OdvaznyMladyMuz přečtené 240

Neviditelná města 2007, Italo Calvino

Mám jisté tušení, že by se uvnitř knihy mohl nacházet poklad, ale musím si poníženě přiznat, že tentokrát se mi jej nepodařilo nalézt. Naštěstí je to natolik krátká kniha, že tomu v budoucnu dám šanci, za lepší konstelace hvězd. Asi se mé setkání s autorem uskutečnilo za nějaké čtenářské krize. Marně jsem zapaloval závity ve svém unaveném mozku, abych přišel na to, kde je Calvinem zakopaný pes. Jenže mám takový pocit, že i kdyby na mě ten pes štěkal, tak ho nenajdu. Knihu bych hodnotil jako jízdu ve zbrusu novém Volkswagenu Polo v plné výbavě, ale se slepým řidičem. Tak snad příště, pane Calvino, pro tentokrát jsme tuhle jízdu ukončili v příkopu.... celý text

Umělec na ostří nože 2018, Irvine Welsh

Knize Umělec na ostří nože dávám nasimulovanou penaltu pro Hibs v devadesáté minutě místního derby, ideálně za stavu 0:0. K tomu jednu krátkou avantýru s vychrtlou feťáckou šlapkou za lajnu ředěnýho pika a jeden teplej ležák bez pěny v zaplivaným skotským pajzlu. Promiňte, pane Welsh, ale už vám to nežeru tak jako v sedmnácti.... celý text

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Celý příběh ve mně zanechal hluboký dojem, těžko se to popisuje, ale už po pár stranách jsem cítil, že to celé spěje k něčemu víc než jen obyčejnému zakončení, kdy knihu odložím a už šátrám v poličce po nějaké další. Ačkoliv čtenářsky nejsem úplně romantik, tak nemůžu zastřít slabost pro dobré příběhy o lásce. A tohle je opravdu dobře napsaný příběh o lásce. A ona velká láska není zbytečná.... celý text

Rumový deník 2000, Hunter Stockton Thompson

U autorova románu Strach a hnus v Las Vegas jsem si všiml, že zhruba v polovině začíná ztrácet tah na bránu. Tady je ten tah na bránu utopenej v chlastu ještě o něco dřív. Počáteční alkoholické opojení opadlo a já velmi záhy začal čtenářsky střízlivět. Takže je nasnadě položit si zde zásadní otázku. Má smysl takovou knihu vůbec číst? Není lepší si jít vylít hlavu do nejbližšího baru a pak nadrátovanej hledat svou vlastní identitu skrze levnej burger u pultíku oblíbeného fast foodu? Jelikož v opilosti nejsem schopen spočítat, kolik jsem do sebe hodil piv, takže možnost, že bych se opil a u toho četl Rumový deník je velice naivní a nepravděpodobná. Nabízí se možnost podívat se na film s Johnnym Deppem v hlavní roli a u toho se opít. Opilost by snad aspoň zmírnila trapnost toho filmu. Protože za střízliva je to navoněná bída. Kdybych měl udělat malý žebříček kvality, tak u mě vítězí vlastní opilost, následovaná knihou o opilosti Huntera S. Thompsona a na třetí místo - v tomhle případě je to však místo poslední a poslednímu medaile nenáleží - bych zařadil film o přehrávajícím opilství Johnnyho Deppa. Knize samotné dávám dva týdny v odmašťovně, z nichž posledních jedenáct dní se člověk těší na pivo.... celý text

Ďábel mezi lidmi 2008, Arkadij Strugackij

Pan Theodor Mundstock 2005, Ladislav Fuks

Skřítek: Cesta do tmy 2019, Antti Leikas

Nečekejme nějaký velký umění, ona si kniha ani na žádný velký umění nesnaží hrát. Což je dobře, kolikrát můžete s klidem vypnout mozek a nic neřešit. Chvílema je to i lepší nepřemýšlet, aspoň člověka moc často nenapadá myšlenka "Sakra, tohle přece nedává smysl!" Pak si příběh můžete dokonce i užít. Jedná se o lacinou zábavu, z které se neopijete a nemusíte pak svým manželkám a zaměstnavatelům vysvětlovat, proč je dnes vaše produktivita téměř nulová, proč vaše kalhoty smrdí močí a proč je nablito v kuchyni. Pokud totiž čtete knihu Skřítek, vždycky můžete říct, že za to může skřítek. Je to lepší, než zdlouhavě vysvětlovat, že za to může vaše prachbídná životospráva a litr vodky načtnutý místo oběda. Knize dávám pět poutníků a tři fernety, kebab na nádru a jako bonus krabku cigár vykouřenou pěkně jako v dětství, tedy pasivně.... celý text

Praskliny 2020, Klára Vlasáková

Vaše životy za nic nestojí, tlučte hlavou do stěn vašich stereotypů a třeba se objeví prasklina, kterou se z té životní nicoty budete moci dostat ven. Možná to autorka myslela trochu jinak. Ale to mi můj bezprostřední dojem už těžko může vzít. Na knihu budu vzpomínat jako na negativní zážitek, který jsem přežil a který mě vlastně i bavil. Něco jako když s vymknutým kotníkem procházíte krásnou přírodou.... celý text

Planeta nachových mračen 1962, Arkadij Strugackij

Ačkoliv mě kniha bavila, tak ji s klidným svědomím můžete vynechat. Nic objevného se v ní neskrývá. Je to takové docela naivní béčko pro fanoušky žánru a Strugackých, náhodný čtenář by z knihy asi moc neměl. Pokud se vám vyloženě neválí doma nebo nejste připoutáni na lůžko, tak běžte raději škrábat brambory a zapíjet to vodkou, v knihách si najdete určitě lepší cesty do vesmíru, soudruzi kosmonauti.... celý text

Poslední dny Pompejí 1989, Edward George Bulwer Lytton

Vzpomínky obchodníka s obrazy 1959, Ambroise Vollard

Pokud vás zajímá Francie na přelomu 19. a 20 století, pokud vás zajímají malíři a jiní umělci té doby, rozhodně neuděláte chybu, když po knize sáhnete. Staré vydání, které vlastním, obsahuje velkou spoustu maleb a fotografií, takže člověk si vyprávěné historky zařadí ke konkrétním věcem či tvářím. Nemusel jsem tak neustále na mobilu ladit wikiart, abych si zobrazil zrovna zmiňované obrazy, což potěší. Pasáže o malířích a handlování s obrazy mě bavilo moc, když se však kniha začala překlápět ke svému konci, měl Vollard tendenci vyprávět výhradně o sobě a své činnosti, což mě bavilo méně. Ale to autorovi nemůžu vyčítat. Když někdo píše o sobě knihu, tak mám předpokládat, že bude psát zejména o sobě, to dá rozum. Přesto musím knize v celkovém hodnocení uříznout jedno ucho, zabalit do kapesníku a věnovat ho prostitutce Rachel. A mezi hluchými staniž se jednouchý král.... celý text

Berijovy deníky 1999, Alan Williams

Politický thriller, který se tváří jako od Forsytha, ale Forsyth to není. Při čtení jsem se bavil, ale k dokonalosti tomu něco chybělo, třeba vypointovanej závěr. Člověk by řekl, že příběh plný agentů, intrik a nebezpečí bude gradovat a ačkoliv se autor snažil rozjet nějaký to napětí, tak se mu to moc nedařilo. Ono taky když místo vykreslení závěrečné scény popisujete sopku na ostrově u Madagaskaru, tak napětí moc nevybudujete. To je trochu škoda, protože potenciál tam byl. Z toho důvodu tedy v celkovém hodnocení ubírám Leninovu pleš, Stalinův knírek a Trockého řečnické charisma, takže ti tam toho už moc nezbylo, Vojtěchu Filipe.... celý text

Smrt v Benátkách 2003, Thomas Mann

Příběh se točí kolem fiktivního spisovatele Aschenbacha, jenž se během pár stran rozhodne opustit všednost svých dní v Německu a rozjede se na čtyři týdny do slavných Benátek. Žádná road story se však nekoná, známý spisovatel během cesty vlakem a lodí jen soudí lidi a hojně filozofuje. Po ubytování v hotelu na pláži mu však zrak spočine na čtrnáctiletém chlapci obklopeném svými staršími sestrami. Vášnivý popis chlapce a následné připodobnění k řeckému bohu lásky Erósovi mi značně zavanuly kriminálem. Jasně, z anotace jsem měl vytušit do čeho jdu. Ale když mi došlo, že mě čeká trochu homo a taky trochu pedo zážitek, tak se mi sevřelo hrdlo. Žít pan Adršpach dneska, tak o něm Vít Klusák točí dokumenty. Poněvadž s každou další stranou jsem úplně cítil, jak mu pod přísným německých nosem roste pedoknírek. Naštěstí čtenáři postupem času začne docházet, že tady nejde jen o pedofilní dovolenou strejdy úchyla. V jednání hlavní postavy je vidět určitý sklon k sebedestrukci a postupné zkáze, ke které neochvějně směřuje. Autor nás myšlenkovými pochody, filozofováním o kráse, lásce a Benátkách připravuje na něco víc než jen platonické city staršího muže k mladému chlapci. V jednom momentě pod sebou Aschenbach vlastně sám podřeže větev. Ale víc nehodlám prozrazovat, už tak jsem toho vykecal až až. Novela se mi v konečném zúčtování líbila, nevadila mi absence tahu na bránu (v případě vztahu spisovatele a chlapce to kvituji), takže bych tomu dal cenu Bohumila Kulínského za mimořádný přínos do světové četby pro starý perverzáky.... celý text

Tulák po hvězdách 2001, Jack London

Když v úvodní "snové" vizi Saint-Maure zapíchnul prvního Dartaňana, tak jsem spadnul do jezera čtenářského štěstí. Od té chvíle jsem se v tom jezeře topil a topil, dokud jsem neutonul. Každá epizodka z Darrellova minulého života je vlastně strašně skvělá. Nebudu je tu popisovat, protože to nemá cenu, to si prostě přečtěte. Každá z nich by fungovala jako samostatná povídka, každá by snad i zasloužila vlastní knihu. Vlastně mě bavila i všechna hrubá probuzení správcem věznice s králičím srdcem. Takže to krásně funguje pospolu, jako jeden celistvý příběh. Autora podezřívám, že skrze Darrela Standinga nám nepokrytě ukazuje, že je alfa samec, vždycky jím byl a vždycky jím bude. A já to beru. Trocha staré dobré sebestřednosti někdy dělá velkého autora. Oproti leckterým nounejmům vystavujícím své ego čtenářům na odiv, si to chlapík jménem Jack London může s klidem dovolit. Závěrem bych rád doporučil tuto velice originální a zábavnou cestu vězeňským utrpením, ponižováním a hlavně lidskou fantazií. Dal bych tomu sto dnů ve svěrací kazajce z deseti.... celý text

Kruhljanský most, Jeho prapor 1987, Vasil Bykav

Vasil Bykav je bývalý podporučík sovětské armády a z jeho vyprávění je to znát. V této knize nám předkládá dvě novely z bojů proti německé armádě. V Kruhljanském mostu, kratší z obou novel, se podíváme na jednu z akcí běloruských partyzánů uprostřed okupovaného území. Za to v Jeho praporu nás Bykav přenese na samotnou frontovou linii. Prožijeme strasti, obavy a překážky, které trápí velitele pluku Vološina. Nic mu nedaruje přímý nadřízený a německá obrana už vůbec. Kolikrát je až absurdní, co všechno musí řešit během jedné přípravy na útok i samotného útoku. Skvělý náhled do duší sovětských vojsk, bez ideologických příkras. Obyčejní vojáci i jejich nadřízení jsou prostě pořád jen lidé a lidskost je zjevně velkým tématem v díle Vasila Bykava. Minimálně novela Jeho prapor stojí za přečtení, je totiž skvělá.... celý text

Hieronymus Bosch 1973, Hana Volavková

Na Boschových obrazech mě vždy na první pohled fascinovala jejich zdánlivá nekrása, leckdy děsivost. Ošklivé obličeje, nepředstavitelné potvory i stvoření složená z různých živočichů. Na druhý pohled mě už zaujala mnohoznačnost zobrazených výjevů a inteligence samotného autora. Dodnes se odborníci přou, co které obrazy znamenají. Dílo Hieronymouse Bosche je zahaleno tajemnem a i proto jej lidé budou obdivovat až do soudného dne.... celý text

Pochodeň 1950, Miloš Václav Kratochvíl

Blížil se 6. červenec a já měl tematicky připravenou knihu Pochodeň právě na toto období. Už to bude nejméně rok, co jsem četl první část románu věnujícímu se Janu Husovi, jež mě bavila a postrčila ke koupi pokračování. V antikvariátu jsem ji pořídil za směšných 30 kč, uložil ji do knihovny a čekal na správný čas. Mistr Jan je zdánlivě většinu knihy v pozadí. Přece jen kostnický koncil nebyl svolán kvůli nějakému českému knězi, jenž z pohledu církevní vrchnosti šíří nebezpečné bludy. Různé skupiny osob měli různé úmysly s koncilem a nejeden z nich se snažil využít přítomnosti kacíře. Hus je tak na čas vmanipulován do samého centra dění, stane se figurkou, kterou si budou mocní přehazovat, každý s jiným záměrem. Ať už půjde o peníze, získání času nebo jsou poháněni strachem ze změn. Papež Jan XXIII. oslabován schizmatem chtěl odstranit další dva papeže, Zikmund chtěl sjednotit evropské křesťanstvo, rozdrtit Turky a získat tak svrchovanou moc a nehynoucí slávu. Sledujeme však i menší figurky na šachovnici dějin, ne nezajímavé. Vše pak postupně spěje k již předem jasnému konci. Velmi dobře napsaná kniha, po jejíž dočtení jsem měl chuť pozvednout Žižkův palcát a pobít pár kardinálů.... celý text

Smrt si říká Engelchen 1965, Ladislav Mňačko

Světový román v domácích kulisách. Opravdu silný příběh při jehož čtení jsem přestával dýchat napětím a nejednou se mi v oku zaskvěla slza dojetí. To umí jen velký autor, Ladislav Mňačko jím bezesporu byl.... celý text

Brno - kulturní město předválečné a válečné 2006, Dušan Jeřábek

Brno a jeho tehdejší osobnosti. Brno a jeho tehdejší budovy a místa. Člověk během procházení tímto, zcela jistě, kulturním městem spatřuje ulice, náměstí, parky a budovy, které mnohdy považuje za samozřejmé, všední. Kniha Dušana Jeřábka, jenž nás tady provede svým mládím, je pomůže dát do historických souvislostí. Brno je kult, byl před sto lety a je jím i dnes. Nežít zde, asi bych na tuto knihu nahlížel s menším zájmem, ale takhle je to úžasný průvodce minulostí míst, které sám mám tak rád. Závěrečná autorova slova mě zasáhla do srdce a mám je zaryta hluboko ve své paměti.... celý text

Kréta 1941 1995, Peter H. Gryner

Největší úspěch a zároveň labutí píseň německých výsadkářů shrnut do útlé knihy. Její útlost však plně vynahradí čtivost a množství informací. Rozhodně zajímavé čtení o bitvě na ostrově mezi třemi kontinenty.... celý text