Pavlaj
přečtené 506
Ária
2021,
Nazanine Hozar
Jen pro svou lásku k Íránu jsem dala čtyři hvězdičky. Nedokážu definovat co, ale něco tu chybělo. Možná až moc překomplikovaný příběh. Jakoby se autorka snažila postihnout Teherán v celé jeho rozmanitosti a přivedla na scénu množství postav, které nemají pro děj význam, jsou tu jen, aby tu byly. A události islámské revoluce jsou popsané docela nezáživně na to, jak dramatické ve skutečnosti byly.... celý text
Kalifornské zlato
1993,
John Jakes
Kalifornie nejen jako nejzápadnější stát USA, ale jako symbol naděje. Koncem 19. století poslední cílová destinace pro ty Američany, pro které jinde nezbylo místo na slunci. Román pokrývá období 1886 až 1920, kdy doba zlaté horečky přechází v ropnou konjunkturu a průmyslový rozmach. Propletenec vztahů mezi bílými, Židy, Číňany, Indy, původními Mexičany, počátky odborového hnutí, role železnice a jejích zakladatelů magnátů v rozvoji státu, ale i v rozvoji obrovské korupce městských a státních úředníků, počátky filmu, aviatiky, ochrana životního prostředí – to všechno tvoří kulisu jednoho životního příběhu. První polovina se občas trochu vlekla, druhá je bezchybná.... celý text
Za širou Missouri
2001,
Bernard de Voto
Na knihu ověnčenou Pullitzerovou cenou a doporučením R. D. Kaplana jsem se hodně těšila, ale přinesla mi spíš rozčarování. Takové nádherné téma - trapeři jako průkopníci kolonizace amerického Západu, boj o dominanci obchodu s kožešinami, vztahy s Indiány. Nedokázala jsem bohužel úplně sledovat DeVotův spletitý styl vyprávění se spoustou odboček. Nechápu jeho nezřízený obdiv k traperům, jejichž povahy a charakter mně přišly problematické a neobdivuhodné. Jeho vylíčení Indiánů je založené na dobových pramenech pocházejících od traperů samotných, takže hodně jednostranné a tendenční. Žádná oslava amerického průkopnictví na mě nedýchla, pokud se americké průkopnictví neměří na počet ulovených bobrů.... celý text
Po zemi bloudím dál
2017,
Rae Carson
Mně se to líbilo moc. Ani bych nepoznala, že jde o žánr Yoli, prostě podařený historický román z doby zlaté horečky a osidlování amerického Západu. Hlavní hrdinové absolvují strastiplnou cestu krytými vozy přes prérii, poušť a hory až do vysněné Kalifornie. Podle toho, co mám načteno v literatuře faktu, je vše vylíčené velmi přesně - jednotlivé úseky cesty, popisy krajiny, jak karavany cestovaly, z jakých lidí se skládaly, jejich motivace k cestě na Západ, setkání s Indiány, hroby u cesty…. Ten nadpřirozený prvek se schopností vycítit zlato je vedlejší a dobový příběh nijak neruší.... celý text
Lékařská péče o duši
2015,
Viktor Emil Frankl
Kniha, která se nedá přečíst, je potřeba ji studovat. Některé její části jsou velmi odborné a určené pro psychiatry/psychoterapeuty, takže je otázka, jestli by ji laik měl vůbec hodnotit. Nicméně i když nejsem odborník, většinu jsem byla schopná pochopit. Frankl se mi líbí tím, jak propojuje psychologii s filozofií a lituji, že nemám na hlubší studium víc času, protože musím vrátit do knihovny.... celý text
Dobrého člověka těžko najdeš (9 povídek)
1988,
Flannery O'Connor
Nemám moc ráda knihy povídek, vadí mi, jak se musím znovu a znovu seznamovat s novými postavami a prostředím. Ale u Flannery O´Connor dělám výjimku. Co povídka, to skvost, jedna každá neskutečně silná a působivá, tragikomická v lepším případě, tragická na druhou v tom horším. Jak na tak minimálním prostoru pár stránek dokázala autorka vystihnout tragédii jižanského buranství, nad tím mi zůstává rozum stát. Bez patosu, bez slitování, jako by to ani nepsala žena. Víc jak jednu povídku denně jsem nezvládla a ty konce mě před usnutím chodily strašit.... celý text
Velká láska malých rozměrů
2018,
Colin Falconer (p)
Konečně historický román, který je skvěle napsaný, napínavý a přestože obsahuje milostný příběh, není to stupidní harlekýnka. Bavila mě zápletka, krásný jazyk, dobová kulisa reconquisty, postavy, Diegovy cynické postřehy, všechno. Asi jsem našla dalšího oblíbeného autora.... celý text
Ohnivý pták
2018,
Susanna Kearsley
Moc se mi líbilo Zimní moře, tahle dvojka sice o něco méně, ale pořád dobrý. Ta trocha duchařiny byla nereálná, ale o podobných výletech do minulosti psala už i Daphne du Maurier (snad to byl Dům na pobřeží?), takže za mně proč ne. Zimní moře jsem četla už před pěti lety a konkrétní osud jeho postav jsem stihla zapomenout, takže konec byl pro mě nečekaný, a to bylo vlastně taky fajn.... celý text
Kočovná nevěstka
2018,
Iny Lorentz
Laciná červená knihovna. Zručně napsaná, svižně se čte. Ale ani historické reálie kostnického koncilu nezachrání to, že je to prostě jenom – laciná červená knihovna.... celý text
Hrabě Monte Cristo. Kniha první. Díl 1/2 (třísvazkové vydání)
1975,
Alexandre Dumas, st.
V prvních dvou knihách se z námořního důstojníka Edmonda Dantese stává nejdřív vězeň č. 34, pak uprchlý trestanec, Simbád Námořník a nakonec hrabě Monte Christo. Dumas pěkně popisuje dobové zvraty, společnost rozdělenou na royalisty a bonapartisty, jak jedni byli v klatbě, když ti druzí stoupali nahoru, a druhý den bylo najednou všechno obráceně. Paralely, které platí i po dvou stech letech. Nejpůsobivější částí je život vězně v pevnosti If, vztah s abbém a útěk. Část z Říma, kde se v příběhu objevuje spousta nových postav, mě bavila o dost míň, ale pro pochopení děje v dalších dílech je nezbytná.... celý text
Beznadějný osud
2019,
Susanna Kearsley
O hodně pomalejší a na děj chudší než třeba Zimní moře, hlavně v první polovině. Taky je nutné si přiznat, že i ta historická linka je v podstatě jen romance a la Osobní strážce na pozadí kulis jakobínského povstání. Plným počtem hodnotím spíš proto, že se mi to zrovna nějak trefilo do nálady, reálně je to tak na 75%. Asi se mi na tom líbila právě ta absence akčních a dramatických scén a nádech reálnosti. A díky problematice Aspergerova syndromu mě docela zaujal i ten současný příběh. P.S. K tomu přitakání "Ba" - předpokládám, že jde o překlad britského Ay a má naznačit, že bodyguard byl Skot a nemluvil zrovna Oxford English. Uznávám, že v češtině to zní divně.... celý text
Muž se psem
1988,
Zdeněk Jirotka
Pobavilo. Krásný klasický humor a la Jirotka, Brdečka nebo Poláček. Stejně jako u Saturnina jsem se zasmála jak nesmyslnosti situací, do které autor svoje postavičky uvádí, tak vtipným jazykovým bonmotům, a taky tomu, jak výstižně Z. Jirotka zparodoval zákonitosti detektivního románu. Jedinou záhadou zůstává, proč mi tak dlouho trvalo přečíst od pana Jirotky i něco jiného než mého zamilovaného Saturnina. Díky Čtenářské výzvě 2018 - autor z vašeho kraje (pan Jirotka bydlel blízko nás).... celý text
Hodiny z kostí
2017,
David Mitchell
Výjimečný čtenářský zážitek. Do detailu propracovaný, promyšlený děj, úžasné sarkastické a ironizující monology i dialogy. Nádherné, živé postavy a charaktery. Na rozdíl od Hybatelů, kde spolu jednotlivé povídky souvisely hodně volně, tady jsou všechny kapitoly propojené jedinou ústřední postavou Holly, což hodně usnadňuje orientaci v ději. Fascinuje mě, jak Mitchell dokáže několika málo slovy popsat ztráty a smutek, bez patosu, přitom tak silně, že se vám z toho chce brečet. Jen ten popis postapokalyptické Evropy v závěru jsem zrovna teď vůbec nepotřebovala – vzhledem k situaci k únoru 2021 to působí až moc reálně.... celý text
Ohnivé okovy
2004,
Kristin Hannah
Kristepane, to je blbina. Snad ani ne ten námět, ale je to příšerně, opravdu příšerně napsané. Horší než 50 odstínů šedi. Myslela jsem, že s knihou od autorky oceňovaného Slavíka se nemůžu splést, i když se v češtině jmenuje takhle hrozně (originální název je totiž jiný - If you believe). Těžký omyl, většina textu působí spíš jako zdařilá parodie. Ale jak řekla dcera: „Cos čekala od knihy s názvem Ohnivé okovy, dobře ti tak.“ Aspoň mám neplánovaně splněné 11. téma ČV a kniha míří do knihobudky.... celý text
Nabarvené ptáče
1995,
Jerzy Kosiński
Za plusy považuji: Krásné popisy přírody, alegorii nabarveného ptáčete, vylíčení zaostalosti a tmářství na venkově polsko – ruského pomezí. Prvních sto stran mě docela zaujalo. Mínusy: Po několika kapitolách začne vzorec „útěk-bití-útočiště-bití-tragédie“ unavovat a přes veškerou invenci ve vymýšlení krutostí i nudit. Druhých sto stran jsem se nemohla dočkat, až bude konec. Není mi jasné, proč vznikla legenda o autobiografičnosti knihy. Jak si někdo mohl myslet, že tohle je skutečný příběh malého kluka? Z přesnosti vzpomínek i poměrně složitého filosofování je jasné, že jde o fabulaci. Ta obrovská kumulace tragédií (z nichž jedna každá se zcela jistě mohla stát nebo stala, jen ne zároveň jednomu člověku v jednom životě) mě spíš vede k domněnce, že bylo psané na efekt. Podle toho, co autor píše v doslovu, ho k psaní přiměla snaha podat svědectví o hrůzách války. Jenže jak už tu psali mnozí, méně bývá více, a třeba Želary – Jozova Hanule jsou pro mě výpovědí mnohem silnější. Autor každopádně prokázal dobrý odhad v tom, na co mohli v době vrcholné studené války Američané slyšet.... celý text
Ztracený slib
2017,
Kate Morton
Knížky od K. Morton mám moc ráda, i když jsou si všechny navzájem hodně podobné. Tahle moje očekávání taky naplnila, baví mě, jak se čtenář musí na začátku zorientovat v postavách i v časových skocích - bez toho by zbyla jen průměrná červená knihovna. Opět dům jako jedna z hlavních "postav" příběhu, krásné popisy přírody a atmosféry, opět autorka poctivě dává všechna vodítka, abychom mohli odhadnout konec. Ten úplný závěr už byl na hraně kýče, ale předtím jsem si užila krásných 420 stran, takže odpuštěno.... celý text
Americký deník
2019,
Jana Ciglerová
Příjemné čtení, zajímavé postřehy. Líbí se mi, že autorka nesoudí, ale snaží se pochopit a vysvětlit proč.