Rade přečtené 1348

Co život dal a vzal 2004, Betty MacDonald

Vtipná knížka od mé oblíbené autorky, která se umí podívat na životní trable i z té druhé stránky. Vejce je ale přece jen jednička...

Vejce a já 2008, Betty MacDonald

Úžasná kniha mého mládí, neobyčejně vtipná a mnohokrát čtená.

Medvídek Pú (20 příběhů) 1978, A. A. Milne

K této knížce jsem ve svém dětství cestu nenašla, zato mě oslovila, když jsem jí četla svému synovi. A i když se mu líbila, tak si myslím, že plně jí lze docenit opravdu až v dospělosti.... celý text

Maus II: A tady začalo moje trápení 1998, Art Spiegelman

Četla jsem první i druhý díl v jednom vydání, byl to dárek a byla jsem nejprve trochu zklamaná, že to je komiks. Ale je to velmi působivé a silné.

Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami 1997, Art Spiegelman

Knížku jsem dostala jako dárek (1. i 2. díl v jednom vydání) a říkala jsem si, komiks, no to fakt nemusím... Ale pak jsem se nemohla odtrhnout.

Čaroděj ze země Oz 2006, Frank Lyman Baum

Omylem jsem komentář v roce 2015 zařadila k vydání zjednodušené verze, byť vyšlo pod stejným titulem. Tak nyní napravuji, moje srdcovka je právě původní, ten „pravý“ Čaroděj ze země Oz… ------- Tuhle knihu jsem jako dítě milovala a četla jsem ji mockrát. Bohužel se mi pak ztratila - a já měla stále v paměti tehdejší vydání (z roku 1962) s trochu zvláštními, tajemnými a hodně působivými ilustracemi, jejichž autorem byl Arnošt Karásek. Vzpomínala jsem na Plechového drvoštěpa, Slaměného Hastroše... Když jsem pak mnohem později viděla animovaný film, byla jsem moc zklamaná. Z Plechového drvoštěpa byl Železňák, ze Slaměného Hastroše Strašák... A z poetického a něžného příběhu plného fantazie, jehož hlavním poselstvím se mi jevilo to, že lidi mají být k sobě dobří a vzájemně si pomáhat, se stal potřeštěný příběh komických postaviček a divného humoru. A šťastný závěr? Knížku jsem nedávno po dlouhých letech našla v zadní řadě knih doma v knihovně. S jakým dojetím jsem se po tak dlouhé době začetla - a je to stejně krásné, stejně čtivé, stejně napínavé i dojemné... Tahle knížka nestárne, a to jí je již více jak 100 let... Až v dospělosti jsem ocenila výborný překlad Jakuba Markoviče. A ještě jeden aktuální dodatek: Nyní čtu se čtyřletou vnučkou, a přestože běžně u knížek dlouho nevydrží, vše čteme s přestávkami, tady seděla jak zařezaná s otevřenou pusou a vykulenýma očima. Naráz jsme přečetly skoro půl knížky, a to se u naší akční vrtulky fakt nestává… Moc jí to chytlo.... celý text

Inferno 2013, Dan Brown

Stejně napínavé a čtivé jako předchozí knihy s Robertem Landgdonem, zklamala mě však pointa, to mi už přišlo trochu za hranu. Nicméně už to úžasné putování po Florencii s autentickými popisy koutů a památek tohoto krásného města je nezapomenutelé a stojí za to. Vždyť jaká knížka vás donutí najít si mapu města, fotografie.... Ani autentický popis Benátek a pak Istanbulu a vložení děje do slavné Cisterny nemá chybu.... celý text

Ztracený symbol 2010, Dan Brown

Asi nejslabší z "langdonovských" knih, byť rozhodně obdobně čtivé a napínavé. Zatímco ale v ostatních knihách jsme se pohybovali v evropských městech - Paříž, Řím, Florencie, Istanbul, kde jsem buď osobně byla, nebo je aspoň znám z popisů, fotek, cestopisů, takže to knižní běhání po slavných evropských lokalitách bylo moc fajn a patřilo pro mě k velkým kladům těchto knih, New York neznám ani trošku, a tak jsem podrobnou znalost města nemohla nijak ocenit a prožít. A pointa - ta se mi zdála dost slabá... Nicméně stále dávám vysoké hodnocení, protože přes všechny výhrady to přeci jen průměr není. Horší 4.... celý text

Andělé a démoni 2006, Dan Brown

O něco horší než Šifra, zvlášť závěrem. Přesto hodně napínavé, úžasné jsou honičky a putování Římem pro milovníky tohoto města.

Šifra mistra Leonarda 2008, Dan Brown

Mně se to opravdu líbilo. A na rozdíl od ostatních knih s Robertem Langdonem byla i skvělá pointa. Jen nechápu, proč spousta lidí řeší, zda je kniha "pravda" či není a podle toho ji hodnotí. Je to román, který staví na určitých faktech, známých reáliích, historii, náboženství, a vhodně, chytře a s obdivuhodnou logikou fabuluje; copak u všech románů budeme řešit, co je pravda a co lež? To bychom pak mohli uznávat jen literaturu faktu. A i když je film dost haněn, mně se líbil i film, těžko zfilmovat jinak. Bez znalosti knihy lze ale film sledovat trochu s problémy. Líbil se mi i občas kritizovaný Tom Hanks, protože tak nějak jsem si Roberta Langdona představovala.... celý text

Jméno růže 2007, Umberto Eco

Trochu detektivka, trochu strašidelný příběh, trochu historie, trochu dějiny náboženství... zvláštní kniha. Jak ale jednou někoho lapí, nelze se odtrhnout. Alespoň pro mě to platilo absolutně. Vracela jsem se k ní mnohokrát a vždy jsem objevila další rozměr. Dovedl mě k ní stejnojmenný film, který mě kdysi velmi zaujal, ale po přečtení knihy jsem musela uznat, film je jen slabý odvar. Tu mnohovrstevnatou knížku lze totiž převést na filmové plátno jen velmi těžko.... celý text

Cesty za oponu času 3 - Bomba pro T.G. Masaryka a další příběhy hrdinství a zločinu 2012, Stanislav Motl

Opět skvělý Stanislav Motl, všechny příběhy zaujmou, pro mě snad nejpůsobivější příběh bratří Bienertů; před lety jsem v Kyjovském údolí u Krásné Lípy objevila na kameni skromný památník a vždy mě zajímal osud těchto osob. Skutečnost svou otřesnou brutalitou a nespravedlivým osudem obou bratrů bohužel předčila všechny představy... Klobouk dolů pro autora i pro to, že o svých hrdinech nejen píše, ale do pátrání po jejich osudech aktivně zasahuje.... celý text

Cesty za oponu času 2 – Ozvěny lidické noci 2011, Stanislav Motl

Jedna z nejlepších knih Stanislava Motla. Nejpůsobivější snad příběh popisující okolnosti vedoucí k vypálení Lidic.

Strážce brány 2010, Stanislav Motl

Tak tady jsem se opravdu bála! Duch, neduch, mě by dolů do jihlavského podzemí nikdo samotnou nedostal ! A jak je u tohoto autora pravidlem - snaha o objektivitu a nikdy hon za senzací za každou cenu.... celý text

Řemeslo urozených 1968, Pierre Boulle

Tentokrát hodně napínavý Pierre Boulle. Zajímavý psychologický rozbor člověka, který se pokusil - zprvu celkem úspěšně - udělat ze sebe hrdinu, byť skutečnost byla jiná. O šikovné manipulaci a přebarvování obrazu sebe sama, až na hranici absurdity.... celý text

Purpurové stíny 2000, Philipp Vandenberg

Možné spoilery. Souhlas s Peterem, zejména jsem stále očekávala, kdo z podezřelých nakonec bude ten ráčkující muž. Trochu mi vadil i zamotaný milostný příběh hlavních hrdinů s celkem dost nelogickými nevěrami, zdálo se mi to pro příběh jaksi nadbytečné. Nakonec jsem ani nepochopila, proč se hlavní hrdina v dospělosti s matkou vůbec nestýkal, také jsem myslela, že se to na závěr nějak objasní, nebyla ani vysvětlena scéna, kdy hlavní hrdina zemřelou matku bezpečně poznal ve svatoštěpánském chrámu ve Vídni. Nicméně příběh byl napínavý se zajímavou zápletkou a dobře se četl a tak knížku přece jen nezatracuji...... celý text

Temné vody 2006, Kodži Suzuki

Každá povídka o něčem jiném, každá jinak napínavá, některá strašidelná, některá dojemná, některá děsuplná... A protože i pro mě představa vody, zvlášť když je jí moc, vyvolává negativní pocity, a mou častou noční můrou jsou valící se vodní spousty (proč nikdy ne například požár?), působily na mě povídky velmi silně.... celý text

Smyčka 2008, Kodži Suzuki

Nedovedu si představit číst Smyčku bez znalosti prvních dvou dílů - Kruhu a Spirály. Pro mě není možné říct si - Kruh byl lepší než Smyčka. Protože po přečtení Smyčky jsou najednou oba předchozí díly - Kruh i Spirála - o něčem úplně jiném. Jako kdyby to najednou byly zpětně úplně jiné knihy, s jiným obsahem. A Smyčka končí ve stejném okamžiku jako Spirála, ale přeci se ke stejnému okamžiku dojde úplně jiným pohledem. Úžasně vymyšlené. ..... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Ke knížce jsem se dostala přes vynikající film, takže jsem hlavní hrdiny měla před sebou podle herců, kteří je hráli. Asi je lepší vidět nejdřív film a pak číst knížku, obráceně to většinou nefunguje, protože jednak má člověk už vlastní představu a jednak film je vždy tak trochu zkratka. Knížka mi zde navíc pomohla vysvětlit okamžiky, které mi nebyly ve filmu zcela jasné. Film ale u mě vede nad knihou.... celý text

Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

Přece jen je znát, že je to kniha z 19. století, takže oslovit dnešního čtenáře je dost náročné. Přispívá tomu i zvolený překlad - kniha vydaná v roce 2013 vychází z původního vydání v Praze v roce 1915, což sice zachovává autenticitu doby, ale ubírá na působivosti textu... Přiznám se, že jsem byla již alergická na slovo rozkošný, které se vyskytovalo na každé stránce i vícekrát.... Myšlenka knihy je ale nadčasová a chápu, že v době svého vzniku mohla být tato kniha považována za "revoluční".... celý text