puml
přečtené 1964
Chrám plný květů
2011,
* antologie
K tomuto výboru je škoda každého slova navíc. Průzračnost, jednoduchost, prostota a hloubka čiší z každé zde přeložené haiku. Opět vynikající překlad pana Antonína Límana, díky kterému našlo do češtiny citlivého překladatele množství zajímavých japonských autorů a především pak komplet sbírka starojaponské poezie Manjóšú. Doufám, že pan Líman vydrží v plné síle aspoň do stovky, a že se dočkáme ještě mnoha dalších podobných knižních skvostů. Děkuji pane Límane. Doporučuji.... celý text
Proč unikáš mi
1975,
Lope De Vega
Renesanční ani barokní poezii moc nečtu, ale Lope de Vega je světlou výjimkou a výbor Proč unikášmi patří mezi mé nejoblíbenější sbírky. Je to dáno jednak skvělým a svěžím překladem Vladimíra Mikeše, a také tím, že Lope de Vega píše ve zkratce, jsou mu cizí sáhodlouhé promluvy a jde přímo k jádru. Ve většině případů jde o sonety z Lopeho divadelních her. Hlavním tématem je láska ve všech podobách. Narozdíl od jiných dvou velikánů španělské barokní poezie Queveda a Gongóry mi básně Lopeho de Vegy ťaly přímo do srdce. Je to asi ta přímočarost, srozumitelnost a jednoduchost, kterou mě Lopeho verše - narozdíl od trochu těžkopádných a překombinovaných veršů Queveda a Gongóry - stále oslovují.... celý text
Totální chaos
2008,
Jean-Claude Izzo
Parádní neo-noir román z francouzské Marseille. Kniha má vynikající děj a spád a je svým způsobem víc o městě a jeho kultuře než o samotném zločinu, který je jen symptomem tohoto dekadentního ráje, ve kterém se mísí desítky kultur z různých koutů světa. Hlavní postava vyšetřovatele Fabia Montaleho je naprosto perfektní a patří k mým největším oblíbencům mezi inspektory.. a možná je i tím největším.. Hořký příběh, ve kterém se jako ve správném noir románu vypije kotel kafe a vykouří stovky cigaret, s pochmurnou, melancholickou atmosférou potlačované bolesti. Už se těším na pokračování s názvem Chourmo. Doporučuji.... celý text
Bělejší než sníh
1983,
Tadeusz Nowak
K tomuto výboru jsem se dostal víceméně náhodně, ale o to víc mě potěšil snový a imaginativní styl Tadeusze Nowaka. Básně plné imaginace, kterou lze nejlépe přirovnat k snově nostalgickým, mýtickým výjevům z obrazů Marca Chagalla. Jeden z mých nejoblíbenějších výborů z vynikající edice poezie Plamen. Doporučuji.... celý text
Světové literatury 20. století v kostce
2000,
Ivo Pospíšil
Výborná příručka a nezbytnost pro všechny, které zajímá literatura 20. století. Na poměrně malém prostoru neuveřitelné množství zajímavých informací a tipů k četbě. A to je asi hlavní problém této jinak skvostné publikace, a to sice její malý rozsah. Bohužel, je to zatím jediný "komplexní přehled" hlavních proudů literatury 20. století v několika vybraných zemích. Doufám, že do budoucna vyjde nějaká ucelenější a komplexnější kniha o literatuře 20. století alespoň v rozsahu knih, které vycházejí o umění 20. století - viz vynikající kniha Umění 20. století: http://www.databazeknih.cz/knihy/umeni-20-stoleti-115307. Doporučuji.... celý text
Nebezpečné touhy
1997,
Konstantinos Kavafis
Zprvu jsem ke Kavafisovi přistupoval s ostychem. Všude množství aluzí na antickou kulturu. Příběhy, které staví více na pocitu než na ději. Ale postupem času jsem se do Kavafise pročetl až do té míry, že se stal jedním z mých nejoblíběnějších básníků a v pomyslné řecké triádě přeložené Růženou Dostálovou: Seferis, Elytis, Kavafis je Kavafis svou průzračností a až asketickou pečlivostí mým největším oblíbencem. Doporučuji.... celý text
O pohybu a nehybnosti Jámy / Psaný kámen
1996,
Yves Bonnefoy
Básně Yvese Bonnefoye jsou jako šerosvitné obrazy barokních umělců. Plné náznaku a přízračného světla a někde tam za tím vším jakási matná víra.. nebo snad jen obyčejný paprsek dávného slunce.. Doporučuji.... celý text
Portugalští básníci v Praze
1997,
* antologie
Vynikajíci antologie zaměřená na současnou portugalskou poezii. Jedná se o výbor sestavený Luísem Machadem (kulturní a tiskový mluvčí Portugalska), jenž měl ale z mého pohledu při volbě básníků a jednotlivých básní mimořádně šťastnou ruku. Intenzivní a imaginativní se snoubí s typickou přímořskou melancholií a steskem nad plynutím času. Výběr básníků a básní může někomu připadat příliš monotematický, pro mě osobně se ale jedná o excelentní výbor, který na úkor šířky preferuje hloubku pohledu. Oceňuji také skvělý překlad Pavly Lidmilové, jejíž překlady jsou zárukou vysoké kvality. Knihu doprovází černobílé fotografie jednotlivých básníků, a dále také barevný doprovod uměleckých fotografií Pedra Penila. Naneštěstí se tento malý knižní skvost špatně shání, neboť vyšel v nakladatelství KANT v omezeném nákladu k příležitosti Festivalu spisovatelů v Praze.... celý text
Moudrá krev
2011,
Flannery O'Connor
Ježiš to je dobrej román; jižanskej skvost, kterej mě na první čtení nijak zvlášť nezaujal, ale po letech sem se k němu vrátil a docenil tu ironii a sarkasmus s jakým Flannery pohlíží na "jižanskost", na ten těžko pochopitelný fanatismus, na tu zemitost v jednání, na tu nekonečnou snahu o vykoupení, na ten povlávající hadr s podobiznou Ježíše na každym rohu a v každym gestu, to je totiž to, co drásá mysl Hazela Motese. Rád by ten rozedranej cíp víry odhodil jako zmačkanej papír, ale některejm věcem holt neutečete a ani se před nima neschováte. Doporučuji.... celý text
Staroislandské ságy
1965,
neznámý - neuveden
Takovou knihu ani nelze ohodnotit jinak než plným počtem, i když je pravda, že jsem se v těch stovkách jmen dost ztrácel. Nejlepší mi přišla Sága o Gíslim, která má přímočarý děj a neutápí se tolik ve vyjmenovávání kdo s kým koho měl, a kdo odkud pochází, a kam se kdo přestěhoval, když si vzal tu a tu. Případně kdo koho za jakou maličkost zabil. Jestli je pravda co se v ságách píše, tak smrt hrozila i za to, že jeden zapomněl ve stanovený čas vrátit sousedovi lopatu, nebo že při své smůle narazil na někoho, kdo se rád bil. Co mě překvapilo byl specifický černý humor, kdy například mečem smrtelně zasažená postava jen lakonicky poznamená: "Ta sedla!" A takových míst je tam víc. Nebývale přímočarý styl vyprávění se spoustou postav. Celkově mě ale zaujali spíš jen některá místa a části. Jako celek jsou ságy přeci jen dost utahané.... celý text
Další pátrání / Dějiny věčnosti
2011,
Jorge Luis Borges
Brilantní eseje, jejichž tématem jsou čas, sny a proměny literatury. Povídky mám přeci jen raději, dokáží na příběhu podat to, co Borges mnohdy dost komplikovaně podává ve svých filosofujících esejích. Velkou výhodou je ale Borgesova nápaditost, umění zkratky, a tak i ty méně srozumitelné eseje nenudí. Je to ale četba spíše pro náročnějšího čtenáře, který má už něco odečteno a předpokládají se aspoň základní znalosti z dějin světové literatury, filosofie a kultury obecně. Doporučuji.... celý text
Svrchovanost
2004,
Eugénio de Andrade
Andradeho poezie je jako pohled na klidnou hladinu moře. Slova a jednotlivé verše pomalu plynou a zanechávají pocit dávného prožitku, navždy ztraceného okamžiku, který se náhle na nepatrnou cvhíli zjeví našemu pohledu, aby vzápěti opět zmizel pod hladinou paměti. Doporučuji.... celý text