sagasir
přečtené 1205
Pyramida
2016,
Henning Mankell
Zpátky do minulosti Opět skvělý Mankell a jeho další počin (tentokrát už devátý) s hlavní postavou Kurtem Wallanderem, ale přesto to nebylo úplně ono. Bylo to jednoduše takové zvláštní číst znovu o postavách, které už v ostatních dílech této série zemřeli, ale přesto jsou najednou opět naživu a vlastně se s nimi k tomu všemu setkáváme jakoby z dřívější doby, než co se objevovali v dalších dílech série. Rozhodně nezvyk byl i zvyknout si na Wallandera jako na mladíka, pochůzkáře atd. Pyramida jako dílo dokazuje obrovskou oblibu čtenářů této série, jelikož byla sepsána jako reakce na otázku nadšených čtenářů, kteří se pídili po tom co se s Wallanderem dělo před úvodním dílem této série. Na jednu stranu je tedy určitě fajn, že jsme mohli komisaře opět poznat trochu jinak, ale jak jsem psal výše, tak vcelku trvá znovu si zvykat na oživlé postavy a onen návrat do minulosti. Kniha tak působí jako první díl této série, zvlášť když končí telefonátem, kterým úvodní díl Vrazi bez tváře začíná, ale přesto tomu tak není. Samotný komisař je zde jinak opět vykreslen jako sympaťák a skvělý pochůzkář až nakonec komisař. Z ostatních postav se mi pak nejvíce líbil jeho otec. Ten je zde vykreslen jako mírně řečeno podivín a pobavilo mě i jeho uvrhnutí do vazby, jelikož se snažil vylézt na pyramidu. Pyramida naznačuje, že se v ději opět podíváme do ciziny a samozřejmě tomu tak je. Z cizích krajů se v knize můžeme těšit na Egypt a Dánsko. Ještě dodám pár slov k samotným příběhům v knize se objevujících. Ty nejsou tolik napínavé, jako ostatní příběhy z této skvělé série, ale Mankell a jeho Wallander už jsou taková zavedená značka, že jim to s klidem prominete. Dějově však nenudí a příjemně ubíhají. Nejvíce se mně pak líbil poslední případ. Ten mi přišel takový nejvíce propracovaný a takový nejvíce se blížící tomu starému známému Wallanderovi a jeho případům. Rozsahově pak kniha znovu nijak nevybočuje a vy si tak můžete užít 423 stran počtení se svou oblíbenou postavou. Byť opět skvělá kniha, tak pro mě zatím ze série s komisařem Wallanderem nejslabší a i proto ji uděluji v uvozovkách jen 70 %. Mám radši totiž již protřelého komisaře Wallandera z Ystadu a těším se, až si přečtu už desáté pokračování této skvělé série.... celý text
Lovec králíků
2017,
Lars Kepler
Návrat se vším všudy Kniha Playground od této autorské dvojice na mě zrovna kdovíjak nezapůsobila. Naopak jsem z ní byl zklamán a o to víc jsem se právě na Lovce králíků těšil a měl radost, že se manželé Ahndorilovi vrací k tomu, co jim jde výborně. Naštěstí mohu prohlásit, že mě tato kniha nezklamala. Lovec králíků opět na nic nečeká, dějově nás velice rychle vtáhne a drží naši čtenářskou pozornost, ostatně na to už jsme u této série zvyknutí. Čtenářům už docela známý komisař Linna je zde znovu skvěle vykreslen a získává si u mě větší a větší sympatie. Dokonce mi začala být sympatická také postava komisařky Baureové a to jsem ji ze začátku jejího působení moc nemusel. Oživujícím a zajímavým prvkem pak působí kupříkladu postavy kuchaře Rexe a jeho syna Sammyho. Překvapivá je i postava vraha. Jeho totožnost se možná dozvíme dříve než by leckdo čekal, ale příběhu to nijak neubírá na kvalitě a za to má autorská dvojice plusové body. Ostatní postavy jsou jakbysmet dobře popsané a do příběhu vesměs správně pasují. Pozitivně vnímám i samotnou básničku o deseti malých králících. Nevím, jestli nad ní stejně uvažovali samotní autoři, ale já v ní viděl jakýsi odkaz a poctu na staré dobré detektivky a jejich autorku Agathu Christie. I to se mi líbilo, ať už to opravdu tak bylo či nebylo zamýšleno. Dobrá detektivka by měla být samozřejmě napínavá a to Lovec králíků splňuje dostatečně. Překvapivé pasáže v ději se téže objeví a překvapivý je také samotný úplný závěr, jenž nám nejspíš naznačuje začátek dalšího příběhu. Příjemně působí i jakési pasáže týkající se milostného vztahu komisaře. Ty celý děj dělají správně zajímavějším. Nebudu však jen chválit, jelikož jsem našel také pár věcí, za které autoři ode mě plusové body nedostanou. Například anonymní sex na záchodcích policejní psycholožky Janette a nebo linka s možnou vyšetřovací verzí, že se jedná o terorismus. Za sebe bych pak uvítal nějaké delší a možná zajímavější konečné střetnutí komisaře s vrahem. Lovce králíků následně řadím za Písečného muže, Svědkyni ohně, Hypnotizéra a Stalkera až na předposlední místo. Méně se mi už pak jen líbila Paganiniho smlouva z dílů této výtečné krimi řady. I tak tento poslední díl považuji za skvělou kriminálku a proto jí uděluju 85 % a už teď se těším na další díl s oblíbeným komisařem.... celý text