stavlamich
přečtené 696
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Ani ne tak dlouhé jako spíš místy zdlouhavé čtení. Náročné. Nechutné. Děsivé. Ale nějak jsem cítila, že bych se tomu neměla vyhýbat. Nemyslím si, že by u mě něco takového hrozilo, ale zajímá mě, co lidi k drogám táhne. A stejně jako u Mementa, i tady jsem se otřásala při představě, jak si někdo dobrovolně něco píchá do těla a děsila jsem se při představě, kam až člověka může dovést závislost. My děti ze stanice ZOO je o něco bláznivější. Nikdy by mě nenapadlo, že by se čtrnáctiletá holka mohla stát prostitutkou, ale co já vím o světě, že jo. Brr.. Tak, mám to za sebou, let's go na veselejší čtení.... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Murakamiho styl mi sedí, protože píše otevřeně, lyricky, ale zároveň srozumitelně, realisticky a čtivě. A nevadí, že je to smutné a většina povídek nekončí usměvavě. Koneckonců, přesně takové konce, napůl tmavé a napůl otevřené, mám nejradši.... celý text
Morantologie
2014,
Caitlin Moran
Tolik vtipu, tolik novinarskych a zenskych postrehu, super pocteni. Nektere clanky byly lepsi nez jine, ale ve vsech dokazala Caitlin Moranova zaujmout a odrovnat :) doporucuji :)
Metoda Bullet Journal
2019,
Ryder Carroll
K Bullet Journalům přistupuji dost skepticky, protože mě doslova deprimovaly při každém vlezu na instagram. Ale teď už asi týden na instagram nelezu a je mi líp. V plánování a organizaci času nejsem žádný nováček, ale občas se cítím dost bezradně, protože toho od sebe prostě chci moc a nakonec vidím akorát to, co jsem nezvládla. Nevím, jestli se někdy do vytváření bullet journalu pustím, nicméně dozvědět se něco o jejich původu a originálním poslání bylo fajn. Akorát, překladateli/korektore: Potenciální a potencionální není to samé!... celý text
Memento
2008,
Radek John
en pár slov. Nejčastější myšlenka během čtení: No ty vole. OMFG. Tohle je síla. Protože jo, to není mrtvá knížka. Ta je tak živá, až to bolí. Závislost... achjo, to slovo je tak osudové, tak ničivé. Kolik lidí je na něčem závislých? Kolik z nich se ještě může obrátit zpátky a komu už není pomoci? Tak moc mě to děsí, až jsem úplně ve stavu úzkosti.... celý text
Medeia
1929,
Eurípidés ze Salamíny
Pověst o Iásonovi a Médeie ze Starých řeckých bájí a pověstí si náhodou pamatuji, jako jednu z mála, protože mě prostě zaujala. Když jsme nedávno v literatuře začali Euripida probírat a já zrovna chyběla na první část hodiny, nijak mě to nezajímalo, ale náhodou jsem na Médeiu narazila v knihovně, a tak jsem se dostala k příběhu, který se mi líbil a zpříjemnil mi dvě odpoledne. Tedy, tragédie hezky podtrhla mé špatné období. Doporučuji... :)... celý text
Meč a dívka z Herštejna
2015,
Jindřiška Mendozová
Před pěti lety by mě to asi bavilo, takhle jsem spíš přečetla ucházející knížku. :)
Lucerna
2005,
Alois Jirásek
Jirásek mě touhle divadelní hrou mile překvapil. Má zajímavé poslání, i když je škoda, že není příběh více rozvinut v těch důležitých částech.
Loupežník
2005,
Karel Čapek
Na tomhle dílku je znát, že patří k autorově rané tvorbě. Ale nevadí, protože se mi líbilo. Navíc mám pocit, jako bych už Loupeznika někdy předtím četla. Jen jsem to asi nezaevidovala nikde. Mladá láska, láska ženy, láska muže... Co je vlastně láska? PS: miluju nadávky z divadelních her z dvacátých let. :D... celý text
Lískulka
1996,
Irena Gálová
To bylo rozkošné! ♥ Lískulka je něco na způsob Ferdy Mravence nebo Broučků. Prostě příběh z hmyzího (ale nejen hmyzího) života. Svižník, Tesařík, Slunéčka sedmitečná, zlý Křižák a hodný Pavouček (dobře, to není hmyz). Zobonoska, Housenka a tak dál. Lískulka je navíc strašně roztomilá! ♥ (Knížku ilustrovala Vlasta Baránková, tak mám radost, že nějaká Vlasta byla schopná nakreslit takovou krásnou pohádku.) Jinak jak jsem ke knížce přišla? Měl ji v knihovně Modrý. Když jsem ji teď před pár týdny uklízela, narazila jsem na ni a vzala jsem ji domů, abych ji četla šestileté sestřičce. Párkrát jsme si to spolu četly, ale asi jsem zapálenější čtenář nebo co. :D Tak jsem si to prostě dneska dočetla sama.... celý text
Labyrint světa a ráj srdce
2019,
Jan Amos Komenský
I made it! ???? Nee, nebylo to tak hrozné. Vlastně jsem u toho ani moc netrpěla, jen mi trvalo, než jsem si zvykla na jazyk a vůbec tu celou alegorii. Ale má to hezkou útěšnou myšlenku. Sama sice asi spokojenosti nedocílím a smysl svého života nenajdu, ale i proto se mi líbí, když někdo nějaký najde. A je jedno, jakou má podobu a povahu.... celý text
Lady Fuckingham / La Rose d'Amour
1992,
Oscar Wilde
odpad!
** spoiler alert ** Neříkám, že jsem měla velká očekávání. Ale že to bude tak hrozné, to jsem si asi nemyslela. A to jsem absolvovala už několik erotických knížek a nemám problém s tímhle žánrem jako takovým. Ale proboha, i Padesát odstínů je proti tomuhle plnohodnotná literatura. Nechci, aby to vyznělo, že se pobuřuji z nějakého studu. Naopak jsem ze začátku obdivovala, že se autor nezdráhá používat všechny ty peprné výrazy, které všichni známe, ale zas tak běžně je nepoužíváme. Jenže po prvních dejme tomu deseti až dvaceti stránkách, kdy jsem si říkala 'To je zajímavé' jsem byla zklamaná, protože se zbylých 150 stránek netočí kolem ničeho jiného než pohlavních (i nepohlavnich) styků. Nevadilo by mi ani tak detailní popisování lesbickych, homosexuálních, análních, orálních a ja nevim jakých jiných aktivit, ale pořád se to opakovalo a bylo to fakt nesmyslné. Postavy příběhu nemají žádný charakter, snad jen že jsou neustále nadrzeni. S každou událostí se praktiky vypravěčky Beatrice stávají nechutnější a odpornejší. Nymfomanie tohoto kalibru překročila i mé nejdivocejsi představy. A popravdě mě fakt dost znechutila. Jo a taky korektor přehlédl pravidlo pro psaní podminovaciho způsobu první osoby množného čísla.... celý text
Lakomec
2008,
Molière (p)
Lakomce mám ráda. Je to jedna z těch her, které znám, ačkoliv jsem ji doposud neměla přečtenou ani jsem ji neviděla v divadle. Ale probírali jsme to ve škole a pouštěli si ukázku z inscenace s Donutilem coby Harpagonem. A nějak mi to zůstalo v paměti. Dokonce mi ani nevadí Deus ex macchina. :)... celý text
Květy zla
1997,
Charles Baudelaire
Některé se mi líbily hodně, jiné jsem příliš nepitvala. Básně Charlese Baudelaira přeložené Vítězslavem Nezvalem (a jím v podstatě přebásněné) si prostě čtyři hvězdičky zaslouží. Úryvky některých jsem si musela opsat, protože mě velmi oslovily... :)... celý text