schuplik přečtené 663

Strašidelný dům 2006, Virginia Woolf

Moje první setkání s tvorbou Virginie Woolfové. Některé povídky se mi líbily a pár jsem jich naopak vůbec nepochopila. :D Ale můžu říct, že mě přece jenom její psaní zaujalo a asi se časem zkusím pustit do nějakého jejího románu. :)... celý text

Já, robot 1993, Isaac Asimov

Nepředpokládala jsem, že mě to bude bavit, ale naopak jsem si čtení povídek moc užívala. I přes to, že nejsem zrovna milovník sci-fi, se těším až si přečtu nějakou další 'robotí' knihu od Asimova. :)... celý text

Vlčí jáma 1962, Jarmila Glazarová

Knihu jsem si vybrala jako povinnou četbu k maturitě. Příběh byl vleklý, postavy ve výsledku každá nějak otravná, neustálé popisování zbytečností. Nejhorší na tom bylo použité nářečí, které kolikrát ani nebylo vysvětleno a německé věty, kvůli kterým člověk musel listovat na konec knihy, aby vůbec věděl, o čem je zrovna řeč. Navíc jsem měla jakýsi odpor ke čtení téhle knihy, vzhledem k tomu, že autorka byla aktivně se angažující komunistka. Vím, že politický a literární život je trochu něco jiného, ale mně tyhle věci přijdou důležité, a kazí mi pohled na určité lidi i jejich tvorbu, ač to spolu více méně nesouvisí. A jedna vtipná perlička na konec. V téhle knize jsem poprvé v životě (a možná i naposledy) viděla slovo kusý (viz. Didakťák z češtiny 2016). :D... celý text

Pád do Maelströmu a jiné povídky (14 povídek) 2007, Edgar Allan Poe

Některé povídky jsou úžasné (např. Černý kocour) a některé mě naopak vůbec nebavily (třeba Maska červené smrti). Styl psaní Poea je skvělý, a rozhodně si chci někdy přečíst víc jeho povídek. Líbí se mi, že pohled na horor je úplně jiný v dnešní době a v povídkách zakladatele hororu. Poe se obejde bez motorových pil a zombíků, a stejně ve vás může vyvolat strach.... celý text

Hobit (alebo Cesta tam a späť) 2012, J. R. R. Tolkien

Ač filmy jsem docela protrpěla, tak jsem se s jistotou, že kniha je docela něco jiného, pustila do čtení. Knížka byla krásně čtivá, občas i vtipná. Styl psaní se mi opravdu moc líbil. A upřímně, kdyby člověk četl bez přestávky, tak knížku přečte pomalu dvakrát, než zkoukne všechny filmy. :D... celý text

Revisor 1947, Nikolaj Vasiljevič Gogol

Neříkám, že to je špatné drama, ale mě to prostě číst nebavilo. Přišlo mi, že se tam pořád nic neděje a veskrze všechny postavy naprosto bezpáteřní (i když to byl účel).... celý text

Kečupová mračna 2015, Annabel Pitcher

Tak tohle docela zklamání... anotace vypadala opravdu zajímavě, ale kniha mě nijak neoslovila. Ten nápad psaní dopisů odsouzenému vrahovi se mi opravdu líbil, ale... Tak nějak jsem čekala, že se dočkáme i Stuartovi odpovědi i ve formě neodeslaného dopisu, protože to by se mi na konec hodilo opravdu mnohem víc než to co tam ve skutečnosti bylo. Také jsem nějak nečekala, že se to obrátí v přeslazenou romanťárnu a poslední věc, co bych mohla vytknout bylo to, že spousta věcí, na které se pořád naráželo ani vysvětlena nebyla. Zasmála jsem se jenom jednou, takže ani knížka na pobavení to nebyla. No bylo to takové od všeho trochu a dohromady nic.... celý text

Farma zvířat 1991, George Orwell (p)

Romeo a Julie 2008, William Shakespeare

Možná tu budu vypadat jako blázen, ale mě to jako tragédie nepřišlo. Tragédie byla hlavně chůva, která ve mně vyvolávala agresi. Jinak jsem se docela pobavila a párkrát se i nahlas zasmála (ne ironicky, ale že mi to opravdu přišlo vtipné). Láska nebyla ani náhodou realistická, během pěti minut se do nikoho nezamiluju tak, abych pro něj za pár dní zemřela. Ale dalo se to přečíst bez problému a zkusím od Shakespeare nějaké další drama, ale zabrouzdám spíš do jeho 'vyspělejších' děl.... celý text

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald

Povídky 2011, Edgar Allan Poe

Příliš mnoho Kateřin 2015, John Green

Od Greena se mi tahle kniha asi líbila nejvíc. :) Netrčelo to na místě jako ostatní, nebyla tam nějaká 'srdcervoucí' scéna, jaká se u greenovek většinou objevuje. :) Bylo to takové pozitivní, lehké čtení na jeden večer. :)... celý text

Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

Kniha se mi líbila, ale četla se mi docela špatně. Popisné pasáže na mě byly někdy až moc detailní a zdlouhavé. Jednou bych si jí chtěla přečíst znovu, ale asi v jiném období mého života, kdy na knihu budu mít klid a čistou hlavu. :)... celý text

Green Arrow: Rok jedna 2014, Andy Diggle

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru 2015, Benjamin Alire Sáenz

Pokud hledáte čtivý příběh o hledání sebe sama, tak tohle je skvělá volba. Kniha splnila má očekávání na 120%. Na téhle knize se mi líbila spousta věcí, na začátek určitě to, že šestnáctiletí kluci se chovali opravdu na šestnáct a ne jako v jiných amerických knihách - aneb teenageři, kteří jako by už všechno zkusili a chovali se na 20. Další věcí byl výběr jmen, Aristoteles bylo to nejlepší jméno, co autor mohl vybrat. Překvapilo mě, jak moc dobře se mi kniha četla, pořád jsem chtěla číst dál a dál. A to navzdory tomu, že je to opravdu klidně plynoucí kniha a ne nějaké akční drama. Asi to není kniha, kterou bych doporučovala na potkání, protože to určitě nesedne každému, ale mě neuvěřitelně oslovila a čtení jsem si moc užívala. :)... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Tak toto je šílenost, už jenom prvních pár stránek mi stačilo, abych v Kopfrkinglovi viděla psychopata. Ono je to vůbec celkově napsané divně. Opakující se věty a fráze, mně vadili, i když vím, že to byl autorův záměr. To samé platí pro nesmyslně dlouhé monology. No tohle je zatím druhá kniha z povinné četby, co mě vůbec neoslovila a upřímně nedoporučuji těm, kteří knihu chtějí číst jenom kvůli maturitě. Fakt se to čte blbě. Pokusím se knihu dočíst, protože kouknout se na film si netroufám. Nemám na to dost silný žaludek. Ale pro ty, co to mají k povinné je filmová verze velmi věrná knize, takže pokud máte silnější žaludek, směle do toho. edit: Ironií osudu jsem si tuto knihu vytáhla u maturity a málem na ní vyletěla. :D Paní učitelka si mě u zkoušení pěkně vychutnala. Takže radši si jí fakt k té matuře nedávejte. :D... celý text

Odhalená 2013, Richelle Mead

Noc na Karlštejně 2007, Jaroslav Vrchlický (p)

Hon 2014, Andrew Fukuda

Poprvé jsem tuhle knihu četla před sedmi lety. A dostala ode mě 4* protože jsem z ní byla celkem odvařená. No po druhém přečtení tak nějak nechápu proč. Věci, které se mi líbily: pravidla, která musel Gen dodržovat, aby přežil, celý ten nápad splývání s vlastními predátory, i ta sobeckost a nadřazenost, kterou Gen vyjadřoval v průběhu knihy. To mi přišlo dost realistické a ani mi nevadilo, jak mi lezl na nervy. Co mě ale štvalo neskutečně byl ten uslintaný-mozek 17letého kluka, který i když mu jde o krk, nemůže odtrhnout oči od holky, která je "prostě dokonalá" "nádherná" "úžasná". Bleh. Jak se mu povede během pár dní se tak nehorázně 'zamilovat', že kvůli ní riskuje nejen svůj život a vlastně to všechno děsně prožívá to jsem fakt nepobírala. Maslowova pyramida lidských potřeb jako by vůbec neexistovala. Poslední věc, co zmíním je ta díra v příběhu, protože doteď nechápu jak to, že 'lidé' nemohou plavat, vlastně se vody úplně děsí, v druhém díle je to podáno jako, že by se "utopili i v kaluži", ale kniha začíná s Genem jako členem plaveckého týmu. I když v bazéně není víc jak metr vody, tak by neměli být schopni plavat nebo vodu jinak překonat, protože to v pozdějších kapitolách opravdu přestává dávat smysl. Knihu jsem četla znovu abych mě konečně tahle trilogie přestala strašit z mé knihovny jako nedočtená, takže i když bych jinak asi nepokračovala, tak se pokusím trilogii dočíst.... celý text