Oookka
přečtené 153
Roky
2022,
Annie Ernaux
Velmi nezvyklá autobiografie. I když chvíli trvalo, než jsem pochopila způsob, jak Annie Ernaux píše o sobě, o své generaci (či spíše sociální bublině) a lidech kolem sebe, její pojetí mě nadchlo. Navíc i specifický ženský pohled a její ironický nadhled se mi "trefil do nálady".... celý text
Kov
2022,
Karel Veselý
Knihu jsem si vybrala na základě poslechu TL;DR, i když názorově se s moderátorstvem rozcházím, jejich doporučení stran literatury jsou super. Nelitovala jsem, i když nejsem fanynka metalu, jednotlivé obrazy ze života hlavního hrdiny jsou tak sugestivně napsané, že mě čtení úplně pohltilo. Bez ohledu na to, jak depresivní ve skutečnosti kniha je a že místy děj nenavazuje tak, jak by bylo logické (ne, není to tím, že se skáče v čase tam a zpět). Celkově zapadla do řady románů, které jsem v poslední době četla a které tematizují jazyk, jen tím jazykem je zde hudba.... celý text
Svolení
2021,
Vanessa Springora
Přečteno prakticky na jeden zátah, strohý jazyk mi vůbec nevadil, naopak, připadal mi příhodný. Celá ta obludná manipulace, které se zkušený padesátník dopouští na naivní náctileté toužící po lásce, popsaná bez příkras. Není to pěkné téma, ale knihy jako je tato mohou pomoci pochopit, jak zničující je takové zneužívání a že nejde jen o fyzickou stránku.... celý text
Topecká škola
2022,
Ben Lerner
Topeckou školu jsem si zařadila do kategorie čtenářský zážitek, kdy bez ohledu na to, že děje v knize není mnoho, jsem se cítila textem vtažena a doslova pohlcena. Přesto jsem s hodnocením trochu váhala, protože v některých okamžicích jsem se po odložení knihy cítila spíše zahlcena, a to zejména v pasážích, které jsou psané z pohledu Adamova otce. Jeho linka mi byla ze všech nejméně blízká. Ale mohlo v tom hrát roli i menší soustředění, protože na čtení Topecké školy se člověk opravdu musí soustředit. Možná se k románu za čas ještě jednou vrátím.... celý text
Klára a Slunce
2022,
Kazuo Ishiguro
Téma knihy je vysoce aktuální, protože s masivním rozvojem umělé inteligence se stále více diskutuje o tom, v čem je člověk jedinečný, co nelze sebelepšími algoritmy nahradit. Přemýšlí o tom i vypravěčka - robotka Klára. Přiznám se, že mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, protože se neustále vynořovaly otázky, na které jsem v knize nenacházela odpoveď. Proč je Klára na jednu stranu prezentovaná jako velmi vyspělý, byť ne nejnovější, model robota, na druhou stranu má ale podivně chudou slovní zásobu a zjevně postrádá některé základní znalosti? V jaké společnosti se vlastně příběh odehrává a jakou roli v ní roboti hrají? V určitém bodě však přestaly být tyto otázky podstatné a začaly se vynořovat jiné, důležitější. Paradoxně Klára, ač umělá bytost, mi v mnohém připadala lidštější než lidské postavy, autor ji vybavil schopností empatie i schopností podstoupit oběť. Rozhodně doporučuji.... celý text
Věčná devadesátá: Proměny české společnosti po roce 1989
2023,
Jaroslav Spurný
Tato publikace je určitě záslužný počin. Ačkoliv pro mě 90. léta mají nádech spíše pozitivní jako doba mého dospívání, zpětně si uvědomuji, že nebylo vše tak růžové. Proto jsem za tuto reflexi vděčná a přečetla jsem si ji se zájmem. Kvalita jednotlivých kapitol je ovšem z mého pohledu různá, přehledné a systematické jsou kapitoly o privatizaci, médiích i rasismu a zajímavé jsou také dílčí rozhovory. Naopak zklamala mě kapitola o sportu, kde se autor soustředil převážně na problematické majitele fotbalových klubů, ale zcela pominul transfromaci sportovních svazů, v níž také tkví příčiny marasmu, v němž se některé nacházejí. A nenadchla mě ani kapitola o občanské společnosti, také poměrně jednostranně zaměřená na protestní hnutí.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Tíživé téma, zpracované tak sugestivně, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout, přečetla jsem ji prakticky na jeden zátah. Recenze na serveru iliteratura končí slovy "bude předcházet příjemný čtenářský zážitek", to mi přijde absurdní, spíše bych slovo příjemný nahradila slovem intenzivní, jako matku dospívajících dětí mě čtení podobných románů občas doslova fyzicky bolí. I když bych raději šťastný konec, i ten otevřený je u téhle knihy vlastně dobrý.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Na jednu stranu je příběh napínavý, přečetla jsem ho téměř jedním dechem, ale vlastně jen proto, že jsem chtěla vědět, jak dopadne. Přitom je v něm spousta věcí, které mi přišly přehnané, přitažené za vlasy, včetně toho, že Erika Fosterová je skoro nesmrtelná. Asi dávám přednost klasice.... celý text
