Reacher přečtené 402

Kruhy na vodě 2024, Dominik Dán

Konečně normální vražda 2024, Dominik Dán

Jsem velký příznivec DD a jako takový jsem tudíž nekritický. Nevadí mi tak některé věci, jako třeba drsný slovník detektivů, nebo pro někoho až protivná snaha, se vyvléct z práce... Nový příběh kluků z kanclu č. 141 začíná nálezem mrtvoly mladé dívky, která visí v podivné poloze ve větvích stromu, který roste mezi paneláky. Na sebevraždu to tak úplně nevypadá a co se týká vraždy, není nikomu jasné, jak se její tělo dostalo zrovna na ten strom. To mě trochu překvapilo, protože jsem si okamžitě vytvořil teorii, která se nakonec ukázala správná. Tak si říkám, že by na to, ti kluci ušatí, nepřišli? Při svých obrovských zkušenostech? Možná, že to DD napsal takhle schválně, aby i nás, detektivy amatéry, trochu zaměstnal a donutil nás vyšetřovat spolu s našimi oblíbenci:) Za mě osobně opět spokojenost. Kniha je jako vždy okořeněna humorem, napětím a má spád, jako téměř všechny příběhy Richarda a spol. Je až s podivem, jak DD dokáže udržet kvalitu, při tom tempu, které si nasadil...... celý text

Hovor se smrtí 2017, Chris Carter

Já jsem smrt 2016, Chris Carter

Na rozdíl od ostatních čtenářů si nemyslím, že Carter ještě více přitlačil na poli brutality. Vzhledem k tomu, co jeho monstra napáchala v předchozích knihách, mně přišel tento vrah celkem průměrný. I příběh se mi zdál mírně slabší, než předchozí,,Zloba". Ale i tak tu máme typickou,,carterovku", kde vzrůstá počet vynalézavě zavražděných obětí, Robert opět dokáže dešifrovat vrahovy myšlenky a typický konec, který mi už začíná připadat jako trade mark by Chris Carter :) Stále se jedná o adrenalinovou jízdu, napětí nechybí a o identitě pachatele jsem neměl ani tušení, takže pořád ještě spokojenost...... celý text

Ministerstvo strachu?: Neskartované vzpomínky generála Lorence 1992, Alojz Lorenc

Sochař smrti 2017, Chris Carter

Zloba 2016, Chris Carter

,,Quid pro quo," řekl Lucien. Chodba za nimi byla skoro sedmdesát metrů dlouhá, levou stěnu tvořila řada vysoce zabezpečených cel. Robert Hunter vs vysoce inteligentní a nebezpečný psychopat. Mladá agentka FBI, která musí odolávat psycho pokusům sériového vraha, který se jí chce dostat pod kůži. Tohle vše a nejen to, mně tak trochu připomíná slavný thriller Mlčení jehňátek. Chris Carter tentokrát svého hrdinu dočasně přemístil k FBI a nechal ho pracovat bez svého věrného kolegy Garcíi. To nic ovšem nemění na tom, jak je kniha čtivá a nutí čtenáře přečíst vše na jeden zátah. Jasně, na příběhu se dá najít občas nějaké to klišé, viz např. konečný střet, kdy to už už vypadá na fatální situaci, ze které není úniku a ono je najednou vše jinak, ale jak jsem psal již dříve, laskavý čtenář nad tím velkoryse může přivřít oči a těšit se na další případy svého detektivního hrdiny...... celý text

Noční lovec 2013, Chris Carter

Chápu výhrady některých čtenářů a musím uznat, že mají kolikrát pravdu, jenže... Jenže já to beru tak, že jde o to, jestli chcete přistoupit na hru, kterou vám autor nabízí. V té hře, pokud na ni přistoupíte, neplatí tak docela pravidla z reálného života, kde jen málokdy se sejde štěstí, náhoda a ty správné schopnosti řešit neřešitelné... Víme přece, že většina sériových vrahů není tak sofistikovaná, jako ti literární a navíc aby se skoro všichni vyskytovali v jednom městě. Nebo, aby se hlavní hrdinové téměř vždy ocitli v bezvýchodné situaci a jako zázrakem přežili, vždycky... Je jen otázka, jestli to autor umí tak podat, aby na ty připomínky během četby nebylo pomyšlení. A já si myslím, že zrovna Chris Carter tohle umí. A že to umí fakt dobře, dokázal i tentokrát v adrenalinovém pátrání po dalším šílenci. Kniha je napsaná velmi čtivě, vše odsýpá, není čas na žádnou vatu a nudu. Jen doufám, že se Chrisovi podaří udržet nastavenou laťku vysoko a že časem přidá i nějakou inovaci, aby nesklouzl k rutině a tím pádem k šedivé nudě v efektním hávu.... celý text

Popravčí 2019, Chris Carter

Teprve až druhý příběh s Robertem a Carlosem mě přiměl zaměřit se více na tvorbu pana Cartera. Jedná se o adrenalinovou jízdu plnou zohavených a mučených mrtvol, kde vás autor spolu se svými hrdiny nenechá vydechnout. Kniha má neuvěřitelný spád a patří mezi ty, které chceme přečíst na jeden zátah. A možná díky tomu, jsem si nestačil uvědomit, že je tam pár ne úplně logických míst a jak píše uživatel jprst, ta linka s Mollie fakt vypadá jako berlička, kterou si autor trochu pomáhá s posouváním příběhu do zajímavého finále. Co je ale zajímavé, že jsem si při čtení uvědomil jednu zvláštní věc o sobě. Nevadí mi číst o brutálních skutcích šílených vrahů pokud se jedná o zločinech na lidech, ale jakmile jsem se v knize dostal k pasáži o brutálním zabití toho nevinného oříška, přeskočil jsem tu stránku, jako by byla napuštěná jedem...... celý text

Dáma kontra strelec 2022, Dominik Dán

DD je zpět a v plné formě. Co se týká dořešení starého případu vraždy prostitutky, spadlo to sice klukům tak říkajíc do klína, ale to se kriminalistům stává docela často, prý snad až u 70-80 % případů pomůže náhoda... Další případ se střelbou se tváří tajemně, ale zkušený čtenář poměrně brzy odhalí možného pachatele, jenže ani on neujde překvapení a tak to má být. Je ideální, když si nemůžete být jistí, jak to celé dopadne. Když vám do skládanky pořád něco chybí. Krom toho chlapci z kanclu č.141 jsou pořád natěšení na chytání darebáků, pro ostré slovo nejdou daleko a na paty jim nešlape žádná banda z inspekce, takže co více si přát? Snad jen dalšího DD na pultech knihkupectví :)... celý text

Dokonalý plán 2023, Lee Child

Ne že bych byl z nové knihy bratří Grantů tak nadšený, ale přece jen cítím zlepšení oproti posledním příběhům, které spolu hoši napsali. Chvílemi jsem měl pocit, že se vrací starý dobrý Reacher, že příběh bude méně akční a v podstatě komorní, tak jak jsem to měl dříve rád... Nicméně po dočtení knihy jsem si uvědomil, že podruhé už si ji nepřečtu. Že si vlastně podruhé nepřečtu žádnou z těch, kterou oba bratři napsali společně. Stále ještě se budu těšit na další květen, na nového Reachera, ale už ne s takovým nadšením... Nemám totiž pocit, že společné psaní Reacherovým příběhům prospělo, že přidalo nějakou novou hodnotu, nebo jiné zlepšení.... celý text

Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení 2022, Martin Moravec

Tak trochu jiná kniha, než Markovičův ,,Lovec přízraků". Forma rozhovoru ale vůbec není na škodu, jelikož když se umí člověk správně ptát, hodně se dozví. A pan Moravec to naštěstí umí moc dobře. Neznalý čtenář tak zjistí, jaký je rozdíl mezi operativcem a vyšetřovatelem, zběhlý si zase doplní info o známých případech a některých detektivech, kteří se na tom všem podíleli... Je to záživné, čtivé a je jen škoda, že kniha nemá o pár desítek stránek více.... celý text

Tajomný závoj 2022, Dominik Dán

Jsem moc rád, že DD píše tak, že neomrzí. Vraždaři řeší další dva případy, jsou devadesátky, tudíž větší volnost a to nejen ve společnosti, ale i kluci z vražd ještě nemají za zadkem tvrďáky z inspekce. Jsou mladí, neopotřebovaní a zatím ještě plni elánu. Kniha je svižně napsaná, bez chyb v logice vyšetřování a má celkem spád. To, že se nevyřeší oba případy najednou mi nevadí, však oni to kluci příště dodělají.... celý text

Lovec přízraků - Vraždy, které šokovaly republiku 2014, Viktorín Šulc

Vzhledem k tomu, že můj strýc na pražském oddělení vražd dělal a dokonce pár let souběžně i s panem Markovičem, bral jsem jako svoji povinnost, si tuto knihu nejenom přečíst, ale i koupit. Dlouho jsem si sliboval, že se za Jiřím zastavím v Prášilech, kde měl chalupu, až jsem to nakonec nestihl... Začetl jsem se alespoň do případů, které kdysi strašily Prahu a které pan Jiří vyšetřoval. Čtení to není věru lehké a ani příjemné, ale díky panu Markovičovi a jeho svébytnému vypravěčskému talentu,si to může přečíst každý, kdo se o podobné věci zajímá. Markovič se Šulcem vezmou čtenáře na místa různých a hrůzných vražd, nechají ho nahlédnout do hlav šílených pachatelů a po celou dobu čtení nenechají oddechnout. Čtení je to strhující, autentické, prosté běžných manýr a chvástání. Pan Markovič přiznává, že bez vysilující práce operativců by nebyl úspěšný ani on. Klobouk dolů...... celý text

Primární důvěra - úhel pohledu 2019, Martin Goffa

Lepší být mrtvý 2022, Lee Child

Jsem velký fanoušek Childovy tvorby a ano, vždycky jsem byl k jeho knihám nekritický, z každé nové nadšený. Ovšem, poté, co se dal dohromady se svým méně talentovaným bratrem, mé nadšení poněkud vyprchává... V nových knihách je hodně znát bratrův styl, který, pokud bych to převedl na svět filmu, je vyloženě céčkový. Hromady akce, méně logiky a paradoxně menší tah na branku. Poprvé za celou dobu jsem měl problém knihu dočíst během víkendu. Časté rvačky, akce, mě nudily a ani zápletka mně nepřišla dost zajímavá a pro Childa typicky tajemná. Kde jsou ty doby Jatek, Veder, v podstatě komorních thrillerů, v nichž Reacher pomalu rozplétal nitky a čtenář neodložil knihu,dokud nedočetl poslední stránku. Andrew, ten céčkový řemeslník, rozhodně nepřinesl do Leeovy tvorby potřebné oživení a tu správnou jiskru. Pokud to takhle půjde dál, staneme se, bohužel, svědky úpadku jednoho originálního hrdiny a de facto zničení dobré značky jménem Reacher...... celý text

Primární důvěra - prst na spoušti 2018, Martin Goffa

Tak už došlo i na Tonyho. Jakoby nestačilo, že Mikovi zabili Terezu, teď ještě GIBS sebere jeho parťáka. Zpočátku se věci jeví absurdně, Miko by dal za kamaráda ruku do ohně, ale čím dál víc se případem soukromě zabývá, tím větší pochybnosti mu začínají hlodat v mysli. Snaží se dělat i zdánlivě nemožné, aby přítele ochránil, ale zdá se, že věci se spíše zhoršují a šťastný konec se ztrácí v nedohlednu... Další kniha od Martina Goffy dokazuje, že autor si umí udržet kvalitu, aniž by čtenáři nějak podkuřoval a navíc v nenápadných detailech dodává příběhu punc autentičnosti.... celý text

Štvanice 2017, Martin Goffa

Z Prahy přes Argentinu až do Chile. Miko na cestě pomsty, která je všechno možné, jen ne na efekt vystavěná a rádoby filmově líbivá. Jestliže jsem si myslel, že MG se nikdy nepodbízel čtenářům, tak u této knihy jsem si to uvědomil na plno. Příběh je plný zoufalství a beznaděje, hlavní hrdina tápe, nejen v cizojazyčném světě, ale i ve svém nitru a čtenář si najednou vůbec není jistý, jak tohle všechno skončí. Co napsat na závěr? MG si udržel svojí kvalitu, i když to zkusil tentokrát trochu jinak. Jak jsem pochopil, ne každému to sedne, ale za mě spokojenost jako vždy.... celý text

Dítě v mlze 2016, Martin Goffa

Mikův bývalý parťák unese dítě a je na cestě za svojí pomstou. Vzhledem k tomu, že byl policistou, ví jak se během toho vyhýbat dopadení. Je dostatečně inteligentní a obratný manipulátor a zřejmě dosáhne svého cíle. Opět čtivá kniha, příběh se řítí do finále a čtenáře určitě nečeká žádná nuda. MG nezklamal a to znamená, že mohu knihu s klidným srdcem doporučit dále.... celý text

Plaváček 2016, Martin Goffa

Pro mě osobně je každá další Martinova kniha lepší a lepší. V tomto případě navíc i drsnější. Myslím si, že by Plaváčkovi slušelo i filmové zpracování. V knize nejsou žádná hluchá místa, poměrně rychle se čte a je z ní poznat, že autor se prací detektiva kdysi živil.... celý text