opic 12 přečtené 498

Revival 2015, Stephen King

Ačkoliv... ...jsem se na Revival celkem nažhavil.Obrazně řečeno se čtenářova rtut v bance postupně během soustředění začala nestydatě klesat.Ani za usilovného zahřívání k závěru se nepodařilo na stupnici měřidla změnit aktuální stav. Těšil jsem se na další reálnější vypravěčův román.Vše nasvědčovalo,že ho dostanu... Začátek příběhu v pohodě celkem klasika seznamka vše na co tak nějak je u K. každý zvyklý a očekává.Pak se však cosi zvrtne a autor značně vaří (protahuje) a tahá kravku za cecík,třeba z ní ještě cosi ukápne.Namotává klišé a roubuje atmošku jak se dá.Jenže jsem to tentokrát mistrovy nepapal. Hlavní postava začíná řešit příliš své kytarové party a co se neděje spadne do drogové pasti.Zatímco hříšník padre se vyrovnává se ztrátou a bohem.Tady se autor rozhodl pro úhybný manévr a měkne takže žádný program pro přeživší se nekoná.Nevyužitý potencionál a jak to má King s vírou o tom by se dalo jistě polemizovat :) Upadá celé do takové všednosti a letargie.To by ani nevadilo.Chybělo tam to oblíbené psycho a lepší rozkreslení postav.To co tak většinou rozsekává a nepustí pozornost.Tak snad,že by závěr to napravil ? Nestalo se. Samozvaný doktor Frankenstein s jeho hrátky.Chvílemi to vyznívalo jako parodie.Celková zápletka neudržela pozornost a na zajímavosti bohužel ztrácela. Zklamání.Mám to s S.Kingem jako na houpačce.Nepatřím určitě ke čtenářům kteří velebí každé jeho dílo ve smyslu co kniha tak pomník.Spíše šahám k jeho pozdější reál tvorbě.Přesvědčil mě několikrát na výbornou.Prostě umí líp a několikrát to dokázal,jen pokaždý to nevyjde.Jsou tam myšlenky,hlášky,něco z Kinga samotnýho,přesto to nevyšlo což zamrzí. Někdy to jednoduše netáhne tak jako občas není slina.Fanoušci budou jistě spokojeni. Příště už to zase u mě bude doufám lepší :) Zase dozajista uhrane a nepustí.... celý text

Sobí hora 2018, Karin Tidbeck

Ten vítr mě bere pěkně pod krkem životem žene a jenom úprkem cestou mi zpívá kde už všude byl já napůl živá hledám jeho cíl...svět je tak zvláštní. Takže tu máme Sobí horu s nějakým tím tajemnem.Hned na začátku v první povídce takové jemné natuknutí jakoby něco od Kafky.Dále pak se to tu mísí všelijakými podivny,samozřejmě Švédskými či chcete-li Skandinávskou náladou alias mystickým realismem.Něco jakoby z Alenky za zrcadlem a v zápětí šmrncnutý něčím něco jako ze života s trochou mystiky nebo nostalgie.Na závěr cirka tří závěrečných prací to už je nához vyloženě sureálný.Koulil jsem očima jak astronauté z lodi Nostromo přistáli na LV-426 a poprvé se setkali s vajíčkama.Pocity jak když se probudím v nějakém tom filmu Jana Švankmajera.Tyto povídky v závěru dost možná předznamenávají román Amatka.Něco v tom duchu to zřejmě bude :) Nedořečené zahalené lidským očím i sférou vnímání v mlze s nesmírnou imaginací a fantazií.Milovníci i fanoušci si jistě budou libovat a pro ostatní to bude přinejmenší netradiční forma fantistiky plná zvláštností.Tak pestrá kolekce žánrů i stylů se jen tak nevidí...ehm nečte zas tak často. Ale kdo by odolal,že ? Na chvíli zastavit ten čas...co se nás snaží zmást.To neúprosné tiché a neodvratné v nás.To tušené i matoucí však zároven tak někdy nesmírně příjemné.Vyjádřit Sobí horu nebo aspon přiblížit některé z těchto pocitů se na stránkách této autorce dozajista velmi povedlo.... celý text

Cujo 2016, Stephen King

Taky znáte ten pocit... Na někoho čekáte.Má přijít a nebo za chvilku přijet.Čekáte na někoho koho jste už nějaký čas neviděli.A to když je to někdo z vašich blízkých a podobně tak to je vůbec flustrující.V době mobilů něco nepředstavitelnýho.Nebero to.Zas tam má hlasovku.Kde zase je,ptáte se ? To mu spadnul do kanálu a nebo baterka atd.Prostě se neozývá.Co se stalo...a ted vás napadají roztodivný paranoidní vize,strhující příběhy a nápady o mnoha variacích: asi něco v práci,nebo po cestě na silnici.Snad srnka a nebo že by klokan ? Tady u nás ? Že von(a) někoho má,proto nejede.Je to jasný.Slepičí nemoc,jako když zanáší.Když vyčerpáte nejrůznější možnosti.Zbývají ještě únosy s mimozemštanama,ale to už jdeme do extrémů.Na co tím naražím ? Na všechno.Člověk si dokáže užasně komplikovat život a navíc vytváří fůru úžasných představ s domněnkama.Podezření,pochybnosti,strach,beznaděj ! A to co se stalo v této knížce tak se tam taky krásně na stránkách vyskytuje.Tyhle pasáže byly fakt povedený a vypravěč si je spolu se čtenářem patřičně dokáží užít. Na začátku v Castle Rocku se seznámíme s postavami a jde o velice příjemnej rozjezd a nához charaktérů.Klasika homo Kingus.Pak nějaká proměna s bodem zlomu.Postupné napínání,nějaké peripetie ve vztazích.Popeláři nevyvezli popelnici atak podobně.Dobývání plechové tvrze jsou povedenými mrazivými zážitky a klidně jsme tam mohli strávit více času poněvadž to tenhle autor jednoduše umí.Ty uzavřený prostředí.Maniakální stísněnost.Deprimující psychoidní stavy.Často se odbíhá k jiným postavám a celkově to spíše vyprávění tentokrát rozmělnuje a zase až tak to nemá důraz na celkový vyznění.Ale to může být jen každého úhel pohledu.Pochvalu dávám za zlo v přirozené podobě.King tak nějak tenkrát bumbal,docela by mě zajímalo do jaký míry to ovlivnovalo jeho psaní.Podle jeho slov zřejmě DOSLOVA :-) Nelze upřít,jde tu o podstivou čítavou věc.Jen někdy leckdy dokáže víc strhnout. Někteří uživatelé(lky) tu docela řeší toho čtyřnohého tvora a závěr.Pro pána jána a co ty chudáci lidi :-) Život je samej paradox...tak si radši dáme dalšího Kinga co vy na to ?... celý text

Člověk revoltující 2007, Albert Camus

ČLOVĚK (Camusovsky) REVOLTUJÍCÍ. At laskavý uživatel přihlédne k některým řádkům s jistou noblesní nadsázkou.Jde tu o kontrast čistě záměrný.A puritáni at si trhnou lopatkou.(V podstatě obě strany proti něčemu vzdorují) Historie je kolektivní hovno předků lidský rasy,obrovská a stále vyšší hromada sraček.V tuhle chvíli stojíme na jejím vršku,ale za chviličku nás zavalí lejna generací,který přijdou po nás. S.K. Velevážené otroctvo se po celou dobu své existence stavělo vůči své přirozenosti vzdoru znovu a stále právě revoltou.Dnes můžeme zažívat opět zcela novou například technologickou a jistě přijdou nové způsoby ke kterým bude docházet.Pokolení si nadále staví geniální hráze jak k něčemu neustále cíleně nesouhlasit.I řeka má koneckonců dva břehy.Celá pokolení utlačovaných zápasila proti bezpráví osobním protestem - tak takhle teda ne ! Vypravěč Camus nás provádí od prvotních strastí vzdorování přes Spartakuse,Romantismu,Nihilismu či Marxismu i jiných ismů či revolucí a filozofujících směrů. Aby bylo vysvětleno do důsledků,někdy nastává forma opakování některých souvislostí a rozhodně není typicky plážovou četbou:) Obsah má co nabídnout pro cílené čtenáře které toto téma jistě zajímá.Rozpory s předsudky.Proti utlačovateli bohu nebo samotné realitě.Podobně jako umělec přetváří skutečnost a zároven ji miluje pro prchavou dokonalost se kterou se tak odmýtá vnitřně smířit. Otrok se oprostí z otroctví.Zvítězí.Ztratí ideály.Získává postup.Stává se opět otrokem.Sám se sebou.Svojí nabytou mocí. Vnitřní revolta.Vnitřní nesvár a nespokojenost.Myšlení to je změna k revoluční harmonii.S pravou podstatou svobodného uvědomění a existenčně nenásilnou formou. Albert Camus (téměř) pro každého.... celý text

Vévodkyně a kuchařka 2006, Ladislav Fuks

Bylo to tu dřív.Už se to stalo.Je to jiná doba.Před ní byla jiná doba.Každý okamžik se stal jinou dobou ... něco přijde.Už se to chystá. Bohatá tabule na přilehlých stolech.Hostina se stala obřadnější než jindy před tím.Svícny šerosvitu s plamenem dohasínajícího života.Rozměrná zrcadla lemují jako němý svědkové tuto smuteční slavnost.Nač hodovat,když není nic ku slavení.Na zdech pyšní předkové zvěčnění v obrazech,které většinou nikdo nemohl osobně poznat tu vzhlížejí po mnoho roků na jakési rituály do věčnosti.Jen ty přesýpací hodiny odměřují jednotku času...když ubývá si zrnko po zrnku. Dost dobře není mi známo jestli Ladislav Fuks někde k připomínce má vlastní jakousy plaketu či snad pomíjivou sochu.Na tom dost dobře ani nezáleží.Autor si svůj pomníček vytesal (zvěčnil) úplně sám.Vévodkyně obsahuje vše typické tak jako v jiných románech.Tu jsou snad ještě všechny ty Fuksíkoviny ještě více než osudovější.Tvůrce nás zavádí do minulosti jakési epické komorní memento po zašlých časech.Ne však zavátým prachem.Barvytě vykresluje svět,který jsme nikdy nemohli osobně zažít.Dotknout se tehdejších všedních dnů vyšších vrstvech a nejenom jich.Niterné osobní myšlenky skrývá do příběhu ve světě své doby,který obydlují tak jako například postava komorné ke které má vévodkyně zvláštní nečekaný důvěrný až kamarádský vztah.Samotná vévodkyně pochybující,uvažující,přemítající a plná myšlenek. Duchaplné rozhovory o jídle dokonce i na recept narazíte a nebo o průběhu stavby se všemi jeho náležitostmi i peripetiemi.Jakési tajemno s absurditou i chvíli sureálným snem prodchnuté vyprávění.S nezapomenutelnou návštěvou pohřebního ústavu,nebo naopak četbou před spaním o upírech a zrcadlech odborně pojednávajících navzdory otázkám jak dlouho budu,má to vše nějaký smysl.Ladislav Fuks jistě neplánoval,že zrovna Vévodkyně a kuchařka bude posledním.Leč a právě proto zde se nastavila zrcadla realitě naposled. Když se na to podíváme s pohledu konečnosti... Co bude až bude jiná doba ? Tak to nikdo nepoví.Zatím nám zůstává přepečlivě připravovaný leckdy místy strhující román.Pojetím a významem děje jako dokonalého celku s nezaměnitelnou atmosférou. ...z prachu a popela,který se po věky nepřestává vršit na hřbitovech,vzniká další lidstvo a žije současné.... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

...letím Vznáším se a plachtím,driftuju a pluju na vlnách euforie.Chtěl bych se zase vidět jako tenkrát na pouti...ještě jednou mami,plosím jízdu za tři kačky. Zanechme minulost labutí poněvadž je tu Lunapark.V nostalgickém retro po časech stýskání v dospívání,jo to bylo tenkrát. Postava jednadvacetiletého kluka nás provází zrovna obdobím kde se tzv hledá.Je to správnej kluk a tím nemyslím Mirka Dušína protože nekouří a nebo nemluví sprostě.Správný je myšleno jako,že nedělá některé věci protože to dává smysl a je to tak "správný".Dělá je proto,protože "správný" opravdu jsou.Žádné pozérství,nebo záminka kalkulu.To dělá s Devina Jonese ne zas tolik koplikovanou postavu,ale o to zajímavějšího hrdinu s opravdovou oproštěnou čistou duší.Od toho plyne zároven celé vyprávění až do konce s Kingovým strašením v závorce bubák.Mystika tak akorád.Celý ten dům hrůzy je tu spíše jako tajemná třešnička.Kapánek zavádějící obálka dalšího dílka,která nutí většinu Kingovců pořídit v očekávání řádného bubu efektu.Nekoná se.Nezastírám.Právě takové si vybírám z jeho tvorby.Reálnější a jak tak poslední dobou si uvědomuju i spíše to pozdnější období Kingovy tvorby.Skalní jistě prominou:) Není to kulervoucí sugestivní jízda.Tohle je zrovna taková věc,kde je vám tak nějak fajn.A i když zrovna nejedete na horský dráze,stejně si dost možná koupíte lístek a zkusíte ji.Není to Osvícení,je to Očištění.Veselý či smutný s příjemným mrazením na senzorech na vašem těle spuštěných.Ty postavy jsou jak živí,ale tak to už je klasika,spolehlivá kvalita značky SK. Ted však rád bych vám podotknul,že ne v dálce stojí malý úl,ale i tentokrát autor zabrnkal na tu správnou strunu i opět čtivě se mu daří vyvolávat příjemné pocity s melancholickou náladou po vzpomínkách zavátých v nenávratnu...chtěli bychom vidět jako tenkrát podobně sfouknutou svíčku na dortu a zase plout vstříc nejisté budoucnosti. Mike natáhl ruku a obrátil ji dlaní vzhůru."Plácneme si,at žijem si."... celý text

Geraldova hra 2018, Stephen King

Kdo nezažil "den blbec" ten jako by nebyl (nežil) ,ale žít se musí.Vítejte v dalším dámském psychu,alá realistická nejenom noční,ale i denní můra made in Stephen King. Tahle hra však jednoduše nemůže být hororem a ani není.Rozuměno toto je čistá esence hrůzy a její samotná pravá podstata.Proč ? Tak znova.Každý průměrný racionálně uvažující tvor má jakoužto představu,že Auschwitz nebyla zrovinka all inclusive kdovíjaká dovolená.Stačí si jenom představit "hrůzy" ! ty ! ostrašující události toho místa.Mrazivé.Deprimující.Vhánějící slzy do koutku oka.Pocity jak žiletky.Bezbranost ve smyslu pomoci-nelze jakkoli učinit zadostiučinění.Nelze vyjádřit slovy.Jedno je však jisté.Nechtěli byste na tomto nechvalně proslulém místě strávit ani jedinnou noc. Podobně se budete cítit ve smyslu tohle bych nechtěl zažít doopravdy.Vůbec se vám to nelíbí,ale stejně to budete číst dál.Přitahuje vás to.Co je tak magnetickýho na děsu.Cha.Takže doopravdy ted už jste v kůži hlavní postavy Jessie.A jak je jistě správně chápáno,hlavní postava je žena.Tedy něžné pohlaví co si o něčem přemítá.To si takhle ležíte na tom vynálezu co se na něm obvykle spí.Taky se tam dělaj jinší věci,ale to tu není až tak podstatný.Jste Jessicou a ležíte.Ve zkratce máte zaděláno na solidní stíny z vlastního JÁ a to doslova niterného.Vypadá to na jednoduchý děj ? Skutečně nic složitého.Ve výsledku je to jen složitě vymodelováno.Minimalisticky komorní jednopokojovka s výhledem na les z blízkého okna. Obdivuju nejenom Kinga,ale jakéhokoliv kinga co dokáže z minima vytěžit virtuozní jednohubku na bezmála třista stránek.V podstatě taková literární one woman show. Nášup v podobě vnitřních hlasů.Vlastních.Čili vlastní hlas kontra hlas toho hlasu plus jakésy temného já ženušky.Dále pak kamarádky a ještě temnej ufounskej a do toho zpátečky s flash backama vyztuženejma návratama do času ted,kdy upadáte do snu a někam zpátky a přemýšlíte jako někdo jiný a nevíte jestli jste to vy a pak.Pak ztrácíte vědomí a celý to jede znova.Doslova psychologická katarze a tohle mám na něm rád nejvíc a tady toho je požehnaně.Takže tyhle stavy Stephen zvládá na Topolánkovu jedničku,když píše a při tom zvedá třeba činku a ještě navíc jako bonus kouše do jabka řádně kyselého.Sem tam si kecne nákej ten román,že áno.Uff.Tak asi tak.To si tak říkám...ty brdo,to bude asi top Kingovka ! Bohužel nestalo se.Zabil to přepálenej konec a to jsem mu tak fandil.Jakoby to hodil do rychlovky-nějak to uzavřu,nejlíp dramaticky s nějakým tím tajemným rozuzlením navíc.Jak nemiluju,když se buduje něco atmosférickýho na téměř všech stranách v celý knížce a pak se to narychlo spláchne.Nezůstalo jenom u stínů a představ a to je kapánek škoda.Je to škraloup dost podstatnej,ale i tak je to silnej počin zřejmě slušnýho oddílu a to není málo.Jiný čtenář jistě třeba ocení a to je na tom to skvělý.Za Jessie a na tak malým dvorečku opět výceméně obdiv. Zlaté heterosexuální obydlenstvo i jiné tohoto databázního serveru plných knih...ustelte si,načechrejte polštář a než usnete s Geraldovou hrou v něžném objetí vašich rukou.Usínejte hlavně s vědomím,že něco podobně takového se přeci vám nikdy nemůže stát.Stíny a hrůzy by měli jen příjemně mrazivě lechtat naši představivost spíše jen právě z knih.Kéž by to byla pravda. PS.King vládne :-)... celý text

Barmské dny 2018, George Orwell (p)

Leje... ...z čela. Pot. Období deštů nepřichází.Rýsuje se zatím v nedohlednu.Je to snad nuda co mi nedá spát.Piju a někdy taky chlastám.Sluha:prý,co na to lékař ? Na korupci chlapče,je i doktor krátkej.Hmm... Jedno z dalších líných odpoledních dnů.Jeden jako druhý.V tom přichází mírný větřík.Možná příjde změna.Ve výhledu na maidán se zatím zdá,že je vše tak jako jindy stále při starém.Ospalý pohled upoutala oprýskaná stará rikša.Působí pohozeným dojmem.To není však to jedinné co tu působí oprýskaně.Je tu zatuchlo.V ovzduší plápolá Union Jack a na něm vlají předsudky a zkostnatělost.Cokoliv změnit.Jste sami.Bude použito proti vám.Trocha pochopení a jiskřička souznění by lescos vyřešila...kapka naděje.Zdá se to,že to brzy přijde ... Zdá se to ? V prvo Orwellovce se zdá máloco.Vše je skutečné a objímající skutečností.Vnitřní pochody s psychologií.Nejde o antiutopii ani alegorii.Poctivý román jak se patří.At už jste v místnosti,probíráte zdejší korupci.Na slavnosti domorodců.V pralese na lovu tygra.Na verandě s kopcem nudy.Nebo v místním pánském klubu,tam teprve ne.Jednoduše se tu nic nezdá.Jste pořád uvnitř.Jste tady a trávíte dny společně s obchodníkem Johnem Florym.Nedáte se zlomit morálkou ani vedrem.Dny strávené s Kareny,Indy,Kačjinskou komunitou a nebo s Britskými koloniálními občany či jinými etniky a národy. Orwell tu byl a ted se díky němu ocitáme tam jako on.Na každém kroku.Sugestivně.S opravdovostí.Když to vře a skličuje. Po silných deštích zůstaly v jedné kaluži dva páry pohozených sítěk na motýli.Někdy nebývájí kaluže jen od monzumu. Však mohu znovu ted říct...byl jsem právě tam. Barmské dny.... celý text

Temný les 2017, Liou Cch'-sin

Všechny lezoucí plahočící tvorové vzhlížejí k nebesům.Jde tu jak se říká o holej zadek,tzv o všechny a o všechno. Leckterému mravenčímu pozorovateli (viz úvod této knihy) že se zdánlivě z počátku nic neděje... Tak jako se jmenuje střední část tohoto pokračování...ano v tom je to KOUZLO. Pozvolný začátek se z pomalými mravenčími krůčky drží stopy v řádkách a ani na příliš velký okamžik téměř nezadrhne v poutavosti i po velkých skocích napříč staletími je čtivou odyseovkou.Nedrží se ve stínu odkazů citovaných klasiků Asimova-Clarka nýbrž je jejich důstojným nástupcem...průměrných osm z deseti mravenčích rodin dokázalo potvrdit :) Toto vyloženě globální dílko a to jsme u teprve druhého dílu není nijakým spasitelským soudným dnem nebo jednotvárným Brucem Willisem spíše takovým Willisem Brucem,který cestoval časem v nejmenovaném o mnoho levelů složitějším snímku a nijak zvláště z toho nebyl nadšen.Jednoduše prděti na ideály dovoleno.Alespon z počátku.Podobně je na tom hlavní postava Luo Ti.Ze situace do které se dostal nemá taky vůbec radost,nestojí o nějaké trable.Načež i později situace dosti zneužije.Nic není černobílý a ... a nic.Cokoli dalšího nemá ani za mák cenu vyzrazovat co se děje týče.Takže zásadně u této série nečíst anotace vážené mravenčí čtenářské bratrstvo. První díl byl zajímavý.Byl z různých pohledů i postav.Odehrával se během kulturní revoluce i v jiné části vesmíru atd.Pestrá skládanka šmrncnutá epičností s levitující fyzikou až filozofií.Druhý díl a to musím říct a drze přiznat zároven je hlavně jiný.Více důraz na tu globální stránku,ale je to hlavně místy dost hustý sociapolitickomilitary story.Vskutku později drtící apokalypsa beznaděje pro každé mraveniště.Nebylo by však spravedlivé srovnávání mezi díly.Pro někoho bude Temný les vyrovnanější i třeba přímočařejším počtením.na rozdíl od Tří těles.Jednička rozjezdová úvodní připravující na epičtější zřejmě i akčnější dvojku.Jako celek tak i pokračování je ve skládance přesně padnoucí a zachovává i nadále zneklidnující deprimující prožitek co by...kdyby...jednou. Nastavte tykadla i antény,dělnice i královny.Mravenci všech druhů i čeledí,je nás dost i jiných havětí...trojka to samozřejmě jistí. Váš ANTZ !!!... celý text

Zachraňme vesmír 1966, Stanisław Lem

To se na pár stránkách začtete a najednou je konec.Tak to jsou povídky všeobecně. Na začátku zachranujeme defacto uklidíme vesmírný prostor s astronutem Tichým.Přes bajky s fantasy prvky se dostaneme do druhé poloviny a to velice pestrého souboru dalších kratších Lemovek.Žánrovky s důrazem na nadsázku i žertíky. To bylo tenkrát.Svět ještě neřešil nanotechnologie a klonování zato se tu setkáme se svíčkovou (ta mě dostala) která se dostane na oběžnou dráhu mateřské lodi.Sanatorium kde potkáte spoustu podivuhodných pacientů,jako třeba robota hypochondra či vědce který krmí labutě dráty i když klesají na dno.A proč ? Jednoduše proto,že rád krmí labutě. Paranoidní časovka z hvězdných deníků Ijona Tichého jakoby dala vzpomenout na P.K.Dicka tak to je také zážitek.To je tak když potkáte své Já z pondělí zrovna v uterý a nevíte jestli se zjeví...No z toho pondělního se v noci z pondělka na úterý stal úterní a tak dále. "Nechápu".Nevadí,těší mě jsem zrovinka ted středeční :-D Nadále se pokračuje kapánek existencionálně a levitující závěrečná Pravda Lemovka tot jak vyšitá. Kdo ujíždí na tomto autorovy,stojí to za to.A hlavně taktně "zachranme vesmír".... celý text

Planeta Eden 2018, Stanisław Lem

Mimozemská Lemovka s přesahem. Jsou tu Koordinátor,Inženýr,Fyzik,Chemik,Kybernetik,Doktor.A to vám musí stačit. Hned na začátku se spolu s posádkou v raketě zapíchnete doslova do země.Je to kapánek retro,takže se sluší jistě něco knize odpustit vzhledem roku vydání.Na bláznivé vynálezy zapomente a foták je tu prostě normálně fotákem.Poté již nic nebrání přímočarému vyprávění,jakoby střihnuté robinsonádou.Svižné,kapánek chvílemi popisné jinak však krystalicky čisté,nekomplikované,nezatěžující vás přehnanou psychologií,paranoidními stavy či něčím podobným. Putování,objevování,tajemné odhalování,kontakt.To je to oč tu běží.Konečně entita která se nechová jako pitomci a hlavně nesmýšlejí v lidských měřítkách.Proč by zrovna jako my hovořili po anglicku a uznávali demokratické principy a poslouchaly Elvise.To patří do béček a jim podobným nekomplikovaným oddechovkám s anténkama.Typická Lemovština a taje setkání s něčím je tu teprve na začátku tvorby tohoto autora,ale díky za to.Více a více jsou mi podobná scífka bližší a sympatičtější.Opravdu zlaté časy. Planeta Eden hlásí první kontakt s klasickou seznamkou nepoznaných společenství.Má to svůj půvab i stálé kouzlo do dnešních dnů s původní kvalitou myšlenek jak se sluší a patří.... celý text

Ostrov Duma Key 2008, Stephen King

Není všechno vždycky tak,jak by si člověk představoval. Něco se stane.Něco co vám překope váš dosavadní život.Odstěhujete se na zdánlivě opuštěné místo a svoji stresovou panenku si vezmete sebou.Začnete malovat.Dějí se tajemné věci.Kostlivci vylézají ze zaprášených skříní. Opravdu to nechci zlehčovat.Poněvadž autor je mág psaného slova a dokazuje to i v Duma Key.Doslova i v tom co jsem od něho četl tak zde to hází co se týče psaní dost možná na zatím úplně nej výbornou.Ze začátku typický King jako vždy.Atmoška ostrova.Postupné seznámení s postavami a návaznostmi na různé členy rodiny.Tvoření malířských děl atd. tady zatím kvalita.Edgar,Wiremann,Elizabeth no to je výkvět samozřejmě jak jinak. Ted se to však láme... Jedna důležitá postava zmizí ze scény a u mě se dostavuje pocit omílání i natahování,no uvidíme.Bohužel se to nezlepšilo k mojí škodě.Nedokázal jsem se už více vcítit do příběhu načež uvadání mého pocitu pokračovalo.Jak začne efekt-je mi jedno jak to dopadne,mám zaděláno na čítací problém.Obvzláště u téhle knihy zamrzí.Další směřování děje ve mě nezanechalo kýžený zážitek a i to metafyzično tentokrát vyznělo na prázdno. Kapánek vyžaduje soustředěné čtení a pozornosti na více než pětset stranách o trochu více než jindy.Ovšem King tu dokazuje svoje mistrovství to bezesporu bez debat.... celý text

Mamlas z maloměsta 2018, Philip K. Dick

Ranná Dickovka. Pokud jste si oblíbili a nebo jste už nějaký ten čásek fascinováni světem PKD... Neváhejte.Je to jako tenkrát v dětství,když jste na půdě u dědečka našli starou truhlu s pokladem minulosti nad nímž se léta snášel jemný prach a po stranách se třpytí pavučiny v paprscích slunce a ve světelném kuželu ze světlíku se zjeví věci nevídané. Zaprášenosti. Mamlas je ze světa,kdy ještě Dick nebyl ještě Dickem Ubikovým ani Androidi ještě v té době nesnili o elektrických ovečkách.Pokud vás jakkoliv spisovatel uhranul at už literárně či svým pozoruhodným životem (zatím dosud nezfilmovaným) patrně vás bude zajímat i Mamlas.Ve dříve vydaném Králi úletů je sice literárně pestřejší i komplikovanější zápletka,ale i zde je neudržitelně stoupající napětí s atmosférou neodvratného,kde autor opět boduje.Zdánlivě nic příběhově vyjimečného,ale ... Vzhledem k době vzniku a samotného zasazení má však jistý punc vyjimečnosti.Psychoška ve smyslu - něco se odehrává v hlavě s autosugescí vysněného přání vyplněného a skutečnost se samozřejmě vyjeví jiná a lescos se tak odehrává jinak než bylo původně v prvním plánu.Je v tam i cosi a je tomu dnes těžké uvěřit,něco lehce kontroverzního.Na tehdejší dobu je tam jedna dámská postava dosti volnomyšlenkářská.Dick už tady drobounce koketuje se svými oblíbenými tématy se kterými se v pozdější době proslavil. To bylo tenkrát,když jeho reálnější věci nechtěli vydávat a za jeho života tak text spatřil jen málokdo,jestli vůbec někdo. Laskavý fanoušek může brát přinejmenším i jako studijní dílko zajímavého autora a pak necht si pomyslně dá hvězdiček více než pět :) Dobrá trefa nakladatelství Argo. V truhle se toho skrývá určitě ještě mnohem více ...... celý text

Měsíční prach 2015, Arthur Charles Clarke

Stopy v prachu. Našlapujete.Otisky podrážek ve věčnosti měsíčního povrchu.V tichu vákua.Práh vaší staniční lunární základny je na dosah.Opucovat obuv v přetlakové komoře.Ten prach je všudepřítomný,už je na čase vyklepat filtry.Vysvléci se z kombinézy do tepláků (nezáleží kolik je na nich pruhů) a šup do bačkůrek,kterým se tady říká posměšně měsíčky.Po Lunární obchůzce si sednout do ušáku a začít číst třeba tuhle záležitost od Charlese Clarka.Ta představa.Až se jednou nějaký návštěvník (měsíčnan) tam k ní dostane a začne v ní listovat třeba v Digi Knižní Databázi Měsíční Knihovny Tycho.To bude vskutku Hard. To bylo tenkrát v tom šedesátom prvom,kdy na měsíci ještě neměl pobočku Mekáč.Cože ? Říkáte,že tam není dodnes ? No to ještě neznamená,že si tím budeme kazit zážitek z téhle ranné Clarkovky. Tady se jde přímo na věc.Šup lidi do plechovky.Bác.Čekat co se stane.Jak to vlastně všechno vůbec dopadne ? Pasáže v popisu měsíce a situace pasažérů uvnitř jsou zdá se nejsilnějším tahounem Měsíčního prachu.Technické pasáže v druhé půlce o samotné záchraně a hledání.Nekoplikovanné,bez zbytečného dramatizování.Čtivě,lehce poplatné době vzniku,ale to není absolutně na škodu,spíše naopak.Bez vyloženné akce,násilí a explozí jak za rytmu střílejících poutových maringotek do terče.Na takové věci tu není místo.Plné Clarkovského optimismu a lidské naděje jako takové,to je tu oč tu běží a ono to funguje poněvadž je stále svěží. Až jednou procitnou a bytosti z planety Země se ocitnou.Tam se jistě stanou ty věci podobné jak v hlavách snílků i fantastů.... celý text

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King

Bzzzzzzzzzzzzzzzz Zas jeden a tady další.Devátej,desátej.Celý hejno,doslova komáří společenství pomsty s celými rodinami.Tlupa nadrženejch zabijáků.Touha po vaší krvi.Vycucaj vás doslova za živa.Fakt tyhle potvory jsou za všechny Soukupy jako v TV.Proč si lidi vymejšlej mutanty,když je tady tohle.Aspon jednu plácačku,no tumáš,plesk.Hmm ten má tuhý kořínek,ten se nedá.Vysávaj sosaj a nedaj pokoj.A ke všemu začíná pršet... Jste děvčátkem.Jste v neznámém.Jste osamocení.Je to beznaděj a stesk. Rozčarování.Neúplná rodina.A ke všemu zase ti otravní komáři...táto tati moc mě chybíš.Není vám dobře na těle ani na duši cožpak tohle není samo o sobě o strach ? Přinejmenším o psycho pochody v takovém prostředí jako je divočina a co teprve když slunko zhasne.Tma dokáže divy a lidská představivost udělá své.Když je hlad...zhltnete i to o co normálně nezavadíte ani pohledem a to se teprve potom dějí věci.Stromy ožívají,les ohýbá vaše myšlenky,je vám kolem osmi let a samota je všeobjímající.No není to děsivá představa ? King se nezapře.Ve volném tempu až doslova lesně komorním dramatu,který vás sice ne zrovna úderně bude drtit (těch dvěstě stran je akorád) ale můžete ho brát jako autorův odskok a další z jeho experimentů.Chtěl si dost možná tak nějak odpočinout a zase zkusit něco jiného.Kapánek tam mohl být rozvinutej víc ten vnitřní svět a věci okolo minulosti (Trisha a její rodina) mohlo být zaděláno na slušnou psychárnu a tak ve výsledku jde spíše o takovou příjemnou jednohubku a vůni jehličí si už musíte představit popřípadě domyslet,ale tak je to u Kinga snad vždy spolu se čtenářovou imaginací poněvadž les je v pohodě,akorád ten svět okolo je horror. Jednou takhle zabloudím při sběru lesních pokladů.Tu náhle tma na spadnutí.Panika ? Klid ? Medvědi ? Blbost ? Paranoia ? Stíny ? Strach z budoucnosti? Jak dlouho budu ? Tu světýlko v dáli... Ale to už je zase jiný příběh. Tak se snad neztratíte jako Trisha McFarlond.Zatrolení komáři.Fakt děsivá představa.Brrr.To by se jeden z toho svrbění zbláznil.... celý text

Konec civilizace 2004, Aldous Huxley

... to my jsme jednou tu troubu strašně rozhicovali a viděli jsme neuvěřitelný věci - Jára Cimrman ze hry Vizionář. Kupte lidičky,kupte.Kupte vodu balenou.Ve velkém,malém i středním balení.V růžolícím i zelenobrčálovém provedenní.Do každé domácnosti,zaměstnání i pro chvilky odpočinku.Od Evropy do Afriky uhasíte vaši žízen.Pít je zdravé a čisté pro vaši duši.Doporučenná dávka okolo tří litrů pro každý den pro každého jedince bez rozdílu.Minerály do vašich těl dodává společnost ... Situace ve střední části světadílu přibližně počátkem 21.století. A voda z kohoutku kape,kape,kape.- ukázka z knihy Teorie konzumu.Ještě mi nehráblo to je jen začátek. Spolu s Aldousem Huxleyem nastupujeme do hypotetického stroje času.Do časů kdy se potomci nevytvářejí klasicky doma po staru.Vašim sexuálním touhám je dovoleno neomezeně brouzdat.Klasické partnerství vymíceno.Semeniště pokroku a svobody na vzestupu.Identitu dostáváte hned při stvoření,vývoj jedince ztráta času.Rodina už není základ státu.Stud není na místě.Vítejte v dokonalém světě plném štěstí.Kdo by o něj přeci nestál ? Co to ,co to stroj času se nám kapánek porouchal je teprve datum s rokem 1932 kniha dostavá jasnější kontury.Vize se nestala skutečností,budoucnost neexistuje,už ji máme. Dost zásadní dílko.Bez zbytečných průtahů čtenáře vtáhne do dystopického světa.Postavy jsou načrtnuty pro účel sdělení bez přemíry psychologie a účel splnují pro vyznění celku přesvědčivě.Náčrt světa je někdy skutečně plasticky drtící.Až do samého závěru se nedostane čtenáři lichotivého optimistického počtení.Občas něco špatné je k něčemu dobré. Jaká je cena za to přežít,stát se součástí a nezešílet. Tak trouba nelhala,rozhicovala se.Poté se staly neuvěřitelné věci...... celý text

Dolores Claiborneová 2010, Stephen King

O věcech nadpřirozených...paranormálních...si nechte zdát,tady se jich nebudete bát. Spíš o věcech nepřirozených.Bojím se to říct.Zlých,zlých nepěkných věcech.Pokud máte aspon jistý přehled slušnosti.Jistě.O věcech o kterých pohrdáte.Nechápete,ale jsou tu.O věcech opovrhujících,které jste nezažili a když už tak...O tom vám bude vyprávět hospodyně z ostrova Little Tall. Obklopeni strachem z bližního svého.Noční můry v rodinách.Ulice.Stromy.Sloupy.Chodníky.Trávníky.Co se děje kolem za bezpráví. Nesouhlasíme,nepochopíme-Stotožníme,rozumíme.Je čas Paní Claiborneová i váš.Prosím za všechny. Slunce už je vysoko.Bílý ubrus jako padlý sníh.Rozlitá sklenice tu neměla být.Vítr přestal ohýbat větve.Ticho.Zdánlivě.Tu náhle... Co se děje doma.Co se doma upeče tak se taky sní.Známý,sousedi ti však příběh jen letmo zahlédnou. Silná neobyčejná lidská opravdová plná obětavosti a lásky to je postava Dolores a to je její příběh (výtečný King) o tom jaké je to být v dobrém Mrchou.Když už vám nic jiného nezbývá.Zlo nechodí po horách ani se neukrývá v podobě zombie.Zlo je pořád jenom zlo... ...v nás,ale jinak pěkný smutný vyprávění. Zlo se taky ukrývá v knihách!!! Ano v podobách anotací na obálkách.A tady to není na potlesk,spíše na průple ... doporučuju nečíst :)... celý text

Příběhy pilota Pirxe 2018, Stanisław Lem

Z palubního deníku 18.4.20 ... Jestlipak se stihnu vrátit domů na svátky.Nic není jako dřív.Rutina. Nitra astronautů jsou vrtkavá.Letím si vesmírem a je mi smutno.Jsem sám jen se svým svědomím.Letím si a dělá se mi špatně.Žádný poryv větru téměř žádné vibrace,jen cítím hluk tahu trysek a cvakání chytrých přístrojů.Vykouknu z okna a vidím téměř úplný hovno.Rozmazené kotoučky hvězd.Prázdná raketa a já uvnitř.Prázdnota nicota samota,jen mé myšlenky.Vzpomínky na minulost,když robot zarytě mlčí...co vlastně dělám ? Letím a nebo pluji.Tak či onak,jsem každopádně v prostoru kosmu.Takový je život vlka.Moře hledá svůj druhý břeh tak jako já...býval jsem Pirxem. ...a Pirx je pravověrným a původním co dříve bývalo Sci-fi.Lem je toho důkazem.Pár retro momentů nechá nádech dobývání kosmu a jako celku nostalgickou auru.At už si strávil mnohdy chvíli na Měsíci ve stínech kráterových středových pahorků nebo ve společnosti téměř vždy spolehlivých Robotů,jistě mi dáš za pravdu,že spolehlivě funguje i po tolika letech.Bez výstřelů nebo krvelačných hord mutantních bytostí v rytmu světelných mečů.Neotřesitelné Lemovy vize jsou tu dál.K pobavení i zamyšlení.Psychologičtější,lidštější vesmír bez příkras a berliček. ...z archivu osobního Pirxova průvodce ...za úsvitu expanze vesmírných cest ...pamět robota třídy NUEVO PpP 2018 ...přenosový záznam...konec...... celý text

Doktor Spánek 2014, Stephen King

Dokud neusnete...přichází spánek. Stal se nějaký malér.Jako v Mléčné dráze.To byla více méně nehoda,ale dnes večer,když čtyřmi dlouhými doušky láhev dopíjel,to byl záměr.Mysl je tabule.Chlast mazací houba. Dannyho patálie v úvodu.Odvykačka,Hospic a události na pokoji s postavou animální čtyřnožky.Tak tady je autor jistý jako vždy.Je na něj spolehnutí v navazování stavu neveselého až truchlivého.Tísen je všudepřítomná.Druhá půle se mění v jakési pátrání po komunitě a naopak.Danny kapánek mizí ze scény a není ani tak ústřední postavou.Někdy se to zdá takové předvídatelné bezradné a opakující.Na takovém rozsahu to opět,ale zachranuje jistěže právě King.Pro mě špička ani ne tak závěr,spíše jakýsi epilog.Poněvadž jednoduše rád píše,ale hlavně umí.Ve výsledku chybí ten pověstný efekt čtenářova rozkladu motající se ještě dlouho po dočtení.Trošku zamrzí odklon od Dennyho,věci okolo zla v lidském nitru a další osudy s Doktorem i Azziem v hospicu.Chtěl jsem příliš,právě to mi chybělo. Bylo by nespravedlivé porovnávat s Osvícením.Jak sám autor poznamenává...vše se mění.Na druhé počtení se vám i spousta jiných knížek může zdát pocitově jinačí.Nikdy už nebude to poprvé co nás dostalo do kolen.Autor si dopřává co ještě nezkusil,přirozený vývoj.Udělal si jistě radost jak sobě tak i fanouškům pokračováním proslulé knížky a to není zas tak úplně marný.... celý text

Osvícení 2010, Stephen King

At už pršelo nebo lilo,sněžilo či chumelilo.Radno v takovém nečasu počastovat někde pod střechou u rodinného krbu.Halucinace. At už se spalo nebo snilo,nikdy není všechno tak,jak by si člověk představoval.Stojím před proslulým pokojem dvěstěsedmnáct na prahu čehosi před něčím a dost možná uhnu pohledem...beru za kliku.Pohybem zabírám.Jemně a nenuceně přiotevřu.Více zatlačím na křídlo dvěří.Otevírám a zahlédnu...Však vy víte. Ví to i Stephen King.Jen si vzpomente na některé vzpomínky z dětství.Něco vás jistě děsilo.Šel z toho strach.Byly to lidé,věci,stíny a nebo vaše představy ? Bylo to skryté a pliživé,bylo to ve vás.Dodnes v šuflíku vašeho podvědomí.Nedovedli jste to pojmenovat.Je to v nás.Představivost je živá.Semínka jednou vzklíčí.Neseme si je od dětství. Co taková posedlost.Závislost čistá a krystalická.Chci další dávku Kinga k sakru.Ten absták tu dostává hloubku jakoby samotného prožitku.To autorovo temné období je tu znát.Blouznění s paranoidními stavy si vybírá svou dan.Realita uniká v chodbách.Zalézá do myslí jejich obyvatel,minulost nás dostihne.Venku si to taky podá ruce z temnou stránkou lidské duše.Že já do toho hotelu vůbec chodil.Vskutku osudový zážitek na celý život.Nadsázka říkáte? Jen si tam jděte bydlet sami. Zdání ovšem tu a tam občas klame.Mohlo by se totiž dojít k mílce,že se jedná o horor či snad pouhou lekačku.Na tyto dveře neklepat a ani neotvírat.Žádné klišé se nekoná.Béčkový úprk na půdu místo ke dveřím a jiné logické díry se nekonají.Nad tím vším totiž vládne samotný autor.Atmosféra to je jeho a opět silnej důraz na psychologii s vývojem postav tu rozhodně povedeným s pozvolným přechodem u celé rodinky.Vše pro čtenáře o historii místa s flashbacky odkrývají vše podstatné ve vyznění právě samotného chytře na linkách popsaného děje.On je jednoduše někde jinde Pan spisovatel.Strašáci duše tam je jako doma.Má vypozorováno.Popíše a zlehounka připravuje půdu na sklíčenost beznaděj i ve finální zlobu.Kniha tak zásadně s psychologickým přesahem ve smyslu psycho thriller s mysteriozními prvky se špetkou strašení.Ne však jenom čistej horor.Ona ta obálka s anotací klame a dokáže bejt leckdy zavádějící,čtenář natěšen na krvavou řežbu na každé stránce s motorovkou bude nejspíše zklamán.Ale zase leckdy představivost dokáže mnohé.Tisnivě skličující momenty se špetkou syrovosti společně s vytříbeným napětím.A s příbývajícími stránky se zakousává čím dál víc samotná určitá flustrace.Ta se přenáší z onoho podivného místa na čtenáře.Silně povedené doslova hluboká příběhová studna. Jen tak mimochodem začíná se u mě projevovat abstinenční příznaky.Ty závislosti...ted zrovna mám chut na další Kingovku :) PS: Číst v noci a o samotě za vydatného deště nebo silného sněžení.Určitě nečíst na pláži nebo kde se vyskytuje mnoho lidí.Elementární prožitek a to přece patří ke čtení tak jako knižka:)... celý text