Rade přečtené 1344

Spirála 2006, Kodži Suzuki

Zvláštní a netradiční pokračování Kruhu, kdy hrdinové knihy, kteří pátrají po vyřešení záhady, jsou zcela jiné osoby, než v Kruhu. Záhada, která, se zdála na konci Kruhu v podstatě vyřešená, nabývá zcela jiných, obludnějších rozměrů; závěr se mi zdá již trošku přitažený za vlasy, ale nakonec proč ne, je to sci fi, kde je vše dovoleno... A ač je vše samozřejmě fikce, po dočtení Spirály mě na zlomek vteřiny napadlo - vždyť já vlastně Kruh četla, takže jsem tím virem taky zasažená... to jen na dokreslení, jak autenticky a věrohodně je vše napsáno a propojeno. A dovětek: Možná trochu nejasný závěr této knihy se osvětlí po přečtení závěrečného dílu trilogie - Smyčky.... celý text

Kruh 2004, Kodži Suzuki

Napínavé, chytré, strašidelné... Níže už je snad řečeno vše, tak snad jen ještě poznámka, že docela příjemně působí návrat do nedávné doby, která sice vypadá současně, ale volat na ulici bylo možné jen z telefonních budek a videopřehrávač byla nutná součást každé domácnosti.... celý text

Pompejan 2008, Philipp Vandenberg

Zajímavý a čtivý historický román, ocení, kdo má rád římské reálie. Námět záhady a jejího rozplétání tentokrát na zcela vedlejší koleji (oproti jiným Vandenbergovým knihám). Malinko mě zklamalo, že ač román odpovídá historickým skutečnostem, výbuch Vesuvu je oproti skutečnosti přesunut do nočních hodin, aniž by to pro děj mělo (kromě smyšlené pointy v ději) nějaký klíčový důvod...... celý text

Žert 2007, Milan Kundera

Kniha, která na mě zapůsobila, jako málokterá. Četla jsem ji kdysi, a pak znovu po mnoha letech a ani trochu neztratila na své působivosti. Přitom okolnosti pro ni nejsou příznivé - nejprve dvacet let na indexu a po návratu svobody už téma, které je zdánlivě pasé - komunista a jeho problémy v padesátých a šedesátých letech, bude to někoho ještě dnes zajímat, porozumí tomu dnes ještě někdo? Pro mě navzdory tomu úžasná, nadčasová kniha, kterou mohu číst opakovaně a vždy mě až nepochopitelně vezme za srdce.... celý text

Král z Luxoru 2003, Philipp Vandenberg

Napínavé, čtivé a navíc úžasné téma objevení hrobky Tutenchamona a životopis Howarda Cartera. Zajímavé je porovnat s životem Cartera, popsaným v knize stejného autora Zapomenutý faraon, ve které se přeci jen leckteré detaily oproti této knize liší. Chápu to tak, že Zapomenutý faraon jako literatura faktu popisuje skutečné a prokázané, naproti tomu Král z Luxoru si může jako román dovolit lecjakou fabulaci a domýšlení možného. I když těch vymyšleností se mi zdá až příliš...... celý text

Páté evangelium 2005, Philipp Vandenberg

Napínavé, dobrá pointa. Nicméně oproti Sixtinskému spiknutí malinko zklamání, trochu za vlasy přitažená mi přišla ta utajená sekta "zlých" vědců na úpatí Olympu. Aniž bych chtěla nějak P.Vandenberga shazovat, protože je to můj oblíbený autor, ale tak trošku mi jejich utajené doupě připomnělo podzemní laboratoř Fantomase....... celý text

Zapomenutý faraon 2009, Philipp Vandenberg

Knihu jsem četla právě po návštěvě putovní výstavy o Tutanchamonovi v Praze na jaře 2013 (Tutanchamon - jeho hrob a poklady). Nemohla jsem se od knížky odtrhnout a k některým částem jsem se opakovaně vracela.... celý text

Sixtinské spiknutí 2006, Philipp Vandenberg

Napínavé, chytré... Spíše než Dana Browna mi připomnělo Jméno růže od U. Ecca. Také zde bylo hlavním tématem hledání tajemné utajené knihy skryté v nepřístupných církevních knihovnách, která neměla nikdy spatřit světlo světla a která mohla způsobit katastrofu, změnit lidské osudy nebo přinášet smrt.... celý text

Nebe, peklo, ráj 1991, Zdena Salivarová

Nejlepší povídka je Nebe peklo ráj, dost připomíná Honzlovou, i tou beznadějí. Pokud bych hodnotila jen tu, tak za pět. Jinak jde o pohled na život spíše z té ženské stránky, mužští hrdinové zde moc sympatií nevyvolávají. Tři plus.... celý text

Přišla z moře 2014, Miloš Urban

Průměrná detektivka s nepravděpodobnou, za vlasy přitaženou pointou a nesympatickými postavami. Závěr trochu v něčem připomněl Santiniho jazyk, ale v čem, nemohu prozradit, když jde o detektivku. :-)... celý text

Honzlová 2001, Zdena Salivarová

Jedna z nejpůsobivějších knih, které jsem kdy četla. I když je to už hodně dávno...

Zahrada 1999, Radoslav Nenadál

Působivé, znepokojivé.... Nenadál má svůj osobitý, nezaměnitelný styl psaní.

Nic není tak prosté 2006, Květa Legátová (p)

Jak voní tymián 1981, Marcel Pagnol

Pohladí po duši. Plná citu, humoru i dojemných pasáží.

Živá voda 2001, Marcel Pagnol

Moje hodně oblíbená, čas od času se ke knize ráda vracím. Dostala jsem se k ní přes neméně působivé filmy Claude Berriho "Jean od Floretty" a "Manon od pramene" s vynikajícími herci: Yves Montand (Papet), Daniel Auteil (Kohoutek) a G. Depardieu (Jean). Ač nemám moc ráda dabované filmy (zejména v kině), zde vynikající český dabing - L. Munzar coby Papet a kupodivu skvělý M. Donutil jako Jean.... celý text

Paní pijavic 2013, Jana Pacáková

Dost zklamání. Žádný strach, žádný děs, jen trochu nudné povídky s ne zcela jasnou pointou. A na můj vkus moc slizu...

Matyáš Sandorf: Nový hrabě Monte Christo 1954, Jules Verne

Nejoblíbenější verneovka mého dětství. S nádhernými původními dřevoryty L.Benetta. Města ve Středomoří, ve kterých se děj odehrává, jsem na základě četby i ilustrací pak toužila navštívit, což se mi zčásti splnilo po mnoha, mnoha letech (Dubrovník, Kotor, La Valetta na Maltě) a dodatečně jsem žasla, jak popis i ilustrace odpovídají skutečnosti a že se mi tak splnil můj dětský sen...... celý text

Děti z Bullerbynu 2009, Astrid Lindgren

Jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství. Úžasné příběhy ze života šesti dětí plné napětí i legrace. A k tomu ještě nezapomenutelné ilustrace Heleny Zmatlíkové. Byla jsem z té knížky tak unesená, že když jsem povyrostla, vymýšlela jsem si sama další osudy dětí z Bullerbynu, když dospěly... Moje kolegyně tuto knížku neznala, na moje doporučení si ji přečetla až jako dospělá - a ono to fungovalo i tak! U příběhu s "falunskou uzenkou, tou nejlepší", se při čtení v metru smála nahlas.... celý text

Lovci mamutů 1980, Eduard Štorch

Eduarda Štorcha jsem jako dítě milovala, nejvíc ovšem mnohokrát přečtené Lovce mamutů. Nejoblíbenější příběh knihy: pád do propasti Macocha. Od té doby jsem toužila Macochu vidět, a i když jsem u ní pak byla vícekrát, i jako dospělá, vždy jsem si vzpomněla na tento příběh a představovala si lovce z doby kamenné uvízlé na skalním výstupku a na místě odhadovala, který výstupek to tak mohl být...... celý text

Cesta slepých ptáků 1964, Ludvík Souček

Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Možná se mi líbila i proto, že jde o "pokračování" Cesty do středu země Julese Vernea.