schacco
přečtené 390
Česká společnost 1848-1918
1982,
Otto Urban
Od knihy jsem očekával mnohem víc. Doufal jsem, že na 650 stranách Urban podá příslušně plastický obraz české společnosti v období vymezeném revolucí v roce 1848 a vznikem Československa v roce 1918. Kniha je pohříchu téměř výhradně politickými dějinami. Převážná většina obsahu je věnována parlamentním půtkám (v říšském a zemskému sněmu), počtu zvolených poslanců, jejich přesunům, volbám, výměnám vlád, tvorbě poslaneckých klubů, jejich odpadlíkům, zániku, vytváření nových, aniž by dostatečně do hloubky postihla určující faktory toho či onoho období. Česká společnost jako taková, navíc uvedená v titulu knihy, nachází na jejích stránkách příliš málo prostoru ve své komplexnosti. Trefnější název by měl být spíše Obraz politiky 1848-1918. Kniha je navíc v poslední třetině již příliš prodchnuta socialistickou rétorikou plnou třídního boje, vykořisťování, proletariátu a buržoazie, což vzhledem k roku vydání není neočekávané, nicméně ubírá na kvalitě a výpovědní hodnotě knihy. Úlitba dřívějšímu totalitnímu režimu sílí zásadním potlačením významu T. G. Masaryka při vzniku republiky, který je v knize zmíněn pouze párkrát a to ještě ne v příliš pozitivních konotacích. Vyloženě násilně pak působí naroubování ruské Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1917 na strom zásluh o vznik Československé republiky. Podle Urbanovy knihy byl sovětský Dekret o míru s deklarací o právu národů na sebeurčení převratným dokumentem, který konečně zahýbal zkostnatělými buržoazními mozky západních imperialistů a víceméně je přiměl k pozdějšímu uznání samostatného státu Čechoslováků. O tom, že samo sovětské Rusko si s uznáním československého státu dlouho dávalo načas, již pochopitelně není v knize ani zmínka... V předmluvě knihy je uvedeno, že má sloužit populárně historickým účelům. Její obsah laickému čtenáři však příliš neodpovídá. Ze čtenářského hlediska totiž kniha žádným velkým zážitkem není. Chybí ji to podstatné: vnitřní dynamika, mnohdy dostatečná přehlednost a v populárně historické literatuře přípustné kvalifikované zestručnění a vysvětlení složitějších aspektů postihované problematiky. Přitom Urban psát umí, jak se čtenář může přesvědčit např. v jeho životopisu Františka Josefa I. nebo v Českých a slovenských dějinách do roku 1918.... celý text
Demokracie dnes a zítra
1948,
Edvard Beneš
Kniha Edvarda Beneše - Demokracie dnes a zítra - je souhrnem esejů a přednášek vztahujících se k vývoji demokracie po první světové válce, její krizi ústící do druhé světové války a vizích dalšího vývoje. V Benešovi se nezapře sociolog a žák T. G. Masaryka . Byl rozhodně člověkem, který se nikoli nevýznamně podílel na utváření politického prostředí meziválečné Evropy; jeho názory proto patří v kontextu doby k nejzasvěcenějším. Podrobuje tvrdé kritice tehdejší totalitní státy, zvláště Německo a Itálii; zmíněno je současně i Japonsko a zčásti Sovětský svaz. Jeho kritice se ovšem nevyhnou ani meziválečné demokratické státy, přičemž jedním dechem zdůrazňuje, že přes veškeré těžkosti, problémy a neúspěchy tehdejších demokracií vždy byl a zůstává demokratem.... celý text
Březen 1939
2004,
Břetislav Nakládal
Kniha je bolestivým čtením o období československého státu, které následovalo po promarnění snad největší vlny národního uvědomění od dob husitských válek. Mobilizace československého vojska byla po potupné Mnichovské dohodě ze září 1938 odvolána, rozsáhlá území podstoupena Německu a morálka národa pomalu klesala k bodu mrazu. Prezident Beneš rezignoval, zčásti ze své vůle, zčásti na doporučení řady politiků, kteří argumentovali, že německá averze k němu není tím nejlepším výchozím bodem pro další jednání, jež měla za cíl poskytnutí německých záruk novým hranicím Československa, resp. tehdy již Česko-Slovenska. I přes jeho odchod z politické scény (nebo právě proto) a následnou emigraci se poslední předválečná demokracie ve střední Evropě dostávala rychle do područí Německa. Zbylí českoslovenští státní představitelé byli otřeseni, stále častěji ustupovali a pokorně plnili další a další požadavky, které Němci vznášeli jako podmínku uznání nových hranic Československa...... celý text