Peťkaaa
přečtené 111
Všechno nejlepší, Anno
2020,
Petra Jirglová
Kde začít. Zřejmě samotnou hlavní postavou. Annou, která mě vytáčela od první strany. Anna není žádná sympatická hrdinka, do které byste se dokázali vcítit. Nalijme si čistého vína. Anna je ve svých téměř třiceti letech nesamostatná nána s chováním dvacetiletého fracka. Nesnesitelná, sebestředná, povrchní a předpojatá husa, které jsem jen těžko mohla fandit. A aby toho nebylo málo, chvílemi mi přišla rozmazlenější než děti, o které se měla starat. Jestli se někdo ve třiceti letech takhle opravdu chová, tak je to přinejmenším dost smutné. Daleko více než hlavní hrdinka mě proto zaujaly vedlejší postavy. Nejlepší kamarádka Aneta – naprostý protipól Anny, Bridget a její podivná rodinka nebo 15letý student John, který se stal mým favoritem. Takového kamaráda by si přál mít každý. I když mi chvílemi přišlo dost zvláštní, že si Anna ve svých letech musela jít pro radu k teenagerovi, kterému ona svým uvažováním a vystupováním vlastně nesahala ani po kotníky. Příběh jako celek byl fajn, jen jsem nebyla schopná si ho kvůli Anně užít tak, jak bych si ho užila, kdyby autorka zvolila jinou hlavní postavu. Nicméně kniha byla čtivá a nechyběl jí ani humor. Několikrát jsem se zasmála, ale na můj vkus tam těch humorných scén mohlo být trochu více. Jedná se o knihu, u které po namáhavém dni vypnete a užijete si slasti a strasti anglického venkova. Mé hodnocení bylo původně o jednu hvězdičku nižší, ale vzhledem k tomu, že si Anna prošla určitým vývojem, na konci trochu prozřela a už nebyla tak otravná jako většinu knihy, hodnotím třemi hvězdičkami z pěti.... celý text
Cesta domů
2020,
Sebastian Fitzek
Fitzek na 376 stranách bere čtenáře na naprosto šílenou jízdu plnou zvratů. Tohohle autora nepřestanu doporučovat, jeho knihy za mě mají vše, co má výborný psychothriller mít. Pokud jste, stejně jako já, milovníkem tohoto žánru, knihy Sebastiana Fitzeka by Vás neměly minout. Fitzekův styl vyprávění je skvělý. Dokáže čtenáře udržet v napětí už od prvních stran a nepolevuje až do konce. Děj Vás okamžitě vtáhne a prostě potřebujete vědět, co bude dál. A u Cesty domů to platí dvojnásob. Děj je temný a děsivý, odehrávající se během jedné jediné noci. Události, které sledujeme jsou naprosto zvrácené a je až neuvěřitelné, jak to má autor všechno promyšlené. Po přečtení knihy se mě pár dní držel nepříjemný pocit, že už nikdy sama v noci domů nepůjdu. Fitzek se opět nevyhýbá násilným scénám a jejich detailnímu popisu. Ač zatím nemám přečteny všechny autorovy knihy, tak z těch, které jsem četla, je právě Cesta domů nejbrutálnější. Knihu bych nedoporučila citlivějším povahám, protože některé scény byly i na mě nechutné a dost drsné. Závěrečné rozuzlení podle mě nemůžete uhodnout, ani kdybyste se sebevíc snažili. A přesně to na Fitzekových knihách zbožňuju. Velké plus dávám také za nádherně zpracovanou obálku, kterou ve své knihovničce rozhodně musíte mít.... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Věci, na které nastal čas je první knihou, kterou jsem od Petry Soukupové četla. A určitě není poslední. Na necelých 400 stranách sledujeme příběh sedmnáctiletého vztahu Alice a Richarda, a to od chvíle, kdy spolu začali chodit, až po to, kdy se s z nich stali manželé a následně se jejich rodina rozrostla také o dvě děti. Sledujeme začátky jejich vztahu, kdy je všechno ještě fajn, oba jsou zamilovaní. Postupem času se však jeden druhému začínají víc a víc odcizovat a najednou zjišťují, že kromě dětí už nemají společného vůbec nic. Setrvávají zaseknutí ve stereotypním vztahu, který je oba ničí. Styl psaní Petry Soukupové mi neskutečně sedl. Je takový hodně strohý, úderný a syrový. Celý příběh díky tomu působí o to více reálněji. Může se zdát, že jednotlivé kapitoly jsou psané spíše jako povídky, které na sebe mnohdy nenavazují. Dohromady však tvoří ucelený příběh. Příběh, který nejdříve sledujeme z pohledu Alice a Richarda, avšak později, když už mají děti, také z pohledu jejich dvou dětí. Celá kniha postrádá uvozovky v přímé řeči, takže mi pár stran trvalo, než jsem se zorientovala v tom, kdy postavy mluví nahlas a kdy si to, co je psáno, jenom myslí. Jedná se o dost depresivní čtení, co si budeme povídat. Při čtení jsem měla pocit úzkosti, hlavně za polovinou knihy už to byla více méně jenom jedna velká beznaděj, která byla na posledních stranách skoro hmatatelná. I přesto je kniha tak čtivá, že Vás to nutí číst dál a dál. Líbí se mi, jak Petra Soukupová dokáže psát nevšedně o všedních věcech. Kniha pro mě neměla žádnou přidanou hodnotu, z toho důvodu jí nedávám plný počet, ale napsaná je výborně.... celý text
Nejkrásnější dárek
2020,
* antologie
Antologie dvanácti povídek současných českých autorů, která obletěla instagram. Jména jako Theo Addair, Kateřina Šardická, Anna Musilová či Alena Mintová jsou bezesporu velkým lákadlem. Pokud Vám náhodou některé z výše zmíněných jmen nic neříká, Vaši pozornost určitě upoutá nádherná obálka, která se opravdu povedla. Nejkrásnější dárek je knihou, jejíž dočtení jsem si přetáhla do nového roku. Důvod je jednoduchý. I přestože se jedná o soubor povídek a kniha není nikterak objemná, vhodná ke čtení během Vánoc rozhodně není. Jedná se totiž o docela depresivní čtení, které má s Vánocemi společného pouze to, že se děj jednotlivých povídek odehrává v čase vánočním. Pokud čekáte, že ve Vás čtení probudí tu správnou vánoční náladu, budete dost zklamaní. Pro navození vánoční atmosféry proto doporučuji sáhnout po jiné knize. Pokud jste stejně jako já – člověk, který během Vánoc sleduje romantické filmy a rád si přečte romantické příběhy se šťastným koncem, přečtěte si Nejkrásnější dárek kdykoliv jindy, jen ne o Vánocích. A vzhledem k tomu, že Vánoce jsou již za námi, pokud jste knihu ještě nečetli, nyní je ten správný čas po ní sáhnout. To, že se všechny povídky více či méně vezou na depresivní vlně – téměř v každé někdo umře – ještě neznamená, že některé z nich nejsou vážně dobré. Některé jsou výborně napsané. Navíc v sobě nesou krásné poselství. Určitě každý si v knize najde nějakého favorita, jen mě mrzí, že z dvanácti povídek se mi líbilo pouze šest. Ještě se mi nestalo, aby se mi v některé ze sbírek, které jsem četla, líbily všechny povídky , ale šest, to mi přijde málo.... celý text
Strom splněných přání
2020,
Jenny Gladwell (p)
Jane, která se snaží dostat z nevydařeného vztahu, posílá její nadřízená na pracovní cestu do Norska. Během této cesty má Jane za úkol napsat článek o kácení vánočního stromu. Strom splněných přání je příjemně laděná vánoční kniha s předvídatelným dějem. I přestože od začátku víte, kam příběh směřuje a jak to celé dopadne, kniha Vám navodí příjemnou vánoční atmosféru. Mě pomohla dostat se aspoň trochu do vánoční nálady, protože tenhle rok je velká katastrofa a všechno je takové podivné – však to všichni moc dobře víme. Vzhledem k tomu, že děj není nikterak složitý, čte se kniha lehce a svižně, navíc se nejedná o žádnou bichli. Kniha má příjemných necelých 280 stran, takže je to ideální odpočinkové čtení na jedno nebo dvě odpoledne. Zasazení děje do Norska byl moc dobrý nápad. Příjemně to ozvláštnilo příběh, který jinak ničím zvláštní nebyl. Dalším plusem byl příběh z minulosti související s druhou světovou válkou – příběh Thomase a Marit. Tahle vedlejší dějová linka mě na celé knize bavila nejvíc a je škoda, že nedostala více prostoru. Co se týká postav, hlavní hrdinka mě ničím nezaujala. Přišla mi jako taková ta typická hrdinka z romantických knížek, kterých je všude plno. Taky proto čtu romány jen výjimečně (například o Vánocích). Vedlejší postavy byly taky docela nevýrazné, abych pravdu řekla na většinu jmen si už ani nevzpomínám, a to jsem knihu dočetla před dvěma dny. Takže asi tolik k jejich nevýraznosti. Co dodat závěrem? Jistě, jedná se o knihu, na kterou si po chvíli ani nevzpomenete, ale jako vánoční čtení Strom splněných přání určitě neurazí.... celý text
