Percabethka přečtené 702

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Ačkoli mi hlavní postavy nebyly úplně sympatické a kniha byla celkem předvídatelná, díky tomu úžasně originálnímu grafickému zpracování se mi neskutečně líbila. Za mě určitě #mustread pro všechny fanoušky YA sci-fi ❤... celý text

Má lady Jane 2017, Cynthia Hand

Příjemná oddechovka, u které se navíc čtenář zábavným (hlavně díky všem těm komickým situacím a vsuvkám typu: "Ahoj, to jsme my, vaše vypravěčky. Taky máte pocit...") dozví něco nového o (sem tam "lehce" poupravené) anglické historii. Při čtení se sice neválíte smíchy po zemi, ale vtipná rozhodně je! :D Co mě ale docela mrzí, je ta zkažená obálka. V knice se celou dobu mluví o tom, že je Jana zrzka, a pak dají na obálku brunetu? :/ Jinak ale skvělý ❤... celý text

Zachránci nového času 2018, Armand Baltazar

Pěkné ilustrace, ale tím to asi tak končí. Musím přiznat, že jsem od knížky čekala daleko víc, příběh byl průměrný, postavy celkem ploché - i když vezmu v potaz, že je kniha psaná převážně pro děti - a většinu času tam bylo jedno klišé za druhým. Věřím ale, že nějakému desetiletému dítěti, které jinak moc nečte, by se tahle knížka líbit mohla.... celý text

Iko 2018, Marissa Meyer

Kdyby to byl samostatný komiks, bylo by to o ničem, ale jako další "knížka", díky které se čtenář zase na chvíli dostane do světa Měsíčních kronik, je to super!

Stránky světa 2016, Kai Meyer

Knížka, která se točí kolem knih, navíc krásná obálka, předsádka a "záložka" Libropolis a Kai Meyer, jeden z mých nejoblíbenějších dětských fantasy autorů. Podle toho všeho jsem v knihkupectví usoudila, že ta knížka musí být prostě skvělá. Nebyla. Hlavní hrdinka Furia jedná celou dobu hrozně nelogicky, její charakter se mění pomalu každou stránku, ale ne proto, že by se její postava nějak vyvíjela, prostě se jen... mění. To samé ostatní postavy. Příběh nic moc, navíc mi ta kniha podle mě nic nedala. Jediné, co se mi líbilo, byl svět, ve kterém se příběh odehrával. Možná, že kdyby Meyer změnil vypravěče a napsal ze stejného světa trošku pozměněný příběh v ich-formě, nechal Furii vysvětlit, co se chystá dělat a proč, a nezabil skoro všechny postavy (tímhle svým vražděním postav se snad snaží předčit Hru o trůny...), byly by Stránky světa mnohem lepší.... celý text

Die Verwandlung 2008, Franz Kafka

Tajemství kůže 2018, Alice Broadway

Tohle je asi ta nejnudnější a příběhově nejchudší knížka, jakou jsem kdy četla. Celých tři sta stránek hlavní hrdinka jen fňuká kvůli smrti svého otce a vyvrcholení příběhu spočívá v jeho "pohřebu". Jinak se tam neděje opravdu, opravdu nic zajímavého. Celý příběh se odehrává jen asi na 5 místech a Leora celou dobu řeší tetování, tetuje, nebo je na prášky kvůli tomu, že jí ostatní něco tají. Nic víc se tam opravdu neděje, žádné napětí, gradace děje, nic. Kniha navíc nejde časově nijak zařadit, mají tam rychlovarnou konvici, mikrovlnku, tatérský stojek, plast nebo třeba recepci v muzeu a detektor lži, ale píšou perem na pergameny a o nějakých dopravních prostředcích, technice či obyčejné propisce tam nikdy neslyšeli. Konec je naprosto nelogický a stejně o ničem jako celá kniha.... celý text

Prohnilé město 2018, Leigh Bardugo

Být tak ještě na konci nějaký happyend, byla by tahle knížka naprosto dokonalá. I když... ona asi byla i tak :D ❤ Od hlavních postav, přes všechny ty Kazovy plány po "akční scény", všechno bylo prostě skvělý! Pravda, bylo tam zase pár maličkostí - třeba teplá voda v kohoutích nebo téměř akademická znalost orgánů a chemie, kterou měli hlavní hrdinové. Ale nakonec, proč ne, je to fantasy svět a tam je možné cokoli :D Doufám, že brzy vyjde z Grishaverse nějaká další knížka ❤... celý text

Šest vran 2017, Leigh Bardugo

Po dočtení třetího dílu Grišy, který se mi moc nelíbil, se mi do Šesti vran zrovna dvakrát nechtělo. O to víc jsem pak byla překvapená, jak rychle mě kniha vtáhla do děje a já pomalu nemohla přestat číst. Postavy byly skvělé, prostředí perfektně vykreslené a příběh byl prostě úžasný. Myslím ale, že mělo být někde na začátku upozornění pro ty, kdo ještě nečetli další díly Grišy - celá série tam totiž byla úplně vyspoilovaná :D... celý text

Zkáza a naděje 2018, Leigh Bardugo

Ze všech dílů mi tenhle přišel nejhorší. Bylo tam hodně nedomyšlených věcí, co mi ale vadilo nejvíc, byla autorčina potřeba vecpat do příběhu moderní zařízení jako letadlo, výtah, obrovské skleněné observatoře místo skalních vrcholků a podobně. Dost mě mrzí, že se podobné věci objevují v čím dál více YA fantasy, které jsou zasazené do nějakého historického světa. Také se mi moc nelíbil ten konec, protože jsem celou dobu doufala, že to nakonec dopadne jinak :D... celý text

Bouře a vzdor 2017, Leigh Bardugo

Trochu jsem čekala, že když už Alina vyrazila na výlet za hranice, poznáme i nějaké jiné země, ne že se v podstatě hned zase vrátí do Ravky. I tak se mi ale tenhle díl líbil, hlavně Sturmhond, což je přesně ta typická postava vtipálka, která příběh oživuje a do té doby mi tam chyběla. Na díle bylo hodně vidět, že je to spíš vycpávka mezi 1. a 3., nakonec to ale ničemu nevadilo. Jen myslím, že by se autorka měla trošku víc zamyslet nad trváním některých cest - stejná cesta, na kterou v prvním díle potřebovali hrdinové měsíc, jim teď zabrala jen pár dní, což bylo trošku zvláštní :D A ve třetím díle je to stejné.... celý text

Světlo a stíny 2017, Leigh Bardugo

Naprosto dokonalá knížka ❤ Sice si na konci podle mě vybrala špatně, ale snad ještě změní názor :D Nemůžu se dočkat dalších dílů!!

Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků 2001, Don Miguel Ruiz (p)

Přišlo mi, že jsem si z téhle knížky neodnesla nic nového, protože všechny dohody byly prostě všeobecně známé věci. Na druhou stranu to ale nebyly blbosti (když teda vynechám ten sen planety a podobné věci, to mi přišlo trochu bláznivé), takže tu druhou hvězdičku nestrhávám kvůli obsahu, ale kvůli gramatice - třeba "aby jsme" mi v knížce úplně rvalo oči a rozhodně to nebyla jediná hrubka... :D... celý text

Jak se vám líbí 2007, William Shakespeare

Ze všech divadelních her, které jsem od Shakespeara četla, mi tahle přišla nejlepší - a hlavně nejvtipnější :D ♥

Bouře 2007, William Shakespeare

Taková krátká oddychovka, kde se sice skoro nic neděje, ale člověk se u ní docela pobaví a je tu i pár míst k zamyšlení. Myslím, že si jí ráda někdy přečtu znova.... celý text

Temná krása 2018, Mary E. Pearson

I když se druhé dva díly nemůžou prvnímu rovnat, celá série se mi v celku líbila. Líbila by se mi ale daleko víc, kdyby tam nebyly tři chyby na každé stránce. V prvních dvou dílech to bylo ještě celkem v pohodě, ale v tomhle už mě to vážně rozčilovalo. Musím přiznat, že jsem čekala úplně jiné zakončení celé trilogie, ale ani tohle nebylo až tak špatné. Stejně bych ale byla radši, kdyby to dopadlo trošku jinak a oba byli v Dalbrecku.... celý text

Zrádné srdce 2017, Mary E. Pearson

Po naprosto dokonalém prvním díle jsem byla z téhle knížky docela zklamaná. Tím nemyslím, že by byla nějak špatná, ale rozhodně byla podle mě o dost horší než první díl. Nějak mi tu chyběla ta nejistota a napětí z prvního dílu, kdy jsme nevěděli, kdo je princ a kdo zabiják, což tu knihu ozvláštňovalo a dělalo z ní něco jiného než jen další YA fantasy. Po dočtení téhle knihy jsem dokonce trošku litovala, že se Rafeovi na konci prvního dílu nepodařilo Liu zachránit a autorka tam se slovy "a žili spolu šťastně" celý příběh neukončila. Sice se mi líbilo, že jsme se dozvěděli něco o historii postav a pár nových přibylo a byl tu také vidět dočetla značný vývoj v jejich charakteru. Vadilo mi ale, jak se z Lii pomalu stávala "barbarka" a navíc... na mě byla tahle knížka prostě moc přeslazená.... celý text

Falešný polibek 2017, Mary E. Pearson

Tahle knížka byla prostě úžasná. Autorka vymyslela dvě naprosto rozdílné postavy prince a zabijáka, které jsou ale tak moc rozdílné, až jsou si podobné. Z žádné ze situací s Rafem či Kadenem nešlo vyvodit, jestli se jedná o prince či zabijáka, protože k tomu, co dělali, měl důvod jak princ, tak zabiják. Já jsem se celou dobu nedokázala rozhodnout, kdo je kdo, chvíli jsem si myslela, že je princ Kaden, pak zase, že je to Rafe - jistá jsem si ani nikdy nebyla. Takže jsem pak byla docela překvapená, když se zabiják odhalil. Jediné, co mi na knize trošku vadilo, byly ty chyby - špatné koncovky, vynechaná slova apod.... celý text

Na západní frontě klid 2011, Erich Maria Remarque (p)

Nikdy bych nevěřila, že by mě mohla bavit kniha s válečnou tématikou... ale je to tak. Remarque má skvělý styl psaní, protože dokáže nepochopitelně stručně shrnout děj i popsat prostředí a čtenáři stejně připadá, jako by tam byl taky. Je pravda, že párkrát mi trošku víc popisu chybělo, třeba jsem si nedokázala představit, jak vypadá "trychtýř", do kterého se schovávali, bubnová palba a vlastně i o zákopech samotných jsem měla pouze mlhavou představu. Válečná tématika se mi prostě nelíbí, tak toho o ní moc nevím. Rozhodně se ale podívám na filmové zpracování, tak si to pak snad budu umět představit lépe. Jak ale říkám, platilo to jen pro těch pár výjimek a jinak bylo všechno popsané tak realisticky, že by na to jiný potřeboval o 100 popisu stran víc. Při čtení téhle knihy mě skoro na každé stránce překvapovala nová a nová zranění vojáků a další způsoby smrti. Na jednu stranu mi to otevřelo oči, protože bych si dřív nikdy nedokázal představit, jak moc krutá ta válka byla. Zároveň se mi z toho ale dělalo špatně, protože to na mě bylo příliš morbidní. Z toho důvodu už znovu po téhle knize, či nějaké jiné se stejnou tématikou, asi nesáhnu, přestože se mi jinak opravdu líbila.... celý text

Příšerné příběhy strýce Montaguea 2011, Chris Priestley

Už jen ze jména hlavního hrdiny a obrázků havranů pomalu na každé ilustraci šlo poznat, že je tahle knížka takový Poe pro děti. Autorům styl psaní se mi moc líbil, stejně jako skvěle vymyšlené rozdělení kapitol, které čtenáře nutí přečíst knihu na jeden zátah a to, že autor všechny ty přeběhy provázal dohromady. Musím ale přiznat, že ačkoli by se velká část těch příběhu dala zpracovat opravdu strašidelně, já neměla strach ani u jednoho.... celý text