Pablo Kral
přečtené 639
Jedová stopa
2015,
Petr Klusoň
Ihned, jak se tato kniha objevila na trhu, bylo mi jasné, že se tematicky dotýká problematiky, která mne eminentně zajímá. Historie jedů a psychofarmak. Pořídil jsem si ji a nelitoval jsem. Jedná se spíše o volné vyprávění. Já osobně bych uvítal poněkud systematičtější výklad. Navíc - každá kapitola je uvedena téměř nesouvisející introdukcí, která mi poněkud nepasovala s ohledem na tematické zaměření knihy, a musel jsem se jí takříkajíc prokousat. Ovšem žádný z těchto nedostatků mým vděkem k panu Klusoňovi nijak neotřásl. Nevím, jestli to není jen neblahý pocit z nevědomosti, ale domnívám se, že tato kniha tematicky i obsahově na trhu scházela. Mně každopádně ano. Nepochybně to platí zejména v případě edice Galileo. Přesto - ač nerad - musím strhnout jednu hvězdičku. 4*... celý text
Co je nejdůležitější: Rozhovory o hněvu, soucitu a lidském konání
2015,
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Tajemství hraběte Draculy
2005,
Vladimír Liška
Vladimír Liška nás provádí světem a dobou Vlada III. Tepese, tedy 15. stoletím, jako obdobím ukrutné tyranie, vojenských a politických zvratů, ideologických a ekonomických "běsů", spřádáním intrik, kutím piklů a nezřízeného drancování. Já jsem kupříkladu knihu přečet pod příjemným čtenářským napětím. Říkám rovnou, že mě bavilo být ustavičně v očekávání územních změn v rámci Valašska, Sedmihradska, Turecka, Moldavska a Uher. Prostě nekonečné uchvacování moci tu tady, pak zas tam, potom jinde… Bavila mne ta ukrutná realita z konce středověku. OVŠEM nahlížena z bezpečí domova a útulného křesílka!!! Myslím, že celý ten společenský pohyb s výjimečnou rolí našeho Napichovače v něm, byl právě velkým tajemstvím hraběte Drakuly - nese úžasné poselství nezapomenutelného válečníka. Na mě tato kniha zapůsobila jako sevřený literární útvar - Liškovy texty jsou informačně uzavřené (narození a smrt tyrana), ale myšlenkově otevřené (poselství o podobách a podstatě krutosti). Oceňuji, že pan Liška se tématu nezalekl a navrch přidal i kapitoly o vampyrismu, lykantropii a paranormálních fenoménech. Příjemně strávené odpoledne.... celý text
Záhady druhé světové války
2011,
Vladimír Liška
Hned v první kapitole jsem se údivem div nesvalil, když jsem se dozvěděl, že mladý Hitler údajně nejméně jednou užil peyotl a dostal se tak díky tomuto psychedeliku do stavu jakéhosi vytržení, od kterého již nebylo daleko k magii a zahrávání si s temnými silami. Nu budiž... vždyť efekt této drogy je poplatný osobnosti uživatele. Avšak později už to nebyl jen peyotl, co Hitlerovu osobnost formovalo, či lépe řečeno depravovalo. Těch psychotropních agens bylo spíše čím dál více. Tak mě napadá: Je zajímavé si uvědomit, že prostřednictvím vlivu nejrůznějších "psycho-látek" na Fürera byly ovlivňovány osudy Třetí Říše, celé Evropy, i vývoj největší války v dějinách. A bylo by ještě zajímavější, kdyby existovaly - a byly odtajněny - lékařské záznamy o tom, co přesně a v jakých dávkách Hitler užíval, od kdy, jak dlouho, jak často, jakým způsobem ... atd. Tolik můj šok. Jinak autor knihy splnil moje očekávání, četba uplývala na vlně zajímavých faktů, které sice "nevoněly" novotou, ale jako opakovačka z oblasti zločinů nacismu to bylo opravdu zajímavé. Rovněž panu Liškovi děkuju za zařazení šestnáctistránkové přílohy, kde se cituje z dobových dokumentů. Autorovu tvorbu dobře znám a mám ji rád, a tak mi ani moc nevadilo, že těch záhad se v knize opravdu mnoho nepořešilo. Vidím to na 89 % a v hodnocení dávám silné a pěkné čtyři hvězdy!... celý text
Jak vesmír přišel ke svým skvrnám
2003,
Janna Levin
Před otevřením této knihy jsem byl hluboce přesvědčen, že matematická nekonečna nemají reprezentaci v přírodě, a že nekonečný vesmír je jen jakási chiméra, vědecká halucinace napěchovaná takovými paradoxy, jako např. že vše se musí s nekonečnými obměnami nekonečněkrát opakovat (je nespočetně mnoho našich "já" a "ty" a navlas stejných Zemí apod.). Paradox evidentně absurdní. Přitom nám u nohou leží elegantní řešení: vesmír je konečný, ale nemá hranice. Asi jako povrch koule v dvourozměrné analogii. Ptát se co leží za jeho hranicí je jako ptát se, co leží na sever od severního pólu. Prostě dokonalé nic (a ani to nic vlastně ne). Tato kniha mně způsobila neskonalou radost. Radost z toho, že jsem mohl svoji intuici sdílet s tou částí badatelů, kteří v nekonečný vesmír "nevěří", a kterou zastupovala Janna Levinová. Můj soucit s autorkou a jejími myšlenkovými pochody byl nesmírný. Prostě mi vlastními slovy mluvila z duše a pumpovala do mě životodárnou energii z vědomí, že moje jinak laické kosmologické představy byly pravděpodobně správné. Přeji všem čtenářům, kteří by si nechali tuto knihu doporučit, aby při jejím čtení zažili totéž. Souznění myslí. Souznění intuicí. Souznění duší. Za mě jasných pět hvězd.... celý text
Nula
2005,
Charles Seife
Chovám v neblahé paměti ony naštěstí pomíjivé okamžiky, kdy nám coby dítkům školou povinným vtloukali učitelé matiky a fyziky do hlavy, že nulou děliti nelze. Jako by samy pokusy o tuto myšlenkovou operaci byly smrtelným hříchem. Neosmělil, ba neodvážil jsem se postavit autoritám, ačkoli jsem intuitivně tušil nejen, že řešení musí existovat, ale že jím je právě ono nenahmatatelné a nepolapitelné nekonečno. Jaké bylo moje nadšení, když jsem se potvrzení svého neskromného tušení dočkal v racionální, ba přímo exaktní rovině z pera jedinečného Charlese Seifeho! Samozřejmě jsem neobjevil Ameriku a autorovi knihy vděčím za pochopitelný úvod právě do říše nul a nekonečen. S touto knihou jsem zacházel jako s klenotem. Zaslouží si to. Je srozumitelná a zábavná, hodna rozkošnického vychutnávání i meditativního rozjímání. Přečteno za dvě odpoledne a oznámkováno pěti hvězdami.... celý text
