Pebra
přečtené 396
Čtenářský diář 2022: Oficiální diář Databáze knih a Čtenářské výzvy 2022
2021,
kolektiv autorů
Trochu obr :). Ale není to pracovní diář, že, nýbrž pomůcka pro zavilé čtenáře, a to je rozdíl.
Kafka na pobřeží
2010,
Haruki Murakami
Ačkoli Murakami bezesporu umí psát a na knihu asi nezapomenu, to míchání žánrů mi trochu pilo krev, o nejasném konci nemluvě. Nerada bych někoho z fanoušků naštvala, ale to neustálé jakoby něčím důležité popisování stravování hlavního hrdiny, mě rušilo v dumání nad originalitou zápletky. Přiznávám, že jsem si často představovala, že hlavním hrdinou není Japonec, ale nějaký český Pepa, který napjatému čtenáři náhle oznámí, že si otevřel láhev pivka, namazal chleba sádlem a pak dorazil gulášek ze včerejška. Uf :) Ale je hezké, jak je čtenář v knize často poučen o nějaké historické osobnosti, ať je to Napoleon či Beethoven.... celý text
Děvčátko Dana
1947,
Vlasta Štáflová
Kouzlo v těchhle knížkách z minulosti tkví v dobových reáliích. Asi si smutně povzdychne každý, kdo sleduje vývoj od samostatnosti a statečnosti k dnešním zpovykaným dětem, které si v patnácti ani neukrojí chleba. Prý takhle vzdychaly všechny odcházející generace, kdo ví.... celý text
Mládí na křídlech
1967,
Helena Šmahelová
Možná jsem jediná, která chápe a má ráda i tu nemožnou tetu :).
Pantáta Bezoušek
1981,
Karel Václav Rais
I když byl občas otravný, bavilo by mě mít takového dědouška. A každopádně kvituju to množství detailů z života v minulosti, které Rais v příběhu zmiňuje.
Předčítač
2009,
Bernhard Schlink
Kdyby to nebyl tak silný námět, autorův vypravěčský styl by mě zpočátku odradil. Anebo spíš rozčiloval - ať už mluví o velké lásce nebo o válečném zvěrstvu, obojí popisuje celkem chladnokrevně. Po přečtení však musím uznat, že se to vlastně k příběhu hodí víc než emotivní výlev. Vyjadřovat se ke kolektivní vině je ošidné... vzpomínám si, jak jsem jako dítě sledovala kluky, kteří pochytali stovky šneků a pak je rozsekali kameny. Neudělala jsem vůbec nic. Seděla jsem na bobku a bulela. Bylo mi pět.... celý text
Hanče
1959,
Jindřich Šimon Baar
Kluci, co bojovali (nejen) v napoleonských válkách, byli nesmírně stateční. Masakrování nevinných mladíků je zvěrstvo. Všichni někde nechávali matky, zamilované holky... a práci. Není špatné porovnat knihy, které se toho tématu týkají, například já jsem shodou okolností narazila na dětskou knížku Tonek z Napoleonovy armády od holandského autora Fabricia. (miluju dětské knihy a čtu je nejen z nostalgie nad uprchlým dětstvím). Odvaha lidem v devatenáctém století nechyběla, obdivuju je.... celý text
Jan Cimbura
2008,
Jindřich Šimon Baar
Znám jednoho Cimburu z Prahy a je to úplný trouba... Doufám, že jde jen o shodu jmen, jinak by se skutečný Jan Cimbura musel obracet v hrobě... Fascinují mě stateční a dobří Češi z devatenáctého století. A do Baara bych se docela jistě zamilovala. Škoda, že jsme se minuli v prostoru i v čase.... celý text
