ŠM.Kunčíková
přečtené 20
Pasáže
2024,
Michal Ajvaz
Devátá kniha autora, ve které nás opět v táhne do svého nezaměnitelného světa. Hned v úvodu Ajvaz čtenáře nakažlivým způsobem seznamuje se svým okouzlením zdánlivě skrytou říší Lipských pasáží. Najdeme tu vše podstatné, co se pak jako červená nit táhne všemi příběhy, barevnými a třpytivými jako korálky z Racheliny skříňky. Stejně jako v labyrintu chodeb pasáží, i v příbězích občas zdánlivě bloudíme, občas si přejeme mít mapu, jindy si to naopak užíváme. Stále nás něco překvapuje, mísí se tu realita s představami. Někdy jsme zmateni zdánlivým nesouladem, vzápětí však objevíme průchod, který jakoby vedl do jiného světa, do jiného příběhu. V jiné části jsme fascinováni geometrickou přesností s jasně danými zákonitostmi, aby se nám o pár kroků dál naše představy zcela rozpadly a nahradily je nové. Série příběhů v příbězích čtenář zcela pohltí a nutí ho soustředit se stále na nové cíle. Jako bychom v televizi sledovali napínavý film, v čase reklamy přepnuli na jiný program a tolik se ponořili do nového vjemu, že zapomeneme na ten původní. Nicméně kruh se postupně uzavře a my se vrátíme zpět k hlavní dějové lince. Kromě originálních příběhů přecházejících často až do poeticko - výtvarné roviny oceňuji zejména absurdní humor a také to, že autor (ač se netají obivem ke strojům, mechanice, umělé inteligenci...) má velký dar pro zobrazení křehké lidské duše hledající svůj původ a místo ve neustále se měnícím světě.... celý text