. Často mívám u Schwabové problém se do příběhu začíst. Ale to se prostě stává. Jenže si myslím, že by to nemělo být u druhého dílu. Ne po té, co jsem byla z prvního vážně neuvěřitelně nadšená. A tady jsem bohužel dokonce musela skončit. Prostě jsem knihu asi ve čtvrtině odložila. Na rok. Věděla jsem, že se k ní vrátím, protože mě příběh zajímá, ale nebyla jsem schopná se tím prokousat. A po roce… jsem navázala, kde jsem skončila. A během dvou kapitol jsem byla v nádherném příběhu, který letěl na plné obrátky a já ho slupla jako malinu. A co víc, ihned jsem si objednala třetí díl anglicky, protože kdo ví, jestli nám ho vůbec česky vydají a rozhodně nechci čekat. Takže – tři hvězdy jsou za ten strašlivě pomalý a utahaný začátek, který mi vážně zkazil dojem. Pak už je Setkání stínů rozhodně na plných pět hvězdiček. A mimochodem – snad ještě nikdy mi žádného záporáka nebylo tak líto…... celý text
Epištoly o elitách a lidu
2018,
Vlastimil Vondruška
Neuvěřitelně trefná kniha o současných poměrech na pozadí minulosti. Vlastimil Vondruška je většině čtenářů znám jako autor historických detektivek nebo Husitské či Přemyslovské epopeje, přesto už přivedl na světlo světa i jiné knihy. Pochopitelně kromě historických prací. Epištoly o elitách a lidu volně navazují na Breviář pozitivní anarchie. Jedná se o knihy víc než současné a věnující se momentálním poměrům ve společnosti. Hned na začátku knihy autor vysvětluje, co chtěl říci názvem a také čtenářům sděluje, že ne každý literární kritik ví vše nejlépe. Z toho si můžeme vzít, že nikdo není bezchybný. Ani on. A v průběhu celé knihy se nedočkáte ničeho, jako je „objektivní“ nebo vynucená pravda. A nikdo vám nebere právo na váš vlastní názor. Můžete s panem Vondruškou souhlasit a nemusíte. Autor nám líčí historický vývoj určitých společenských a právních norem. Poukazuje na skutečnost, jak vše fungovalo dříve, většinou na základě zdravého rozumu, a jak to funguje dnes. Většinou zcela bez rozumu. Obávám se ale, že se kniha vůbec nedostane k těm, kteří by ji „potřebovali nejvíce“. Celá první kapitola je psána poněkud nepřístupným jazykem. Jistě, elitám – nebo těm, kteří mezi ně skutečně patří, nebude kniha připadat nijak složitá, používá běžný jazyk vzdělaných lidí, ale pokud jde o masy, nebo chcete-li lid, pak bych řekla, že se úvodní kapitola jeví prostě nestravitelná. Což je velká škoda. Pak už se totiž V. Vondruška přesune do sféry esejí, kde se vtipně a hravě obouvá do všeho, co mu na našich poměrech připadá neuvěřitelné. I tak by ale příště mohl zkusit fejetony. Jako vždy napřed shrne historický vývoj, který je prokládán citáty velikánů a až pak nám předloží naší situaci. V některých případech se vše může jevit neskutečně humorně a předkládáno s nadsázkou, z jiných přímo cítíte autorovu nevoli a umíte si představit, jak vrtí hlavou nad zprávami v televizi a diví se, jakým směrem se svět ubírá. Nevyhýbá se žádným současným tématům – od volby prezidenta, přes právo na držení zbraně, uprchlickou krizi až po „hnutí“ Me too nebo kavárny Hate free. Je celkem jasné, že pro některé své názory bude jistě označen spoustou hanlivých slov, pravdou ale zůstává, že říkat si naštěstí ještě smíme, co chceme. Skvělé je, že nikoho nenutí, aby s ním souhlasil. Jak sám řekl, pokud vám jeho šlehy nevyhovují, napište si vlastní. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA.... celý text
Šéf
2018,
Vi Keeland
Rozhodně pěkná kniha. V žánru jasný nadprůměr, ale pokud znáte od autorky Alfasamce, tak prostě vidíte, že to tak skvělé není. některé věci jsou tu zbytečně víc na sílu, jen aby se dodržela určitá kostra, ale co... vždyť je to romance :) Za super skvělý nápad považuji napsat hlavního hrdinu jako "pohádkáře", já vím, že by měl být označen za lháře, ale ono to prostě nejde.... celý text
Probuzení Simona Spiera
2017,
Becky Albertalli
Takhle kniha je pěkná, to ano, ale není tak převratná, jak jsem čekala, když byl kolem ní takový humbuk. Rozhodně stojí za přečtení, všechno je v ní fine a čte se moc hezky, ale že byste na ní nikdy nemohli zapomenout to asi ne.... celý text
Dublin Street
2013,
Samantha Young
V rámci žánru je to vážně silně nadprůměrné! Skvělé trefné poznámky, postřehy. Krásně napsané uvěřitelné postavy, i když pochopitelně mají za sebou až trochu moc zlého, ale jinak by to nebylo ono, že... A vážně oceňuji, že tu tentokrát není zabedněný ten chlap. Tím se kniha nadřazuje mnoha dalším. Navíc, jaký chlap! :)... celý text
Hodnej kluk
2018,
Elle Kennedy
Hodnej kluk není vysloveně špatná knížka, ale není to ani nijaký skvost. Je tu vše, co čekáte. Pěkná holka, namakaný sebevědomý kluk - tentokrát už jsou oba dospělí - potrhlé rodiny, skvělí kamarádi a spousta hokeje, vtipů a narážek. Takže, pokud chcete odpočívat a nebýt ničím překvapeni, tak hurá do toho.... celý text
Šťastně až navěky
2018,
Kelly Oram
Rozhodně jiné, než čekáte. Konečně žádné ubohé intriky, ale spiš bitva sám se sebou.
Jsem roztříštěná
2013,
Tahereh Mafi
Já vím, že bych měla dát lepší hodnocení, ale nemůžu. Bohužel jsem se ke knize dostala příliš pozdě a už mi připomíná až moc jiných, které jsem četla. To ale neznamená, že se někdy v budoucnu nepustím do dalšího dílu. Oceňuji zde zejména jazyk- podobný jen tak nenajdete a už vůbec ne v tomhle žánru. Vyškrtávání vět je skvělé a celkově je kniha čtivá a myslím si, že serie stojí každému minimálně za pokus.... celý text
Papírová princezna
2017,
Erin Watt
Čtivost se tomu nedá upřít. Jen... no prostě YA. Přesně podle žánru. Ale pořád je to rozhodně nadprůměr. Autorka totiž alespoň umí psát.
Králové Clonmelu
2010,
John Flanagan
On prostě umí psát! A vážně už dávno nejsem cílová skupina. Ale tyhle knihy jsou skvělé!
