pink_ivy přečtené 292

Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

Zoopisník Miroslava Bobka 2018, Miroslav Bobek

Život zn.: Hygge 2018, Rosie Blake

Bude to bolet, doktore? 2018, Adam Kay

Deset tisíc nebí nad tebou 2018, Claudia Gray (p)

Mráz nebo noc 2018, Sara Raasch

Věž úsvitu 2018, Sarah J. Maas

Jak já se téhle knížky bála. Říkala jsem si, že Skleněný trůn bez Aelin prostě nebude ono a já budu muset přetrpět tuhle tlustou knížku, jen abych byla v obraze u posledního dílu. Ale jsem ráda, že jsem se mýlila a obávala se zbytečně. Chaola mám docela ráda, narozdíl od většiny fandomu, jsem na něj nijak nezanevřela, ale v několika posledních dílech mě jeho příběh vůbec nebavil. Nesryn jsem naopak nikdy na chuť nepřišla, přišla mi jako hrozně plochá postava a jako jedna z mála a na kterou jsem jako jedinou měla naprosto neutrální názor. Spojení těch dvou teda pro mě bylo hodně rizikové. Asi tomu ale pomohl fakt, že se celá knížka odehrávala jinde než v Adarlanu, všechno tam bylo nové a nic mi tam nepřipomínalo ten původní Skleněný trůn, tudíž mi vlastně nechyběly ani ty postavy. Začetla jsem se hrozně rychle a hltala jsem jednu kapitolu za druhou. Po dlouhých knížkách jsem si konečně zase pořádně užila Chaola. Ač měla Nesryn poměrně zajímavou zápletku, tak pro mě je i nadále naprosto nezajímavou postavou, u které je mi i jedno jak dopadne. Jinak jsem to ale zhltla jako malinu a už se nemůžu dočkat závěru série.... celý text

Led nebo oheň 2018, Sara Raasch

Prohnilé město 2018, Leigh Bardugo

Jedna želva za druhou 2018, John Green

Další Greenovina, ač mám ráda styl psaní i ty prapodivné příběhy, které John Green vymýšlí, nemůžu si pomoct, ale s každou jeho knížkou se už dostavuje mírné zklamání. Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky i Papírová města mě nezklamaly, tohle už je ale třetí (vlastně čtvrtá, když počítám povídku ve Sněží, sněží), kde jsem si řekla - a to je všechno? Hlavní postavy mi k srdci moc nepřirostly, vlastně ani ten příběh, avšak vcelku dobře se to četlo, v určitých okamžicích jsem se v hrdince dokázala trochu zhlédnout, ale toť vše. Za pár dní/týdnů si už nebudu ani pamatovat o čem ta kniha byla. Škoda nevyužitého potenciálu. Ale třeba se ke knížce někdy vrátím a bude se mi líbit víc. 3*... celý text

Siréna 2017, Kiera Cass

Ze stylu psaní a příběhů Kiery Cass zase tak odvázaná nejsem, ale Selekce byla svým způsobem zajímavá a ač to byla taková pohádka, docela ráda jsem si to přečetla, jako takovou oddychovku. Siréně jsem dala šanci hlavně proto, že jsem potřebovala opět něco lehčího na odreagování. Tentokrát jsem z toho ale byla spíš rozpačitá, příběh jako takový sice mohl být zajímavý, ale bylo to zpracované prostě hrozně špatně, strašně dětinsky a vlastně se mi to ve výsledku moc nelíbilo. Což mi přijde jako docela škoda, protože z příběhu jako takového by se dalo udělat něco mnohem jiného a lepšího. Tady k tomu už se ale znovu spíše nevrátím. 2*... celý text

Dvůr křídel a zmaru 2018, Sarah J. Maas

Klaním se před S.J.Maas jako před bohyní. Série Skleněného trůnu se mi líbí, ale sérii Dvorů prostě zbožňuju. Posledního dílu jsem se upřímně děsila, ale nakonec můžu s klidem říct, že to pro mě nebylo zklamání a že jsem naopak s koncem poměrně spokojená. Víceméně jsem ráda, že byla kniha vyprávěná jenom z pohledu Feyre a že to nebylo rozdělené. Strašně snadno se to četlo a ani chvilku jsem se nenudila. Vlastně jsem měla spíš problém tu knížku odložit, abych jí nezhltla za jeden den. Kniha byla opět protkaná různými zvraty, některé byli celkem i průhledné, jiné však ne a tak mě autorka opět potěšila. Snad jediná výtka, kterou mám, patří Tamlinovi. Zdálo se mi, že S.J.Maas jeho postavu prostě nezvládla, v prvním díle z něj dělala jedinou lásku Feyre, v druhém z něj udělala šíleného padoucha a ve třetím se to snažila nějak omluvit a trochu napravit a přišlo mi to tak nějak.. nucené. Nicméně já se k Dvoru určitě brzy, a velmi ráda, znovu vrátím. 5*... celý text

Krasojezdkyně 2017, Jojo Moyes

JoJo umí psát moc hezky a moc čtivě. A dokáže to i s tématem, které mi není moc blízko a o kterém nic moc nevím. Krasojezdkyně se četla sama, moc mi ale nesedla hlavní hrdinka Sarah, její dějová linka mě moc neohromila, mnohem radši jsem byla, když se na scénu dostala Natasha s Macem. Sice už nějakou tu chvilku nejsem čtrnáctiletá holka, ale uvažování Sarah mi přišlo úplně mimo veškerou logiku a vlastně mi tak 90% času hrozně lezla na nervy. Jinak to bylo ale fajn. 4*... celý text

Šepotání 2015, A.G. Howard (p)

Tahle knížka měla potenciál. Anotace mě zaujala, proto jsem se do toho pustila. Nápad byl docela zajímavý, ale bylo to sepsané tak naprosto.. nezáživně, že jsem se občas přistihla, že čtu jenom proto, že čtu a vůbec nevnímám co se děje. Navíc jsem se nedokázala vžít a sympatizovat ani s jednou postavou, takže když je vám ještě k tomu úplně jedno, jestli všichni umřou strašlivou smrtí, není to dobré znamení. Přiznám, že jsem to nakonec vzdala a ani nedočetla.... celý text

Z kostí a inkoustu 2017, Rachel Caine (p)

Nejsem si úplně jistá jaká byla cílová skupina, pro kterou tahle knížka byla napsána. Styl psaní mi totiž přišel jako pro naprosto nejmenší čtenáře, obsah už ani tak ne, ale zase mi to nepřišlo dostatečně zajímavé, aby to pohltilo starší čtenáře. Nápad je to zajímavý, ale já se jednak nedokázala začíst a hlavně mě celou dobu strašně iritoval ten zmíněný styl psaní, postavy mluvily strašně jednoduše a chovaly se zcela nemastně a neslaně. Nedokázala jsem si oblíbit vůbec nikoho a vůbec jsem proto nemohla sympatizovat s nikým, veškeré zvraty mi přišly dost absurdní a ničím nepřekvapivé. Trochu jsem měla pocit, že autorka sama neví, co vlastně píše a tak tam nastřílela spoustu akce, která byla úplně zbytečná. Ještě si rozmyslím, jestli půjdu do dalšího dílu.... celý text

Tíha vesmíru 2017, Jennifer Niven

Předchozí autorčina knížka se mi líbila o poznání víc. Tady jsem si moc nesedla s hlavními postavami. Každopádně díky krátkým kapitolám se to poměrně rychle četlo. Ono je to celé dobře napsané, zajímavé a uvěřitelné, ale mě to za srdce vůbec nechytlo, nezanechalo to ve mě žádný hluboký dojem a dost pravděpodobně si za chvíli ani nevzpomenu, o čem to vlastně bylo. 3*... celý text

Králova klec 2017, Victoria Aveyard

Tak tohle byla naprostá pecka. První díl se mi hodně líbil, u druhého přišlo velké zklamání (až na ten konec) a tahle knížka si u mě znovu napravila reputaci. Bavily mě všechny dějové linky a všechny postavy, navíc tím, že se střídaly úhly pohledu jsme nahlédli pod pokličku i jiným charakterům, za což jsem vděčná. Žila jsem v domnění, že jde o poslední knížku, tudíž jsem čekala nějaké grandiózní vyvrcholení na konci, když se mi ale dostalo cliffhangeru, tak jsem byla zmatená a následně nadšená, když jsem zjistila, že další díl přeci jen bude. Jsem teda moc zvědavá, jak to všechno nakonec skončí a tuším, že další díl bude opět grandiózní. Snad jedinou výtku mám ohledně jmen postav, v minulém díle se jich na scéně objevilo tolik, že jsem si je nedokázala zapamatovat a některé už ani vybavit, občas jsem tedy neměla moc tušení o kom se mluví.... celý text

Jeden z nás lže 2017, Karen M. McManus

Knížka, kterou jsem si pořídila hlavně proto, že jsem si chtěla přečíst něco jiného než obvykle. Moc jsem netušila co od toho čekat a výsledek mě víc než mile překvapil. Autorka vybrala čtyři odlišné charaktery, každý je jiný a každý má něco do sebe. Zápletka je zajímavá a knížka psaná tak, že vás to nutí číst dál, jak se snažíte přijít na to, co se vlastně stalo. Mám ráda, když mě knížky překvapí a to se tady stalo. Možná jsem ten zvrat měla předpokládat, ale já upřímně až do poslední chvilky neměla tušení, kdo to mohl vykonat. Doporučuji.... celý text

Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti 2014, Dominik Landsman

Já se fakt pobavila. Deníček moderního fotra čtu na facebooku, kde se občas královsky bavím, věděla jsem tedy do čeho jdu a knížka mě ani v nejmenším nezklamala. Je to série zábavných historek, u některých se člověk směje víc, u některých méně, ale jako celek je to velmi zábavná odpočinkovka i pro někoho, kdo děti nemá.... celý text

Sníh nebo popel 2017, Sara Raasch

Zajímavě řešený svět, ale mě to příliš za srdce nevzalo. Knížka se ze začátku hrozně táhla a navíc jsem se do toho prostě za celou dobu nedokázala pořádně vžít, příběh jako takový mi nepřišel ničím výjimečný a upřímně ani zapamatovatelný. Po pár dnech si pamatuji jen útržky. Zvraty tam sice byly, bohužel ale poměrně předvídatelné. Za mě je to čistý průměr, druhému dílu ale možná šanci dám. 3*... celý text