Pavlaj
přečtené 506
Dívka, která psala na hedvábí
2017,
Kelli Estes
Knížka mě zaujala hlavně názvem a obálkou, podle anotace jsem čekala oddechové čtení s trochou historie a trochou romantiky. Přesně to jsem dostala, takže spokojenost. Žádný literární klenot to není, dějová linka naprosto předvídatelná, závěr taky, ale což, nemůže člověk číst pořád jenom Hamleta…... celý text
Američtí prezidenti mediálního věku
2017,
Dalibor Mlejnský
Poměrně zbytečná kniha. Klade si ambice zachytit prezidenty USA a specifika jejich fungování v mediálním věku, akorát se to hrubě nepovedlo. Každému prezidentovi je věnováno pár stručných stránek, které působí jako opsané z wikipedie, a pak je doplněná jedna stránka, která má asi shrnout jejich vzájemný vztah s médii. Kromě toho, že text přináší velmi málo nového, si autor nedal práci po sobě ani přečíst, co napsal (tedy pokud to napsal a ne jenom přeložil z jiných zdrojů). Spousta informací se nesmyslně opakuje, o překlepech a nějaké korektuře textu ani nemluvím. Část textu je nejspíš opsaná z nějakého bolševického materiálu nebo diplomky, takže se dozvíte, že „volby v USA jsou určovány vůlí monopolního kapitálu“ nebo tu najdete termín „průmyslová buržoasie Severu“ (rok vydání knihy: 2017). Nejsem snad přecitlivělá na téma gender, ale kapitola o aféře Lewinská (teda kapitola... jeden a půl strany) se jmenuje Mnoho povyku pro nic, Clinton je v ní označen za člověka „s podivným vkusem“ a lhal „celkem pochopitelně“. Wtf?... celý text
První telefonát z nebe …a co když to koncem nekončí?
2014,
Mitch Albom
Impulzivní nákup z Levných knih, mně neznámý autor a netušila jsem, co čekat. Je to vlastně detektivka, ve které se pátrá, jestli existuje nebe a jestli může komunikovat s naším světem. Docela příjemné překvapení. Zajímavě popsané pocity těch, komu se "nebe" ozvalo, reakce jejich okolí a mezitím nenásilně pokládané zásadní otázky. Co by s námi udělalo, kdybychom jistojistě věděli, že nebe je? A pokud by nás víra v nebe donutila žít lepší život, není pak vlastně jedno, jestli je nebo není? I ten ne úplně jednoznačný konec knížce slušel.... celý text
Mor
2017,
Albert Camus
To, že jsem se ke Camusově Moru dostala v době pandemie, byla náhoda, rozhodně ale přidalo na zajímavosti. Začátek je ohromně silný - z kanálů začnou vylézat krysy a jen málokdo tuší, co to znamená. Postupně sledujeme, jak se osobní tragédie slévají v kolektivní, jak jednotliví lidé rozdílně reagují ve stejné situaci, jak se společnost vyrovnává s nebezpečím, s izolací, s opuštěností, s únavou. Přestože všichni autoři pandemických fikcí pracovali s vysoce smrtným virem, paralely k dnešku jsou výstižné a překvapující.... celý text
Otroctví v Novém světě od 15. do 19. století
2013,
Markéta Křížová
Po shlédnutí filmu Amistad a návštěvě Zanzibaru jsem si prostě musela sehnat něco o dějinách otroctví a tohle je vlastně jediná souborná kniha o tématu dostupná v češtině. Obrovský záběr, před autorkou smekám. Snaha postihnout spoustu informací a souvislostí dělá některé pasáže hůř stravitelnými, přesto extrémně zajímavé, např. rozdíly mezi systémy otroctví v Jižní Americe, v Karibiku a v Severní Americe mi doteď vůbec nedocházely. Všechny ty knížky z mládí (Chaloupka strýčka Toma, Odysea kapitána Blooda nebo Dobrodružství Huckleberryho Finna) teď budu vnímat jinýma očima.... celý text
Tenkrát v Americe - Ze zápisníku zahraničního zpravodaje v USA
1998,
Jan Šmíd
Přečtené při čekání na splnění rezervace Rozpojených států z knihovny. Knížka nemá žádnou ucelenou myšlenku, skládá se z popisu různých míst, osobností, událostí a zážitků. Nebylo by ale asi spravedlivé kvůli tomu snižovat hodnocení, protože nic jiného než střípky z práce zahraničního zpravodaje ani neslibuje. Nedozvíte se nic podstatného ani o americké geografii, ani o politice, ale čte se rychle a snadno. Zpětně je zajímavé, jak koncem 90. let, když vyšlo, musel ještě autor Čechům vysvětlovat, jak vypadá multikino a jak se Američani věnují cvičení, běhání a fitness. Je to jenom něco přes dvacet let....... celý text
Ohnivá brána
2002,
Steven Pressfield
Dějem mě román až tak neuchvátil, ale jako popis života a idejí starověké Sparty super. Ohnivá brána prezentuje Lakedaimon z toho lepšího, romantizujícího, pohledu - vojenská tažení proti jiným městským státům se dějí výhradně za účelem spojení rozhádaných městských států proti perskému nepříteli, nesnesitelná šikana na cvičišti vede k obrovské disciplíně na bojišti, naprosté podřízení individuality slouží zájmu celé společnosti. Skoro by při čtení člověk zapomněl, že šlo o militantní kulturu, která vraždila postižené nebo slabé novorozence a nemilosrdně nadřazovala práva celku nad práva jednotlivce. Možná, že nebýt hrdinství tří set u Thermopyl, dívali bychom se dnes na celou spartskou kulturu jinak. Ale komu by, když se řekne Sparta, jako první nenaskočilo hrdinství u Thermopyl, král Leonidas a citát „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským….“.... celý text
Lila
2015,
Marilynne Robinson
Tulačka Lila, unavená a vyčerpaná životem, se zastaví v plechové boudě u silnice. Asi si chce jen pár dní odpočinout, ale najednou zjistí, že se potřebuje ohlídnout za svojí dosavadní existencí. Snaží se najít něco, ani neví přesně co, možná smysl toho všeho živoření a utrpení. A při svém hledání se poprvé ocitne v kostele, na mši místního pastora. S kazatelem jsou každý úplně jiný. On je zbožný starý muž, spokojeně obklopený svou milující komunitou. Ona je od dětství skoro sama, na cestě s bandou tuláků bez střechy nad hlavou. Taky mají hodně společného - strašlivou osamělost, ptaní se po smyslu věcí. Oba se umí radovat z maličkostí, on děkuje Bohu modlitbami, ona projevuje vděčnost tím, že si užívá to málo, co má: slunečné ráno, chladnou vodu, něco k jídlu. Jejich vztah je jeden krok dopředu a dva kroky zpátky, protože se oba sice bojí, že zůstanou sami, ale ještě víc se bojí, že budou spolu, a úplně nejvíc se bojí, že budou spolu a pak zase sami. Asi nejdelší komentář, co jsem kdy napsala, mně se to prostě strašně líbilo. Už první díly gileadské trilogie mě nadchly, a přesto Lila ještě předčila očekávání. A někde ke konci jsou i ty odpovědi (aspoň mně se zdálo, že jsou). P. S. Vylíčení života při velké krizi je stejně působivé jako v Hroznech hněvu.... celý text
Dům za zdí
2016,
David Mitchell
Hororové příběhy nemusím, ale tohle mě bavilo. Tím, jak bylo krásně všechno se vším propojené, jak autor mění styl podle toho, v koho "ich-formě" zrovna píše, jak postupně odhaluje víc a víc o sourozencích Grayerových a jejich plánech... Líbilo se mi, jak každý návštěvník v domě našel to, po čem nejvíc toužil, aby pak úplně o všechno přišel - brr, to bylo fakt děsivý.... celý text
Dcery strážce majáku
2017,
Jean E. Pendziwol
Za pár korun v Levných knihách, a takové příjemné překvapení. Syrová atmosféra kanadských Velkých jezer, krásné popisy přírody, rodinné tajemství, trochu romantiky.... jsem spokojená.... celý text
Psychoterapie pro laiky
1998,
Viktor Emil Frankl
Vynikající. nejvíc mě zaujaly pasáže, které jsou na pomezí psychologie a sociologie - kdo podléhá psychologii davu a potřebě silného vůdce, o fatalismu, provizorním postoji k životu, o fanatizmu.... celý text
Šťastná smrt
2006,
Albert Camus
Zvláštní kniha, oceňuji, že stejně jako ostatní Camusova díla dává hodně podnětů k přemýšlení. Jednání a filosofie těch postav je mi ale úplně cizí, jak žijí bez náplně, beze smyslu, od ničeho k ničemu .... a tak, stejně jako u jiných Camusových děl, mi na konci nezbývá než si přiznat, že víc nerozumím než rozumím.... celý text
Ztracené světlo
2017,
Jill Santopolo
Mě knížka padla do noty. Stylem psaní i mixem vyprávění konkrétního životního příběhu s filosofickými úvahami. Hrdinčiny vnitřní monology hodně souzněly s mými vlastními. Jak můžeme mít za život rádi víc partnerů a každého úplně jiným způsobem. Jak je těžké skloubit osobní život s tím pracovním, pokud máte ambice dělat něco důležitého. Jak nám občas ve vztahu něco chybí a je těžké pojmenovat, co to je. Jak nám občas život nabízí těžké volby a pak nás zase o jinou možnost jednou provždy připraví, aniž by se nás obtěžoval zeptat. Možná to v některých pasážích bylo moc nasládlé, ale na druhou stranu ten příběh má být o lásce, tak by to bez silných emocí asi nebylo ono.... celý text