Rawen616 přečtené 456

Národní třída 2013, Jaroslav Rudiš

Tak já nevim. Snesitelné to bylo až jako audiokniha. Ale vůbec netuším co mi to dalo či mělo dát. Hlavní postava je strašně zvláštní týpek, u kterého si vůbec nejsem jistý kam ho zařadit. On je totiž tak nějak vším a ničím. Na první pohled by to byl klasickej hospodskej nácek. Jenže na to je moc apolitický, málo národovecký a překvapivě dost chytrý a zběhlý v historii a dokáže velmi působivě vyprávět o starověkých bitvách a válečnících. Jenže je to taky bejvalá smažka a komunistickej policajt. A taky je to klasickej pivní výmaz, co jen hledá bitky a konflikty aby mohl poučovat o životě (až je jednou sám poučen - to je vlastně celá zápletka) a celkově je to postavička dost tragická. Zkrátka nevím co si mám o knize myslet. Možná to tak má být.... celý text

Kam se poděl můj sýr? 2000, Spencer Johnson

Našel jsem ji na chalupě:-) Oceňuji, že tahle kniha sdělila tisíckrát omleté myšlenky "nebojte se změn, nebojte se výzev apod." na pár stranách a máte ji za půl hodinky přečtenou a moc se v tom jako jiné motivační příručky nepatlala. Na druhou stranu i tak to bylo na můj vkus zbytečně dlouhé. Pravdy v této knize se dají shrnout do několika motivačních citátů, kterými si lidé, co se jimi rozhodně nehodlají řídit, tapetují své facebookové zdi. Jak jste asi pochopili, nejsem fanda motivačních blábolů. Ale je fakt, že heslo "Co bych teď udělal kdybych se nebál" má něco do sebe. Tak za něj hvězdičku navíc.... celý text

Nejzazší hranice 2000, J. M. Dillard

Ach jo. Filmový Star trek V je taková černá ovce rodiny. Je to něco jako vánoční Star wars holiday special. Jen tedy méně hrozný. Ale i tak trpí malým rozpočtem, mizernou režií a celkově velmi mizerným podáním atd. Přitom ten scénář není špatný a tahle novelizace v plné síle ukazuje, že s patřičným rozpočtem a šikovnou režií by ten film fungoval. Chemie mezi hlavními postavami funguje na jedničku ( to jediné funguje i ve filmu) ale v knize právě není patrná ona hmatatelná lacinost a řada flashbacků ze Sybokova života dává jeho postavě daleko hlubší rozměr a lepší motivace. Nemluvě o atraktivněji popsaném podání celého závěrečného střetu s "bohem". Ten mi sice přišel opět (to už je snad u ST novelizací nějaký zvyk:-) ) uspěchaný ale jinak tu vše funguje lépe než u filmu. Knihu mohu rozhodně doporučit i neznalcům světa jako solidní a místy zábavné scifi.... celý text

Trafalgar 2008, Jiří Kovařík

Opět není co řešit. Anatomie námořní bitvy je víc než výstižný název. Kovařík zde opět čtivou až téměř románovou formou podává obraz bitvy u Trafalgaru téměř minutu po minutě a střídavě z pohledu obou bojujících stran. Podobně jako u předchozí Kovaříkovo knihy jsem měl pocit, že sleduji spíše výpravný velkofilm s doslova extrémním rozpočtem. Úplně lehké čtení pro každého to ale není. Jelikož se kniha věnuje jen jediné bitvě + tomu co jí předcházelo a co po ní následovalo, mohl se autor o mnoha věcech naplno rozepsat a taky to udělal. Dá se říci, že kniha do vás napálí fakta a informace se stejnou razancí jako plná boční salva z řadové lodi. Také se připravte, že jestli jste někdy měli nějaké romantické iluze a představy o věku plachetnic, tak kniha vám je spolehlivě zadupe do země. Služba na řadových lodích byla peklo. Mizerná strava, nulová hygiena, tvrdý režim a stereotyp, závislost na větru a mořských proudech, kdy se krátká výprava může protáhnout na několik měsíců. A když vypukne bitva? Myslím, že výmluvná je ta pasáž, vysvětlující, proč se před bitvou sypaly paluby pískem. Aby to tak neklouzalo až bude po první nepřátelské salvě všude jen krev a kusy roztrhaných těl...... celý text

Planina 2016, Steinar Bragi (p)

Poslouchal jsem jako audioknihu. Díky skvěle zvolenému hlasu vypravěče a zvukovému a hudebnímu podkresu to nakonec možná bylo lepší, než by zasloužilo. Příběhově jde o jakousi šílenou koláž hororových výjevů a prakticky to nemá žádnou pořádnou zápletku krom té úplně základní (4 lidé, z nichž každý má všelijaká traumata a kostlivce ve skříni, uvíznou po nehodě v islandské pustině a začnou se jim tam dít podivné a zlé věci). Je to velice podobné Trhlině od Kariky. Jak názvem, tak strukturou i rozsahem. Dokonce i včetně častého filozofování a citování různých pověstí a znepokojivých vědeckých faktů. Jen je tady výrazně více severských ujetostí. Právě ty jednotlivé kousky a výjevy jsou skvělé a chvílemi to je opravdu děsivé. Bohužel jako celek to nedrží moc pohromadě. Hvězdu navíc dávám za to, že jsem na Islandu a v místech která povídka popisuje byl a naprosto souhlasím s tím, že Island je sice krásná ale také velmi zlověstná a nepřívětivá pustina, kde snadno uvěříte, že existují ještě nějaké další síly...:-)... celý text

Postřižiny 2009, Bohumil Hrabal

Tak jsem se zase jednou pustil do nějaké té české klasiky. A zase to hodně dlouho neudělám. Je mi jasné, že můj názor asi leckdo nezkousne ale s tím tak nějak dokážu žít. Co v knize máme? Hlavní hrdinka je naprosto tupá blbka, která neustále opěvuje kde co ale hlavně sebe a dle textu soudím, že jí dokáže pořádně vzrušit jen když se připravuje maso, vaří maso, žere maso a zapíjí se to tupláky s pivem. Její manžel je směšný a téměř němý suchar a strýc Pepin je se svým řvaním a "vtipnými historkami" vtipný jen prvních pár vět. Co mě na knize iritovalo asi nejvíc je jakási oslava týrání zvířat. Hned na začátku máme barvitý popis splašených koní, kteří jsou za svůj prohřešek do krve zbičováni. Téměř třetinu knihy zabere popis zabijačky kdy to dle komentářů hrdinky vypadá, že není na světě nic krásnějšího než zabít, rozřezat a sežrat zvíře. Což ostatně sama později korunuje tím, když jen tak z rozmaru uřízne psovi ocas a ten následně trpí a je zastřelen nikoliv milosrdně ale ustřílen několika ranami. To vše popisováno krásnou květnatou češtinou až mi z toho bylo na blití. Nejsem vegan ani nic podobného ale mám jistou úctou k živým tvorům, kterou očividně Hrabal zcela postrádal. A samozřejmě nesmím zapomenout, že kniha nemá ani zápletku, ani děj a v jednu chvíli prostě skončí. Poeticky popsaný sadismus a debilita je pořád jen sadismus a debilita i když to okecáte miliardou českých slovíček. Lidem to ale očividně stačí dle hodnocení. I ta jedna hvězda je na můj vkus až moc.... celý text

Návrat Jediho 1993, James Kahn

Je to možná trochu paradox, ale právě tato kniha je ze všech tří původních novelizací SW nejlepší. První díl psaný přímo Lucasem byl spíše takovou jeho klukovskou fantazií a neoplýval kdovíjakým literárním stylem ani nepřinášel tolik nového co bychom neznali z filmu. Druhý, který je ve filmové verzi jasně nejlepší a nejtemnější byl v knižní podobě jen suchým přepisem děje z filmu. Ale teprve tady mi přišlo, že autor se pokusil o něco víc než o pouhou novelizaci filmu. Vlastně tu spousta věcí dávala daleko větší logiku než ve filmu. Například závěrečná bitva dává v knize daleko větší smysl neboť zde se dočteme i něco více o vývoji strategie během střetnutí flotil Aliance a Impéria a celkově má o dost lepší atmosféru. Totéž platí i o střetu Luka, Vadera a Palpatina atd. Pořád je to jen kniha podle filmu, ale dobré hodnocení si rozhodně zaslouží.... celý text

Záhada Modrého vlaku 2009, Agatha Christie

Trochu slabší Poirotovka. A na můj vkus to bylo poněkud překombinované. Hodně navštívených míst, hodně postav do něčeho zapletených. Vražda, drahokamy pravé i falešné, loupež, tajemný Markýz, tajemný hrabě, milionář, dědička...Asi chápu, proč sama Agatha tohle své dílo moc nemusela. Ale na druhou stranu to ani není nic co by fanouška vyloženě urazilo. Průměr.... celý text

Válka Řeků s Peršany 2011, Jiří Kovařík

Tak tohle zaslouží plnou palbu a rovnou čestné místo v knihovničce mezi mými nejoblíbenějšími tituly. Čtivě a objektivně shrnutý průběh řecko-perského konfliktu. Není tam nic vyloženě nového, ale je to pěkně přehledně na jednom místě a navíc je to celé napsané tak sympaticky barvitě, že vám celý konflikt ožívá před očima jako film. Kovařík má dar popsat události o kterých víme jak dopadnou takovým způsobem, že se těšíte jak to bude pokračovat na další stránce.... celý text

Impérium vrací úder 1992, Donald F. Glut

Neurazí, nenadchne. Jako film je Impérium určitě fajn. Posun k temnějšímu vyznění a větší osudovosti Hvězdným válkám jen prospěl. Bohužel ale nevydržel a temnější části jsou v SW universu spíš vzácností a dnes už celé SW vyznívá spíš jako "velmi drahá reklama na Lego od Disneyho" což je bohužel dost trefná definice kterou jsem nedávno slyšel. Ale to sem nepatří. Knižní přepis druhého dílu nenabízí moc zajímavého nebo nového. Pár scén proběhne trochu jinak a Yoda tu má modrý odstín namísto zeleného. Kniha je opět spíše zajímavostí pro fanouška.... celý text

Poirot a já 2015, David Suchet

Seriál s Herculem Poirotem je skvělý. Není tam žádná vyloženě mizerná epizoda, nanejvýš průměrná. David Suchet obětoval téměř polovinu svého produktivního života oživení této postavy a oživil ji takřka dokonale. Vlastně skoro zničil šance všech dalších herců, protože on opravdu byl Hercule Poirot do posledního detailu! Bylo zajímavé přečíst si, co se dělo v pozadí během natáčení seriálu a že natáčení rozhodně nebylo žádnou procházkou růžovým sadem. Vražedné termíny, takřka celodenní šichty, neustálé nošení vycpávek a kostýmu. A také nejistota, jestli bude studio natáčet další díly a pan Suchet tak nepřijde o svou nejlepší práci. No a samozřejmě také bolestné loučení s postavou i rolí, neboť počet děl s Poirotem není nekonečný a tvůrci se naštěstí nepouštěli do natahování a psaní vlastních scénářů nad rámec toho co napsala Lady Agatha. Překvapivé bylo, jaké množství fanoušků ze všech koutů světa Poirot má. Sám David Suchet píše, že se tomu šílenství kolem jeho postavy většinou velmi divil. Ale za svůj výkon a i za tuhle čtivou knihu, která je vítaným bonusem pro fanoušky seriálu, si ovšem velkou poklonu opravdu zaslouží.... celý text

Zpěv z neznáma 1994, Vonda N. McIntyre

Narozdíl od poněkud temného a rozvleklejšího třetího filmu je čtvrtý filmový Star trek opět jedním z těch velmi zábavných. Má spád a podařilo se mu něco takřka neuvěřitelného - skloubit cestování časem, komedii a ekologické varování tak aby to nevyznělo jako šílený guláš. Novelizace bohužel takový spád nemá. Vonda McIntyre se dopouští stejné chyby jako u předchozích dílů - rozepisuje se vždy zezačátku a o spoustě ne uplně důležitých věcí a ke konci, kdy bych naopak více informací uvítal doslova chvátá aby kniha skončila. Na druhou stranu, těžko od novelizací filmů očekávat něco víc, než knížku na připomenutí filmu a ukrácení dlouhé chvíle. Film rozhodně vítězí na plné čáře.... celý text

Cesta do Chandary 2008, James Gurney

Příběhově jde o takový milý dětský příběh popisující putování a život v pohádkové zemi, kde žijí lidé a dinosauři v pozoruhodné symbioze a která je jakýmsi mixem mezi starověkem, středověkem a bájnou Atlantidou. Potud dobré. Ale teď přijde to zásadní! Knihu hojně (a tím myslím, že téměř co strana to obraz) ilustroval James Gurney a jelikož jde o jednoho z bohů ilustrace, tak zcela na rovinu říkám, že po umělecké stránce jde o možná nejkrásnější knihu pro děti, jaká kdy vznikla. Ne-li o jednu z nejkrásnějších knih vůbec. A není jen pro děti, protože Gurney ilustruje neskutečně realisticky a ať už jde o jeho krajiny, postavy či dinosaury, doslova cítíte, že už by stačilo jen málo a obživnou. Naprostá dokonalost, která podle mého, převyšuje i takové legendární malíře pravěkého světa jako byl Burian. Pokud jenom trochu hovíte ilustracím, dinosaurům nebo zkrátka jen krásným knihám či předmětům, vůbec se nerozmýšlejte a berte tuto knihu jakmile ji spatříte. Mimochodem James Gurney má i úžasný videokanál na youtube, kde vám rád ukáže jak Dinotopie vznikala a je to něco neskutečného.... celý text

Do temnoty 2014, Pavel Stehlík

Kniha je sympaticky rozdělena na tři části. První částí je výcvik, kde se dozvíme jak o samotném autorovi a jeho povaze, ale i o tom jak probíhá přijímač a fungování během výcviku v AČR. Autor píše zcela upřímně a celé to má spíš punc emailu od kámoše, takže čekejte poctivou jadrnou mluvu a vše řečeno "na férovku". Příjemné je také, že autor je správný magor v pozitivním slova smyslu(prostě armádu žere a plní si svůj sen, což naprosto chápu) ale nic nemaluje v růžových barvách. Druhou zajímavější částí je mise v Afghanistánu. Je docela zvláštní poznat, co tam vlastně "naši" dělají a jak tráví čas. Tady bude rozhodně zklamán každý kdo čeká velkou akci. Naopak se dočkáme popisu tamější krajiny a života obyvatel, fungování vojenských jednotek atd. Autor se sympaticky vyhýbá filozofování o tom jestli je to správná nebo špatná válka a jestli tam mají být či nemají. Pouze popisuje co tam dělá a co se děje. Jsem mu za to velmi vděčný. Názor ať si každý udělá sám až po přečtení. Třetí částí knihy je jeho vlastní, největší, boj s rakovinou. Tahle část je zajímavá čistě z hlediska popisu duševního rozpoložení a boje člověka, který sice přežil kdejaký nelidský výcvik i válku ale možná ho zabije doma něco, s čím absolutně nepočítal. Celkově jde o svižnou četbu o ne vždy příjemných věcech. Popravdě, dostat se mi tohle do pazour když mi bylo 18, tak se asi nechám naverbovat. Ostatně jsem o tom tehdy uvažoval. Kniha ale rozhodně není nějaký tendenční propagandistický plátek k verbování naivních nováčků. Je to opravdu působivý příběh člověka, který jde do všeho naplno a nic nevzdává. Fajn, že se o to podělil.... celý text

Temné léto 2012, Dan Simmons

Je to vlastně takové Bylo nás pět + souboj s temnými silami:-) Parta kamarádů, staré časy, zdánlivě ospalé městečko a nějaká místní zajímavost, kdy odhalení jejího tajemství dostane naši partu do postupně gradující konfrontace s tajemným zlem. Tenhle recept prostě funguje. Věděl to už Foglar se svojí Záhadou hlavolamu, věděl to King se svým To a velice dobře to ví i autoři seriálu Stranger things. Temné léto má nejblíž právě ke Kingovu To. Ale zatímco King každou postavu rozpitvával a věnoval celé kapitoly různým flashbackům a navrch přihodil druhou část s dospělostí a celou řadu uchyláren, Temné léto jde poněkud prostší cestou. Narozdíl od Kinga by totiž Temné léto mohlo být v klidu i četbou pro puberťáky, věkově nepříliš vzdálené hlavním hrdinům. Je vidět, že autor si tu hodně vychutnával vykreslování atmosféry a doby svého dětství a mě to vůbec nevadilo, naopak. O zlu, proti kterému naši hrdinové stojí se toho moc nedozvíme, pouze několik historických útržků. Těžko říct, jestli to je dobře nebo špatně. Co mi trochu vadilo bylo, že dospělí jako kdyby neexistovali a když už něco prosáklo, tak to prakticky neřešili. Sice se to odehrává ve "vidlákově" ale tím spíš by se tam šířily drby a konspirace. Zvlášť některé scény působily až úsměvně, kdy to skoro vypadalo tak, že náš dětský hrdina bojuje o život s monstry a rodiče jsou přitom pár metrů ve vedlejší místnosti. Ale jak říkám, ona to je spíš dobrodružná kniha s hororovými prvky pro ty, kdo si chtějí zavzpomínat. A co si budeme povídat - kdo z nás jako dítě nesnil o tom, že svede hrdinný souboj s nějakými temnými silami?:-) PS: Myslím, že skutečně hororová část knihy je její doslov, kde Simmons dává docela zajímavé odkazy na studie o tom, jak dnešní hysteričtí rodiče a podivná doba prakticky zničili svým dětem možnost zažít opravdu nefalšované dobrodružné dětství. Hrdinové knihy a i reálné děti v té době úplně v pohodě běhaly klidně celý den bez dozoru po lesích a domů se vracely až na večeři, neznaly nic jako přilby na kolo, každý měl doma od táty svojí pušku a prozkoumávaly kdejakou díru v zemi či zříceninu atd. a přitom k žádným hromadným zraněním a úmrtím nedocházelo. Dřívější generace rodičů si prostě nemyslely, že dítě je nesvéprávný idiot vyžadující 24 hodin dozor a ochranu a děti samotné věděly, že jsou plnohodnotní a užiteční členové domácnosti(většina musela pomáhat s živobytím, což zřejmě mělo něco do sebe). Studie popisují jak se volný prostor dítěte za posledních padesát let zmenšil. Od několika kilometrů, které mohl kluk na svém kole zkoumat a užívat si objevitelské výpravy, se tento prostor v současnosti pohybuje už je kolem pár desítek metrů. Ideálně pouze na hřiště splňujícím všechny bezpečností normy a stojící přímo pod okny kdy je dítě pod dozorem a navíc neustále dostupné na mobilu. Nikoliv u souboje našich malých hrdinů s monstry ale právě u této krátké části na konci knihy mne opravdu mrazilo.... celý text

Hvězdné války: Z dobrodružství Luka Skywalkera 1991, George Lucas

Narozdíl od jiných novelizací filmů má tahle, podobně jako první novelizovaný Star trek, tu přidanou hodnotu v tom, že jí napsal sám "otec", tedy George Lucas. A stejně jako Roddenberry i on jí psal paralelně s filmem a ještě před jeho dokončením, tudíž kniha více odpovídá jeho původní představě a obsahuje řadu věcí jinak než bylo nakonec ve filmu. Dočkáme se tak v knize všech vystřižených scén(a pochopíme proč byly vystřiženy). Zároveň na nás ale také dýchne přeci jen chvílemi trochu jinačí atmosféra než jaká se nakonec dostala do filmu. Např. Kenobi je v knize daleko sympatičtější a všichni tu tak nějak více a drsněji hláškují. Ale za to možná může Neffův překlad. Mimochodem tahle kniha vyšla v raných devadesátkách, takže spousta jmen a názvů je tu jinak než jsme zvyklí a chudák Lucas je na obálce uveden jako Lukas:-) Fanouškovi se vyplatí tuhle knížku mít čistě jako zajímavost.... celý text

Pátrání po Spockovi 1994, Vonda N. McIntyre

Stejně jako film, i kniha navazuje přesně tam kde Khanův hněv skončil. Pokud jsem si u předchozího dílu stěžoval, že nepřidává moc nového, tak tady se autorka docela rozjela a skoro celá první polovina knihy je "bonusový" materiál, který ve filmu nenajdeme. Dává sice velkou hloubku jinak okrajovým postavám(mám pocit, že si zvolila Saavik jako svou ustřední hrdinku a Kirk a jeho posádka ustoupili do pozadí) ale na druhou stranu nepřináší zase nic až tak moc překvapivého. Nemluvě o tom, že zrovna trojka patří k těm méně zábavným filmům ze staré série, takže kniha to natáhne ještě o něco víc. Pořád je to solidní scifi ale nic přelomového. Poslední třetina se pak už striktně drží filmu a uběhne hrozně rychle. Naštěstí skvělá pasáž s kradením Enterprise je zábavná stejně jako ta ve filmu.... celý text

Smrtonosná past 1993, Roderick Thorp

Hohoho, slušné vánoční akční béčko:-) Populární film s Brucem Willisem vychází z této knihy, ale pár věcí je tu jinak. Tak především v knize se hlavní hrdina nejmenuje John McClane a je výrazně starší a drsnější(skvěle by se na něj hodil herec Stephen Lang z Avatara). Jinak se ale dočkáme většiny kultovních scén. Oproti filmu ale kniha slušně nabourává některá klišé. Tak především hlavní hrdina, Joe Leland, opravdu nezná slitování a nedělá mu potíže zastřelit ženu nebo někoho, kdo se v danou chvíli nemůže moc bránit. Fandíte mu, ale moc sympatií si asi nezíská. Další nečekanou věcí je konec, který má do happy endu daleko. Jak "hollywoodsky" kniha začne, tak nakonec skončí velmi "nehollywoodsky".To oceňuji. Překlad knihy byl mizerný a kostrbatý, obálka je příšerná, ale jsem rád, že jsem si mohl prapůvodní Smrtonosnou past přečíst.... celý text

Hovory s T. G. Masarykem 1969, Karel Čapek

Nelehké ale krásné čtivo. Četl jsem to kdysi ve svém pubertálním pravicově-nacionalistickém období. Jenže tehdy jsem byl nezkušená trubka s plnou hubou "nicnežnároda":-). Dnes už jsem ono "jarmareční vlastenčení" které kritizuje sám TGM zcela opustil, a trubka jsem snad o malinko menší a více jsem si knihu užil. TGM byl podobným exotickým úkazem na české politické scéně jako byl Marcus Aurelius úkazem mezi římskými císaři. Filozof na trůně. První část knihy, vyprávění shrnující Masarykův život, je naprosto skvělá a podává jedinečné svědectví o době, jíž byl Masaryk ovlivněn. Druhá část s rozhovory o filosofii a náboženství už je výrazně náročnější a jen těžko jí přelouskáte na jeden zátah. Výborné je ovšem finální povídání o demokracii. Tam jsem si říkal, že to je až pozoruhodně aktuální. Ostatně mnoho myšlenek a citátů z této knihy jako kdyby se vztahovalo přímo k naší současnosti. Je vidět, že lidé se moc nemění. Masaryk nebyl ani tak politikem jako spíš nositelem a šiřitelem ideálu. V mnoha ohledech byl možná až trochu naivní ve své víře v lepší budoucnost ale člověk mu to nemůže mít za zlé. V současnosti přesně takový nositel ideálu naší zemi velice chybí.... celý text

Nepřemožitelný 1976, Stanisław Lem

Je zde naprosto všechno, co od té doby kopíruje kdejaký film. Loď přilétá na planetu, kde se ztratila předchozí expedice(nebo něco takového) a má prověřit co se stalo. Samozřejmě to, co najdou, vyvolá více otázek než odpovědí a brzy budou muset sami čelit neznámému nepříteli. Je zvláštní jak tu lidské postavy hrají jakoby druhé housle a daleko víc si z té knihy pamatuji akce všemožné (skvěle promyšlené mimochodem) techniky, kterou si sebou výprava dovezla. Je to vzácný případ, kdy někdo leze na neznámou planetu po zuby vyzbrojen a vybaven pro každý případ a všichni velice důsledně dodržují bezpečnostní postupy. I tak to ale zřejmě nebude proti (tehdy velmi originálnímu, dnes už mnohokrát zkopírovanému) protivníkovi stačit. I když nezapírám jistý obdiv ke knize a bavilo mne to víc než třeba Solaris, stejně mi k dokonalosti něco chybí. Bylo to takové neosobní a neuzavřené. Možná to bude chtít po čase přečíst znovu.... celý text