pajaroh přečtené 1197

Krásné tajemství 2018, Louise Penny

Už se stává nutností si jednou za pár týdnů dát pořádnou dávku Gamache. Uklidnit knihomilskou duši a mysl. Abstinenční příznaky nastávají krátce po dočtení. Hlavní příběh hraje i v tomto díle prostředí a atmosféra, tentokráte tajemný klášter na břehu jezera schovaný v podzimní mlze... a hudba, z těch popisů pocitů a hloubky mrazilo i mě. Louise Penny píše stylem, kdy přiběh neprobíhá jako rozmazané nejasné kulisy, spíše jako přesný film odehrávající se kolem a stránky knihy doslova ožívají. "Lidi umírají po troškách, v sérii petites morts, malých smrtí. Přijdou o zrak, sluch, nezávislost. To jsou ty fyzické. Ale existují i další. Méně zřejmé, ale osudnější. Ztratí srdce. Ztratí naději. Ztratí víru, zájem a nakonec ztratí i sami sebe."... celý text

Zpěv z jizerských lesů 2021, Rudolf Kauschka

Kniha obsahuje moc pěkné fotografie, které mě přenesly zpět do jizerského vandrování. Básně jsou velmi vzletné, což se dá vzhledem k době napsání očekávat, některá slovní spojení mi neseděla, naopak vysoce hodnotím poslední báseň Přání. A jak se říká: Jizerky jsou srdcovka...... celý text

Medvěd, který nebyl 2006, Frank Tashlin

Cosi divného v mé hlavě 2020, Orhan Pamuk

Čas od času si ráda zavzpomínám na temná zákoutí Istanbulu, jeho živoucí atmosféru, noční život i známé melancholické naladění, a k tomu je nejlepší Orhan Pamuk. I v této knize je duše města výborně zachycena se všemi problémy, změnami, špínou, betonem, ale i lidskostí. Samotný příběh hraje roli vedlejší, v určitých chvílích jsem hrdinu Mevluta brala spíše jako průvodce než jako hlavní postavu. "Připadalo mu, jako by staré, mechem obrostlé zdi města, historické kašny popsané krásnými písmeny, dřevěné domy, které hnily a nakláněly se, až se o sebe opíraly, shořely, byly zbourány, rozplynuly se vniveč a nové ulice, betonové stavby, obchody s neonovými světly a činžáky, jež je nahradily, byly vystavěny tak, aby působily ještě stařeji, děsivěji a nesrozumitelněji. Ono místo, jež znal jako město, pro něj přestalo být prostorným domovem a proměnilo se v bezbožné prostranství, kam každý, kdo se namanul, přidával nekonečné množství betonu, ulic, dvorů, zdí, chodníků a krámů." Dodnes si pamatuji, jak mi po návratu z Istanbulu připadala Praha prostorná, vzdušná, malá. Orhan Pamuk je výborný spisovatel a kniha je opravdu dobře napsaná, jen je mi ten jeho přeplněný svět čím dál vzdálenější...... celý text

Předat dětem, co je k žití 2021, kolektiv autorů

Některé rozhovory se mi líbily, jiné mě neoslovily, a to hlavně ty starší, politicky zaměřené (ekologie je aktuální stále, ale politická scéna 20 let stará už ne). Postupem čtení mi rozhovory začaly splývat, jsou si hodně podobné. Více mi vyhovují vycházející jednotlivě v 7G.... celý text

Příběh mého života 2021, Helen Keller

Kniha je psána jednouchou poetikou, přitom vysvětluje pro mě složité a málo pochopitelné stavy a věci. Při čtení jsem si představovala, jak je možné, že se hluchosplepý člověk může tak dobře začlenit do života, mít sílu, odhodlání se učit (a že to nebylo jednoduché) a dotáhnout to tak daleko, vystudovat Harvard, naučit se několik světových jazyků a vůbec vnímat více a rozsáhleji než mnoho lidí bez smyslového omezení. Především část o studiu a knihách mě oslovila. Velmi silná, inspirativní a zajímavá výpověď, kterou doporučuji především kvůli autorčině osobnosti. "Víte, co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět." „Úžasné bohatství lidské zkušenosti by ztratilo něco ze své odměňující radosti, kdyby neexistovaly hranice, které je třeba překonat. Hodinka na samém vrcholu hory by nebyla ani zpolovic tak nádherná, kdyby nebylo nutné překlenout tmavá údolí.“... celý text

Vykořenění 2021, Ivo Skopal

Při čtení Vykořeněných jsem si prošla zajímavým vývojem: po prvních nekolika kapitolách mi cukaly koutky, hlavní postavy modroocí samotáři atletické postavy se zálibou v běhu versus ďábelský rudooký katolický farář polského původu burcující dav ke špatnostem. Pak mě příběh na chvíli zaujal, vzpomínky na minulost, popis okolí a atmosféra pohraničního městečka, kterou autor umí opravdu dobře vykreslit. Ale jen na malou chvilku... Následně jsem se ztratila v návalu akčnosti a došla k závěru, že je kniha plná nenávisti, a to nejenže na ni poukazuje, ale hodně ji i rozdmýchává... a dočetla ji s pocitem, že autor přehání, příběh je plytký a jednostranný. Den na to jsem náhodně četla starší rozhovor s Ludvíkem Kuncem, který měl chalupu poblíž míst, kde se děj Vykořeněných odehrává, ve kterém popisuje problémy s místními myslivci i podnikateli kvůli ekologii. Podobnost praktik (jen těch počátečních) čistě nenáhodná...... celý text

Na vlnách 2021, Václav Šilha

Jižní Georgie, Antarktida, Sandwichovy ostrovy, starý nerudný námořník, parta fotografů (diagnóza sama o sobě a myslím to v dobrém), tisíce tučňáků (kteří pekelně smrdí, což mě nikdy nenapadlo), hory, ledy, Čech stopující lodě na Antarktidě, opuštěné pobřeží hyzdící staré továrny na velrybí tuk i vraky lodí. A mnoho dalších zajímavostí, informací a pocitů jsem se v tomto cestopise dočetla. Mám ráda černobílé fotografie pro jejich kouzlo kontrastu a jakousi volnost vizualizace, v této knize mě však volba překvapila. Na internetu jsem si vyhledala autorovy fotografie v barvě - a je to opravdu nádhera... - ráda bych viděla ty rozmanité odstíny bílé a modré nebo popisovaný západ letního slunce za ledem i v knize. Ale na druhou stranu voda a kapky i detaily zachycených zvířat nádherně vynikly právě v černobílé. Moc pěkné čtení, klidně mohlo být textu více a autor mohl zacházet více do detailů, protože mi vyprávění o cestě, popisy přírody i střípky ze života na vlnách a vše další přišlo neuvěřitelně zajímavé a zkoumala bych hlouběji.... celý text

Mým domovem je Aljaška 2009, James Huntington

Pěkné vyprávění o Aljašce a drsném trapperském dětství i životě. Některé historky byly přehnané (aneb kterak skolit 3 naštvané medvědy sekerou), občas si vypravěč protiřečil (lovím jen pro jídlo vs 118 vlčích kůží ulovených z letadla), ale to už patří k aljašskému líčení příběhů. "Pořád jsem přemýšlel nad jednou podivností: proč je pro mne těžší naučit se žít mezi lidmi, než učit se přežívat v divočině bez nich? Kdykoliv jsem zavítal z buše do vesnic a měst, pořád se mně zdálo, že dělám něco špatně. Čím jsem byl starší, tím méně jsem měl chuť žít tam, kde jsou v dosahu plné regály obchodů. Lidé začali být pohodlnější a doléhalo to i na mne."... celý text

Děti nade vše 2021, Delphine de Vigan

Kdyby knihu nenapsala Delphine de Vigan, nečetla bych ji. Anotace a to téma obecně... no ale opět potvrzuje, jak výborná spisovatelka to je. Velmi dobře napsané, hodně jsem při čtení porovnávala příběh s mým okolím, dobou. Mohu jen doporučit.... celý text

Stratená voda 2018, Erik Baláž

Texty plné lásky a respektu k vodě, životu, přírodě. Vlastně jsou všechny ty informace známé, stačí se zajímat. Ale při čtení Balážových knih i komentářů níže mě provází příjemný pocit naděje, že v tom jeden není sám, že to tak cítí více a více lidí...... celý text

Z popela 2022, Alex Schulman

Námět zajímavý, styl psaní také, atmosféra dobrá, dvě časové linky v pořádku, závěr nečekaný... tak sakra co mi vadí? Už vím, ta vypočítavost a manipulace, kterou má autor podobnou se svým přítelem Fredrikem Backmanem.... celý text

Kde sa les dotýka hviezd 2019, Glendy Vanderah

Nenáročné čtení, první polovina mě ještě dokázala zaujmout a občas i překvapit, ale v knize je příliš dialogů na úkor popisů, nelogické zvraty a náhody, opakující se situace a ta přeslazená slátanina závěrem... bohužel to není kniha pro mě.... celý text

Wim Hof – Ledový muž 2020, Wim Hof

Tato knížka není žádný literární zázrak, jelikož Wim Hof není spisovatel. Vlastně jsem se do ni pustila ze zvědavosti, ale taky trochu pro potvrzení svého skeptického pohledu (jelikož je to takový boom, že). Je fakt, že s podobným přišel před Wimem už Priessnitz (ledová voda, dech, pozitivní mysl a navíc hory) a před ním zenoví mistři a mnoho jiných, ale je pravda, že tomu nikdo nedal tak jasné a přitom jednoduché instrukce (trošku kolovrátek, nicméně potřebný). Přiznám se, že tato kniha mě přes jisté literární slabosti prostě nakopla a donutila dál hledat a zajímat se. Ta ráznost a síla je mi blízká (oproti klidným meditacím či křečovité snahy o mindfulness). Kombinace tří jednoduchých pravidel. Takže mi počáteční úškleb zamrzl a přes nepříjemnou komerčnost a mediální kampaň se ze skeptika stal další hupdovody a zadrždech dle WHM. Samotnou metodu a průvodní videa Wima Hofa bych hodnotila plným počtem, zde však hodnotím knihu.... celý text

Bílá kánoe 1983, Farley Mowat

Malá kniha, která se přede mnou dlouhou schovávala zahrabaná ve skříni... a takové dobré čtení. Krásně je zachycena příroda a nálada plání a jezer severní Kanady, stejně tak vnitřní svět inuitů. Nejvíce mě oslovily povídky Dva, co byli jeden, Pes a vlk, ale ani jedno vyprávění není slabší. Líbily se mi na první pohled nenápadné ilustrace. Pro milovníky zimy a ledu.... celý text

Greenwoodové 2021, Michael Christie

Nádherná letokruhová kompozice díla stejně jako vypravěčský styl. Začátek byl slabší, ale to se rychle spravilo a jednotlivé kapitoly opravdu skládají celý přiběh nenásilně dohromady. Kontrast lásky k stromům a lesu, který jakýmsi "nedopatřením" přejde k jejich ničení a na druhé straně šetrnosti a ochraně, lidské životy, vztahy, moc, hospodářská situace i přírodní podmínky a mnoho menších i větších témat je do knihy zahrnuto velmi zdařile. "Stromové" vydání se mi velmi líbí a kniha je nesprávně zahrnuta mezi sci-fi (to už je blíže literatuře faktu). Prostě mě tato kniha obsahem i formou dostala.... celý text

Stín tvé loďky 2021, Lenka Faltejsková

Kniha je velmi podobná autorčině prvotině a tím myslím i stejně dobrá. Velmi mě oslovuje propojení černobílých fotografií a veršů, především těch melancholických z druhé poloviny knihy (k těm o lásce jsem ještě tak úplně... nedospěla). Básně jsou kratší, na pohled jednodušší, ale mají v sobě velkou sílu a hloubku a s posledním veršem vždy obraz/pocit/popis přesně zapadne na to správné místo.... celý text

Doteky Severu / Touch Of The North 2006, Petra Doležalová

Doteky severu, a to velmi jemné a bohužel krátké. Kniha byla vydána roku 2006, takže fotografie, které tvoří její značnou část, jsou sice řekněme méně ostré než ty současné "dokonalé", ale mnohdy více vypovídají. Například Geirangerfjord se zelenými loukami dnes už nenajdete (je zastavěný hotely) a já jsem moc ráda, že jsem ho poznala jen pár let po autorce. Island byl pojatý turisticky (jak mě jenom štvaly ty barevné lodě plné turistů na bilém, tichém ledovcovém jezeře) a je to škoda, protože autorka má potenciál všímat si těch krásných věcí, které jsou mnohým návštěvníkům skryté, ale do textu je zahrnula vzácně. Jak jsem pochopila, kniha vznikla k výstavě fotografií (kterou bych určitě chtěla vidět), což je pěkné doplnění. Ale pro samostatné dílo se mohla autorka o těchto několika zajímavých cestách mnohem více rozepsat.... celý text

Světelný klam 2018, Louise Penny

Běžet život se psy husky 2021, Jana Henychová

První kniha tohoto roku nasadila hoooodně vysokou laťku. Severní Skandinávie, Jizerky, husky, zajímavé osobnosti kolem psů, nějaká ta životní moudra z vlastních zkušeností a velmi blízký pohled na svět - tohle je jasná srdcovka. Na jednu stranu mi bylo líto, že textu je méně a čtení letí a nejde zastavit jako psí spřežení na prvních 20 km, na stranu druhou je všechno podstatné v knize zahrnuto a asi by další kapitoly byly nadstavování. Obsah je samozřejmě to nejdůležitější, ale musím uznat, že styl psaní nezaostává - úderný a zajímavý. O fotografiích ani nemluvě (i ty méně kvalitní mají silnou výpověď) a kompozice, kdy knihu otevírají i uzavírají Odinovi vyslanci, je bez chybičky. Cestu Jany Henychové již chvíli sleduji - jako mnozí, kteří se o tuto tématiku zajímají, a vždy na mě působila jako tvrdý člověk. Mýlila jsem se, silná ano, ale ne tvrdá. Bez jakékoliv idealizace či zbožnění má její osoba, sny i smečka můj velký obdiv především pro směr, kterým se ubírají (a tentokrát tím nemyslím jen "na sever"). "Lidé mohou mít své sny, ale musí si dát pozor na to, aby stáli nohama pevně na zemi a aby je jejich sny nesemlely." "Když je člověk jen na jednom místě, tolik si ho neváží, jako když se na něj může chvíli těšit."... celý text