RonnieSmithx
přečtené 261

Koulelo se, koulelo
1991,
Jaroslav Seifert
Kdybych byla dítě, tak by se mi to určitě líbilo, ale já se bohužel neučím mluvit, takže nedokážu pořádně ocenit. Je smutné, že jabloni nepomohlo ani citové vydírání.... celý text
Pohádka o Květušce
1972,
František Hrubín
Kdyby Květuška uměla říkat ne a byla trošku bojácnější, tak by jí nikdo nerozšlapal zahrádku. Ani kamarády si nedokáže udělat sama a musí jí pomoct holubička. Co to učí naše děti? Vyrostou v iluzi, že je vždycky přijde někdo zachránit?... celý text

Labutí jezero
1970,
Kamil Bednář
"Chtěla bych být zítra alespoň jednou z těch voskových svící na rozsvíceném lustru, aby ti mé horké slzy skanuly k roztančeným střevícům, až budeš v tanci objímat jiné dívky..."... celý text

Kubula a Kuba Kubikula
1981,
Vladislav Vančura
Myslím si, že název Houbyhoubičky je inspirovaný tím, co Vančura požíval při psaní této knihy. "Děkujeme ti za buchty při popravě. Radní páni nás udí, abychom skomírali. Mám řádný strach. Už se blíží někdo se sekyrou." Tento úryvek, který cituji, je rozhodně nejlepší částí celého díla. Dokonce dle mého názoru vynahrazuje i ty trošku nudnější kapitoly. Dále bych ale chtěla ujasnit, že nejsem fanouškem zoofilie.... celý text

Míša Kulička v rodném lese
1966,
Josef Menzel
Příběh utrápeného muže, kterého šikanuje vlastní kohout. To všechno ho dovede k halucinování medvědů, což ho dostane do léčebny pro psychicky nemocné, ale v jeho hlavě se jedná o cirkus.... celý text

Povídání o pejskovi a kočičce
1979,
Josef Čapek
Skvělé! Nejvíc se mi líbila ta část, ve které kočička ukončila rasismus.

Ferda Mravenec
1992,
Ondřej Sekora
banger!!!!!! první díl knižní série "Muži, kteří nenávidí ženy" - až tak hanebné Beruščino chování bylo - ublížilo Ferdovi.
Zahradník Heyduk a O Lidušce, malířce pokojů
1960,
Jarmila Glazarová
jak chudí lidé uvažovali o hromadné sebevraždě/vraždě

Dášeňka
1980,
Karel Čapek
Nejvíc se mi na díle líbí, že Čapek naučil Dášenku i psát, aby mohla napsat úvodní psaníčko.

Máchovské variace
1945,
Josef Hora
„Tvé ruce, oblouk gotický, a tvoje ústa, rudá rána. Milovat? Nikdy. Navždycky. A plachta v dáli, větrem hnaná, sleduje milovaný cíl, k němuž jak oči pnou se slova, vnuknutí hudby, ptáci chvil, ta slabá křídla básníkova.“... celý text

Radosti života
2016,
František Gellner
„Nejlépe praštit uměním a jíti oběsit se!“ CELÁ TATO SBÍRKA JE BANGER ZA BANGEREM

Žalář nejtemnější
1959,
Ivan Olbracht (p)
Nemyslím si, že žalářem nejtemnějším byla pro Karla láska, protože si nemyslím, že Jarmilu skutečně miloval. On o lásce mluví jako o ztrátě kontroly, v čemž má na jednu stranu pravdu, neboť při afekci je těžké danou osobu dostat z hlavy, ale ne takhle. On nad ní chtěl mít kontrolu v plné míře, a když cítil, že přestává mít převahu, tak ano, zničilo mu to tu jeho „svobodu“, ale v první řadě byl psychicky labilní. Chorý stav duše se očividně dědil v jejich rodině, neboť už jeho matka si najala soukromého detektiva, protože chtěla vědět, co je Jarmila zač. Největší paralela je ale mezi ním a jeho tetou Emou. Ta se prohlubuje v momentě Karlova absolutního šílenství, kdy odhání všechny pryč a promlouvá s člověkem, který existuje jen v jeho hlavě. Karel i Ema ničili život ostatním svými bludy. Oba byli paranoidní, a když si něco usmyslili, tak to nedokázali pustit. Největší problém u Emy byla myšlenka, že je všem na obtíž, a u Karla chorobná žárlivost, což souvisí s pocitem, že je na obtíž, hlavně po jeho oslepnutí, neboť na své ženě musel být zcela závislý. Celá ta jeho vize rozchodu a koupě hospodářství pramení z jeho posedlosti kontrolou. Usmyslil si, že když je jako slepec zranitelnější, tak mu více ublíží Jarmilin odchod. Obával se toho. Obával se, že ho opustí a on nebude mít nic v pevně rukou. Rozvod mu nabízel možnost, jak opět získat převahu. Ano, sice jí řekl, že je to na ní, aby se rozhodla, ale to nemění nic na tom, že to byl on, kdo s touhle vizí přišel. Tím pádem mu to nemohlo tolik ublížit.... celý text