slawa.cap přečtené 502

Operace Petragun 2023, František Kotleta (p)

Osmý díl jsem začal číst snad ještě dřív než sedmý stihl dosednout do knihovny, tak moc jsem byl nabuzený. A bylo proč. Příběh je opravdu nabitý a nějak mi nejde do hlavy že je o tolik "větší" když knížka je jedna z nejkratších :) Petragun, ne-zmrd kulšeš, sex a sex on the beach. Prostě skvělá dovolená, ale taky zakládání odborů a plavání v hovnech. Dvojití-dvojití agenti a zvrat který jsem opravdu nečekal., no možná víc než jeden. Nemůžu říct že by mi Kotleta přišel o moc jiný než Sněgoňová, ale prostě dokáže líp přitlačit v těch správných místech. Frantovo vyprávění může být stejně absurdní jako Kristýnino, ale pointa tak nějak líp dopadne. A tady to jde tak nějak víc cítit. Nevím jak to vyjádřit.... celý text

Mrtvá schránka 2022, Kristýna Sněgoňová

Podání bylo skvělé jako vždy, je tentokrát bohužel trochu děravé se spoustou zarážejících věcí. Tou základní je asi to proč byla Země po invazi prakticky nedotčená. Možná to bylo všechno kvůli tomu aby se do příběhu dostal obyčejný pozemský humor, který ve vesmíru jaksi nemůže vždycky fungovat, ale prostě mi to přišlo trochu nereálné. Což je u sci-fi knížky opravdu divné. Jinak všechno funguje jako vždy. Spousta hlášek, humoru. Zvraty v příběhu, dokonce i zvraty ve zvratech... Navíc ten závěr... už mně opravdu štve, že se v příběhu objeví zajímavá postava, která by mohla být platným a užitečným členem týmu, ale nedožije se konce kapitoly.... celý text

Márnice hraběnky L. 1993, Jason Dark (p)

Konečně trochu lepší zpracování a podání příběhu. Sinclair tu konečně není úplný idiot, ale bez pomoci přátel by byl zase namydlený. Je to snad poprvé co příběh končí happyendem aspoň pro některé postavy. Takhle se mi to líbí mnohem víc než ten totální zmar v předchozích dílech. Hraběnka Lugová mi dala důvod pokračovat v dalších dílech.... celý text

Doktor Satanos 1993, Jason Dark (p)

Zatím asi nejslabší díl a přitom měl takový potenciál. Sinclair ještě blbější než kdy jindy a tady to jde vidět hned při čtení, člověk se nad tím ani nemusí zamýšlet - a jako důvod pro zvrat je to hodně slabé. Jakmile se připletl Tom do souboje bylo hned jasné že padne hláška "soupeř ho podcenil", i takové eso jak Sinclair ho podcenil... Já se snažím k tomu přistupovat jako k oddechovce, braku, rodokapsu,... ale prostě tohle je tak děravé a hlavně to v sobě nenese ani kapku naděje v dobrý nebo aspoň logický konec. Chápu že ten pár stránkový rozsah je hodně limitující, ale proto to přece nemusí být úplně hloupé. Dám mu ještě jednu šanci a uvidíme jak s mým názorem zamává hraběnka Ladugová... celý text

Tutanchamonova kletba 2017, María Mañeru

Fantastická knížka, syn dostal k vánocům celou sérii a já mu skoro závidím, že jsem ji v dětství taky neměl. Takový Indiana Jones pro děti.

Vrahové z říše smrti 1993, Jason Dark (p)

S Bille Conollym jsem se setkal už při čtení nultého dílu "Můj první případ". Tam mi přišel sympatičtější a větší frajer, i když z dvojce Conolly - Sinclair je Bill rozhodně větší frajer a o dost chytřejší. John se opět dokáže chovat jako diletant a sekat chyby - chápu že je to v jádru dobrák, ale myšlení není zrovna jeho silná stránka. Navíc mi tu naprosto unikla část příběhu a já prostě nevím co se nakonec stalo s Jane, proč ji vlastně nezachránili. Opět mi to chybělo nějaké napětí a aspoň trocha humoru. Příběh je až moc rutinní a i přes zvraty se tu není o koho bát. John přežije, všichni ostatní stejně umřou. A pokud někdo přežije ani z toho nemám radostný pocit. Navíc od mala nemám rád když v příbězích umírají pěkné holky a v tom se Rellergerd asi vyžívá.... celý text

Noc hrůzy 1993, Jason Dark (p)

Na Johna Sinclaira jsem se chystal opravdu velmi dlouho. Jediný rodokaps který jsem přečetl kompletně je Dinoland a ten je řekněme takový naivně hloupoučký. Tady jsem čekal něco dospělejšího. A nic moc dospělého jsem nedostal. Postava která se tváří jako jedna z hlavních zemře chvíli po tom co se objeví. John i když je velká hvězda u SY a bravurní střelec zapomíná nabíjet svou zbraň a často se chová jako debil. A hlavně mi tu chyběla aspoň trocha humoru a napětí. Příběh je bizarně brutální, přesto to není úsměvné a bohužel jaksi ani děsivé. Přesto má příběh moc držet si pozornost čtenáře a hned po přečtení jsem se vrhl do dalšího dílu.... celý text

Jak to chodí na statku 2005, Josef Švarc

Krásná knížka, oblíbená série mých dětí. Na pár stránkách se s ní dá užít spoustu zábavy.

Kronika rodu Příšeráků 2020, Madla Pospíšilová Karasová

Knihu jsem začal číst dětem před spaní, asi na páté stránce jsem doznal že je to velká chyba. Na místo, očekávané, moderní verze Lindgrenové jsem dostal, neočekávaně, mateřskou verzi Kotlety. Pro ostré slovo se tu nejde daleko ani při svatebním obřadu, natož později při výměně plenek. Četba pro děti byla tudíž ukončena a dál jsme si knihu vychutnával jen sám pro sebe. Kniha mi chvílemi evokovala Deníček moderního fotra, ale narozdíl od Landsmana je paní Pospíšilová Karasová vtipná a kniha má celou dobu milý podtón. Samozřejmě jsem při čtení, s úsměvem, vzpomínal na naše ratolesti a boj s nimi při našich pokusech o rodičovství. Moc se těším na autorčinu budoucí tvorbu.... celý text

Pérák 2008, Petr Stančík

Poslouchal jsem jako audioknihu. Od Stančíka mám za sebou jen úžasný Mlýn na mumie. Tady jsem celkem zklamaný, humor je tu už trochu přestřelený a, i když je to opět lingvistický koncert, dokonalosti Mlýnu to ani zdaleka nedosahuje. Místy mi to přišlo až moc vygradované a místo parodie mi to začalo připomínat turecké komedie. Navíc samotný konec mi přišel úplně debilní (no aspoň to konec mělo, toho jsem se bohužel v Mlýnu nedočkal). Stančíka, a ani jedno z jeho Egon Alterů, rozhodně nezatracuji a těším se na další společnou taškařici.... celý text

Dobrodružství v zemi nikoho 1990, Jaroslav Foglar

Poslouchal jsem jako audioknihu... hodně děravou a hned po doposlechnutí jsem se pustil do čtení. Toto není typická čistá foglarovka, je špinavá a na hony smrdí. I když jsou hrdinové svým způsobem čestní, hlavním hybatelem příběhu je vydírání a to vlastně skoro ode všech zúčastněných. Ludva s Vinckem vydírají Bartoně a to vlastně dvakrát. Ontário vydírá Ludvu. Všeci kradů a Pedro všechny podrazí. A k tomu tu máme ty francouzské demonstranty... V partě mají kluci mezi sebou tajemství a nejsou k sobě tak otevření jako v jiných autorových knihách. A jsou tu i holky a mají jména. Možná proto se mi kniha líbila víc v dospělosti než v dětství. Hrdinové jsou takový jako lidé bývají, ne takový jací by měli, nebo by chtěli být. V prvé řadě myslí všichni na sebe, až pak na morálku. Nic není černé ani bílé a vlastně i lotři jsou tu ve finále slušní kluci. Zato slušní kluci se tu dokážou zachovat jako lotři.... celý text

Pes baskervillský 1978, Arthur Conan Doyle

Poslouchal jsem jako audioknihu. Nedávno jsem narazil na záznam geniálního představení z Krumlovského divadla s Karlem Rodenem v hlavní roli a došlo mi že už si vůbec nepamatuju o čem Pes baskervillský vlastně je. No a tak jsem si ho poslechl :) Bohužel toto divadlo mi značně pochroumalo zážitek. Viděl jsem ji snad 20, protože moje ratolesti které v tu dobu ještě ani nechodili do školy si je neuvěřitelně zamilovali. Přesto, nebo možná proto, považuji tento příběh za jednu z nejlepších detektivek jakou jsem kdy četl. Watson tady odvede pořádný kus práce a je zřejmé že se nemýlí a nic nepřehlédl, přesto když přijde Holmes stane se z chudáka Watsona opět nedomýšlivý prosťáček. Moc se mi líbí jak tu autor dokáže vytvořit až hororovou atmosféru je díky pověrám a bez jakýchkoliv nadpřirozeností.... celý text

Vražda se zárukou 1964, Josef Škvorecký

Poslouchal jsem jako audioknihu. Oproti prvnímu dílu tady chybí taková ta radostná nostalgie, která prostupovala prvním díle na pozadí všech těch neštěstích. Tady je místy cítit vlastenectví, místy přezíravost Pivoňky k Božce. Opět zdánlivě hned vyřešený případ za kterým se skrývá mnohem víc, možná až moc. Na závěr mi v ústech zůstala hnusná pachuť, člověk až chce uvěřit tomu že by to tentokrát mohlo vyjít a slušnost by zvítězila nad marnivostí. Velice rád se pustím do dalšího dílu.... celý text

Vražda pro štěstí 1964, Josef Škvorecký

Poslouchal jsem jako audioknihu. Poměrně vtipná a svěží kniha, která je ale občas trochu utahaná. Začátek příběhu je vlastně konec jednoho velkého přátelství. Od poslechu jsem se nebyl schopný odtrhnout a chvílemi jsem měl až pocit že se mně přímo týká. Tím nechci říct že by to bylo tak mistrně napsáno, jen jsem tam prostě viděl nějakou osobní paralelu. Závěr byl o to smutnější a já si celou dobu říkal že to muselo jít napsat líp, příjemněji. Ihned jsem se pustil do dalšího dílu a musím přiznat že nejvíc si mně získala asi Božka - věrná snoubenka, skvělý parťák a výborný vyšetřovatel :)... celý text

Skleněný klíč 1981, Samuel Dashiell Hammett

Poslouchal jsem jako audio. Tak toto Chandler staví někam na piedestal, toto je od stejného autora jako věhlasný Maltézský sokol? Popravdě měsíc po přečtení si z knihy nic nepamatuji a to jsem se na ni moc těšil. Musel jsem si to řádně osvěžit. Hlavní hrdina je bezskrupulózní parchant, jeho nejlepší přítel je neuvěřitelně nivní a přesto je mafiánské kápo. Jeho snoubenka falešná mrcha a její fotr - škoda slov... A šéf policie je opravdu bezpáteřní ubožák. Celkově málo kdo v příběhu je kladná postava, snad je paní matka. Při poslechu se mi příběh líbil, svižně plynul a držel si mou pozornost, ale pár dní po skončení jsem už pořádně nevěděl o čem byl a dnes jsem dal hlavě opravdu zabrat abych si to v hlavě zase znovu poskládal. Do budoucna zkusím někde najít Škvoreckého překlad, třeba v jeho podání to bude jiný příběh.... celý text

Smrt v oblacích 1991, Agatha Christie

Musím říct, že už začínám být trochu přesycený způsobem jakým Agatha v několika posledních příbězích včleňuje pachatele do příběhu. Mám pocit že už po několikáté je vrahem ten kdo s vyšetřováním pomáhá co mu síly stačí, a to tak moc, že i sám Poirot je odsunut na druhou kolej. Přesto jsem vraha jako obvykle ani zdaleka neuhodl. Poslouchal jsem zhruba před dvěma měsíci a teď jsem si horko-těžko vzpomínal na motiv, nakonec jsem si ale přece jen vzpomněl. A to Československo musí být úžasná země :-)... celý text

Smrt nosí rudé škorně 2012, Pavel Hrdlička

Poslouchal jsem jako audioknihu. Za mně dobrý, je tu všechno co mi chybělo v Bratrstvu křišťálu. Líbilo se mi to tak že jsem si ji i další díly koupil i na papíru a při první příležitosti se pustím do pokrčování. Vyprávění tak reálně podané až se člověku zdá že se to muselo odehrát nejpozději před týdnem. Podrychtář se chová jako férový chlap a ví kdy má zákony dodržet, ohnout, nebo si na ně náhodou vůbec nevzpomenout. Jako ochránce práva je, v knize vyobrazen, asi jako jediný u koho převažují kladné vlastnosti, třeba u Šebka je tomu spíš obráceně. Kniha je svěží, i když někdy pěkně smrdí hnilobou a zatuchlinou.... celý text

Komturova smrt 2018, Haruki Murakami

Poslouchal jsem jako audioknihu. Moje první setkání s Murakamim. O Japonsko a jeho kulturu jsem se dřív hodně zajímal, takže mi prostředí nepřišlo úplně nezvyklé, ale i přesto určitý punc exotiky knih má. S jistou výčitkou musím říct že jsem od knihy čekal trochu víc, přijde mi jako by něčemu nedostála. Pořád jsem někde za rohem očekával nějakou velkou zradu, třeba že Komtur je podrazák, Menšiky je démon, nebo možná že dům je nějak prokletý. I ta samotná záchrana Marie mi přišla dost divná, vždyť se vlastně zachránila sama, proč musel jít hrdina do "podsvětí"? Obzvláště ve druhé polovině mi kniha připomínala Kingův "Ostrov Duma Key" i když toto je mnohem epičtější a popisnější. Časem možná zkusím ještě něco, ale tato kniha měla často tendence u mně vyvolávat deprese, takže příště budu při výběru velmi opatrný.... celý text

Amazonie 2008, James Rollins (p)

Poslouchal jako audioknihu. Musím říct že jsem mírně zklamán. Čekal jsem podobnou fabulaci jako od Crichtona, ale ani zdaleka jsem se jí nedočkal. I když to byl velmi poutavý poslech, a nedalo se od něj odtrhnout, chyběl tomu onen punc uvěřitelnosti. U zubatých žab jsem tomu ještě věřil (protože do Bruntálu to mám vlastně kousek), ale pak už to začalo být opravdu přitažené za vlasy a zcela to pro mně ztratilo ono dobrodružné kouzlo. Líbilo se mi střídaní ústředních postav a v některých chvílích jsem si uvědomil že vlastně fandím i záporákům. Ostatně hlavní dva byli vykreslení snad lépe než většina hodné party. Závěrečná jatka se dala očekávat a dopad na mně byl takový že už si ani nevzpomenu kdo všechno přežil, nebo spíš nepřežil. Navíc epilog byl trochu odbytý a já ani nevím jak to opadlo s Carlem. Prostě na nějak autor nějak zapomněl. Celkově to nebylo špatné, já jen čekal něco trochu víc.... celý text

Poslední útočiště 1976, Raymond Chandler

Poslouchal jsem jako audio. Neuvěřitelně vyrovnaná sbírka kde snad žádná povídka není horší než ostatní, jen některé jsou o chlup lepší. Doufal jsem že aspoň v jedné povídce narazím na Marlowa a i když zde jeho jméno nepadlo je zřejmé že spousta hrdinů v knize jsou vlastně jím, i když s jiným jménem - stejně ostrý humor a stejný vztah k ženám i whisky. S názorem na úvodní esej se zcela ztotožňuji s uživatelem Francoa. Nejlepší povídka je dle mého "Perly jsou jen pro zlost" které se nesou v dosti nezvyklém veselém duchu.... celý text