Niu přečtené 778

Pokrevní pouta 2018, Angela Marsons

Ach jo, jenom ne Alex. Skřípala jsem zuby u kapitol, ve kterých byla zmíněna. Knížka super, ale na mne je Alex silná káva. Brrrr. I tak doporučuju.

Otevřený hrob 2017, Angela Marsons

Tento díl se mi líbil víc než Tichá modlitba. Zdá se mi, že postavy postupně dostávají lidské rysy :o) a objevuje se, co je skryto. Zase něco víc o Kimině minulosti. Knížky hltám, protože jsou čtivé. Až je všechno vyřešeno, stejně mi ukápne slza smutkem. Kim mě děsí tím, jak se nechce do "ničeho" zaplétat, aby o to "něco" nepřišla. Nesouhlasím s ní. Ale? Děsivé je to v tom, že se v tom vidím. Autorčin humor je k nezaplacení :o)... celý text

Tichá modlitba 2017, Angela Marsons

Chvilku mi trvalo, než jsem se do tohoto dílu začetla. Kim je se začátkem knihy vždy chladná a na konci je to úplně jiný člověk. A tak se to opakuje v dalších knihách. Ale příběh se mi líbil. Mám ráda humor postav. Je to typ detektivky, kdy opravdu chcete pokračovat a knihu jen neradi odkládáte na delší čas.... celý text

Hledám chlapa do Vánoc 2016, Jenny Stallard

Mě se kniha líbila. Přesně do listopadového nečasu a už už blížícímu se vánočnímu šílenství. Neměla jsem chuť knihu odložit dřív, než ji dočtu :o) Možná tam na mne bylo až moc alkoholu a sexu. Myšlenky, co se single holkám honí hlavou, přesně pěkně na papíře. Já už to do Vánoc asi nestihnu :o( Dnešní doba, kdy je seznamování hlavně přes appky, mě děsí. Vytrácí se osobní kontakt. Stačí mi to, když jedu do práce a musím se smát, když většina lidí zírá do mobilu. Halooo, vzpamatujte se! :o)... celý text

Ďábelské hry 2016, Angela Marsons

Ach jo. Další moje závislost :o( :o) Tentokrát se jmenuje Kim Stoneová. Hodnocení na Databázi v době, kdy jsem četla bylo 91 % a já si říkala, že to není jen tak. A fakt. Tak psychologicky vymakanou detektivku jsem nečetla. Myslím, že od prvního nahlédnutí do duše Alex jsem ji nenáviděla celým svým tělem a celou četbu (ještě, že jenom dva dny) jsem chtěla, aby jí Kim připravila něco nečekaného. Autorka umí vytvořit ve čtenáři dost nepříjemný pocit. Vrhám se na další knihu.... celý text

Zapomenuté dítě 2013, Charlotte Link

Troufám si odhadnout, že tato kniha na mém seznamu ležela asi rok. O to víc jsem teď ráda, že jsem nahlídla na konec svého seznamu a rozhodla se pro ni. Neměla jsem vůbec představu o tom, co mě čeká. Překvapilo mě, že se nejednalo o červenou knihovnu, ale o detektivku, možná trochu v duchu Hercula Poirota. K tomu asi i přispělo prostředí odehrávající se v Anglii. Rodinné tajemství, minulost, co dožene hlavní protagonisty, pachuť druhé světové války, jednotlivé životy. Krásně se to četlo a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Asi jsem doposavaď žádnou takovou knihu nečetla. Za mne doporučuju.... celý text

Cyklická žena aneb Jak využívat svůj lunární cyklus k dosažení úspěchu a naplnění 2013, Miranda Gray

Jsem ráda, že se mi tahle knížka dostala do rukou. Taky jsem dočetla. A opravdu jsem šla den po dni. Jedna z mála knížek o osobním rozvoji, se kterou pracuji každý den. Je to velmi dobrý nápad. I když řada žen sama sebe vnímá během měsíce různě (a asi nejen sebe :o)), autorka to sjednotila a dává návod, jak přistupovat k sobě i druhým a k určitým situacím. Ve většině kapitol popisovala "můj" měsíc :o) Knihu doporučuji i mužům. Svůj cyklus beru jako dar a uvědomění si svého těla a schopností. Tato kniha to jen posílila. Určitě se k četbě budu vracet.... celý text

Němý křik 2016, Angela Marsons

Skvělá detektivka. Kim je mi sympatická, i když na mne má krapet drsnější povahu :o) O to líp, že je to vyváženo Bryantem. Líbil se mi humor mezi detektivy a doktory. Doporučuju. Já sama budu pokračovat v dalších dílech.... celý text

Stříbrná zátoka 2015, Jojo Moyes

Tuhle knížku jsem četla hodně dlouho. Až jsem se teď na podzim rozhodla, že ji dočtu a nenechám se žádnými jinými rozptylovat. Knížky Jojo Moyes jsou něčím zvláštní. Ráda bych je přečetla jedním dechem, protože je v nich zachycen život se všemi situacemi, pozitivními i negativními a já chci vědět, jak to dopadne. Ale asi to budou právě ty tak reálné životní příběhy, které znemožňují přečíst knihu na jeden zátah. Je za tím ta bolest, která se na mne přenáší, ať čtu cokoli. A knihy Jojo jsou toho pravidlem. Nejedná se o typickou oddychovou romanťárnu, ale děj vás vtáhne, jako byste najednou byli v Silver Bay, cítili smutek, chtěli se špičkovat s Kathleen a zažít vynoření velryby. Někdy toho bylo až moc a knihu jsem musela na několik týdnů odložit. Ale jsem ráda, že jsem vytrvala. A i ta slzička na konci ukápla. Celkové hodnocení je za pět hvězdiček.... celý text

Hygge - Prostě šťastný způsob života 2017, Meik Wiking

Chtěla jsem vyzkoušet, co to se mnou udělá. Ejhle, mělo to přesně ten efekt, jaký autor zamýšlel. Pořádně se zachumlat do deky, uvařit si čaj, zapálit pár svíček a chvíli být v klidu. Musím říct, že mě kniha velmi překvapila. Nenásilně a jednoduše nás seznamuje se zvyky jiného národa. Člověk pak stejně jednou pod tou dekou s čajem a knížkou skončí, ať už je to hyggelit nebo pohodlí :o)... celý text

Osmnáct pod nulou 2019, Stefan Ahnhem

Pro mne krapet složité hodnotit Ahnhemovy knihy. V celku je případ zajímavý, napínavý, s hlubokými bolestnými kořeny. Ale ... Děj je takový rozvláčný, rozštěpen do několika směrů (Dunja, Malin, Theodor) a přitom konec je až moc rychlý. Četla jsem s odstupem od předchozích dílů, proto mi chvíli trvalo, než jsem si připomněla, co se dělo. Každopádně, měla jsem naprosto svíravý pocit při čtení příběhu Dunji, proto jsem zvědavá, jak se v dalším díle vypořádá s bývalým šéfem. Já nevím, je to provázané s životy vyšetřovatelů, což se mi líbí, ale tady to bylo až moc na úkor vlastní detektivní části. Jo a Sonja, ta mě štve, je to opravdu nejotravnější postava v sérii.... celý text

Noc nad Reykjavíkem 2016, Arnaldur Indriðason

Tahle kniha mě dost zmátla. Předchozí díl jsem četla už před nějakou dobou, proto jsem měla problém, co se tam událo, jakto, že tam nejsou lidi, které znám a v jaké detektivce byl ten Marian Briem. A ejhle, tak nějak v závěru knihy jsem si ujasnila, že to bude nějaká před-kniha před všemi. Ach jo. Kdyby tam aspoň bylo v nadpisech kapitol (nebo jen na začátku) v jaké době se to odehrává. Možná jsem to přehlídla. Ale teď už ke knize. Tyto detektivky jsou takové pohodové čtení na den. Autor vykresluje tvrdou zem a lidi, přitom to tykání na Islandu a Erlendur i ostatní postavy jsou příjemné, jasně vysvětlí, o co jim jde (když není potřeba mlžit), omluví se ... trochu světla v té temnotě. Líbí se mi, jak příběh plyne, co se stalo v minulosti, má dopad i na přítomnost a to nutí čtenáře číst dál, aby věděl, jak to dopadlo. Kdo nemá rád drastické krimi a spíš ho zajímá prostředí, tak doporučuju.... celý text

Kaštánek 2019, Søren Sveistrup

Ze začátku jsem měla problém se začíst. Vadil mi český překlad knihy, kdy překladatel používá přítomný čas ve vyprávění, pak najednou skočí do minulého atd. Bylo to hodně matoucí. Ale naštěstí jsem to během čtení díky příběhu přestala vnímat. Vtáhlo mě to a moc se mi to líbilo, další Nesbo. Bylo to promyšlené a překvapivé. Zpočátku Naia nic moc, ale pak se spolu s Hessem nějak provázali. Bude pokračování? :o)... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Pěkný další díl, ale pořád takový průměr. Start se vleče, pár divných odboček po cestě a cílem profrčíte, ani si nevšimnete. Pro mne tahle série v porovnání s ostatními detektivkami snadno zapomenutelná.... celý text

O čem mluvím, když mluvím o běhání 2010, Haruki Murakami

Ze Čtenářské výzvy na mne pořád vykukovalo Norské dřevo, ale zapátrala jsem v knihografii japonského autora a ejhle - kniha o běhání. No páni, absolutně jsem nečekala, o čem to bude. Taky běhám, tak jsem si řekla, že to vyzkouším. A nelituju, opravdu ne. Asi se mi autor tímto dílem trefil do mé krevní skupiny, protože běhání, psaní knih, plynutí času ... je to tak pravdivé. Myslím si, že každý, kdo čte hromadu knih jednou dostane nápad, že by si sám něco takového vyzkoušel. Plynutí času nezastavíme, ani kdybychom se rozkrájeli a my ten fakt přijmeme - s jakými pocity, to už je na nás. A běh? Klobouk dolů. Sama jsem běžkyně "sama pro sebe" - vyčištění hlavy od všelijakých myšlenek, zpevnění těla, ale to hlavní je ona vytrvalost, o které autor mluví. Dokázat nazout běžecké boty a udělat první krok. Maratóny a jiné akce pan Murakami popisuje z osobní zkušenosti a s takovým smyslem pro humor, až jsem žasla. Možná ne-běžci nepochopí. Ale pro běžce to může být takový průvodce, jak se nevzdávat. Čtení s otevřenou pusou zaručeno :o) Za mne palec hore.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Oproti prvnímu dílu mnohem slabší. Vlastní případ zajímavý a opředený tajemstvím. Ale zapadl mezi špatně poskládané dialogy postav a jejich kompletní proměnu. Miu jsem pochopila v první knize a čekala jsem od ní něco jiného. Tady se nevykreslila jako nejlepší mladá detektivka, ale jako troska, co se nalívá. Ztratila ten dar porozumět ostatním a stala se z ní protivná a nesympatická osoba. Takový zvrat jsem nečekala. Těšila jsem se, až to dočtu.... celý text

Pí a jeho život 2004, Yann Martel

Nemám slov. Nádherná kniha. Poutavý a nečekaný příběh. Původně nicneříkající obálka knihy mě během čtení čím dál tím víc poutala - a podle mě je to všeříkající a odráží hloubku příběhu, jsou tam zachyceny všechny emoce. Kniha začíná tak nějak nesměle, ale vtipně. Líbil se mi popis zvířat a jejich chování, náhled na různá náboženství, který byl popsán s lehkostí a snažil se bourat jednotné vnímání víry. K závěru se to začalo lámat a bylo to víc fantasy, což dalo příběhu jiný rozměr. Závěr byl odlehčený a od srdce jsem se zasmála pánům vyšetřovatelům. Opravdu začnete číst a chcete vědět, co bude dál. Jaký příběh se vyberete vy? Doslov překladatele byl třešinkou na dortu. Postrádám Richarda Parkera. Jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této knize v rámci Čtenářské výzvy. Myslím, že se budu vracet.... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Pěkné čtení, sympatické postavy, perfektně vykreslení myšlenkových pochodů. Závěr se mi zdál až moc rychlý.

Kniha života 2015, Deborah Harkness

Tohle byl porod! Omlouvám se všem, ale můj názor na tuhle knihu a celou trilogii po shrnutí: jedna velká slátanina. Třetí díl se četl kupodivu líp než díl předchozí. Ale ... Děj byl natahovaný, jak jen to šlo. Hlavní pointa se ztratila někde po cestě a bylo mi jedno, jak to dopadne. Spočítala bych na prstech jedné ruky situace, kdy mě knihy bavily (ano, všechny tři), ale vzhledem na rozsah, to bylo málo. Nebýt čtenářské výzvy, tak skončím již druhým dílem. Ale tím, že obě knihy tématicky seděly, tak jsem to vydržela - strašné slovo a u knihy se mi to ještě nestalo :o(... celý text

Devátý hrob 2018, Stefan Ahnhem

Přečteno za den rychlostí blesku. Super detektivka. Líbí se mi Fabian s jeho klidem a Malin s její prořízlou pusou. Pěkné bylo i zapojení dalších detektivů. Vlastní příběh ufff a těším se, až se mi dostane do rukou další díl. Že by pokračování?... celý text