Nickky
přečtené 246
Žena v kleci
2012,
Jussi Adler-Olsen
K severským detektivkám jsem se dostala díky Joovi Nesbømu a postavě svérázného, ale zato své práci a přátelům oddaného, detektiva Harryho Holea. Dánský spisovatel Jussi Adler-Olsen byl další trefa do černého. Příběh vedený prostřednictvím dvou dějových linií udržuje čtenáře v napětí a ten se zatajeným dechem čeká, jak to celé nakonec dopadne. V první dějové linii sledujeme osobní tragédii političky Merete Lynggaardové, která byla před pěti lety unesena a její život se od té doby odehrává mezi čtyřmi stěnami malé místnosti, kde na ni postupně dopadá tíha myšlenek a bolestné vzpomínky na milovaného bratra. Během let musí čelit nelítostnému zacházení ze strany svých věznitelů a autor takto nastiňuje, kam až může zajít touha po pomstě. Druhá dějové linie přináší pohled na nesourodou dvojici vyšetřovatele Carla a jeho pomocníka Asada, která se začne případem Merede zabývat. Interakce mezi těmito dvěma postavami s sebou přináší hrstku humoru odlehčujícího jinak napínavé a tíživé scény. Pár posledních emotivních řádků v závěru knihy je důvodem, proč ji hodnotím nejvyšším možným hodnocením. V tom konci je totiž řečeno úplně vše.... celý text
Jedlová samota
2009,
Andrea Maria Schenkel
Jedlovou samotu jsem poslouchala ve formě audioknihy a je to případ toho, kdy provedení převáží nad obsahem. Příběh hodnotím průměrně, ale audioknize bych neváhala udělit plný počet. Dramatizace v podobě devatenácti interpretů dodala všemu na autentičnosti a chvílemi mě až mrazilo v zádech, když jsem večer poslouchala audioknihu se zavřenýma očima. Dílo je doplněno působivým hudebním podkresem a nezaměnitelným klapáním psacího stroje oddělujícím jednotlivé pasáže. Rozhodně doporučuji k poslechu.... celý text
Šachové figurky
2014,
Peter May
S Finem Macleodem se vydáváme na nehostinná rašeliniště lewisského ostrova, abychom opět nahlédli pod roušku tajemství, kterou zůstává zahalen. Šachové figurky překračují hranice žánru a rozehrávají nelítostnou hru s lidskými životy. Detektivní příběh posloužil jako kulisa pro psychologické drama o lidské zranitelnosti a starých křivdách, ale také o tom, co znamená opravdové přátelství. „Nejlepší přátelství jsou ta, která nepotřebují zaplňovat mlčení slovy.“ Prostředí nastíněné autorem je dechberoucí. Melancholické, až tklivé popisy okolní přírody navozují takovou atmosféru, že si v duchu dokážete představit, jak stojíte s Finem na pobřeží a cítíte na tváři vítr. Déšť pomalu sílí. Téměř jako kdyby plakal. A vy pláčete spolu s ním...... celý text
Muž z ostrova Lewis
2014,
Peter May
„Neslyším vítr. Ani to, jak déšť dopadá na okno. Vidím jen, jak stéká po skle. Jako slzy. Slzy v dešti. Kdo je rozezná?“ Tato kniha obsahuje mnoho bolestných vzpomínek a žalu, ale také naději a smíření. Nese se v podobném duchu jako předešlý díl, kdy nález mrtvého muže vyústil v komorní rodinné drama. Opět je tu sugestivně vylíčena krásná, ale zároveň nehostinná příroda Vnějších Hebrid a pohnuté osudy hlavních postav. Také na mě silně zapůsobil, až dojal, pohled do myšlenek člověka, který trpí Alzheimerovou chorobou. Částečně je tu i nastíněno téma hledání vlastní identity, neboť „rodiče jsou skála, na které člověk buduje svůj život“ a „nikdy nemůžeme vědět, čím si druhý člověk v životě prošel, ačkoli si myslíme, že ho dobře známe.“ Poslouchala jsem jako audioknihu a mohu jen doporučit. Procítěný přednes Jiřího Dvořáka pozvedl knihu ještě výše, neboť dokázal velmi citlivě vyjádřit, co postavy v nitru duše cítí. „Chodíme do domova důchodců a vidíme jen spoustu sedících staříků. S prázdnýma očima, se smutným úsměvem. A nebereme je na vědomí, protože jsou… no zkrátka staří. Jsou opotřebovaní, a tak nám málem nestojí za to, abychom jim věnovali nějakou pozornost. A přitom se za každýma těma očima skrývá celý jeden život, příběh, který by ti každý z nich mohl vyprávět. Příběh o bolesti, lásce, naději, zoufalství. O věcech, které cítíme i my. Stáří jim neubírá na právoplatnosti ani na skutečnosti. A jednou na jejich místě budeme také. Budeme tam sedět a dívat se, jak nás mladí neberou na vědomí, protože budeme… no zkrátka staří. A jak nám bude?“... celý text
Než začnete číst Skálu, musíte se oprostit od toho, že byste ji třeba chtěli srovnávat se severskou krimi. Skála nenabízí detailní popisy vyšetřování, krvavé výjevy či rozsáhlý počet obětí. Místo toho v ní lze nalézt mrazivý příběh o jednom skotském ostrově a jeho obyvatelích, kam přijíždí hlavní hrdina Fin vést vyšetřování. Setkává se zde po mnoha letech s těmi, kteří hráli důležitou roli v jeho dětství a dospívání. Finovi se začnou vybavovat bolestné vzpomínky a čtenář společně s ním pomalu odkrývá celou pravdu, která zůstávala dlouho skrytá. Zaujalo mě, že minulost je sugestivně líčena v první osobě, zatímco přítomnost je odosobněně psaná v osobě třetí. Skálu jsem poslouchala jako audioknihu v interpretaci Jiřího Dvořáka a velmi doporučuji. Opravdu výborně načteno.... celý text
Harry Hole pojedenácté. Už jsem se začala obávat, jestli má autor ještě co nabídnout. Obavy se ovšem ukázaly jako zbytečné a Nesbø opět potvrzuje, že je oprávněným králem současné krimi literatury. Je bravurný vypravěč a v Žízni se může každý přesvědčit, že svoje řemeslo opravdu mistrně ovládá. Navíc do svých knih kromě práce policistů přidává i poznatky z různých vědních oborů - medicíny, psychologie či počítačových technologií. „Minulost je taková, jaká je. Člověk s ní nic nenadělá. Může na ni leda zapomenout.” Série s Harrym Holeem mě pořád ohromně baví a myslím si, že to není způsobeno jen napínavým pátráním po pachateli, ale hlavně provázaností jednotlivých postav. Knihami se vine nit utkaná z osobních příběhu Harryho a jeho nejbližších (ať už jeho rodiny, přátel nebo oponentů) a to je právě to, co mě tak uchvátilo. „Pláčeme-li nad těmi, které jsme ztratili, neděláme to ze soucitu, víme totiž, že teď už je nic nebolí. Přesto pláčeme. Pláčeme, protože jsme zase sami.”... celý text
Geniální přítelkyně
2018,
Elena Ferrante
Ke Geniální přítelkyni jsem si musela najít cestu. Knihu jsem si přidala na seznam k přečtení, ale částečně mě od ní odrazovaly protichůdné recenze. Nakonec jsem se nechala zlákat na seriál, který byl vážně geniální. A potom už netrvalo dlouho a držela jsem ve svých rukách samotnou knihu. Zaujalo mě prostředí Itálie v poválečných letech, kde rodinné poměry určují, kam budete v budoucnu směřovat - bez ohledu na vaše znalosti a schopnosti. A kde i to největší přátelství znamená zároveň tu největší rivalitu. Ano, tato kniha se od ostatních v mnoha ohledech liší (například se v ní velmi sporadicky objevuje přímá řeč), ale to mě na ní právě zaujalo. Doporučuji.... celý text
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
2016,
Ladislav Zibura
Ladislavovy internetové příspěvky mě nejednou pobavily, a proto jsem se rozhodla dát šanci i jeho cestopisům. Na samotném začátku této knihy mě poněkud zarazila absence fotografií. Vizuální představu o tom, jak do v Nepálu a Číně vypadá, jsem si musela udělat ve své vlastní hlavě (a s pomocí internetu). Po přečtení pár stran a anotace na zadní straně knihy jsem si ovšem následně uvědomila, že Zibura má za cíl něco úplně jiného, než nám dopodrobna vylíčit, jaká turisticky atraktivní místa v těchto lokalitách navštívit. Naopak se snaží o to nejryzejší zprostředkování kontaktu s tamějšími obyvateli, jejich mentalitou a způsobem života. Svoje vyprávění doplňuje notnou dávkou humoru a řadou trefných přirovnání. Během čtení jsem se přesvědčila, že Ladislavu Ziburovi nechybí vstřícnost a laskavost. A co je ze všeho nejdůležitější - nechybí mu ani pokora, se kterou vyjadřuje v závěru knihy svůj vztah k naší malé, ale přesto krásné, zemičce. „Vyrůstám v generaci, které se otevřel svět. Jednoduše si mohu vybrat prakticky jakoukoli zemi na světě a odstěhovat se tam. Život v Česku tak už pro mě není jen životem na místě, kde jsem se narodil. Je to život na místě, které jsem si vybral. A každá další navštívena země mi dává jistotu, že jsem si opravdu nemohl vybrat lépe.“... celý text
Doppler
2017,
Erlend Loe
Doppler není kniha pro každého. Zvláště, když uvážíte, že hlavní hrdina se rozhodl žít v lese a svůj skromný stan sdílí s losím mládětem Bongem, které ho věrně doprovází na každém kroku. K této skutečnosti dále přičtěte řadu naprosto absurdních situací a nevšedních postav a rázem před sebou máte stručnou představu o obsahu knihy. Málem bych zapomněla: uvozovky a přímou řeč byste tady hledali marně. Hlavní hrdina přemítá o tom, co ho znepokojuje na soudobém světě a proč ho nejvíce naplňuje klid a přítomnost lesa. Netradiční kniha, která mě dokázala překvapit. Musíte k ní však přistupovat s tím, že se v ní vyskytuje velké množství absurdit. Potom vás teprve začne bavit.... celý text
