Robert Cambert
přečtené 56
Ragtime
2005,
E. L. Doctorow
Umělecká originalita tohoto románu je dosti křehká - centrální příběh je pouze moderní adaptací povídky Heinricha von Kleist Michael Kolhaas (mimochodem přejímání této zápletky je již tradiční ve filmovém westernu - což je ubohé, ale pro Kleistovu tématiku jediné možné filmové zpracování, které má v dnešní době alespoň částečně hodnověrnou pozici). A právě srovnáním Kolhaase s Ragtimem se ukazuje jak oprávněný je můj předpoklad, že Doctorow spoléhal pouze na tuto centrální zápletku - na miniaturní ploše píše Kleist svůj příběh, v holých větách, v jasných obrazech - a tak zůstává příběh silný. Doctorowovi, který podlehl kouzlu tohoto příběhu, jaksi ušlo, že román nese daleko větší riziko než povídka, je to totiž velké zobrazení světa se všemi složitostmi. No a jak vyřešil moderní autor to, že mu příběh doslova čvachtá v obrovském rámci? Jako tmelem tento rámec vyplnil nejrůznějšími snímky z USA určitého období. Což by bylo úžasné - kdyby to půlstoletí před ním neučinil tak na výsost lépe "jakýsi" John Dos Passos...ale to už je jiný příběh vážení! Ta jedna hvězdička je za to prostředí swingu, které popisuje mimořádně poutavě...... celý text
Julie aneb Nová Heloisa
1912,
Jean-Jacques Rousseau
Nádherná kniha plná citu, omylů a žárlivosti. Dokázal vše popsat jako muž, který o lásce jen sní - vše je proto stále znepokojivé, výbušné a nezvladatelné, ale opravdové! Jedna palčivá otázka - proč existuje jen jeden jediný český překlad (ze začátku minulého století)?! Je to nejvýznamnější umělecké dílo Rousseaua. A Rousseau je nejvýznamnější autor 18. století. A 18. století je nejvýznaměnjším stoletím pro zrod moderní fikce. A... opravdu musím pokračovat dál?... celý text
Zpěvy Maldororovy
1967,
Comte de Lautréamont
Může být sbírka básnických zpěvů děsivá? Tedy, pardon, může být tak strašná, že vás dožene ke skoku z okna - ať už jste v jakémkoliv smrtnabízejícím patře? Může být báseň ostrá jako břitva (přičemž nemyslíme jen, že se pořežete o listy papíru)? Vážení a tlející, dovolte, abych vám představil sled ropuch jdoucích průvodem na břeh starého oceánu, krvavou historii komodorovu i touhu pana de Lautréamont vyhnout se vám pohledem tím, že vás začne hypnotizovat. Jak řekl autor této neuvěřitelné práce, tohoto jedinečného ne-textu: "...nyní je už čas vrátit se opět k lidem surového vzezření! Proto tě pozdravím již jen jednou - buď pozdraven, starý oceáne!" existuje i jedinečná audio verze (!).... celý text
Ano a ne
2008,
Pierre Abélard
Kdo čeká Abélardův vlastní hlas v této knize, ten se splete: jedná se o výtahy z Písma a autorit, které autor řadí za sebe a do protikladu k sobě. Tedy ani kousek Abélarda originálního, ale moře Abélarda uvažujícího a srovnávajícího.... celý text
Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa
1991,
Martin Stejskal
Autor je v současnosti jediným seriózním a fundovaným znalcem historie a sémantiky hermetických věd (astrologie, astronomie...), kterého vykrádají a parazitují neumělové a "záhadologové" všeho druhu.... celý text
Honzlová
2001,
Zdena Salivarová
Skvělé, asi nejlepší zachycení komunistické totality u nás. Je stravitelnější, civilnější a realističnější než Orwell, ale člověk se prostě nevyhne tomu srovnání. Nejsilnější scéna: bezmoc nad zabitou kočkou a cynický smích pana Bonzáka.... celý text
Dobrodružný Simplicius Simplicissimus
1951,
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen
Projít celý svět a prošlapat si přitom boty - tak by se dalo shrnout krédo barokního kavalíra-mizery, hlavního hrdiny tohoto neobyčejného románu. Každá kapitola vás zanese do zcela jiného prostředí: připadáte si jako na scéně barokního iluzorního divadla s nekonečnými průhledy do namalované krajiny: Francie, Rusko, Turecko, Čechy, kramář, ranhojič, voják, poklad, ďáblové, královny, poustevníci...... celý text
Tajemství proutěného košíku
1978,
Markéta Zinnerová
Je mi to moc líto, ale teď ze mě promluví žák třetí třídy, co to musel číst povinně: kdyby to nebyla kniha, ale skutečný košík, tak bych ho asi rozšlapal!
Dracula
1970,
Bram Stoker
Neskutečné! Případ literární tragédie jménem Drákula nám živě dokazuje jak daleko jsou od pravdy ti, kteří automaticky hlásají: kniha nad film! Prakticky žádné napětí vytvoření literárními nástroji, ploché bezvýrazné a krajně schématické postavy (neznám viktoriánštější typ žen a mužů-žen), nekonečný koloběh odkazů a připomínek na děje minulé - jež nejsou vůbec funkční, celkové podcenění koloritu a potenciálu hlavní postavy. Drákula patří filmu, kratším hororovým výtahům a komiksu. Van Helsing je bezmocný a krapet dětinský stařík, jehož jedinou přímou větou v celém příběhu, která nese nějakou konkrétnější myšlenku, je konstatování: "Paní Míno, vy jste skutečně poklad, co bychom si bez vašeho psacího stroje počali?" Dobrý nápad s fonografickými záznamy není využit - a to tak okatým způsobem, že mám ponětí, že je to jen prvotní náčrt, který už po sobě autor nikdy znovu před sazbou nepřečetl.... celý text
Zámek
1997,
Franz Kafka
Malá odlehčující glosa: podle mě tento rozsáhlý fragment Kafka zamýšlel jako takový černý humor - takovou dobu to čtete a na konci zjistíte, že to vlastně žádný konec nemá :)... celý text
Jeptiška / Rameauův synovec / Jakub fatalista a jeho pán
1977,
Denis Diderot
Diderot nás učí, jak dokáže realita dojímat.
