RonnieSmithx
přečtené 234
Ferda Mravenec
1992,
Ondřej Sekora
banger!!!!!! první díl knižní série "Muži, kteří nenávidí ženy" - až tak hanebné Beruščino chování bylo - ublížilo Ferdovi.
Zahradník Heyduk a O Lidušce, malířce pokojů
1960,
Jarmila Glazarová
jak chudí lidé uvažovali o hromadné sebevraždě/vraždě
Dášeňka
1980,
Karel Čapek
Nejvíc se mi na díle líbí, že Čapek naučil Dášenku i psát, aby mohla napsat úvodní psaníčko.
Máchovské variace
1945,
Josef Hora
„Tvé ruce, oblouk gotický, a tvoje ústa, rudá rána. Milovat? Nikdy. Navždycky. A plachta v dáli, větrem hnaná, sleduje milovaný cíl, k němuž jak oči pnou se slova, vnuknutí hudby, ptáci chvil, ta slabá křídla básníkova.“... celý text
Žalář nejtemnější
1959,
Ivan Olbracht (p)
Nemyslím si, že žalářem nejtemnějším byla pro Karla láska, protože si nemyslím, že Jarmilu skutečně miloval. On o lásce mluví jako o ztrátě kontroly, v čemž má na jednu stranu pravdu, neboť při afekci je těžké danou osobu dostat z hlavy, ale ne takhle. On nad ní chtěl mít kontrolu v plné míře, a když cítil, že přestává mít převahu, tak ano, zničilo mu to tu jeho „svobodu“, ale v první řadě byl psychicky labilní. Chorý stav duše se očividně dědil v jejich rodině, neboť už jeho matka si najala soukromého detektiva, protože chtěla vědět, co je Jarmila zač. Největší paralela je ale mezi ním a jeho tetou Emou. Ta se prohlubuje v momentě Karlova absolutního šílenství, kdy odhání všechny pryč a promlouvá s člověkem, který existuje jen v jeho hlavě. Karel i Ema ničili život ostatním svými bludy. Oba byli paranoidní, a když si něco usmyslili, tak to nedokázali pustit. Největší problém u Emy byla myšlenka, že je všem na obtíž, a u Karla chorobná žárlivost, což souvisí s pocitem, že je na obtíž, hlavně po jeho oslepnutí, neboť na své ženě musel být zcela závislý. Celá ta jeho vize rozchodu a koupě hospodářství pramení z jeho posedlosti kontrolou. Usmyslil si, že když je jako slepec zranitelnější, tak mu více ublíží Jarmilin odchod. Obával se toho. Obával se, že ho opustí a on nebude mít nic v pevně rukou. Rozvod mu nabízel možnost, jak opět získat převahu. Ano, sice jí řekl, že je to na ní, aby se rozhodla, ale to nemění nic na tom, že to byl on, kdo s touhle vizí přišel. Tím pádem mu to nemohlo tolik ublížit.... celý text
Radosti života
2016,
František Gellner
„Nejlépe praštit uměním a jíti oběsit se!“ CELÁ TATO SBÍRKA JE BANGER ZA BANGEREM
Kniha lesů, vod a strání
1955,
Stanislav Kostka Neumann
„Jdu zmatem vzduchem, jenž je plný tebe, a chtěl bych plouti povětrnou lodí.“ Tak melancholicky radostné, občas harmonické a někdy nudné.
Krysař
2005,
Viktor Dyk
Klasický příběh s tragickým koncem napsán krásnou barvitou češtinou. Třešničkou na dortu je sama osobnost bezejmeného protagonisty, tajemného cizince, kterého doprovází pochmurná atmosféra, jehož záhubou je jeho nešťastná láska pro Agnes. Výborná kniha.... celý text
Zapomenuté světlo
1985,
Jakub Deml
„Přeju si jenom toho, aby ke mně nikdo nechodil, aby mne nikdo nenavštěvoval, aby mně nikdo nepsal, aby mně celý svět nechal na pokoji a jestli přece někdo mne miluje, aby si nechal svou lásku pro sebe a posílal mně jenom peníze.“ „Kdyby se mně všechny ženy celého světa vysraly na hlavu, odpustím jim tuto neslušnost pro jedinou ženu, která mně milovala, a mne, díky Bohu, milovalo více žen, ale nejvíce ze všech Pavla Kytlicová.“ Dílo, které je protkáno bolestí. Opravdu bolestné to číst. Taky docela schizo. S jistotou můžu říct, že Jakub Deml by miloval twitter. S jistotou můžu říct, že v mé hlavě neupadne do zapomnění. „Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout.“... celý text
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války I.
1975,
Jaroslav Hašek
Ačkoliv mne to samotnou mrzí, dílu dávám pouze tři hvězdičky. Kniha začala velmi slibně, ale bohužel když se na scéně objevil polní kurátor, tak má pozornost byla těkavější a těkavější. Ke konci díla se mi při čtení zase vrátila veselá nálada a Švejk mě rozesmál. Poslušně hlásím, že jdu spát.... celý text