Sobolosh přečtené 60

Pán much 2003, William Golding

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Ani fantasy ani historický román, spíše poetické filosofování nad záhadami lidské paměti. Je lépe zapomínat nebo nesmíme zapomenout? Je putování stárnoucích manželů, z nichž ona zastírá nemoc, putováním na věčnost? Je převozník onen pověstný? Krásná myšlenka je mlha zapomnění, tedy síla či slabost individuální i kolektivní paměti. Je možné zapomínat selektivně jen to zlé a vzpomínat na to dobré? Snad do určité míry ano. Budeme si moci před převozníkem, který umí naslouchat, klást dotazy a soudit, vzpomenout na společné šťastné chvilky a neprozradíme na sebe i špatnosti? Zasloužíme si žít na druhé straně spolu? Nebo budeme navždy osamocení? Budeme mít takové štěstí jako Filémón a Baukis a dotýkat se ve větru propletenými větvemi? Je možné, abychom zapomněli na kolektivní viny? Je možné zabránit násilí, aniž bychom došli k vnitřnímu usmíření? S časovým odstupem jsem si přečetl komentář znovu a musím přidat alespoň jednu hvězdu. Kniha ve mně zůstala déle a hlouběji, něž jsem si myslel.... celý text

Rozmarné léto 2015, Vladislav Vančura

Pro mě tak půvabná knížečka, že ji mám na nočním stolku a sem tam ji před spánkem znovu přechutnávám. Opakovaně mě těší hravý a líbezný jazyk i rozverná atmosféra maloměsta. Pro mě to není jednorázová četba, ale trvalý zdroj radosti, asi jako doušek svěžího vína plného vůní a chutí.... celý text

Smrtící kód 2002, Ken Follett

Po přečtení trilogie Století jsem se těšil na výsek z doby studené války zpracovaný v podobném duchu. Hemžení špióny bylo sice nevyhnutelné, ale přeci jen jsem čekal více historické ladění. Tohle je čistá špionážní detektivka navíc plná klišé (pozor spoiler!!: např padouch při zápase nešťastně upadne a zastřelí sám sebe, kolikrát jsme to už viděli či četli), oddechovka vypointovaná sice složitě, ale přeci jen připomíná béčkový hollywood. Závěrem...a měli kupu dětí a žili šťastně až do smrti. Originální je ztráta paměti hlavní postavy, nápad nejen dobrý, ale i umě rozvinutý, za to i čtivost a dějový spád dávám ty tři hvězdičky. Ještě citát, který zaujal: „ Jsem už dost stará na to, abych věděla, že žádný pohádkový princ neexistuje, je jen jistý počet více nebo méně defektních mužů. Někdy mají zářivou zbroj, ale ta zbroj je vždycky na některých místech rezavá.“ A co princezny?... celý text

Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le 2017, Mark Manson

Telurie 2014, Vladimir Georgijevič Sorokin

S elegancí ježka 2008, Muriel Barbery

Všichni žijem' v blázinci 2014, Radkin Honzák

Potěšení z knihy, obdiv autorovi, kterého jsem měl to štěstí potkat i osobně, obdiv jeho moudrosti, šíři rozhledu a paměti. Škoda, že já si z té knihy budu pamatovat tak málo, ale jistě nebudu váhat se vracet a jistě i doporučovat. Dal bych pět, ale ty si nechávám spíše pro románové skvosty. Koupil jsem si dnes autorovu Psychosomatickou prvouku, už se těším. Po čase měním čtyři za pět, protože panu Pavlu Kolářovi jsem těch pět také dal. To by bylo nespravedlivé.... celý text

To snad nemyslíte vážně! 1989, Richard P. Feynman

Jediná kniha R.F., kterou jsem četl. Nelituji a doporučuji. Významný vědec, génius a zároveň popularizátor, to je ve své vzácnosti vždy veliký přínos a radost. Ve smršti pozitivních komentářů, se ketrými se povětšinou ztotožňuji, si dovolím přeci jen dva lehce kritické postřehy. I genialitě a možná právě jí sluší skromnost a pokora. Ženy, chtěly byste R.F. za manžela či milence?... celý text

Kosmonaut z Čech 2017, Jaroslav Kalfař

Kniha se mi dostala do ruky spíše náhodou. Oceňuji fantazii i odvahu vybrat si takové téma a skloubit vesmírné sci-fi se sociálním - vztahovým románem. Dovednost psát je na prvotinu též vysoká, ale někdy to působilo jako cvičení v tvůrčím psaní. Líbila se mi linie prarodiče, otec, syn a přenos viny na předky i potomka, i to by na knihu stačilo. Zajímavou postavou byl muž s botou, ale psychické zpracování jaho životního traumatu bylo až patologické. Vztah k Lence moc nechápu a už vůbec ne v závěru. Sem tam vtipné ano, humoristické určitě ne. Nejsem znalec sci-fi, ale nelogičností bylo příliš mnoho. Jako sci-fi příběh oproštěný od ostatních linií, by to u mě propadlo. Nemohu se ani smířit s tím, jak se zachoval ke svým zachráncům, i přes všechny polehčující okolnosti.... celý text

Biomanželka 2010, Michal Viewegh

Kniha mi přišla do ruky náhodou, přečetl jsem ji po chvilkách během vánoc za dva dny. Typická oddechovka. Jistě pobavila. Autora obdivuji, že na dané téma dokázal napsat 165 stránek a místy velmi obratně a trefně. Zlehčování celé vlčí smečky kolem jeho biomanželky mně, přiznávám, káplo do noty. Myslím si, že si vymýšlíme zástupné problémy z nedostatku těch skutečných. Nevím zda by se biomanželka tak aktivizovala, kdyby zůstala knihovnicí a vzala si třeba učitele, který nepíše knihy. Asi by žila jinak. Mojmíra až tak nelituji, každý svého štěstí strůjcem, on i sám autor mají své veřejně přiznávané slabiny.... celý text

Sedmá funkce jazyka 2017, Laurent Binet

Mé vzdělání se vztahuje k člověku konkrétněji a naturalističtěji než sémiologie a lingvistika, nejsem příliš filosoficky vzdělán ani se dobře neorientuji v politologii Francie 20. století. Některá jména oněch slavných představitelů zmíněných věd jsem zaslechl, ale jejich práce a teorie jsou mi španělskou vesnicí. Nečtu příliš ani detektivní příběhy, avšak Jméno růže mám v pomyslném žebříčku knih velmi vysoko. Přesto všechno či snad právě pro tu zřejmě zamýšlenou paralelu s posledně uvedeným jsem knihu četl sice místy klopotně, ale s požitkem a obdivem a chvílemi i s úsměvem. A nebylo to dáno jen zápletkami honby za diamantem, kterým je vidina získat dovednost ovládat sedmou funkcí jazyka lidi či dokonce lidské masy. Měl jsem pocit poodhalování roušky neznámého, obdivoval jsem autorovu dovednost míchání fikce a skutečnosti (a jistě jsem zdaleka ne vše pochopil), bavila mě gladiátorská klání mistrů rétoriky sdružených v tajemném bratrstvu i dvojice detektivů – policista a sémiolog, kde Watson je Sherlockem, oceňuji snad dobře pochopený výsměch do vlastních vědeckých řad i ono poslání, že jazyk je mocnější ruky. O knize již byly napsány obsáhlé recenze, viz např. Marek Jančík na iLiteratura.cz. Takže dost již. Knihu bych nemohl doporučit všem, kritériem by snad mohl být vztah ke knihám Umberta Eca. Dávám čtyři ne kvůli kvalitě knihy, ale kvůli mé omezenosti. Kdybych byl humanitně vzdělanější, byla by to asi 5.... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Lidi mě děsí, stejně tak jako vyprávěčku smrt. Ale zároveň věřím, že je snad více těch se stříbrnýma očima, těch, kteří nadávají Saukerl, ale bez mrknutí se dělí o domov i řídkou hrachovou polívku a riskují vlastní život, aby zachránili jiný. Těch, kteří nejdřív darují kus chleba a pak přemýšlejí, že tentokrát to byla vzhledem k okolnostem velká chyba. Snad je jich víc a vyhrávají. Všimli jste si, že Rosa říkala Saukerl všem, jenom Maxovi ne. Navíc je to pro mě o moci slova a knih. Hitler jednou viděl matku, jak konejší slovy řvoucí dítě, a pochopil, jak mocné slovo je a že mu pomůže k vládě. A kdyby mi malá chudá holka kradla po jedné knihy a nic jiného, určitě bych nechal okno otevřené a v duchu bych se radoval. A přál bych si, aby mou duši jednou někdo odnesl v dlaních taky tak něžně a s pochopením, abych se té pracovité a všudypřítomné neděsil.... celý text

Kafka na pobřeží 2006, Haruki Murakami

Bizarní postavy - pan Nakata, pan Ošima, Kafka Tamura, Hošino, slečna Saeki, jeden zvláštnější než druhý a všichni tak nějak přirostou k srdci, zmítaní osudy místy i předurčenými, přesto aktivní. Dechberoucí imaginace a prolínání příběhů, mystika, akrobatické splétání příběhu. Místy jakoby z knihy zněla hudba a člověk má chuť vstát a pustit si nějakou klasiku. Nemám rád, když hoří knihy, natož když jsou to ručně psané deníky tajemné kultivované slečny s hlubokými prožitky. Z Murakamiho knih, fotek Nabuyoshi Arakiho a japonských erotických manga mám dojem, že Japonci mají zvláštní vztah k sexu, mnohdy jaksi mechanický, někdy násilný, každopádně málo erotický. Tady to Murakami trochu napravil.... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Naprostý zmar světa, přeživších je málo, zdroje ubývají. Takový tlak na morálku probouzí v lidech to nejhorší a přesto ještě zůstávají i ti dobří. Bezútěšná pouť s nejistým a nejasným cílem spěje k jednoznačnému konci, k nevyhnutelné katastrofě. A přesto přetrvá naděje. Po dočtení si kontrolujte, jak často odpovídáte: Tak jo.... celý text

Chladnou zemí 2009, Jáchym Topol

Zajímavě vyprávěný příběh a působivé čtení, synopsi obsáhli jiní přede mnou. Terezín máme v sobě jako jednu ze stále živých historických hrůz. Tady se najednou dozvíme, že jinde byly tyto hrůzy mnohonásobně masovější a strašnější, páchané na stejných chudácích různými národy a v povědomí je nemáme, resp. o nich ani nevíme. Topola moc načteného nemám, ale tahle kniha ve mně leží již dlouho. Komentář píšu zpětně.... celý text

Porodní bába 2015, Katja Kettu

Drsné čtení pro otrlé čtenáře. Při některých scénách je pocit hnusu intenzivní. Místy jsem se ztrácel v ději. Určitě silný čtenářský zážitek, ale doporučil bych jen někomu a jen s uvedenými výhradami. Není to kniha pro toho, kdo potřebuje příjemně naladit a polaskat duši. Zajímavý byl pro mě náhled na válku z této finsko rusko laponské pustiny.... celý text

Básně sebrané 2010, J. H. Krchovský (p)

Mám u postele a stále se občas vracím. Geniální rytmus, rýmy, myšlenky, hříčky, nálady. Brilantní sladění formy a obsahu. Krásná zábava z pochmurné dekadence, která by útlocitnější mohla možná i pohoršit, mě ne. Autora jako osobu blíže neznám, škoda. Jen doufám, že on se při psaní baví stejně jako čtenář.... celý text

Hranice věčnosti 2015, Ken Follett

Z posledních komentářů se asi nejvíce shodnu s Klarinetem, ale dávám o hvězdičku víc než on/ona. Jsem rád, že jsem to četl, zopakoval jsem si některé kapitoly z dějin minulého století zábavnou formou a byl to příjmně strávený čas. Jak jsem starší pán, tak při některých scénách mi vlhly oči a svíravě pálilo v krku. Knihu bych určitě doporučil. Ostatně celou trilogii. Co vytýkám: moderní historický román, ale k červené knihovně to nemá daleko. Snaha, aby postavy byly u všeho dění tvořícího historii, je trochu násilná, klopotná. Jsem v podstatě chvilkový čtenář a při 950 stránkách posledního dílu a celkem asi 2500 stránkách trilogie mi dělalo trochu potíž udržet ty vztahy v hlavě. Ale autor je si toho zřejmě vědom a dost čtenáři pomáhá. I přes chvilkové čtení, jsem těch 2500 stran přečet relativně rychle a bylo mi smutno, že už to končí.... celý text

Čirá anarchie 2007, Woody Allen (p)

Tak jako v jeho filmech obdivuji úžasnou invenci a hravost autora, výsměch či kritičnost i sebekritičnost, to mě bavilo. I když někdy je tato invence až bezbřehá a nadsázka na můj vkus příliš vysoko, někdy by méně bylo lépe. Více jsem se bavil ze začátku než ke konci. Asi to bylo tím, že jsou povídky dost na jedno brdo (od Lenky 1386 jsem neopisoval :-)). Doporučuji jako krátkou kapitolku dvě tři před spaním. Ještě k překladu, něco se mi zdálo nápadité a muselo to být těžké, také by mě zajímalo, zda překladatel upravoval jména postav či ponechával původní. Ta jména mě také dost bavila.... celý text