Scarefish
komentáře u knih
Zahrada
Jiří Trnka
Jako dítěti se mi líbil především animovaný seriál. Teď jako dospělá mám ráda obojí, knihu i její vizuální podobu. Parta dětí, tajemná zahrada, dobrodružství s nádechem nadpřirozena. Musela jsem do dětského světa Jiřího Trnky dozrát
Kavárna Union
Adolf Hoffmeister
Památník kavárny Union, fenoménu zejména předválečné Prahy, sestavený ze vzpomínek pamětníků. Jejími pokojíčky prošla řada významných literátů, malířů, architektů, kteří zde dali vzniknout nejednomu dílu výtvarnému, slovesnému či spolkovému. Hrály se v ní šachy, vedly učené diskuse, četl se domácí i světový tisk a prováděly drobné taškařice. To všechno po celý den, mnozí návštěvníci zde snídali, obědvali i večeřeli. Velmi skromně, tři šálky bílé kávy s rohlíkem. Sklenice vody s absintem a cigaretka představovaly už hýření. Jak řekl či napsal Karel Čapek, Unionka byla velkým lovištěm duchů. "Všecky talenty mastily svými vlasy její zdi, a všechna početí se dařila v teplé líhni té husté nadýchané atmosféry, a všichni tu četli, a všichni něco usmlouvali a chtěli něco velkého, a především diskutovali o všem možném. Nové a nové mladé generace protékaly tou řadou pokojíků, aniž je ostatně vypláchly, jakási usazenina a náramná zadýchanost patřily vůbec k podstatě Unionky."
Ráda bych to viděla.
Česká básnická moderna
Bohumil Svozil
Kniha, k níž se vracím. Pěkně vyvedená i po výtvarné stránce, v secesním stylu, odpovídajícím době, k níž se obsahem váže. Poezii provázejí ilustrace, tedy spíše reprodukce obrazů Jana Preislera, F. Koblihy, J. Váchala a dalších. Reprezentativní výbor autorů symbolismu, dekadence a realismu. Ukázky literárních kritik. Některé básně jsem se pro svou potěchu naučila nazpaměť. Součástí knihy je i gramodeska s vybranými verši v podání osvědčených recitátorů. Prostě kniha, jaká dnes už nevyjde; osobně si ji dosti cením.
Kámen mudrců
Johanes Anker Larsen
Ve své době získala tato kniha cenu za nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. Dnes je to něco nepředstavitelného! Tato kniha není pro každého, určitě nejde o "trhák" v dnešním slova smyslu. Je to malý, stranou stojící duchovní klenot, který přitáhne zájemce o mystickou literaturu. Hledače smyslu života, ty, kteří pátrají po své vnitřní podstatě a všeobjímajících zákonech vesmíru.
Západ
Karel Václav Rais
Pěkný příběh ze starých časů. Mám takové knihy moc ráda a K. V. Rais je můj oblíbený autor.
Veselé pohádky a říkadla
Michail Alexandrovič Bulatov
Moje oblíbená knížka ruských pohádek a říkadel. Moc se mi líbily i obrázky: ty veselé, ale hlavně ty strašidelné.
Německé pohádky
Jacob Ludwig Carl Grimm
Oblíbená kniha mého dětství. Některé pohádky se mně líbily víc, jiné méně. Když jsem četla Husopasku, plakala jsem nad koněm Faladou. Pak jsem to jméno dala dřevěnému koníkovi, kterého mi vyrobil táta. Nyní víc než tehdy se mi líbí ilustrace Jiřího Trnky, které ji provázejí. Dnes jen doufám, že Německé pohádky budu číst vnučkám, i když mám své pochyby, jestli se jim bude líbit - dnes mají děti poněkud jiný vkus.
Barevný závoj
William Somerset Maugham
Milostné romány mě už tak říkajíc neberou. Tuhle knížku jsem ale na milost vzala, původně na doporučení dcery. Dobře jsem udělala, nejde tu jen o triviální manželský trojúhelník a jeho rozřešení, příběh dopřává čtenáři i radost z pěkného překladu, citové zaujetí a dobře podanou psychologii postav. Waltera jsem si oblíbila. Teď si knihu vychutnávám i jako četbu v rozhlase.
Z tajů pražských pověstí
Popelka Biliánová (p)
Četla jsem v dětském věku a krásně jsem se u toho bála. Působivé černobílé obrázky výstižně dokreslovaly svět strašidel rejdících uličkami staré Prahy. Morová rána, Turek v Ungeltu, nějaký ten bezhlavec. Oblíbená kniha
Soudce z milosti
Ivan Klíma
Tato kniha se do mých čtenářských zážitků asi moc nepropíše. Není to podle mě nikterak výjimečné dílo, jak je opěvuje záložka. Podává nicméně výstižný obraz společnosti let budování socialismu a starší generace v něm najde realitu, kterou ve větší či menší míře zažívala na vlastní kůži. Příběh byl zpracován zřejmě i na základě vlastního autorova života. Zachycuje myšlenkové zrání člověka od naivně budovatelského mladí až po vystřízlivění a vystoupení z kariérního bezpečí, zřejmě koncem 70. let. Postupné odcizování v partnerském vztahu a výstižné popsání stavu, kdy po dlouholetém soužití vyvstane absurdita téměř absolutního neporozumění, nezájmu a nemožnosti pochopit svého partnera. Zajímavá se mi zdála i postava bratra Hanuše, i když se v příběhu vyskytuje jen okrajově. Naopak vztah Aleny a Honzy a jejich dialogy, to bylo něco tak nedomrlého, že jsem se musela až smát, to se opravdu nepovedlo.
"Také to už věděl, že člověk nenalezne ve světě svobodu, pokud ji nenalezne v sobě, i kdyby panovaly ty nejlepší zákony, i kdyby měl sebevětší moc o světě a o lidech rozhodovat. A nikdo ho neobdaří vznešeností, pokud se v jeho duši nezrodí, a nikdo ho nevyváže z pout, když se nesvede vyprostit z těch, jež si sám nasadil."
Hanýžka a Martínek
Jindřich Šimon Baar
Jemný, idylický dětský příběh, k němuž se lze vrátit i v dospělém věku. Alespoň já to tak mám. Sehnala jsem si ji i ve starším vydání - omšelý paperback z roku 1968, aby ten časoprostorový návrat byl co nejdokonalejší.
Píseň o cestě
Bibhútibhúšan Bandjopádhjáj
Poměrně smutný příběh z chudého indického venkova. Touhy a sny dětského světa. Zasáhl mě dost silně.
Láska za časů cholery
Gabriel García Márquez
Nevšední příběh lásky. V žádném případě se nejedná o tuctové zpracování, právě naopak. Jedna z nejlepších knih, které jsem přečetla. Výborný překlad, paní Stárková si s poetikou Garcíi Márqueze poradila geniálně.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Ano, tahle kniha je perla magického realismu. Není možné ji minout, pokud má čtenář tento žánr v oblibě. Barvitý svět rodiny Buendíů, ve výborném překladu. Kdybych měla více času, ráda bych si ji dopřála ještě jednou.
Dům duchů
Isabel Allende
Dům duchů jsem četla jedním dechem. Od Isabel jsem přečetla více knih, tahle byla první. Realita se prolíná s magií, jak to má v magickém realismu být. Fascinující hrdinové. Nikoli banální příběh lásky a touhy, omylů a prozření, na pozadí historických dějů. Clara, Blanca a Alba. Už jen v těch jménech ženských postav lze vnímat určitou symboliku.
Klika byla vysoko
Roman Szpuk
Ze začátku nic moc, ale postupně jsem se začetla a je to požitek! Nečekejte žádný napínavý děj, ani vytříbený styl. Nicméně autorova schopnost všímat si maličkostí, drobných detailů činí z každé drobné události niterný zážitek, který se přenáší na čtenáře.
Vlastní životopis
Agatha Christie
Barvitý životopis mé oblíbené autorky, v jejím vlastním nevšedním podání. Kniha, ke které se můžeme s radostí vracet. Tak, jako jsou jedinečné Agathiny detektivky, je jedinečné i toto osobní vyprávění, se kterým se přeneseme do starého dobrého světa staré dobré Anglie a v klidném spočinutí zapomeneme na obrazovky, internet, smartfouny, aplikace, politiku, AI a vůbec :-)
Zlodějka knih
Markus Zusak
Knihu jsem četla před několika lety. Pamatuju se, že mě nadchla až dojala, a to jazykem, příběhem i zpracováním. Líbil se mi i film. Kdybych ji četla teď znova, možná už bych tak nadšená nebyla, nevím. Pro jistotu teď dávám o hvězdičku míň. Každopádně jsem se Zlodějkou prožila pěkné chvíle, které mi už nikdo nevezme a za to jí musím být vděčná.
Jadérko
Matt Bell
Těžko bych napsala lepší komentář než ten, který sem přede mnou vložila Tyet. Nečtu prakticky vůbec sci-fi literaturu ani dystopie, tady jsem udělala výjimku, a to kvůli tématu, které je mojí podstatou. Nebylo to lehké čtení jak v tíživosti výpovědi, tak v samotném zpracování a přiznám se, že mnohé prvky jsem si ani nedokázala vizualizovat, a to nejsem jedinec bez fantazie. Ve světle toho, co dnes prožíváme je v románu dost možná nastíněn i další vývoj planety Země a i konec lidské civilizace, která je ve své danosti tak problematická, dnes očividně destruktivní pro samu podstatu života. Faun Chapman snad zosobňuje i bytost "člověka-zvířete", kterou jsme všichni někdy na počátku byli, jedince s lidským intelektem, ale zároveň čistou duší přírodního tvora, jenž cítí sounáležitost se všemi formami života i ne-života. Asi si ten příběh budu muset přečíst ještě jednou.
"Dnes ví, že všechno, co toho léta viděl, je pryč. Všichni zpěvní ptáci uhnízdění na nejvyšších stromech, ještěrky pobíhající po žulových balvanech. Medvídě s čenichem v podrostu, laně wapiti, na které narazil u soliska, posvátného pohřebiště mamutích kostí. Řeka už není, její tok odklonili. Solisko vysušili spolu s mokřadem. Odstranili každý kámen, který mohli, vystavěli z nich domy a pevnosti, zdi a ploty. Všechny stromy vykáceli kvůli polím a pastvinám, splavili je po řece na další stavby. Trávu vypálili, kvetoucí keře vyklučili. Lidé všechno obrátili naruby, aby jim to lépe vyhovovalo, aby to naplnilo jejich tužby.
Chapman dnes žije v budoucnosti, do níž tehdy nahlédl, a truchlí za nepoddajným světem, který tehdy poznal, který mu za to, že po něm nic nechce, na chvíli dal všechno, co měl. Tady je v přírodě stejně umíněné, kde má všechno, co kolem sebe vidí, vlastní vůli. Ve všem sídlí duše malého boha; už skoro zapomněl. Nevěří v božstvo, které vyznává jeho bratr, ani v to, jehož slovo káže Jasper Worth, ale jednu víru má: že každý tvor a vše, co roste, že každé jedinečné místo je bůžkem samo pro sebe".
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Moje oblíbená, máme ji rádi celá rodina. I film Karla Zemana. Obě zpracování jsou krásně hororová. Vše pěkné už tu řekli předchozí recenzenti.