SBH přečtené 643

Bretaňské poměry 2014, Jean-Luc Bannalec (p)

Nebyl důvod odebrat ani jednu hvězdu z plného počtu. Sympatický hlavní hrdina, vtipné hlášky, zašmodrchaný případ. Pachatele jsem sice uhodla poměrně brzy, nicméně ani poté kniha neztratila spád a já byla napnutá, zda jsem se trefila. Nechápu, proč byl Dupin v anotaci prezentován jako milovník tučňáků, když podstatně víc své lásky věnoval kávě (můj člověk). A barvité vykreslení Bretaně bylo úžasné. Jdu na druhý díl.... celý text

Anglické listí aneb Coolturní šok 2017, Alena Damijo

Prostě báječná kniha. Vtipná (nad českými výrazy přepsanými tak, aby je přečetl Brit, jsem plakala smíchy, ale vlastně bylo takových míst vícero), zábavným způsobem poučná a střídmě dojemná (nesnáším přehnaný patos, jsem Čech). Líbil se mi i osobní příběh autorky, který probíhal příjemně na pozadí. Taky vysoce oceňuji kultivovaný jazyk a jiskrné výrazivo. Autorka v tomto ohledu strčí do kapsy mnoho soudobých uznávaných českých spisovatelských hvězd. Ihned mi naskočilo srovnání s knihami M. Szczygiela, z nichž cítím povrchnost výběru a zpracování témat a hlubokou nenávist vůči Čechům vydávanou za pokroucenou přízeň (jak katolické!). V knize paní Damijo naopak vnímám upřímnou lásku k Británii. Děkuji. Určitě sáhnu i po dalších dílech autorky.... celý text

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu 2017, Becky Chambers (p)

Krásné a čisté sci-fi. Za bohatství autorčiny fantazie by se nestyděl ani A. C. Clarke. Přesný mix humoru a hlubších myšlenek, dokonale propracované postavy. Ještě ve třech čtvrtinách knihy jsem měla připomínky k ději, že plyne pohodově a klidně, aby se všechno v závěru zvrtlo, zamotalo, vykrystalizovalo a zdůvodnilo. Časem mi dala smysl i první kapitola, v níž se Corbin hádá s kapitánem. Jediné co mi trošku vadilo, byla zřetelná "lidská" optika, s níž autorka hodnotila jednotlivé rasy. Na promiskuitu Ándrisků nahlížela s laskavou tolerancí, zato hluboká zamilovanost Lidí byla předmětem stálé kritiky a podobně. Proč neměřila všem stejně? Doporučuju. Určitě se ke knize ještě vrátím a rozhodně se těším na další díl.... celý text

Národ 2009, Terry Pratchett

Nad touto knihou jsem pochopila, že každý Brit si musí vyřešit svou koloniální minulost. A Mistr to samozřejmě zvládl s noblesou, humanismem a šarmem sobě vlastním. Nejlepší scéna - soud Dafné. Nejsilnější moment - Dafné doporučí Mauovi, aby nechal lidi, ať myslí sami za sebe. (Nesnáším citace, takže volně reprodukuju.) Nejlepší postava - tatínek Dafné, guvernér. Já chci takového krále! Nejvtipnější moment - ouha. Kniha ani zdaleka nedosahuje v tomto ohledu kvalit ostatních Mistrových počinů. Na druhou stranu je hluboká a moudrá a plná naděje. Doporučuji.... celý text

Jsem romantik, ale léčím se 2017, Leah Konen

Tahle kniha byla jedno velké ALE. Dobře se četla, ale obsahovala příšerné množství chyb a překlepů (ach, ty korektury překladové literatury!!!) - např. - "pojďte jsem" (pojďte sem, asi) atp. Vyprávět romantický příběh z pohledu Lásky byla dobrá myšlenka, ale to by ona personifikace nesměla působit jako afektovaný školitel soft skills. Heslo "každého potká velká láska" se řadí po bok větě "se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak". V tomto ohledu mi zábavné přišlo jenom členění lidí podle přístupu ke vztahům a jejich charakteristiky. Hlavní hrdina se s náloží ran osudu vyrovnával se ctí a kupodivu dost racionálně. Ale nad důvodem rozvodu jeho rodičů jsem opět tloukla hlavou do zdi. Děj byl naprosto banální bez jediného pořádného zvratu. Na druhou stranu krátké kapitoly se četly skvěle. Konec dobrý, všechno dobré, ale víckrát ne.... celý text

Muž na stezce 2008, Miroslav Žamboch
odpad!

Tohle byla chyba. Děj nahrazený nekončící linkou bezúčelného násilí, přičemž pro mě osobně není žádné násilí možno posvětit účelem. Autorovi se povedl charismatický hrdina, ovšem na úkor vedlejších postav, které jsou ploché a černobílé. Ženské hrdinky popsal vesměs jako chamtivé a vypočítavé děvky, výjimku tvoří Anemari, která se v průběhu jedné stránky z bojovné lvice stane zhroucenou chudinkou, takže další ženský ideál - manipulativní hysterka? Samotný Koniáš mě dostal hláškou - jsem stvořen k zabíjení, a proto miluju život - hm, takže "mlátím tě proto, jelikož tě miluju"? Děkuji, nemám zájem. U pointy Cherchez la femme jsem si říkala, kdo je větší blbec - Koniáš, autor nebo já, že jsem tu knihu vůbec otevřela. Koniáš je schopen holýma rukama přeprat obří gorilu, ale troška smyslu pro humor by ho zabila. A vysvětlete někdo, prosím, panu Žambochovi, že muž se sice zamiluje očima, ale žena ušima a věčné opakování, že Koniáš je ošklivý (vysoký, šlachovitý, byť zjizvený), proto nemůže získat partnerku - no, kdyby se usmál, byl vtipný a zábavný, tak by holky jeho jizvy zas tak neřešily. Za mě rozhodně ne.... celý text

Tvůrci náhody 2018, Joav Blum

Vůbec mě nepřekvapuje poměrně nízké hodnocení knihy, protože děj je tak spletitý a mnohovrstevný, že může působit nesrozumitelně. Ale pro mě prostě učiněná lahůdka. Úžasné charaktery, kdy jsem držela palce i nanicovatému Guyovi, s Emily jsem brečela a Erica vzala na milost. Spousta podnětů k zamyšlení včetně otázky - a mohlo by to být doopravdy? Krásné, hluboké, emotivní, chytré. Rozhodně doporučuji.... celý text

Hádej, můžeš jednou 2018, Kateřina Castañeda

Obálka je dosti nešťastná. Zajímavý obrázek nekoresponduje s obsahem. Název je zoufale nevýrazný. Ve čtečce se tohle umění změní v šedou šmouhu. Po otevření na mě baflo nakladatelství Prostor a já si vybavila heslo z jejich plakátů - Kvalitní knihy se obejdou bez čtenářů. Super, kvalitní jídlo se obejde bez strávníka, kvalitní vlak bez cestujících. Tak fajn, knihu jsem odložila. Po zdolání těchto bariér se mi text překvapivě líbil. Autorka píše elegantně a vtipně, zápletky všech povídek jsou zajímavé a zábavné. Úplně největší devizou jsou charaktery postav skvěle vystižené jejich jednáním a úvahami, nikoli prázdným popisem. Naopak nějaké vykreslení okolí či zjevu hrdinů mi trošku chybělo, vyjma "nadupaných dekoltů" a váhy kolem metráku se čtenář moc nedozvěděl. První povídka se mi líbila nejvíc, ale bohužel od půlky knihy jsem byla zasažena přemírou povrchnosti jak postav, tak prvoplánového řešení problémů. Co kdyby Marcela spadla do opravdu luxusního prostředí? Jak by se zachovala? Taky mě mrzelo, že efektní vypointování každé povídky jde na úkor vysvětlení, jak ke změně chování postava dospěla. V poslední povídce autorka vykradla sama sebe včetně rozuzlení, kdy zároveň s prozřením hrdinky dojde k vyzmizíkování všech problémů zásahem deus ex machina bez jakéhokoli jejího úsilí. Nemohu dát víc než tři hvězdy, a to nezapočítávám svůj ryze osobní problém. Postavy prolévající hrdlem tekutiny nepijí, nekonzumují, nepolykají, nýbrž výhradně "srkají". No a já pokaždé slyším ten zvuk. Nic moc.... celý text

Svatební noc 2014, Sophie Kinsella (p)

Téměř celou knihu jsem si libovala, že čtu konečně pěknou romantiku, která má hlavu a patu, postavy se chovají logicky, okolnosti působí více než uvěřitelně (až krutě realisticky - personál na letišti, nevšímavé učitelky atp.). Závěr se ovšem zvrtl. Spoiler. Jakože ano, všichni skončili v těch správných náručích, ale jak Ben celou dobu Richardovi směle konkuroval, nakonec z něj autorka udělala dětinského troubu. Také si nejsem jistá, jak bychom podle Kinselly měli řešit životní trable. Je-li jakákoli aktivita špatně, tak rovnou skákat pod vlak? Za úplný konec hvězda dolů. Jinak jako obvykle - vtipné, chytré.... celý text

Nejhloupější anděl 2006, Christopher Moore

Fakticky to byla legrace. Akorát anotace se opět netrefila ani do budovy, na které visel terč. Tucker hrál druhé housle a anděl působil spíš jako prášek do pečiva, než jako plnohodnotná postava. Hlavní pár hrdinů, Theo a Molly, byl zato k sežrání. Četlo se to hladce a série bizarních příhod kupodivu nepůsobila uměle. Jednu hvězdu ubírám za to, že si po dvou dnech prakticky nedokážu vybavit dějovou linku, a za hodně za vlasy přitažený konec. Zdá se mi překvapivé, že kniha porazila nějakého Pratchetta, ale možná mě ovlivňuje úhel pohledu skalní fanynky.... celý text

Astronomův sen 2018, Thierry Bourcy

Chtěla jsem dobrou detektivku a dostala ji. I to renesanční prostředí se mi líbilo. Vyšetřovatelé Kotrba a Matyáš byli sympaťáci, zápletka uvěřitelná a ve své jednoduchosti vlastně zašmodrchaná, přímočaré vyšetřování. Opravdu nejvíc se mi líbil samotný konec, často bych chtěla mít Kotrbu po ruce i v reálu. Taková klasika ve stylu A. Christie.... celý text

Štěstí pro lidi 2018, P. Z. Reizin

Vždycky se mi obtížně hodnotí knihy, které jsou z mého úhlu pohledu dokonalé. Co napsat k této? Mrazilo mě z probíhajících dějů a možných souvislostí, zároveň jsem se nad každým druhým odstavcem smála. Hrdinové byli skvělí, záporáci odporní. Nejsem si jistá zařazením Steeva, šacovala bych ho na temnou stranu, ale zjevně v každém je cosi dobrého. Rádoby lehká komedie, která ale často nabídla zneklidňující otázku. Trocha kybernetiky, trocha katastrofických vizí, hodně romantiky, to vše vtipné a svižné. Rozhodně doporučuji. Spoiler - kéž by nějaká AI chtěla platit mou útratu z účtu mého ex.... celý text

Foucaultovo kyvadlo 2002, Umberto Eco
odpad!

Tak jo, nebyla to kniha pro mne. Ploché postavy, děj veškerý žádný. Ecovi se podařilo s mistrovstvím sobě vlastním zavraždit i dialogy - postavy neinteragují, ale pouze chrlí vědomosti, které autor o tématu nasbíral. Emotivní náboj veškerý žádný. A informační přínos bohužel také nulový, nejspíš vzhledem k výše uvedenému. Příliš mnoho dat podaných nezáživným způsobem. Rovnice: "temné a nesrozumitelné = chytré a kvalitní" podle mého neplatí absolutně a opravdu geniální myšlenky mají relativně jednoduchou formu.... celý text

Artemis 2018, Andy Weir

Starý dobrý Weir. Chytrý, vtipný, ironický, ovšem přiměřeně, sympatický a plný naděje. Velká pochvala za to, že napsal úplně jiný příběh, než ten slavný. Vyloženě jsem si užívala fakt, že hlavní hrdinka nebojovala dočista osamocená. Nejsem zrovna příznivcem zločinců v roli klaďasů, ale Jazz jsem fandila. V závěru nezbytný americký patos a trochu nereálný časový průběh autorovi odpouštím - vždyť to bylo sci-fi, ne? A v neposlední řadě musím vyzdvihnout překlad M. Prokopa a text bez pravopisných chyb. V dnešní době zářná výjimka. Po knize určitě sáhnu znovu.... celý text

Druhou nohou v hrobě 2016, David Nedoma

Zaujal mě obal, i když... obouruční meč slouží pouze pro obřadní záležitosti. A ty nohy? První stojím na rantlu a tou druhou v hrobě? Nebo jsem v té díře už oběma nohama? Nějak nevím. Styl mluvy pana Bočka mi byl sympatický, na začátku jsem se válela smíchy. Ovšem sarkasmus funguje jako ostré koření - v malé dávce zvýší přitažlivost, nadměrné množství změní jídlo v nepoživatelný blaf. A přesně to se stalo s románem pana Nedomy. Od půli čtení klopýtalo a na konci mi bylo už úplně jedno, jak příběh dopadne. To je u detektivky hodně špatné. Takže dvě hvězdy dávám za některé opravdu povedené hlášky. Po druhém dílu nesáhnu, nepředpokládám, že se hlavní hrdina (autor) začne víc soustředit na děj a vyšetřování, a méně na jízlivé hodnocení pana Víta. Jo, to jsem zapomněla - absolutní absence popisů způsobila, že děj i postavy plavaly v jakémsi podivném vzduchoprázdnu. A to nejsem milovník Aloise Jiráska.... celý text

Svatba naoko 2018, Jo Watson

Úvodní scéna, kdy Annie načapá snoubence in flagranti, byla naprosto skvělá včetně převrácených dopadů na zúčastněné. Ovšem dál následovalo jenom pubertální "poměřování pindíků", což Annie mnohokrát zmiňovala, ovšem sama se k němu nechala vyprovokovat. Úplný závěr už mi připadal jako příručka feng šuej. Takže za mě rozhodně ne. Dalšími hřeby do rakve byla tragická úroveň samotného textu. Když jsem zjistila, kolik lidí je podepsáno pod českou verzí, bylo mi do pláče. Každá druhá věta obsahovala chyby, špatné tvary slov, dočista chybějící slova - např. "seděl u bazénu s nohama ve voda" apod. Celkově nic moc.... celý text

Všechny tvé polibky 2016, Julia Quinn

Operetu mám ráda, ale v tomto případě jsem na ni zřejmě neměla náladu. Přepjaté charaktery, afektované situace. Hugh byl sympatický tragéd, ale jeho dobré úmysly zůstávaly okolím katastrofálně nepochopeny. Daniel mi lezl na nervy - takový milý, milý hoch, který střelil svého přítele tak, že ho téměř zabil, a zcela jistě zmrzačil, ale pořád je za chudáčka. Před krutým markýzem se třese půlka Evropy, ale pak si sedne na zadek před Sárou? To jako vážně? Sára vyčítá Hughovi, že vyhrožuje sebevraždou, aby o pár stránek dál udělala nemlich totéž? Neupřímné. A divoké erotické scénky mi vůbec neseděly do dané společnosti. Tahle kniha se s mým vkusem nepotkala.... celý text

Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla 2013, C. D. Payne

Je to definitivní. Styl tohoto autora mi nesedí. Ale jako obvykle jsem se v průběhu prvních padesáti stránek přizpůsobila a pak se královsky bavila až k závěru. Živé postavy, brutálně vtipné dialogy, zajímavá zápletka a dokonce mám pocit, že i Helenin sarkasmus kapku zlidštěl. Konec ovšem Payneovi totálně ujel. Objasnit záhadu díky spoustě náhodných úmrtí je přes čáru. Stejně tak nelogické sbratření všech (přeživších) zúčastněných. Knize to sebralo asi devadesát procent uvěřitelnosti. Škoda. Velká škoda. Protože díky mnoha přesným postřehům mohla být kniha i o "něčem navíc".... celý text

Podsvětí - Artefakt 2016, Kristina Hlaváčková
odpad!

Od prvních stránek se nabízelo srovnání s Dcerou kostí a dýmu a filmem Kill Bill. Jsem zastáncem recyklace použitých nápadů, ovšem nové zpracování musí mít šmrnc. Tady chyběl, a citelně. Hlavní hrdinka typu Johany z Arku, "vetři si do toho hlínu a bojuj dál", mi vůbec neseděla. Všechny další postavy (výhradně mužské) splývaly. Záhady a tajemství byly tak přitažené za vlasy, že vůbec nevzbuzovaly můj zájem (drak ve Vltavě?). Humor jsem nenašla ani pod lupou. Podle komentářů níže kniha působí jako dílo zahraničního autora. Ano, to je pravda. Tedy přesněji řečeno působí jako překlad zahraniční fantasy. (Autorka pracuje jako překladatelka.) Její styl obsahuje všechny typické chyby - časté opakování slov, opakování informací, a co je nejhorší - opakování hlášek. Každý byl "tajemný jako hrad v Karpatech", Sam pokrývala listy svého deníku zásadně "rozsypaným čajem". Ve třetině mě to zmohlo, konkrétně po scéně, kdy Sam se zraněnou páteří, otřesem mozku a zlámanou rukou přemůže partu ruských mafiánů křížených se zabijáckými čaroději. Odrážení kulek z revolveru čepelí meče je namouduši lahůdka. Ve chvíli, kdy jsem pocítila odpor při představě, že knihu otevřu a budu číst dál, jsem vyhlásila porážku. Nedočteno, nedoporučuji.... celý text

Návrh 2016, Elle Kennedy

Konečně romantika, jak má být. Sympatická hrdinka, hrdina k sežrání, vzájemné jiskření, vtipné dialogy. I závěrečná rozchodová zápletka byla uvěřitelná a smysluplně vyřešená, navíc osvěžujícím způsobem netradičně. Opravdu mi vadilo, jak bylo čtenáři o hlavu otloukáno Hannino znásilnění prakticky v každém druhém odstavci. Tak silné drama by potřebovalo tajuplné náznaky a důrazné odhalení. A opravdu by se mi líbilo, kdyby na konci došlo k potrestání padouchů, tedy víc než se stalo, ačkoli to by už zavánělo afektovaným klišé. Co se týče stylistiky, vzdávám boj. Tvar "bysme" mi drásá oči, zdůrazňování způsobem, kdy Každé. Slovo. Tvoří. Větu. je pro češtinu netypické a nefunkční (kapitálky? pomlčky?). A tak dál. Ale celkově fakt dobrý.... celý text