Scarefish přečtené 86

Kámen mudrců 1999, Johanes Anker Larsen

Ve své době získala tato kniha cenu za nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. Dnes je to něco nepředstavitelného! Tato kniha není pro každého, určitě nejde o "trhák" v dnešním slova smyslu. Je to malý, stranou stojící duchovní klenot, který přitáhne zájemce o mystickou literaturu. Hledače smyslu života, ty, kteří pátrají po své vnitřní podstatě a všeobjímajících zákonech vesmíru.... celý text

Západ 1925, Karel Václav Rais

Pěkný příběh ze starých časů. Mám takové knihy moc ráda a K. V. Rais je můj oblíbený autor.

Veselé pohádky a říkadla 1989, Michail Alexandrovič Bulatov

Moje oblíbená knížka ruských pohádek a říkadel. Moc se mi líbily i obrázky: ty veselé, ale hlavně ty strašidelné.

Německé pohádky 1961, Jacob Ludwig Carl Grimm

Oblíbená kniha mého dětství. Některé pohádky se mně líbily víc, jiné méně. Když jsem četla Husopasku, plakala jsem nad koněm Faladou. Pak jsem to jméno dala dřevěnému koníkovi, kterého mi vyrobil táta. Nyní víc než tehdy se mi líbí ilustrace Jiřího Trnky, které ji provázejí. Dnes jen doufám, že Německé pohádky budu číst vnučkám, i když mám své pochyby, jestli se jim bude líbit - dnes mají děti poněkud jiný vkus.... celý text

Barevný závoj 2017, William Somerset Maugham

Milostné romány mě už tak říkajíc neberou. Tuhle knížku jsem ale na milost vzala, původně na doporučení dcery. Dobře jsem udělala, nejde tu jen o triviální manželský trojúhelník a jeho rozřešení, příběh dopřává čtenáři i radost z pěkného překladu, citové zaujetí a dobře podanou psychologii postav. Waltera jsem si oblíbila. Teď si knihu vychutnávám i jako četbu v rozhlase.... celý text

Z tajů pražských pověstí 1946, Popelka Biliánová (p)

Četla jsem v dětském věku a krásně jsem se u toho bála. Působivé černobílé obrázky výstižně dokreslovaly svět strašidel rejdících uličkami staré Prahy. Morová rána, Turek v Ungeltu, nějaký ten bezhlavec. Oblíbená kniha... celý text

Soudce z milosti 2002, Ivan Klíma

Tato kniha se do mých čtenářských zážitků asi moc nepropíše. Není to podle mě nikterak výjimečné dílo, jak je opěvuje záložka. Podává nicméně výstižný obraz společnosti let budování socialismu a starší generace v něm najde realitu, kterou ve větší či menší míře zažívala na vlastní kůži. Příběh byl zpracován zřejmě i na základě vlastního autorova života. Zachycuje myšlenkové zrání člověka od naivně budovatelského mladí až po vystřízlivění a vystoupení z kariérního bezpečí, zřejmě koncem 70. let. Postupné odcizování v partnerském vztahu a výstižné popsání stavu, kdy po dlouholetém soužití vyvstane absurdita téměř absolutního neporozumění, nezájmu a nemožnosti pochopit svého partnera. Zajímavá se mi zdála i postava bratra Hanuše, i když se v příběhu vyskytuje jen okrajově. Naopak vztah Aleny a Honzy a jejich dialogy, to bylo něco tak nedomrlého, že jsem se musela až smát, to se opravdu nepovedlo. "Také to už věděl, že člověk nenalezne ve světě svobodu, pokud ji nenalezne v sobě, i kdyby panovaly ty nejlepší zákony, i kdyby měl sebevětší moc o světě a o lidech rozhodovat. A nikdo ho neobdaří vznešeností, pokud se v jeho duši nezrodí, a nikdo ho nevyváže z pout, když se nesvede vyprostit z těch, jež si sám nasadil."... celý text

Syn větru a prsatý muž 2013, Josef Formánek

Hanýžka a Martínek 1999, Jindřich Šimon Baar

Jemný, idylický dětský příběh, k němuž se lze vrátit i v dospělém věku. Alespoň já to tak mám. Sehnala jsem si ji i ve starším vydání - omšelý paperback z roku 1968, aby ten časoprostorový návrat byl co nejdokonalejší.... celý text

Píseň o cestě 2010, Bibhútibhúšan Bandjopádhjáj

Poměrně smutný příběh z chudého indického venkova. Touhy a sny dětského světa. Zasáhl mě dost silně.

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

Nevšední příběh lásky. V žádném případě se nejedná o tuctové zpracování, právě naopak. Jedna z nejlepších knih, které jsem přečetla. Výborný překlad, paní Stárková si s poetikou Garcíi Márqueze poradila geniálně.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Ano, tahle kniha je perla magického realismu. Není možné ji minout, pokud má čtenář tento žánr v oblibě. Barvitý svět rodiny Buendíů, ve výborném překladu. Kdybych měla více času, ráda bych si ji dopřála ještě jednou.... celý text

Klika byla vysoko 2018, Roman Szpuk

Ze začátku nic moc, ale postupně jsem se začetla a je to požitek! Nečekejte žádný napínavý děj, ani vytříbený styl. Nicméně autorova schopnost všímat si maličkostí, drobných detailů činí z každé drobné události niterný zážitek, který se přenáší na čtenáře.... celý text

Vlastní životopis 1999, Agatha Christie

Barvitý životopis mé oblíbené autorky, v jejím vlastním nevšedním podání. Kniha, ke které se můžeme s radostí vracet. Tak, jako jsou jedinečné Agathiny detektivky, je jedinečné i toto osobní vyprávění, se kterým se přeneseme do starého dobrého světa staré dobré Anglie a v klidném spočinutí zapomeneme na obrazovky, internet, smartfouny, aplikace, politiku, AI a vůbec :-)... celý text

Jadérko 2023, Matt Bell

Těžko bych napsala lepší komentář než ten, který sem přede mnou vložila Tyet. Nečtu prakticky vůbec sci-fi literaturu ani dystopie, tady jsem udělala výjimku, a to kvůli tématu, které je mojí podstatou. Nebylo to lehké čtení jak v tíživosti výpovědi, tak v samotném zpracování a přiznám se, že mnohé prvky jsem si ani nedokázala vizualizovat, a to nejsem jedinec bez fantazie. Ve světle toho, co dnes prožíváme je v románu dost možná nastíněn i další vývoj planety Země a i konec lidské civilizace, která je ve své danosti tak problematická, dnes očividně destruktivní pro samu podstatu života. Faun Chapman snad zosobňuje i bytost "člověka-zvířete", kterou jsme všichni někdy na počátku byli, jedince s lidským intelektem, ale zároveň čistou duší přírodního tvora, jenž cítí sounáležitost se všemi formami života i ne-života. Asi si ten příběh budu muset přečíst ještě jednou. "Dnes ví, že všechno, co toho léta viděl, je pryč. Všichni zpěvní ptáci uhnízdění na nejvyšších stromech, ještěrky pobíhající po žulových balvanech. Medvídě s čenichem v podrostu, laně wapiti, na které narazil u soliska, posvátného pohřebiště mamutích kostí. Řeka už není, její tok odklonili. Solisko vysušili spolu s mokřadem. Odstranili každý kámen, který mohli, vystavěli z nich domy a pevnosti, zdi a ploty. Všechny stromy vykáceli kvůli polím a pastvinám, splavili je po řece na další stavby. Trávu vypálili, kvetoucí keře vyklučili. Lidé všechno obrátili naruby, aby jim to lépe vyhovovalo, aby to naplnilo jejich tužby. Chapman dnes žije v budoucnosti, do níž tehdy nahlédl, a truchlí za nepoddajným světem, který tehdy poznal, který mu za to, že po něm nic nechce, na chvíli dal všechno, co měl. Tady je v přírodě stejně umíněné, kde má všechno, co kolem sebe vidí, vlastní vůli. Ve všem sídlí duše malého boha; už skoro zapomněl. Nevěří v božstvo, které vyznává jeho bratr, ani v to, jehož slovo káže Jasper Worth, ale jednu víru má: že každý tvor a vše, co roste, že každé jedinečné místo je bůžkem samo pro sebe".... celý text

Čarodějův učeň 2003, Otfried Preussler

Moje oblíbená, máme ji rádi celá rodina. I film Karla Zemana. Obě zpracování jsou krásně hororová. Vše pěkné už tu řekli předchozí recenzenti.

Miláček 1972, Guy de Maupassant

Maupassanta jsem čítávala hodně a Miláčka jsem milovala. Poutavý příběh, skvěle vylíčené prostředí pařížské smetánky své doby. Výborné je i rozhlasové zpracování s J. Šťastným a V. Preissem.... celý text

Kronika mého života 2007, Josef Lada

Od Josefa Lady jsem přečetla asi všechno, nemohla jsem opomenout ani tuto vzpomínkovou knihu. Čtu ráda o časech minulých a fascinuje mě skromnost podmínek, ve kterých lidé žili. Absenci technických vymožeností jim přeze všecko docela závidím, i to, že nepotřebovali k životu tolik krámů jako my dnes. Milé čtení přinese klid, úsměv, zpomalí čas a odsune do pozadí zběsilosti moderních časů. Díky za pana Ladu!... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Asi budu široko daleko jediná, pro kterou je tahle knížka - vzhledem k popularitě její autorky - tak trochu zklamáním. Nelze neocenit její smysl pro dějové kombinace a barvitost zápletek. Jenže: je to tak trochu ve stylu "čtenář se nesmí nudit". Nemohu se zbavit dojmu, že kniha je celkově povrchní a působí až přeplácaně. Děj hezky plyne a proplétají se v něm v kratších sekvencích příběhy četných postav, až dá práci si je všechny pamatovat a pokaždé zařadit do patřičného vztahu a děje. Od dobré beletrie čekám silný příběh s výpovědí, která mě osloví a přivede k zamyšlení. Autorka má vypravěčskou fantazii a nadání pro dějové konstrukce, slabou stránkou knihy je absence silného příběhu. Je to vlastně takový přitažlivý román pro ženy, který se pěkně čte, ale hlubší stopu v duši čtenářově nezanechá.... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Tato kniha si tu užívá převážně pochvalná až velmi dobrá hodnocení. Já se řadím k té menšině, která moc chválit nebude. Ze začátku jsem byla opravdu napjatá, všechny ty započaté děje mě udržovaly v dychtivé touze se dozvědět, jak to nakonec do sebe zapadne a kdo za vším stojí. Ale časem mě to unavilo. Některé stránky by z té knihy mohly klidně zmizet. Tedy: dějových linií bylo příliš mnoho, postav ještě více a konec - tam už jsem se místy musela smát. Šestiletá holčička, která se zachrání únikem ve výtahu? A další takové "pitomosti". Mám ráda, když se na konec vše vysvětlí, tady to autor nedotáhl, už mu nějak došly síly. No nic, další knihy už si od mistra Bjorka raději nepřečtu.... celý text