petrarka72 přečtené 2527
Kateřina Aragonská: Pravá královna
2016,
Alison Weir
Historický román, spoléhající především na výpovědní hodnotu faktů - v tom je jeho síla i slabina. Pro mne velmi sugestivní v prvních třech čtvrtinách, v závěru ztrácel dech (ale ruku na srdce - Kateřina Aragonská byla tak konzistentní, že konec života byl "jen" o trvání si na svém právu, např. být označována za pravou královnu, a děj se výrazně zpomalil - takže proti dramatickému až překotnému popisu jejího počátečního pobytu v Anglii, sňatku s Arturem, čekání na svatbu s Jindřichem, lásky, umírajících dětí a nerovného boje s Annou neměl moc šancí). Kniha o královně s nejpohnutějším osudem z Jindřichových šesti manželek je pro mne návratem k žánru, kterému se nevěnuji příliš často - a evidentně je to chyba. Další Weirové román vyjde v listopadu - a jsem hodně zvědavá, jestli a jak ospravedlní jednání Anny Boleynové - z Pravé královny vychází jako neomluvitelná "božská mrcha".... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Obrečela jsem to. A co jako? Pokud nemáte Saaba, nemáte mi co vyčítat! A starejte se o svý!!! (Miluju Oveho.)
Naděje s bukovými křídly
1983,
Jan Skácel
Dvě stovky čtyřverší ze skácelovského světa - melancholie, krása, vítr, domov, podzim - a obratné změny rytmu a překvapivě vyhřezlý humor... když za potopy stouply vody popadal noe sotva dech a ještě musel lenochody do archy nosit na zádech... celý text
Trojkoruna
2017,
Felix Francis
Čteno se vzpomínkou na Dicka Francise a jeho Oheň a bič... Ledacos stejné (postupy a myšlení hlavního hrdiny, jímž je "Hinkley, Jeff Hinkley" pod jiným jménem a v roli stájníka), atraktivní dostihové prostředí i jeho ne úplně chutné zákulisí (pět milionů za vítězství v Trojkoruně či skvěle zpeněžitelné informace o stavu a chorobopisu koní plus možnost je ovlinit je neodolatelná cena za pár mrtvých), v něčem čas oponou trhnul... Ale co se Felix od Dicka naučil skvěle, je odvádění pozornosti čtenáře. Padoucha možná odhadete, ale nebude vám to stačit...... celý text
Metličky
2011,
Jan Skácel
Podzim, pokora a údiv. Studánky, vrabčí kostřička vtlačená do asfaltu, hřbitovy a Vietnam. A krása krajiny i veršů...
Tak to je, tak to bude
2016,
Sharon J. Bolton
Není depresivnější konstatování, než "tak to je, tak to bude"... Exkurze do děsů rodičů a hlavně dětí, silný příběh, uvěřitelné peripetie, vrah zcela nečekaný. A chvílemi jsem se dost bála, že možnost, která mne napadá, je řešením...... celý text
Chvostovrtění
2016,
Ivan Rillich
Petr Michálek (to je ten, co ve Zlíně režíroval Ovčáčka čtveráčka) konstatoval, že po politické satiře je hlad. Oponovala bych mu - kdybych po ní vědomě nesáhla podruhé v krátkém čase (předtím Horákovy Kočky, co jsou vrženy) a nechystala se na další dílko tohoto typu (Komárkovo Nebezpečné stádo). Tento žánr u nás má tradici spíše untergroundovou, to v minulých desetiletích oficiálně vydané se vyznačuje příkladnou bezzubostí... Ne tak Chvostovrtění. Rillich není tak sarkasticky rozhněvaný jako Horák, je vtipný, píše zručně a pointovaně, mnohé části zápletky jsou absurdní, a přitom víme, že se staly, mnohé jsou ku zasmání, ale hořkému, z mnohého mrazí, ledacos zatím nenastalo, ale jak autor naznačuje, všeho do času... Bavila jsem se a kroutila hlavou - číst to je, pravda, trochu masochismus a trochu očištění...... celý text
Hodina mezi psem a vlkem
1964,
Jan Skácel
První sbírka, u které nemám pocit, že ji Skácel napsal na podzim... Častěji rýmuje, básně se prodlužují (Pocta Erbenovi je skvělá) a melancholie zůstává - vše ku prospěchu věci. Zase mám smutnou radost...... celý text
Truchlivý amoret pražský
2017,
James Stafford
Příjemná jednohubka na dva večery. Vizuálně zajímavé, obsahově mírně nevyrovnané od jednoduchých absurdních vtípků (např. Disintegratio) přes romantizující historky (Oběšenec malostranský) či respektuhodné příběhy s magií v obsahu i formě (Tragická i trudná historie melancholické luny malostranské). Osvěžující čtení, ale bez zásadního dopadu.... celý text
Pod žabí prdelí
2001,
Tibor Fischer
Pohled na Maďarsko padesátých let ze žabí perspektivy je nevábný, zpod žabí prdele přímo k zblití. Příběhy Gyuriho a Patakiho, jejich příbuzných, lásek, spolusportovců, udavačů a dalších postav jsou sice podané s velmi příjemným nadhledem, ale ne vždy je z nich čtenáři veselo. Nicméně kniha se čte krásně... (A za korektory - když si uvědomím, co Volvox Globator občas dokáže, je v ní i pozoruhodně málo gramatických chyb a překlepů.)... celý text
Ďábelské hry
2016,
Angela Marsons
Druhý případ Kim Stoneové přečten jako třetí z knih Angely Marsonsové. To, co autorka započala v Tichém křiku, tady dotáhla - psychiatryně Alex je sociopatka "jak vyšitá", nad jejími motivacemi a způsobem jednání zůstává rozum stát - a i když "Kimmy" není úplně vzorem duševního zdraví a komunikativnosti, přece jen si může nárokovat jisté sympatie... Doplňkový případ o zneužívaných holčičkách předjímá téma následujícího případu v Tiché modlitbě - a to bude teprve jízda...... celý text
Co zbylo z anděla
1960,
Jan Skácel
Souhlasím, Skácelova druhá sbírka ještě není "to" - ale tu a tam vyšlehne verš a v něm příslib... "Děti jdou dál, pod okny poslouchají ženy, jak voní mužský život ukončený, a hrčí vozy dobrých vzpomínek." (z básně Po pohřbu) "Proletěl netopýr a na rohu jsme potkávali ztraceného syna, třikrát se chudák obrátil, než došel do úsloví. Jak náušnice v uchu vdovy vykročil hříšný měsíc milostný." (z básně Krásné bolesti)... celý text
Kočky jsou vrženy
2017,
Jakub Horák
Přečetla jsem během čtyřiadvaceti hodin (zvědavost je mocná čarodějka - přispěla jsem na HitHitu a čekala, zdali zariskují i další a zdali se to vyplatí). Satira na české politické poměry, formálně rozkročená mezi humoristickým sci fi, orwellovskou bajkou, psychedelickým románem, thrillerem postaveném na spikleneckých teoriích a bůhvíčím ještě, s využitím dokonalé znalosti mechanismů moci i osobních "libůstek" pánů Zemana, Babiše, Sobotky a dalších, je zábavná a čtivá; dlužno dodat, že humor je rozhněvaný, sarkastický až černý a autor nešetří nikoho, ani svého "kladného hrdinu", prezidentského kandidáta kocoura Klapušku (kočky nejsou lepší než lidé - používají stejné praktiky, stejné postupy, ba dokonce stejný slovník - jsou jen "nové" a fungují jako ne moc chutná varianta ke zcela nechutné politické "elitě"). Scény typu druhá debata Klapušky se Zemanem v Otázkách "pana Hlodavce", setkání Zemana s Dukou či Babišova nakupovací mánie patří k vrcholům knihy; zejména proto, že mají pointy dovedené ad absurdum - a zároveň se čtenář nemůže zbavit pocitu, že tohle je skutečnější než realita... Obešla bych se bez zpravděpodobňujícího závěru a moje kniha v noci nesvítí - proto o hvězdu méně.... celý text
Volavka
2015,
Sharon J. Bolton
O něco slabší než první "rozparovačská" kniha Už mě vidíš?, ale pořád dost dobré (krátila bych, tu a tam se mi zdálo, že se nejen vyšetřování, ale i kniha jako taková motá v kruhu). Autorka umí atmosféru, popisy psychotických stavů jsou přesné a téma manipulace a dohánění k sebevraždě jako adrenalinové volnočasové aktivity silné...... celý text
Severské balady
2000,
neznámý - neuveden
Díkybohu za tento výbor - i když zpožděný, a proto v archaizujícím jazyce. Kupodivu jsou severské balady o dost měkčí než severské detektivky...
Sedmá funkce jazyka
2017,
Laurent Binet
V okamžiku, kdy o obsazení (nejen) francouzské intelektuální scény v osmdesátkách nevíte absolutně všechno, většinou se nebavíte mísením faktů a fikce, a to ani v konkrétní rovině (kdo byl kdo), ani v té abstraktní (jaký světonázor ten který dotyčný ve vztahu k tématu zastupoval - a jak s ním autor, asi zábavně, zacházel). V okamžiku, kdy o sémiologii jako nauce o znacích máte jen obecné povědomí, nedoceníte slovní ekvilibristiky, kterými je román prošpikován, tedy důležitou - ne-li nejdůležitější - jeho rovinu. A v okamžiku, kdy nepřistoupíte na to, že děj neustále a bez varování formálně přechází mezi parodií, groteskou, iniciačním románem, akčním eposem, sokratovským dialogem a bůhvíčím ještě, nezorientujete se... Ovšem - pořád nám nezasvěceným zbývá bondovka, v níž nejde o nic tak přízemního jako atomovou bombu či zničení prototypu letadla Skyfleet, ale o vyšetřování smrti Rolanda Barthese (jež ve skutečnosti nebyla vyšetřována - ale proč by v románu nemohla být podezřelá?), případně o duchovní vlastnictví, o onu "sedmou funkci jazyka" (ať už se jí říká performativní či jinak, ať už funguje či nikoliv), která může změnit nejen způsob komunikace, ale třeba i politické uspořádání nám známého světa... Pro mne to bylo zpočátku hodně namáhavé čtení, neboť jsem se pokoušela dohledávat fakta a dávat si je do souvislostí (které mi autor neustále nabourával; nicméně poznámkový aparát a doslov knihy oceňuji); bavit jsem se začala až v momentu, kdy jsem toho nechala a vychutnávala si, jak slovo patřičně a odpovídajícím způsobem použité může změnit všechno - i spustit více či méně tragické krveprolití... Čili knihu doporučuji - ale varuji: není to čtení do vlaku (pokud vás neveze do Paříže).... celý text
Kolik příležitostí má růže
1957,
Jan Skácel
První vydání první sbírky prvního básníka, který mě přesvědčil, že poezii stojí za to číst... Tři části - Kaštany padají, Tma na dědině a Chléb a ptáci; každá trochu jiná, přitom v mnohém stejná - podzimní smutek, ztracený domov, opuštěný nahý muž v kopřivách, smutek, jarní deštíky, písně... Je hezké si vzpomenout, kde máme doma sůl.... celý text
Mezi stromy
2013,
Gyrðir Elíasson
Melancholické, tiché, trochu přízračné povídky, často o samotě, cizotě, smrti, trochu kafkovské, trochu enquistovské. Není radno číst najednou - pro mne byl limit sedm povídek na den - ale díky mixu detailů všedního dne a mírně nadpřirozených motivů jsou poměrně zapamatovatelné. Náhodné setkání s autorem, jehož další díla bych si ráda přečetla.... celý text
Tichá modlitba
2017,
Angela Marsons
Po dlouhé době thriller, který mě beze zbytku dostal - i když Boltonové kniha Už mě vidíš? byla důstojným "předskokanem"... Tichá modlitba je napínavá do bezvědomí (přečtena za dva dny, nešlo ji odložit) a průběžný motiv - "Sophiina volba" na několikerý způsob - je proklatě silný...... celý text