sika444 přečtené 777

Naši, 9. díl 1931, Josef Holeček

Na tomto svazku je znát jakási autorova únava z dlouho se vlekoucího projektu Našich. Leckteré situace, které známe z předcházejících svazků, se opakují. Už nás nebaví číst líčení pletich knížete Egona s Horáky a popis uměleckých výmyslů kněžny Ady. To vše už v románu bylo a bylo to zajímavější, tady je to vývar z vyvařených kostí. Jednání knížete s Marjandl je za hranicí uvěřitelnosti. V tomto svazku vystupují opět dvě nesmírně odpudivé postavy - Matěj Kazbunda, odporný stejně jako v předchozím svazku, až se člověk diví, že s ním vůbec kdokoli jedná, a matka Marjány. Její lání dceři překračuje všechny meze vkusu a obsahuje nejúplnější výčet nadávek, který literatura přelomu století nabízí. Také postava patera Kroihera ztrácí na věrohodnosti a jeho zálety, neobratné a naivní, zvláště ve spojení s Kazbundou, jsou v rozporu s tím, co jsme se o tomto fanatickém knězi dozvěděli v 7. díle. Po předchozích dvou svazcích čtenář s povděkem přijímá skutečnost, že zde je více děje. Úvah je zde sice dost, ale v únosné míře. Zajímavá je postava Štěpána Stacha a líčení jeho setkání s Marjánou je velmi poetické. No a konečně se to nějak vyvinulo s Bakulovic Anýžkou a Tenderovic Vítkem.... celý text

Dopisy 1942, Gaius Plinius Secundus

Pozoruhodné. Vhled do myšlení příslušníka římské elity přelomu 1. a 2. století. Velmi zajímavé jsou popisy Pliniových vil, přírodních krás, vzpomínky na výbuch Vesuvu roku 79. Jak myslel tento rétor a milovník života? Jaké byly jeho vztahy? Dopisy jsou stylizované, věděl, že budou zachovány pro budoucí generace. Velmi mu záleželo na tom, aby po něm zůstala v dějinách stopa. A z toho, na čem si tolik zakládal, se přitom dochoval zlomek, totiž z jeho slavných řečí. V závěru knihy je zařazena korespondence s císařem Trajánem. Právě v tomto kontextu jsou zajímavé i Pliniovy poznatky o křesťanech, které tak snadno posílal jako císařský legát s prokonzulskou pravomocí v Bithýnii na smrt. Pokládal je za spiklence proti státu, kterých bylo zřejmě po Domitianově hrůzovládě hodně.... celý text

Naši 8.díl část 2. 1929, Josef Holeček

Druhá část osmého dílu je stejně jako první plná různých úvah, filosofických, historických, ekonomických a jiných pojednání. Doslova přetížená. Holeček zde prezentuje opět svou ideologii selství, tentokrát v Kojanově eschatologické vizi. Doslova k nesnesení je úvodní rozhovor Kazbundy s Boubínem a Boubínova vnitřní rozpolcenost už čtenáři leze na nervy. Trochu to spraví poslední kapitola, která je vhledem do Boubínovy duše - a zde už se to dá snést. Kníže Egon se ukazuje opět z té horší stránky, proruská propaganda Lovčího dnešního čtenáře jen naštve. Rozhovory se Semerákem jsou opravdu vyhaslé. Postavy se stávají plochými (Stachová, mladá Boubínová, Králenec, Šindelářová). Škoda.... celý text

Vnitřní strana větru 2009, Milorad Pavić

Dvojromán, který se podivuhodně proplétá. Celé to má hudební formu, celé je to plné vratných motivů. Čtenář má dojem, že mu mnoho uniká - a z doslovu pochopí, že mu opravdu leccos uniklo. Jsou zde Pavićivy oblíbené sny, posuny v čase, odkazy na kulturní dějiny, mistrovský jazyk. Vložená Povídka o lásce bratra a sestry je brilantní. A díky za ten zmíněný doslov Blanky Činátlové. Hned bych knihu četl podruhé.... celý text

Strašné príbehy o láske 2019, Milorad Pavić

Obrovská imaginace, typický Pavićovský svět, prolínání reality a fikce. Nejsilnější jsou dvě závěrečné povídky, v nichž se autor setkává se svými literárními postavami. Skvělé a brilantní.... celý text

R.U.R. 2022, Karel Čapek

Asi 40 let po prvním přečtení jsem byl na R.U.R. v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Velký zážitek. Následně jsem si text hry pořídil a znovu přečetl. Vladimír Čepek (dramaturg) a Fillip Nuckolls (režisér) aktualizovali drobně Čapkův text s ohledem na současné reálie. Vypustili moudře (až na závěrečný dialog Primuse a Heleny) celé třetí dějství. Tyto úpravy hře neobyčejně prospěly. V plzeňské inscenaci byli pobiti všichni lidé, včetně Alquista - což bylo pro celkové vyznění hry mnohem působivější. Summa: R.U.R. je po 100 letech mnohem aktuálnější než kdykoli předtím. A ta čapkovská varování před militarismem, před snahou vybudovat ráj na zemi, před vírou v pokrok, jemuž je třeba vše obětovat, před nacionalismem a dalšími ideologiemi ("Lidé, kteří mají ideje, by se neměl dávat vliv na věci tohoto světa."), to vše už není plakátové, ale mrazivě současné. A víra v lásku je stále dojemná, naivní - ale nakonec co jiného může člověka zachránit před sebezničením?... celý text

Naši VIII.díl část I. 1929, Josef Holeček

Holečka mám opravdu rád, ale tento svazek byl velmi náročný - skoro žádný děj jen úvahy a pojednání, jež - alespoň z mé perspektivy - dnes už působí poněkud vyhasle. Nejživější byl příběh chelčického faráře. A pak jsme nahlédli do tajemství P. Kroihera. Z těch nekonečných rozprav byla pro mne zajímavá ta, v níž se zdůvodňuje nemožnost zrušit celibát kněží.... celý text

Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi 2020, Marcus Aurelius

Aulus Gellius - Attické noci Pozoruhodná kniha glos, poznámek, výpisků z četby, jazykových rébusů, úvah podepřených autoritami a citátů významných osobností, filosofů a učitelů, nejčastěji Cornelia Frontona. Je zde mnoho banálního, leccos vyvanulo, ale hodně toho stojí za to číst. Gellius působil nějaký čas jako soudce, a tak jsou zde i různá právnická pojednání. Mně osobně nejvíce zaujala pravidla pro symposion, dále charakteristika toho, co je humanita, pojednání o tom, kdo je skutečný filosof (podle Epiktéta), pojednání o Platónovi. Jsou zde citovány i krásné pederastické verše a pozoruhodný je dopis, který napsal Alexandr Aristotelovi po té, co zveřejnil "akroatická" pojednání, a Aristotelova odpověď králi. Najednou klasici ožívají, objevují se citáty z děl dávno ztracených, Athény a Řím se stávají současnými. Zásluhu na tom má i skvělý a živý překlad Martina C. Putny. Korespondence Marca Aurelia a Marka Frontona - je to spíš drobná zajímavost, na níž je pozoruhodné, jak je rozverná. Mimo to jsou zde i zajímavá místa - prostě znovu se ocitáme v římském světě inspirovaném řeckým myšlením. Celému svazku předchází Putnova předmluva, poučená, zajímavá, fundovaná, nabitá fakty, kterou mu upřímně a přejně závidím. Inu, kdo umí, umí.... celý text

Naši VII.díl - Mraky 1923, Josef Holeček

V knize se rozvíjí příběh Boubínův a jeho manželky, dcery knížete Egona, Mariandl. Mnohem zajímavější je dvou set stránková kapitola nazvaná Kořínek. Příběh Pavla Kořínka a jeho matky Rozáry a jeho otče. Pavlovo postupné propadání šílenství je nesmírně působivě vylíčeno. První třetina knihy se nese ve znamení prusko-rakouské války. Modlitby za vlast jsou ukázkou velkého náboženského ponoru. A když už je zmínka o náboženství: pozoruhodné je líčení působení P. Kroihera, jeho působivá masáž - a také důsledky, které to mělo u slabších povah, třeba právě u Kořínka. Takový fanatismus je málokde v české literatuře. A ještě jedna poznámka: Kníže Egon, rozněžnělý nad vnukem, zde naprosto cynicky odhaluje svůj charakter, v němž není místo pro uznání viny. Jak to s tou šlechtou tedy vlastně je?... celý text

Pokání a jiné filmové povídky 1990, * antologie

Pokání - to je absolutní vrchol, a to jak v podobě scénáře, tak jako film. Dílo má mnoho rovin, ale asi nejdůležitější je téma pravdy a lži. Po vypuknutí války na Ukrajině se opět mnoho motivů díla stalo aktuálními. A asi nejvíc promlouvá dnes motiv kostela, protože ruská pravoslavná církev se v osobě metropolity připojila k Putinovi a jeho agresivní politice. Z kostela je tedy opět jen dort, který s chutí užírá Apolon. Plumbum - scénář o fízlovi, udavači a křivákovi, který udává lidi z podsvětí, aby pomáhal likvidovat zlo. Tohle je opravdu sázka na špatného koně. Návštěvník muzea - skvělá atmosféra, ale v závěru bezradnost. Apokalypsa je bez východiska, ale tohle se Lopušanskému vymklo. A přesto jsem to četl se zatajeným dechem, protože obrazy ekologické zkázy jsou děsivě prorocké.... celý text

Neviditelný 1990, Herbert George Wells

Příběh je, jaký je - vlastně nic moc. Nápad a na něj navěšené peripetie, vlastně ani ne příliš zajímavé, kterých navíc moc není, protože není co vymýšlet. A přesto ta kniha stojí za pozornost. Wells měl nejspíš opravdu dobře vyvinutý smysl pro to, co ohrožuje civilizaci. A to, že z Neviditelného udělal monstrum, které se rozhodne šířit hrůzovládu a teror jen proto, že prostě může, je tváří v tvář všem diktaturám a genocidám 20. století vlastně jasnozřivé (román vyšel 1897). Diktátoři a tyrani nikdy nejsou vedeni jen nějakou osobní úchylkou, nebývají to sadisté, ale prostě podlehnou moci, podlehnou svůdnému pocitu, že mohou ovládat lidi a uplatňovat nad nimi svou moc - jako Griffin. Ačkoli je tedy dílo literárně nedokonalé, tohle vyústění mu dává právo na to, aby bylo vydáváno a čteno.... celý text

Plutos 1954, Aristofanés

Výborná komedie, dobře napsaná, s mnoha gagy, narážkami a citacemi klasiků. Postava Udavače je výborná, stejně jako figura vilné baby. Mistr se s námi rozloučil povedenou a poněkud rouhavou (ach, Herme...!) komedií.... celý text

Naši, 6. díl - Rok smrti 1922, Josef Holeček

V tomto svazku jsou popsány sudy Špírkovy, Kuželovy a pikle knížete Egona a Leopoldky. Snad jen dopis patera Sterzingera T. J. by zde asi být nemusel - tyto nábožensko-historicko-politické teorie jsou už po těch letech vyprázdněné. Jinak je děj opět barvitý, postavy pozoruhodné a různé procesy, jež proběhly na vesnici v 19. století, jsou popsány velmi pečlivě. Působivá je kapitola o požáru Kbelnice a smrti Šindeláře. Zde konečně člověk začíná chápat, jak je důležité, že musíme číst ty stovky stran, aby nám něco došlo.... celý text

Básně 1998, Osip Mandelštam (p)

V některých básních je obrovská síla, která má zdroj v bolesti a utrpení básníka. Kovtunův překlad je působivý, rázný, volba slov je příhodná, pracuje s melodií jazyka, byť to prostě není ruština (Mandelštam podle svědectví Naděždy Mandelštamové psal básně tak, že nejprve slyšel právě melodii řeči a až pak do ní vkládal slova). Nejsilnější jsou básně z Voroněžských sešitů a ze závěrečné etapy tvorby.... celý text

Naši 5.dil Adamova svatba II. 1930, Josef Holeček

Tento díl je hodně didaktický, což mi u Holečka nevadí. Zde jsou však prezentovány modely "správné" výchovy dětí, jež je založena na násilí. Prostě dítě se musí mučit, aby z něho něco bylo. A to je hodně odpudivé. No a ten antisemitismus tomuto dílu taky nepřidá. Ančička je pozoruhodná postava, Špírek taky, vlastně i Šindelářovi a Kužel. Jen ty matky, ty jsou hnusné, zvláště Klokočníková a její "milovaná" matka. Dnes by byly jejich děti pokládány právem za týrané. Holečku, jak to, že jsi to nerozpoznal?... celý text

Naši, 5. díl - Adamova svatba I. 1930, Josef Holeček

Holeček nezklamal. V tomto svazku je skvělé pojednání o pobělohorské šlechtě - kníže Egon vystupuje jako pragmatik, kněžna Ada jako romantička. A dokonalý je příběh židovského chlapce Lepoldka, který slouží jako příklad "kapitalizace" venkova. Je to trochu didaktické, ale nesmírně působivé. A "pán z Maloviček" je případ sám o sobě - jeho ješitnost a nevzdělanost jako důvod sestupu a krachu. Doporučuji.... celý text

Křížová cesta v čase války 2022, Petr Beneš

Angažované v dobrém slova smyslu, naléhavé, promyšlené - každé slovo zde má váhu. Je to knížka k meditaci, ale nejlepší využití má při společném pročítání při křížové cestě na Velký pátek.... celý text

Literární poklesky 1963, Stephen Leacock

Jen málo knih dokáže způsobit, že se čtenář nahlas směje. Této se to daří. Humor některých textů je geniální... chrchly, chrchly, chrchly.

Spalovač mrtvol 2022, Ladislav Fuks

Po čtyřiceti letech jsem přečetl znovu. Stále uhrančivé a rafinované.

Si mŕtvy: História bombardovania 2019, Sven Lindqvist

O této knize lze napsat jen to, že je třeba ji číst a nechat se formovat tím, co z obrovského množství pramenů a literatury Lindqvist sestavil. Předně je zde mnoho informací, jež se nějak nevešly do standardních učebnic dějepisu - především o masakrech obyvatel kolonií, bombardování severní Afriky, Sýrie, Iráku ve 20. letech 20. století. Pak je zde hodně věcí uvedeno do vzájemných souvislostí, např. význam fanatického zastánce bombardování, který na konci války srovnal se zemí Tokio, v přístupu USA k válce v Koreji a k jadernému vyzbrojování v 50. letech. Co mě zaujalo nejvíc, byly ukázky z literárních děl anglosaské provenience, která odhalují rasismus, pohrdání Asiaty, vytvářejí dystopie, v nichž - zvláště v americké poválečné produkci - prostě je ideálem fašistický režim bílých Američanů. A na závěr jen povzdech: Škoda, že kniha je dostupná pouze ve slovenském nebo anglickém překladu (A History of Bombing). Stálo by za to ji mít česky.... celý text