razzex
přečtené 26
Oddělená skutečnost
2003,
Carlos Castaneda
Podle oblíbenosti prvního dílu se divím, že tu nejsou žádné recenze či komentáře, to přece nemůžu nechat jen tak! Druhá kniha navazuje na pro mne celkem nudný konec dílu prvního a nese se ve stejném duchu, kde autor všechno dlouze popisuje odbornými termíny a prezentuje strukturu jeho chápáni onoho "učení". To ovšem netrvá dlouho. Kniha poměrně brzy přejde do starého známého vyprávění. Musím říci, že Oddělená skutečnost mě dokázala upoutat a zaujmout více, než kniha předchozí, která velmi do podrobna popisovala různé směsi. Zde příběh dostává obrátky. Jsou představeny další postavy - přátelé dona Juana, včetně jeho rodiny, resp. vnuka, a dozvídáme se i něco málo o jeho životě. Carlos na cestě poznání prožívá další nemyslitelné a záhadné zážitky, které mu don Juan pomáhá rozšifrovat. Když jsem u prvního dílu říkal, že se mi líbí lehký humor dona Juana, v druhém díle se mi zdá, že humor ještě graduje viz pasáže níže. „A co můžu dělat, abych žil jako bojovník?“ ptal jsem se. Sundal si klobouk a drbal se na spáncích. Upřeně se na mě zadíval a usmíval se. „Ty to máš rád vždycky pěkně vysvětlený, co?“ ...... „Ty ale opravdu umíš mluvit a nic neříkat, viď,“ smál se don Juan. Abych to tedy shrnul - pokud po nezáživném konci první knihy váháte, jestli přečíst nebo nepřečíst, tak určitě přečtěte. Kniha je plná zajímavých úvah a věcí, nad kterými stojí za to zapřemýšlet.... celý text
Učení dona Juana
1997,
Carlos Castaneda
Učení dona Juana je bezpochyby kniha, která si zaslouží, aby jí člověk dal šanci. Už od začátku mi ale bylo jasné, že toto téma resp. styl, jakým je kniha napsána, nesedne každému. Kniha je rozdělena do dvou částí. V první z nich je obsažen samotný příběh, druhá z nich by se dala brát jako nějaká věděcká zpráva či protokol. Příběh je zajímavý, mystický a někdy dokonce i vtipný. Samozřejmostí je to, že obsahuje i jistou moudrost, kterou si člověk může vzít k srdci. Hrozně se mi líbil fakt, že kniha celou dobu jede v nějakém tempu a duchu (naučném, pohodovém), ale ke konci, kdy hlavní hrdina stojí proti "diableře", jsem byl napjat více, než u kteréhokoliv thrilleru. Druhá část knihy je analýza celého učení za celou jeho dobu. A řeknu to na rovinu - je to celkem nuda. Pokud zrovna neplánujete stát se čarodějem, část knihy, která popisuje analýzu, je pro Vás celkem zbytečná, a nic Vám nedá. Ale knihu jako takovou si rozhodně nesmíte nechat ujít.... celý text
Solaris
1994,
Stanisław Lem
Trochu zvláštní sci-fi román, který zkoumá lidské myšlení, psychiku, a vůbec další aspekty lidského chování. Solaris mne zpočátku zaujal. Prázná vesmírná stanice, nikde nikdo, neobydlená planeta s živým oceánem - prostě slibný start. Později byl ale děj takový vláčný, hodně se zastavoval u opravdu dopodrobna vypracované historie planety, nebo u historie o vědcích a různých věděckých závěrů. Podle mě toho bylo až moc. Druhá stránka příběhu se zaměřuje výhradně na psychiku hlavní postavy a jeho myšlenkové pochody, když se snaží přijít na to, co se to kolem něj vlastně děje. Místy bych knížku označil klidně i za horor. Ze závěru jsem byl zpočátku dost zklamaný, ale v retrospektu jsem si uvědomil že je to vlastně zakončení, které se trefuje přesně do stylu knihy. Pokračování se asi nedočkáme, ale rozhodně si myslím, že by stálo za to.... celý text
Ostré předměty
2013,
Gillian Flynn
Musím říct, že mne tato kniha zklamala. Slabší příběh, hlavní postava mi také moc sympatická nebyla, zachránil to až pro mne celkem nečekaný konec. 3*
Třináctý příběh
2007,
Diane Setterfield
Ze začátku jsem se musel přemáhat, později se to trochu rozjelo. Na mě kniha byla až moc psychologická a moc zkoumala vztahy dvojčat.
