terimila
přečtené 964
Harry Potter a Kámen mudrců
2000,
J. K. Rowling (p)
Harry Potter je překrásná pohádková a později fantasy série, která musí nadchnout snad každé dítě, a od které se později nelze odtrhnout. Má všecko, co takovej příběh mít má. Milý postavy, kterým nelze nefandit. Promyšlenej, tajemnej a správně potrhlej svět, kterej se dětským postavám (i čtenářům) postupně odhaluje ve vší své podivnosti a později i špatnosti. Perfektně napínavej děj a skvělý dějový zvraty. A jako každá správná pohádka to má jasně vymezený dobro a zlo, i když ve druhé polovině jsem si občas už nebyla jistá, kdo je kdo a kdo stojí kde... a líbilo se mi to, protože to patří k tomu přechodu od dětství, kdy je všecko jaksi jasný, k dospělosti, kdy víte, že věci černobílý nejsou a někdy nejsou tím, čím se zdají být. A to je na téhle sérii skvělý, že roste se čtenářem a vede ho sice vymyšleným, ale v některých věcech velice reálným světem, a učí ho, že tak prostě některý věci jsou. Toť úvod k celé sérii. Sáhnout po první knize ze série mi trvalo roky. Vyšlo to, když jsem byla na druhém stupni základky, a to už jsem si budovala jakousi rezistenci a vzdor vůči všemu, co právě frčí a co žerou všichni ostatní. Ale po dvou třech letech při jedné narozeninové oslavě u staré kamarádkou ze ZŠ jsem uviděla první díl ležet u ní na stole... a tak jsem tedy nakoukla. Z té oslavy jsem pak už vůbec nic neměla, celou jsem ji pročetla a vůbec mi to nevadilo. Byla jsem v tom. Knížka mě vtáhla, já si ji musela půjčit a už jsem byla v Bradavicích. Nikdy jsem nepatřila mezi ten echt fanklub, nepovažovala bych se za "v Bradavicích bydlící" studentku, ale cosi jako dojíždějící. :)) Úvod je strhující - odstrkovanej kluk, najednou vtaženej do nádhernýho a zcela cizího světa kouzel, kde poznává nové kamarády, učí se věci nevídané, na místech nepředstavitelných... nádhera. A pak i dobrodružství, setkávání s věcmi a tvory tajemnými... a na konci to vysněné střetnutí a odhalení tajemství. Jo! Líbí se mi, že zkraje Rowlingová zapracovala mýtické motivy, o kterých už asi každý někdy slyšel (kámen mudrců, bazilišek, skřeti, jednorožci a jiné podobné potvory) - tím je ten příběh jaksi ještě lákavější, poživatelnější. Ve srovnání s dalšími díly série však musím dát "jen" čtyři hvězdy - pětihvězda patří výbornému Vězni z Azkabanu a hlavně nepřekonatelnému Ohnivému poháru.... celý text
Písání
1996,
John Lennon
Čteno kdysi v dobách gymnaziálních, kdy jsem Beatles a zejména Lennona nesmírně milovala a obdivovala. Měla jsen tedy velkou motivaci tohle dílko ocenit, užít si, vychutnat... už jen pro ten pubertální pocit, že jsem na stejné vlně jako kdysi můj oblíbenec. A to, že chodím po našem okresním městě a čtu Lennona, ach, jak originální. :) Jenže ono to fakt nešlo. Samozřejmě musím smeknout před Lennonovou jazykovou kreativitou, citem a fantazií, stejně jako před neskutečnou prací překladatele... ale to je tak všecko. Já u psané literatury prostě potřebuju aspoň špetku děje nebo poselství (proto většinou moc nemusím poezii a čisté jazykové hrátky). Takovýhle srandičky se dají číst pět minut pro pobavení, ale dál to pro mě ztrácí smysl. Požitek dál už není, protože opakovaný vtípky nejsou vtipem. A když se na to dívám zpětně, mám trochu kacířskej pocit, že něco podobnýho by uměl vytvořit kdejakej sečtělej a jazykovým citem nadanej puberťák. Vím, vymýšlet to a číst to piclým kamarádům je fakt psina, ale funguje to v kouzle dané chvíle a pak to ztratí půvab. Prostě... promiň, Johne, snaha byla, ale neklaplo to. Byls lepší vypravěč příběhů v písních, než autor podivnejch textů.... celý text
Vraždy podle abecedy
2009,
Agatha Christie
Špička mezi dílem paní Agathy. Sice ne absolutní špička (Deset malých černoušků z trůnu už asi nic nesesadí), ale perfektní věc. Svědčí o tom to, že jsem to už kdysi četla, perfektně jsem si pamatovala, jaké bylo rozuzlení případu, tj. kdo byl vrahem... ale při čtení mě to znovu tak vtáhlo a zmátlo, že jsem hodila vinu na někoho jiného. Výborná práce, paní A. prostě uměla.... celý text
