Odehnalka
přečtené 595
Tatér
2024,
Katy Cooper
Četla jsem stejnou knihu jako ostatní čtenářky, které tu jsou tak nadšené? Protože já jsem tu knihu protrpěla! Co jsem to, proboha, četla? Nalákala mě anotace a nápad. Jsem ráda, že jsem si knihu půjčila v knihovně, i když mě zpětně mrzí i ten poplatek za rezervaci. Hlavní "hrdinka" je protivná, sobecká, nedokázala jsem s ní sympatizovat a ani ji nějak fandit. Obě hlavní postavy se chovají jako děti a vše řeší jen hádkami, netuším, v jakém momentu jsem měla doufat, že se dají dohromady, nějakou chemii jsem tedy vůbec necítila. Nelze upřít, že se to čte rychle, je to ale dáno tím, že v ději se posunujete hlavně pomocí přímých řečí a že je to všechno strašně ploché. A těch chyb, jak tohle mohlo projít a hlavně nějaké nakladatelství vydat? Za mě úroveň wattpadovských příběhů. Autorku už nikdy více.... celý text
Tonoucí duše
2024,
Ava Reed (p)
Kniha by mohla být o polovinu kratší, děj kolem hlavní dvojice zbytečně natahován, tentokrát jdeme o něco víc do hloubky, než v předchozím díle, nečekejte ale zázrak. Škoda, že se jejich děj točí hlavně kolem "Mám ho ráda/nemám ho ráda," protože tohle bylo již naznačeno v předešlém dílu. Kniha se ke konci neskutečně táhne... Opět chybí nějaká zápletka. Ubylo ale překlepů a chyb. Nevím, jestli se pustím do dalšího dílu, ačkoliv konec nechala opět otevřený. Další díl by se měl věnovat Grantovi, nicméně já bych uvítala třeba díl o Ianovi, ten asi ale zůstane jen vedlejší postavou...... celý text
Velké naděje
2023,
Ava Reed (p)
Nalákalo mě vysoké hodnocení, celkem i anotace... A nechápu to. Kniha nemá žádnou zápletku, je to jen souhrn různých událostí v jedné arizonské nemocnici, žádný nejde pořádně do hloubky, kloužeme celou dobu po povrchu. Bez hloubky jsou i hlavní postavy, Lauru bych nechtěla jako svou doktorku - v mnoha momentech se chová jako puberťačka, což bych u dospělé lékařky nečekala. A z neznámého důvodu je to vždy ona, kdo situaci celou zachrání a která je u všech oblíbená, ačkoliv k tomu nedala moc důvod. Nash měl nějaké mozkové buňky, ale potratil je během děje. Asi do poloviny se to četlo relativně dobře, pořád jsem očekávala nějaký velký zlom, pak jsem se už musela nutit. Další díl si přečtu, protože autorce chci dát ještě šanci, ale už teď se bojím. Co mi taky vadilo - ke konci knihy přibývajících typografických chyb a překlepů.... celý text
